Nikos Mottas
Hrdinou olympijských her v Paříži 2024 nejsou Tom Cruise, Armand Duplantis nebo Novak Djokovič. Hrdina je Kubánec a jmenuje se Mijaín Lopez.
Syn Leonory a Bartola překročil všechny možné meze. Pokud se nějaká lidská práce blíží dokonalosti, je to ta, kterou zde právě uzavřel svou pátou zlatou medailí v řadě v řecko-římském zápase. Wrestling zůstal s Mijaínem ve zlatém ráji pěti kruhů od roku 1992, kdy Héctor Milián získal zlatou medaili v Barceloně. Od té doby nikdy nezklamal a v každém zápase dosáhl na nejvyšší stupínek.
Normálně by mu všechny zpravodajské sítě, televize, noviny a weby měly věnovat své stránky. To by se pravděpodobně stalo, kdyby Mijaín nebyl Kubánec, ale sportovec ze západní země, z Evropy nebo Spojených států. Možná by o něm mainstreamová média mluvila mnohem více, kdyby byl „disidentem“, kdyby odešel z Kuby do Miami a odsuzoval tamní socialistickou vládu. V takovém případě by byl virální. Mijaín je ale naopak hrdým představitelem socialistické Kuby. A navíc miluje Fidela Castra, kterému věnoval svou 1. a 3. zlatou medaili. Ve svém domě Lopez pověsil své medaile vedle portrétu historického vůdce kubánské revoluce.
Protože, jak napsala Granma, Mijaín je Kuba. Protože dítě, mladý muž, dělník, vědec, lékař, učitel, intelektuál se odráží v jeho přesvědčení o vítězství. Ať žije Mijaín, ať žije socialistická Kuba!
* Nikos Mottas je šéfredaktorem časopisu Na obranu komunismu.
Zdroj: In defence of communism