Skip to content

Pokrytectví… – článek Eleni Mavrou, členky politbyra AKEL

Afghánistán už není problém Západu. Je na Afgháncích, aby si to vyřešili mezi sebou. „Musí bojovat za sebe, bojovat za svůj národ,“ řekl Biden. Pokrytectví…

Před dvaceti lety bylo úkolem USA a jejich spojenců dát do pořádku krvežíznivý Tálibán. Před dvaceti lety bylo úkolem USA vnést do této vzdálené středoasijské země demokracii. Před dvaceti lety bylo úkolem Spojených států vyvést ženy této země z temnoty burky.

Skutečným důvodem a prokletím byla potrubí, ropná pole a geostrategické zájmy.

Všechny vznešené proklamace nebyly jen prázdnou rétorikou. Byly záminkou pro zásah, který bude stát mnoho životů, mnoho slz a mnoho peněz. A tragédií je, že ti, kdo věřili prázdným slovům Američanů, zejména dívky a ženy, které věřily v budoucnost mimo trvalé vězení ve svých domovech, byli nyní ponecháni bezbranní na pospas nemilosrdnému nepříteli.

Vyjednávací tým Tálibánu v Dauhá možná jasně prohlásil, že na ženy nebudou uvalena žádná přísná omezení, ale to neznamená, že se z Tálibánu náhle stali liberálové, demokraté a feministky. Možná pozvali ženy do vlády, ale kdo jim věří? Pokrytectví…

Jen si vzpomeňte, co napsal Eduardo Galeano ve své knize o vysoce postaveném náboženském vůdci Tálibánu, který v roce 1981 svědčil u Mezinárodního soudního dvora ve Stockholmu proti Sovětům a vládě Afghánistánu: „Naše dívky byly zneuctěny komunisty! Učili je číst a psát.“

Afghánské ženy, které doufaly, že by mohly mít – stejně jako miliony dalších – právo na vzdělání, práci a základní lidská práva, zůstaly samy v obavách o svou budoucnost, o vlastní život.

Dvacet let USA financovaly válečníky a zkorumpované politiky a cvičily armády, místo aby daly afghánskému lidu šanci vybudovat mírovou budoucnost. Teď, když už je příliš pozdě, celé lidstvo sledovalo triumfální návrat Tálibánu v šoku. Pokrytectví…

Krokodýlí slzy prolité pro afghánský lid rychle vyschly. Sousední země a Evropa se nyní obávají, jak zabránit novým tokům uprchlíků a migrantů do jejich vlastních zemí. Jak zabránit Afgháncům, kteří prchají ze zpustošené země opuštěné Západem, aby v nadcházejících měsících a letech nezaklepali na jejich dveře a nehledali útočiště. Již nyní prohlašují, že jsou připraveni stavět mosty za vlády Tálibánu, a charakterizují „otevření“ Tálibánu jako „pragmatismus“.

Projevované pokrytectví a krokodýlí slzy prolévané nad chaosem v Kábulu nemohou zakrýt obrovskou odpovědnost těch, kdo jsou zodpovědní za to, co se v zemi děje po desetiletí.

Nejde o to, zda Tálibán porazil Američany. Jde o to, že prohrálo lidstvo. A lidé, zejména ženy v Afghánistánu, budou kvůli geopolitickým hrám Američanů trpět a budou trpět ještě dlouho.

 

neděle 22. srpna 2021, deník Haravgi