Po poměrně rozsáhlé redakční diskuzi a domlouvání s autorem přistupujeme k postupnému zveřejňování textů rozsáhlého cyklu Nádherná Amerika našeho soudruha, spolupracovníka a přítele Doc. RSDr. Zdeňka Košťála, CSc. Obsahuje celkem 12 analytických textů, čtyři závěrečné shrnující texty a předmluvu napsanou speciálně pro toto vydání. Děkujeme autorovi za vykonanou práci, otevřenou komunikaci a za souhlas s publikováním seriálu, přestože věděl, že k některým jeho postupům a závěrům zaujímáme kritické stanovisko. Číst dál
Glosy
Osobní zkušenosti z Ghany
Ghana je rozvojová, avšak na africké poměry poměrně ekonomicky silná západoafrická země, jejíž hrubý domácí produkt je srovnatelný se Slovenskem či Běloruskem. Na druhou stranu distribuce bohatství, které pramení i z její surovinové základny – zejména zlato (odtud koloniální název “Zlatonosné pobřeží”), diamanty, z plodin pak zejména kakao, je ve srovnání s těmito zeměmi mnohem více nerovnoměrnější. Číst dál
Cíle kapitálu převlečené za “individuální práva” v éře “internetu těl”
Glosa: Stefanos, kluk k zamilování
Patrně většina z nás má děravý přehled o politických stranách v evropských zemích, ale řeckou Syrizu zná asi každý, kdo si občas přečte noviny. Strana, která si udržuje, nebo udržovala image tzv. Moderní radikální levice, vyhrála v roce 2015 volby do parlamentu právě proto, že apelovala na sílu lidového hnutí, kritizovala zvýhodňování velkého kapitálu, skloňovala ve všech pádech právo pracujících na důstojný život. Její slovník a vystupování tehdejšího předsedy strany, pozdějšího premiéra Alexise Tsiprase, zviklal nejednoho komunistu. “Třeba se Syriza poučila a opouští svoje dobře natrénované oportunistické pozice,” uvažovali mnozí. Volební preference dostaly zatěžkávací zkoušku po referendu v létě 2015, kdy na obskurně položenou otázku, zda se podřídit nebo ne diktátu mezinárodních finančních kruhů s ohledem na ohromný státní dluh země, zradil Tsipras jednoznačné NE řeckého lidu a přijal všechny podmínky mezinárodních finančních dohlížitelů na řeckou ekonomiku. Odstoupil a ihned vyhlásil další volby, ve kterých Syriza setrvačnou silou znovu obhájila renomé strany s největší volební silou. Číst dál
Dvacetkrát k Tajnostem levice
V r. 2013 vydal francouzský filozof Jean Claude Michéa esej s názvem Tajnosti levice, s podtitulem Od ideálu osvícenství k triumfu neomezeného kapitalismu. Do češtiny ji přeložil prof. Petr Drulák a vydala ji r. 2019 Masarykova demokratická akademie. Kniha vzbudila poměrně široký ohlas ve francouzské, evropské, ale i české, nejen levicové čtenářské obci. Patrně nejsilněji rezonují její myšlenky v části levice, která sama sebe nazývá konzervativní. Patří k ní také překladatel, politolog a politik, prof. Petr Drulák. V posledních letech je jednou z nejviditelnějších postav „alternativní“ kritiky současné vlády a směřování společnosti posledních desítek let. O konzervativním socialismu, „který není ani liberální, ani marxistický“, otevřeně hovoří. Je také autorem jednoho z příspěvků do sborníku Budoucnost levice bez liberalismu. Lze tedy říci, že se společně se svými spojenci teoreticky i prakticky pokouší zmíněný směr na české politické scéně vybudovat. Číst dál
Glosy…
…o literatuře, politice a životě
Otevíráme rubriku, do které bychom chtěli pravidelně přispívat. Svým formátem vyhovuje našim časovým možnostem zaměstnanců a dělníků, tolik podobných vám, čtenářům. Odpovídá však také činnosti tak, jak jsme si ji vytkli. Řečeno s jistým patosem, našemu poslání.
To je navýsost obtížné. Desítky let neexistence revoluční a lidové politické síly po sobě zanechaly (nejen) v českých zemích a na Slovensku spoušť. Relativní slabost (historicky) dělnického a lidového hnutí ve světovém měříku tento úhor ještě zvýrazňuje. Abychom se z této šlamastiky dostali, musíme na jedné straně postavit na nohy teorii, odpovědět na složité a palčivé otázky dneška z vědeckých, marxistických pozic. Proč? Protože až na čestné výjimky se touto otázku v našem regionu nikdo desítky let nezabýval. Číst dál
Glosa: Kam nás vedou nápady a hesla
Čím dál častěji slyšíme z nejrůznějších stran, že politici jsou blbci. Ale také řidiči, sousedi, učitelé, úředníci… Ti, kteří s bohorovným sebevědomím pronášejí takový soud, mají pocit, že jich se rozhodně blbost netýká. Odkud vyplývá takové vymezování se?
Na první pohled kupodivu má tento pocit opodstatnění: jednotlivci jasně zaznamenávají, že opatření a rozhodnutí, která jsou přijímána v mikro i makroměřítku, nefungují; zcela se míjejí účinkem: „Vidím to? Jak to, že to nezaznamenali ONI? Ergo: jsou hloupí.”
Následuje otázka, proč se nemění situace, když víme, kdo jsou ti hloupí? Proč je prostě nevyměníme za někoho „z nás”? Číst dál
ALARMující glosa
Glosy se většinou týkají jednoho užšího tématu, názoru, článku. Nebývá běžným zvykem vztahovat je k obecnějším otázkám. Přesto jsem se do tohoto úkolu pustil. Není jednoduchý, zvláště pro autora, který s psaním glos příliš zkušeností nemá, a musí se držet, aby ho ťukání do klávesnice nesvedlo k analýze. Takže mi držte palce.
Mám ve zvyku čerpat informace o současném dění z různých zdrojů, zejména internetových. Na sledování mainstreamu, jak se dnes pseudomoderně říká hlavním sdělovacím prostředkům, to chce mít žaludek. Jenže vím, že by s tímto prostředím člověk ztrácet kontakt neměl. Přeci jen mnohé vypovídá o vývoji a stavu vládnoucí moci, její propagandy, represe a vymývání mozků. Vedle různých zahraničních médií však dominantně sleduji alternativní portály z ČR. Přídavné jméno alternativní by se slušelo dát do uvozovek, navíc uvozovky u různých webů by byly jinak velké a výrazné. To by si však zasloužilo další vysvětlení, na které nyní není prostor. Číst dál
Glosa: Všechno nejlepší, King Eric!
Týpek na fotce měl 25. května narozky, i ve svých 50+ vyzařuje charisma. Je nezapomenutelným hráčem mnoha francouzských klubů. Napsal významnou kapitolu ve francouzské i britské kopané. Dnes herec a filmový producent. Eric Cantona…
Tenhle týpek, když byl jednou vyloučený, uslyšel při odchodu do šatny fanouška, jak mu z tribun sprostě nadává. Divák byl známý nacista, který byl souzen za ublížení na zdraví uprchlíka, kterého inzultoval těžkým nástrojem. Cantona neváhal a přímo na hřišti mu uštědřil kopanec. Za takovou rebelii dostal osmiměsíční distanc. Cantona, ne divák. Číst dál