Náš Kolektiv přinesl podrobný komentář volebního programu hnutí Stačilo!, ve kterém jsme avizovali, že se ještě před volbami budeme zabývat i rozborem Politické deklarace hnutí.
Odkaz na deklaraci https://www.stacilo.cz/wp-content/uploads/2025/04/stacilo-politicka-deklarace.pdf
Rozbor přinášíme níže. Je strukturován obdobně jako výše zmíněná analýza.
Na úvod komentujeme obecný charakter prohlášení a následně glosujeme jeho jednotlivé části. Citace z deklarace jsou vždy kurzívou.
Je třeba zdůraznit – na rozdíl od hnutí Stačilo! – že nám nejde o to napsat program politického hnutí, byť alternativní ve vztahu k hnutí Stačilo!, soudobým poměrům, systému a režimu. Takové ambice nyní nemáme a až je budeme mít, přistoupíme k jejich naplnění zcela jinak.
Výše uvedené důvody snad dostatečně vysvětlují, proč jsme v rámci komentářů Politické deklarace hnutí Stačilo! použili určité tezovitosti a heslovitosti.
Úvod KPKV
Deklarace je opět líbivým, obecným textem psaným marketingovou formou. Spíše než deklarace je to leták cílící obecně na pocity lidí z řad pracujících a lidových tříd, ale také drobných a větších podnikatelů. Každému rezonuje jiná část, ale dohromady tento text nedává politický smysl a odpovídá konstruktu kočkopsa. Jedna věc je takovou deklaraci prodat (doslova!) se sliby, co vše Stačilo! dokáže, druhou věcí je zajistit, aby tato opatření skutečně fungovala. Dialektika současného vývoje, neboli rozdělení ekonomických, politických a dalších sil jednoznačně ukazují, že hnutí Stačilo! se dál než k proklamacím nedostane. Maximum, které lze z takového programu vytěžit, může být určité nedůsledné, verbální a spíše etické upozorňování na sociální nespravedlnost, případně na její některé prvky.
Pozitivním znakem Deklarace je snaha vymezit se proti současné asociální, válkychtivé vládě. Zde bohužel téměř všechna pozitiva končí. Kdo četl povrchně, patrně se na nás rozzlobí, ale po podrobnějším přečtení a prostudování se projeví prázdnota deklarace v plném rozsahu.
Komentář k úvodním odstavcům (Naše vize a hodnoty)
Hnutí STAČILO! vzniklo jako relevantní protiváha k asociální politice vládní garnitury. Jeho cílem je vrátit do politiky rozum, odpovědnost a spravedlnost. Hodnoty hnutí vycházejí z respektu k tradicím a odpovědnosti s odvahou hledat nová řešení. Jsme hnutí vlastenců, kteří kladou důraz na tradiční levicovou politiku, národní identitu a hrdost na kulturní dědictví a historickou tradici naší země. Usilujeme o Českou republiku, která je silná, nezávislá a respektovaná. Chceme společnost, kde každý občan ví, že je slyšen, a kde je také zastoupen, se říká úvodem. To by ale patrně podepsala každá z opozičních stran! Obecná, líbivá prohlášení o rozumu, blíže neurčených tradicích, jakési tradiční levicové politice, historické tradici jsou úplně prázdná. Na první přečtení rezonují, ale každý čtenář si může v jednotlivých kategoriích doplnit vlastní představy. Podnikatel bude pravděpodobně chápat jako rozumné něco jiného než dělník, stejně tak tradiční levicová politika může skrývat například kapitulaci před drancováním kolonií jako u některých stran II. Internacionály v 19. století, nebo realizaci rozsáhlé privatizace a podporu útoku NATO na Jugoslávii jako za vlády ČSSD Miloše Zemana (a řadu jiných protilidových kroků).
V čem spočívá sebevědomí hnutí Stačilo!, když tvrdí, že vzniklo jako relevantní protiváha k politice vládní garnitury? Proč se samo zahnalo do tak úzkých hranic a nevymezuje se také v této části k předchozím vládním garniturám? Asi proto, že jeho součástí jsou osoby a strany, které v minulosti tyto garnitury reprezentovaly nebo podporovaly.
Dále se hovoří o hodnotách, ale jaké hodnoty má Stačilo! na mysli? Křesťanské, buržoazní, socialistické nebo komunistické? Zmiňuje tradice, ale má na mysli pokrokové tradice, nebo jakékoliv tradice? Podobně bychom mohli klást otázky u kulturního dědictví, rozumu, spravedlnosti, odpovědnosti (koho a ke komu?). Opět obecné, málo říkající fráze, což ale ve skutečnosti sděluje mnohé.
Společnost, kde každý občan je slyšen, sice zní rovnostářsky, ale k prolidové politice má hodně daleko. Je to přijímání teorie společnosti individuí a individualit, nechápající třídní, nebo alespoň skupinové zájmy. Jak bude v jednom hnutí stejně zastoupen a slyšen dělník v továrně a třeba právě majitel továrny nebo drobný řemeslník, majitel zemědělského podniku, učitel, důchodce, mládež?
V druhém odstavci charakterizuje deklarace současný český stát: Naše země není v dobré kondici. Již léta se vládne bez ohledu na vůli většiny občanů. Za posledních 35 let jsme se stali kolonií bez možnosti suverénního rozhodování. Místo odměňování výkonu dochází k přesunu vytvořeného bohatství od pracovitých k horním deseti tisícům. Namísto investic do kompetentního státu a kvalitních veřejných služeb politici vyhověli přáním vlivných lobbistů, čímž vyprázdnili veřejné pokladny. Místo respektování svobody a názorové rozmanitosti se šíří autoritářský politický styl, který občanům diktuje, jak mají žít, čím mají topit, co si smějí myslet a co naopak nesmějí říkat. Mnoho politických rozhodnutí tak působí bezcílně, nesmyslně, krátkozrace a často jednoduše nekompetentně, což podkopává důvěru obyvatel ve stát. Tento odstavec je patrně tím nejlepším, co v deklaraci je. I když je to jenom popis beze snahy vidět podstatu, popisuje dobře skutečnost. Pozastavujeme se nad slovem pracovitých (obyvatel, občanů) a chápeme, že autoři s ohledem na hnutí, ve kterém jsou rozporné zájmy, udělali všechno pro to, aby obešli termíny typu dělnická třída nebo i pracující. Odstavec však úplně „zabila” poslední věta: …, což podkopává důvěru ve stát. Ano, v podstatě současný (připusťme s kosmetickými změnami, o jejichž realističnosti lze pochybovat) stát jako modla Stačilo! prostupuje celou deklarací. Je tedy chybou současné garnitury, že se lidé odcizují nástroji vládnoucí třídy k jejich ovládnutí, tedy kapitalistickému státu?! To je přece prostor pro tvorbu nových vizí a možností, vizí skutečně demokratických, socialistických. Ale tam hnutí Stačilo! nemíří. V jeho materiálech takové cíle skutečně nenajdete. Podle nás jde o hrubou chybu, pokud skutečně chtějí stát na straně lidu.
Další obvyklou floskulí současných buržoazních stran jsou nové začátky, body nula, tlusté čáry apod., jako by bylo možné zpřetrhat historické, ekonomické, geopolitické, sociální a jiné souvislosti. Tímto způsobem vlastně hnutí ukazuje, že nemá žádný plán, jak pracovat v přechodné fázi, ať už by vedla kamkoliv.
Pokud budeme frázi o novém začátku chápat vývojově, tedy takovou, jaká je, nikoliv jako start „z nuly”, o jaký začátek půjde, kdo a na základě čeho ho zajistí? Hnutí Stačilo! na základě obecně vágních a nesprávných formulací? A jakou roli budou hrát lidé a jejich hnutí? Co se stane se současným státem? Co bude obsahem změny a jak bude probíhat? Taková a podobná tvrzení jsou velmi populární u různých „opozičních” a „alternativních” uskupeních. Fakticky přesvědčují lidové a dělnické vrstvy o tom, že zásadní změna bude snadná, že bohatě postačí, když většina lidí zvolí při volbách správnou stranu nebo strany a ty všechno vykonají za lid a místo něj. Tím vědomí vykořisťovaných a zbídačovaných odzbrojují, podporují buržoazní víru v roli osamocených vůdců bez lidí a fakticky se nad lid povyšují.
Velkou chybou je také volba budoucího času v mnoha bodech, kde hnutí slibuje, co udělá. Tím vlastně říká, že nyní nečiní nic a začne konat , až se dostane do vlády, parlamentu a na rozhodující místa. Např. Odmítneme přítomnost cizích vojsk. Dnes je tedy hnutí neodmítá? Tuto formu patrně poradil nějaký marketér, ale spíš připomíná různé staré komedie parodující plannost slibů buržoazních politiků.
Komentář jednotlivých bodů deklarace
STAČILO! ZÁKLADNÍ PRIORITY
- MÍR A BEZPEČNOST
PROSADÍME diplomacii a dialog jako hlavní nástroje řešení konfliktů a cestu k míru. Jsme proti přenášení dalších pravomocí státu na nadnárodní a mezinárodní organizace.
Rozhodně je třeba vyzdvihnout a podtrhnout, že úplně základní prioritou hnutí Stačilo! je mír. Můžeme říci, že je to téměř výjimečný postoj na evropské politické scéně, kde harašení zbraněmi dokládá vyostřující se vnitroimperialistické rozpory. V obecné rovině je určitě možné souhlasit s upřednostňováním diplomacie a dialogu před násilím, ale tvrdit, že je v současné situaci možné prosadit tento postup, je naprosto naivní. Pomineme-li tragikomické pokusy prezidenta USA, pak tato cesta v současné fázi kapitalismu není možná. Válka je pokračováním politiky jinými prostředky. Současné velmoci nemají jinou cestu, než rozdat si karty na válečném poli. Vývoj posledních let je toho zřetelným důkazem. Jakýkoliv uzavřený mír bude za stávajících podmínek jen přechodným čekáním na další válku. Trvalý mír může zajistit jen společnost, ve které neexistují třídní rozpory, rozpor mezi kapitálem a prací, koncentrace zisku, přivlastňování si práce druhých a vykořisťování.
ZMODERNIZUJEME obranu s důrazem na nezávislost a kvalitní, rovnoprávnou spolupráci především se středoevropskými a evropskými spojenci.
Modernizace skutečné obrany naší země je v kontextu našeho úplného podřízení strukturám NATO nemožná. Jak dokazují bývalí vysocí armádní představitelé, byly to právě tyto struktury, které jako podmínku členství v NATO stanovily její přeměnu na nepatrný expediční sbor. Ten sám o sobě není schopen obranu země zajistit, přímou vojenskou pomoc NATO ve skutečnosti nic a nikdo negarantuje a garantovat nemůže, naopak členství v paktu představuje pro naši zemi přímé ohrožení. Kdo je míněn našimi spojenci? Pokud jsou to státy, které jsou také členy NATO, tak i ty musejí být podřízené strategii tohoto uskupení. Jedná se proto o naprosto nereálnou proklamaci. Pouze suverénní stát může budovat vlastní obrannou strategii, ale tím ČR není.
ODMÍTNEME přítomnost cizích vojsk a účast na vojenských operacích neslučitelných s mezinárodním právem, bez mandátu Rady bezpečnosti OSN.
S tímto bodem s výhradami souhlasíme. Výhrady se týkají OSN. Také tato organizace je prostředníkem zájmů imperialistických velmocí. V nedávné minulosti jsme proto byli svědky takových rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN, která byla součástí komplotu zmíněných velmocí a vedla k agresím a následným tragédiím. Připomeňme jen rezoluci Rady bezpečnosti OSN z roku 2011, jež umožnila agresi NATO v Libyi.
PODPOŘÍME efektivní fungování bezpečnostních sborů za účelem ochrany našich občanů.
Tento slib je absolutně nic neříkající. Co si pod ním představit? Pokud je to efektivní vydávání finančních prostředků na výstroj a výzbrojarmády, pak s takovou obecnou proklamací by jistě souhlasily všechny strany napříč politickým spektrem (avšak my v případě armády současného režimu rozhodně ne). Co je míněno efektivitou? Pokud efektivní fungování bezpečnostních sborů ve prospěch většiny lidí, ochranu jejich zájmů a bezpečnosti v celé šíři, proč tento bod hnutí nekonkretizuje? Pak by ale muselo přehodnotit svůj vztah k současnému státu, ovládanému korporacemi, nadstátními institucemi, lobbisty atd.
- SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOST, DOSTUPNÉ ZDRAVOTNICTVÍ, KVALITNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZAJISTÍME podmínky pro důstojný život seniorů, zdravotně postižených a sociálně znevýhodněných občanů.
Psát a hovořit o sociální spravedlnosti v kapitalismu bez provedení zásadních společensko-politických změn je naprosto nesprávné. Marketingová šidítka a zkratky, jež zřejmě inspirovaly část tohoto nadpisu, na tom nic nezmění.
PODPOŘÍME rodiny dostupným bydlením a kvalitní péčí o děti.
Ani v tomto bodě Stačilo! nesděluje, jakým způsobem chce zlepšení situace zajistit. Jakými prostředky a kroky podpoří dostupné bydlení, což je rozhodně jeden z největších sociálních problémů současnosti. Co má na mysli péčí o děti? Je fakt, že na tento bod mnoho voličů zareaguje, ale po pečlivějším přečtení vlastně nedostane žádnou konkrétní informaci, pouze proklamaci, která se patrně nachází i programech všech stran, včetně vládních nebo těch, které se samy označují jako pravicové. Je třeba dodat, že k otázce řešení dostupného bydlení nepřistupuje komplexně – pokud můžeme soudit – žádný z kritiků současného stavu. Ponechejme stranou nic zásadního neřešící řeči buržoazní pravice o složité administrativě, daňových a jiných pobídkách, které jsou pobídkami pouze pro developersko-stavební kartel, který je mimo jiné za současný stav zodpovědný. Ten ostatně nehodlá „řešit” žádný z dalších „alternativních” kritiků. Místo toho sní o “řešení” v rukou české komerční banky, bytových družstev, obcí, komunit, případně prostřednictvím nových stavebních technologií (moderní prefabrikace atd.), ale bez dalších systémových změn. Nové technologie jsou jistě potřeba, ale bez narušení a překonání komplexní systémové logiky (rozbití kartelu, dostatek pozemků, zdrojů, kvalifikovaných pracovních sil – to vše vyjmuto z cíle v dosahování zisku atd.), která se podílí na výstavbě bytů, ovšem netýká se jen jich, je řešení nereálné.
ZAJISTÍME dostupnost zdravotních služeb a léků.
Opět chybí informace, jak přesvědčí Stačilo! farmaceutické giganty, aby zásobovali zdravotnický systém na úkor svých ohromných zisků? Co má hnutí na mysli pod pojmem dostupné zdravotní péče? Více nemocnic? Zkrácení doby čekání na specializovaná vyšetření a zákroky? Jak to zajistí, pokud bude mít několik míst v parlamentu? Farmaceutické kolosy se leknou? Hodlá zajišťovat dostupnost zdravotních služeb a léků za stávajícího systému zdravotních pojišťoven, nemocnic a dalších zařízení coby obchodních společností? Pak nevyřeší vůbec nic.
BUDEME INVESTOVAT do vzdělání, odstraňovat sociální bariéry a podporovat rovné příležitosti.
Do vzdělání se investuje i dnes, ale prostředky jsou rozdělovány nespravedlivě, neefektivně, i když je třeba souhlasit s tím, že školství potřebuje úplně jiný způsob financování. Možnost dosáhnout kvalitního vzdělání je třídně podmíněna, v současnosti klesá rovnost příležitostí, ale i veřejné vzdělání stále více reprodukuje třídní složení společnosti. K podobnému vývoji docházelo dle různých autorů i v éře nejvíce rozvinutého sociálního státu například ve Francii, tím méně je možné podléhat takovým iluzím v současné ČR. Naopak, formální vzdělávání bude sociální bariéry do budoucna postupně stále více posilovat než oslabovat. Konstatování tohoto bodu je tedy nebezpečnou iluzí.
POSTAVÍME SE PROTI omezování práv zaměstnanců a pracujících.
Pokud je hnutí Stačilo zastáncem lidových vrstev, jak omezeně proklamuje ve svých materiálech, tak proč tak nečiní již dnes? Proč není aktivní v odborech? Proč tuto problematiku ponechává budoucnosti? Jak se omezování práv zaměstnanců postaví? Jakou roli v tom budou zaměstnanci hrát? Opět pasivní stafáže voličů? Musíme konstatovat, že tento bod je znovu pouhým výkřikem…
ZAJISTÍME kvalitní vzdělání dostupné všem bez ohledu na sociální zázemí.
BUDEME INVESTOVAT do pracovníků ve školství a zlepšíme podmínky jejich práce, zrušíme nefunkční inkluzi.
Zde se deklarace vlastně opakuje. Rozhodně může počítat s tím, že s rovnými podmínkami přístupu ke vzdělání nemá šanci bez lidového hnutí a minimálně narušení současného systému pozitivním směrem hnout. Jaké vzdělání má na mysli? Veřejné, soukromé, formální, dobrovolné, neformální? Naprosto ignoruje, co bylo napsáno v našem komentáři výše.
Investování do pracovníků ve školstvím může znamenat jak platy, tak třeba další vzdělávání, kdo ví? Ale co jejich pracovní práva, přepracovanost a ohrožení syndromem vyhoření, nejistota, nedostatek, případně zhroucení odborné mimoškolní péče, který mají naprosto nepřipravené školy kompenzovat (a máme se tvářit, že kompenzace funguje a bude se v ní pokračovat), co jejich volný čas? K otázce inkluze jsme se vyjádřili v předchozí analýze volebního programu Stačilo!
Opakujeme, v kapitalistické společnosti, v současném světě, kdy kapitalismus je ve své historické krizi je naprosto nemožné zajistit rovný přístup ke vzdělání. To neznamená, že my na něj rezignujeme, ale je třeba říci, jakým způsobem bude Stačilo! usilovat o jeho zajištění. Sebevědomé konstatování je opět možné chápat jen jako marketingový krok. Bez komplexní společenské změny není možné řešit ani problémy školství – společensko-přírodní prostředí je hlavním formovatelem osobnosti. Škola je „pouze” jeho součástí.
PODPOŘÍME praktickou přípravu mladých lidí na požadavky současného i budoucího hospodářství.
Toto je vlastně úplně nesmyslná proklamace. Jednak neříká, jak podle hnutí Stačilo bude vypadat budoucí hospodářství. V každém případě současné kapitalistické školství připravuje své pracovníky jedna radost do svého systému vykořisťování. Opravdu má levicová síla za cíl připravovat pracovníky, se kterými bude kapitalismus spokojený??? Má na mysli současné a budoucí kapitalisty? Naopak, tvrdíme, že jejich zneužívání jako levné pracovní síly studentů a učňů je třeba učinit přítrž, což ovšem neznamená zrušení praxí.
- PROSPERUJÍCÍ NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
PODPOŘÍME českou ekonomiku s důrazem na soběstačnost a podporu malých a středních podniků.
To je opět snaha zalíbit se určité skupině voličů. Toto přání je absolutně nesmyslné. V současném globálním kapitalismu v zemi, která se stala plně závislou, je to sen noci svatojánské. Hnutí Stačilo ani zde není schopné objektivní analýzy situace, tím méně návrhu na její řešení. Je třeba dodat, že ačkoliv vidíme hlavní hybatele v korporacích a velkém pseudonárodním kapitálu, v některých odvětvích představuje střední podnik (do 250 zaměstnanců a obratu do 50 mil. Eur) dle české legislativy jednoho z největších hráčů místního trhu. A s pracovními podmínkami a mzdami v malých, rodinných, českých firmách máme nejen my četné neveselé zkušenosti.
OMEZÍME monopolní praktiky a podpoříme férovou hospodářskou soutěž.
To je krásné přání, ale naprosto naivní v současném stádiu kapitalismu. Stát, natož skupinka poslanců nemá žádné nástroje, aby mohla kapitál kontrolovat a omezovat. Kapitál je to, co určuje současnou politiku, není to naopak. V kapitalismu neexistuje žádná otevřená spravedlivá soutěž – jeho vývoj objektivně spěje ke koncentraci a centralizaci, k monopolům a oligopolům. Více kapitálu znamená více moci a možnosti určovat pravidla, kontrolovat ostatní. Vždyť i Stačilo! si tuto praxi samo vyzkoušelo před volbami na vlastní kůži. Jen se trochu zvedla čísla procentuálních preferencí, šly žaloby na Stačilo! ke krajským soudům a Ústavnímu soudu. Co čeká Stačilo!, že mu budou protivníci tleskat, že se mu daří ve volbách? Nebo budou kamarádsky plácat po zádech ten podnik, který bude lepší na trhu? Ale ten, kdo je lepší na trhu, má zákonitě levnější pracovní sílu, suroviny. Více vykořisťuje, zbídačuje, drancuje přírodu atd. Stačilo! bude takovému „férovému” hráči tleskat?
BUDEME INVESTOVAT do infrastruktury, vzdělání a digitalizace, které zlepší kvalitu života občanů.
Opět slib, který si každý může přeložit, jak chce. Občan je podnikatel, občan je i jeho zaměstnanec. Každý z nich má jinou představu o lepší kvalitě svého života. Ale slib všem neurazí!
PŘEVEZMEME strategickou infrastrukturu do veřejných rukou.
Zde je rozhodně třeba uvést, co je to strategická infrastruktura a co jí třeba už podle Stačilo! není. Také správně vyřčený slib by měl znít: Předáme strategickou infrastrukturu do veřejných rukou. Co jsou veřejné ruce v dané větě? Někteří lidé budou možná číst tento pojem jako znárodnění, jiní jako zestátnění, zase jiní zůstanou u slovesa „převezmeme”. Jedinou možností vybřednutí ze současné krize je kvalitativní změna vztahu práce a kapitálu, kvalitativní změna výrobních vztahů a to taková, která povede k zespolečenštění výrobních prostředků a likvidaci kapitálu (coby vztahu).
OCHRÁNÍME ornou půdu a krajinu s důrazem na zvyšování soběstačnosti v zemědělství a potravinářství.
Je třeba souhlasit s péčí o zemědělskou půdu, krajinu, přírodní metabolické vztahy, o zemědělství šetrné ke krajině zajišťující zdravou výživu obyvatel. Ale jak to Stačilo! udělá v kapitalistické společnosti, kdy půda je soukromým majetkem, prostředkem generování kapitálu, krajina je zdrojem potencionálního bohatství a potravinářský průmysl pod kontrolou několika málo monopolů? Kdo má dle Stačilo! vlastnit lesy, rozhodující půdní celky, půdu jako takovou – na tuto otázku je nutné odpovědět nejprve. Z ní plyne odpověď na otázku, kdo a jak bude pečovat o půdu a krajinu, kdo a jak zajistí zvyšování soběstačnosti v zemědělství a potravinářství. Za daných podmínek by realizaci sebevědomého tvrzení deklarace mohlo potvrdit pouze otočení prstenu čaroděje druhé kategorie Rumburaka.
Všimněme si ještě jednoho bodu – kam se poděly dřívější proklamace o zrušení tzv. restitucí církvím? Jsou zamlčeny. Takový krok bychom rozhodně podporovali.
BUDEME PODPOROVAT technologické inovace směřující k udržitelnosti.
Od uskupení, jehož součástí je subjekt, který dosud nese ve jménu komunistický, bychom čekali spíše podporu inovací, které budou sloužit lidem a krajině. Udržitelností je míněno co? Co chce Stačilo! udržet prostřednictvím takových kategorií? Ziskovost kapitálu? Kdo a jak bude inovace podporovat? Stát soukromou firmu, nebo národní podnik spoluřízený zaměstnanci, svou vývojovou kancelář, osobní iniciativu vně podniku, partu nadšenců? O jaké inovace se má jednat – ve zbrojním průmyslu pro zisky z imperialistických válek, nebo inovace pro uspokojení potřeb lidí?
PROSAZUJEME rovnováhu mezi ochranou přírody a ekonomickým rozvojem.
Zde opět nalézáme úplně obecný výraz, který nalezneme v programech všech stran a koalic. Nikdo přeci neřekne, že je proti rozvoji ekonomiky nebo proti přírodě. Ani v tomto bodě nedokázalo Stačilo! namířit kritiku proti kapitálu, proti kapitalistickému systému.
PROSADÍME realistickou a ekonomicky únosnou ochranu životního prostředí, odmítáme diktát klimatických aktivistů.
Hnutí Stačilo se nebude tedy patrně zabývat vědeckými poznatky v této oblast a vsadí na jakýsi blíže nedefinovaný kompromis. Stejně jako v případě inkluze prokázalo svými proklamacemi naprostou nekompetentnost, zde ji ještě podtrhlo další hloupým a nesmyslným slibem. Všichni aktivisté jsou špatní? Aktivisté snad diktují ekologické strategie, anebo jsou zákony tvořeny pro určitou část velkého kapitálu?
- SVOBODA, DEMOKRACIE A STÁT NA STRANĚ OBČANA
OCHRÁNÍME svobodu projevu, soukromí a přístup k informacím a další práva a svobody.
Záměr ušlechtilý, sebevědomí veliké, ale je možné ochránit dané hodnoty v systému, kde celá legislativa chrání pravdy a svobody jenom konkrétních tříd a vrstev společnosti (tedy vládnoucí kapitalistické třídy a jejích spojenců)? Marketingové proklamace a totální naivita jsou cesty, na které se upnulo hnutí Stačilo! v křečovité snaze dostat se parlamentu.
PODPORUJEME nestrannost justice s odpovědností vůči občanům.
Znovu: spravedlnost a nestrannost v nespravedlivém systému, kde je vykořisťování atd. normou? Jakou cestou tuto nestrannost hnutí zajistí v době, kdy potvrzení pravdivosti Marxovy teze, že je právo vůlí vládnoucí třídy povýšenou na zákon trčí stále většímu počtu soudů a soudců z rozsudků a odůvodnění jako sláma z bot?
POSÍLÍME decentralizaci moci a transparentnost veřejné správy. Pro nutnost zefektivnění legislativního procesu a zamezení zbytečnému bobtnání právních předpisů a norem prosadíme, aby Parlament ČR za nově stanovenou povinnost jednu povinnost zrušil.
Copak je jediným problémem systému, že máme zákonů mnoho? Rozhodně je systém pravidel přerostlý, ale to je charakteristický prvek systému v krizi, který chce a potřebuje prostřednictvím zákonů, pravidel, omezení a zákazů kontrolovat celou společnost, ale hlavně pracující lid. Copak je decentralizace moci apriori hodnotově pozitivní? Co znamená transparentnost veřejné správy?
ZVÝŠÍME transparentnost a participaci občanů v rozhodovacích procesech, odstraníme administrativní bariéry.
Současný systém rozhodně čeká na několik poslanců Stačilo!, aby demokratizovali společnost, aby například pracující rozhodovali o tom, co bude daný podnik vyrábět, za kolik a kam prodávat a kolik bude brát ředitel.
POSTAVÍME SE PROTI progresivistickému extremismu a omezování občanských svobod.
Výraz zní hezky a odhodlaně, ale co má hnutí Stačilo! na mysli „progresivistickým extremismem”? Za progresivismus bývá označován politický směr různých liberálů a jim podléhajících politických sil, které formováni úpadkovým kapitalismem a jeho filozofickým vyjádřením v postmodernismu fanaticky prosazují „překonávání” objektivní reality prostřednictvím různých idealistických dekonstrukcí, tvoření nových konstrukcí včetně jazykových, symbolických apod. Domnívají se, že tímto způsobem se tvoří objektivní realita. Tento směr je bezpochyby reakční, jakožto ideologie vládnoucí třídy má na svědomí omezování práv a svobod, ale v takovém případě je třeba odmítnout jeho hluboké kořeny a původce – systém pozdního kapitalismu, jeho státu a instrumentů.
Tomuto směru ale podléhají také oběti současného kapitalistického systému, které se zoufale (a chybně) snaží nalézt cestu z bludiště doby kolapsu, která může být obdobím přechodu. Každopádně jde o chybné označení. Nebo Stačilo! považuje za extrémistické jakékoliv hnutí, které vychází z vývojových principů a navrhuje progres, tedy pokrok?
Mezi progresivisty patřil např. Roosevelt, Masaryk apod. Dnes jsou za progresivisty považována právě ta politická hnutí, hnutí, která mají silné sociální soucítění se slabšími, periferními, podřízenými složkami, vrstvami společnosti, proklamují pluralismus, sounáležitost různých názorů, důležitá je pro ně ochrana přírody. K progresivistům se dnes počítají např. sociální demokraté. Z pohledu politologie by právě deklarace Stačilo! mohla být označena jako progresivistická. Vědí tedy autoři, co chtějí říci touto proklamací?
K tomu nelogicky připojují problém omezování občanských svobod.
ZRUŠÍME cenzuru.
Hnutí Stačilo! vstoupí do parlamentu a jeho několik poslanců bouchne do stolu, ostatní se leknou a bude po cenzuře. Opona padá – systém se rozpadá.
ZAJISTÍME dostupné veřejné služby každému občanovi.
Další velkohubý nekonkrétní slib. Samozřejmě také netřídní – Stačilo! bude zajišťovat veřejné služby i občanům Strnadovi, Kellnerové, Tykačovi či Babišovi? O jaképak veřejné služby půjde?
- NÁRODNÍ HRDOST A TRADICE
POSÍLÍME vlastenectví a národní hrdost na historické tradice a úspěchy naší země.
Vlastenectví a národní hrdost jsou rozhodně pozitivní vlastnosti, které zastáváme. Vlast je však něco jiného než země nebo stát. Co považuje hnutí Stačilo za úspěchy země a které? Má na mysli prvorepublikové Československo, socialistické Československo nebo Českou republiku po roce 1993? A – jak jsme již zmínili – o jaké historické tradice se má jednat? Milovat svou vlast, znát její historii, kulturu, to je rozhodně důležité, ale výroky deklarace jsou velmi neurčité, napsané tak, aby se pod ně mohl podepsat úplně každý. A to je možná i cílem.
ZASTAVÍME rušení obcí. Prosazujeme efektivní spolupráci obcí, regionů a veřejné správy.
Jaké rušení obcí má Stačilo! na mysli? Jejich připojování k větším obcím prostřednictvím násilné centralizace samosprávy, která je následkem systémové krize? Kapitalismus po r. 1989 zcela demagogicky podněcoval i řídil procesy rozpadu všeho, aby časem zjistil, že nemá na jejich spravování ani peníze, ani lidi. Proto zahájil proces násilné centralizace, se kterým zásadně nesouhlasíme. Opět – minimálně bez částečného narušení a překonání (kvalitativního posunu vpřed) současného systému včetně jeho státu a veřejné správy je tento bod naprosto nereálný.
PODPOŘÍME rozvoj opomenutých regionů.
V procesech metropolizace (netýká se jen metropole státu, ale také regionů, krajů, oblastí), centralizace a koncentrace moci a majetku v rámci kapitalismu – i v polokolonii jako je ČR – zcela nemožné.
ZACHOVÁME kulturní dědictví jako základ národní identity.
Jak ho Stačilo! zachová? Zachování kulturního dědictví určitě podporujeme, ale kapitalismus ho zároveň likviduje, umlčuje a přepisuje, a zároveň zneužívá reakčních, menšinových prvků naší minulosti ke svým zájmům. Rozhodně nesouhlasíme s jakoukoliv likvidací kulturního dědictví, s jeho privatizací, likvidací, přepisováním, zamlčováním…
NAŠE ZÁVAZKY:
AUDIT VÝSLEDKŮ VLÁDNUTÍ: Provedeme důkladný audit minulých vládních rozhodnutí jako podmínku zodpovědného vládnutí.
Důkladné zmapování stavu naší vlasti bude jistě jednou z podmínek úspěchu dělnicko-lidového hnutí v budoucnosti. K tomu je třeba použít vhodné metodologie, ale zapojit také na všech úrovních lidi všech odborností (včetně dělnických). V žádném případě nepostačí audit posledních vládních rozhodnutí. Je nutné analyzovat celkový vývoj od r. 1989.
DAŇOVÁ REFORMA: Navrhneme zásadní daňovou reformu, která povede k poctivému rozložení daňové zátěže.
V době, kdy jsme sestavovali tento komentář, tak výzkum veřejného mínění ve Francii ukázal, že přes 85% občanů Francie si přeje větší zdanění bohatých. Stejně tak argumentuje např. marxistický ekonom prof. Richard Wolff. Má hnutí Stačilo! na mysli vyšší zdanění velkých majetků, příjmů, koncentrovaného kapitálu? Nebo opět volí výraz takový, aby se v něm našel každý se svojí (třídní) představou? Pokud má na mysli větší zdanění bohatých, jak zajistí bez tlaku a kontroly lidového hnutí očekávané daňové inkaso? Tak či onak – daňovou reformu považujeme spíše za dílčí otázku – nechceme především přerozdělovat, ale zespolečenšťovat, budovat, inovovat.
MIGRACE: Zajistíme přísnou kontrolu migračních toků a úspěšnou integraci osob respektujících naše národní a kulturní hodnoty.
Jak toho chce hnutí Stačilo! v podmínkách EU a Schengenského prostoru dosáhnout? Jak toho chce dosáhnout, jestliže hlavními dvěma inspiracemi příchodu migrantů jsou lákání levnější pracovní síly v ČR působícím kapitálem a zničení jejich zemí imperialistickými válkami, převraty a chaosem? Za stávajícího stavu je to nemožné. Stejně jako úspěšná integrace imigrantů s respektem k našim národním a kulturním hodnotám, chápeme-li je takové, jaké jsou, tedy pokrokové. Jak bychom měli přistoupit k integraci stovek tisíc Ukrajinců, o tom Stačilo! raději mlčí.
REFERENDA O EU A NATO: Umožníme občanům rozhodnout o účasti v EU a NATO.
Tento alibistický bod jsme komentovali v předchozí analýze volebního programu.
FUNKČNÍ DIGITALIZACE: Zefektivníme státní správu. Zachováme právo na platbu v hotovosti a právo obstarávat si své záležitosti osobně (offline).
Pokud má být státní správa zefektivněna pouze funkční digitalizací, pak se vracíme ke starým heslům různých pirátských stran. Do digitalizace se nasypala ohromná kvanta financí a vidíme zlepšení státní správy?
Navíc ona digitalizace je hlavně dvojsečnou zbraní, velmi záleží na tom, co se má digitalizovat, kdo ji bude provádět a za jakým účelem, v čí prospěch. To v deklaraci není nijak upřesněno. Má digitalizace sloužit třeba ke zefektivnění špehování lidí, aby se předešlo vzniku lidového hnutí odporu vůči kapitalistickému režimu, který směřuje od formální demokracie k otevřené diktatuře buržoazie?
Se zachováním práva na platbu v hotovosti a práva obstarávat si své záležitosti osobně, tedy offline, naopak souhlasíme.
ODMÍTNUTÍ EURA: Zachováme českou korunu.
Souhlasíme. Ale je třeba zabránit také přechodu do předvstupní fáze, vystoupit z EU a zahájit kroky, které jsme nastínili v první analýze. Izolovaná politická síla bez lidového a dělnického hnutí tak náročné úkoly nikdy nezvládne.
INFORMAČNÍ BEZPEČNOST: Zestátníme veřejnoprávní média, přijmeme zákon o registraci zahraničních agentů a neziskových organizací.
Láska k současného státu se odráží také v tomto bodě. Zestátnění veřejnoprávních médií by mohlo mít dvě výhody: zrušení povinných koncesionářských poplatků a jednoznačnost v tom, čí zájmy (tedy určitých částí buržoazních tříd a státu) tato média hájí. Nyní mohou vlastní praxi halit do pláště veřejnoprávnosti a maskovat svou skutečnou úlohu před mnohými lidmi. O zásadní změnu se však nejedná.
Naopak s přijetím zákona o registraci agentů a neziskových organizací nesouhlasíme – v podmínkách současného režimu a jeho státu by byl tento zákon zneužíván také proti subjektům a zájmům lidového a dělnického hnut, i když nejsou ze zahraničí nikým financovány.
STAČILO! je hlasem těch, kteří vědí, že česká budoucnost může být zářivá, pokud zůstaneme věrní svým kořenům, demokratickým zásadám a budeme odvážní v hledání nových cest.
Marketingové, sebevědomé výkřiky jako v celé deklaraci.
Závěr a shrnutí
Deklarace hnutí Stačilo! je charakteristickým dokumentem současných politických uskupení, v jejichž řadách mohou být i upřímní lidé, kteří citlivě vnímají, že současný společensko-ekonomický řád slouží výhradně držitelům velkého kapitálu, těm, kteří kontrolují jeho tok, korporacím a bankám, ale odmítají dialektiku historického vývoje. Domnívají se, že současný systém lze řídit prostřednictvím zásahů zákonodárných orgánů tak, aby vykořisťování probíhalo v menší míře. Obvykle nezpochybňují princip vztahu práce a kapitálu.
„Copak to je špatné, že usilují, aby se měli lidé lépe?” Samozřejmě není. Proto se také tyto „citlivé” buržoazní síly nazývají levice. Problémem je, že v současném stavu vývoje kapitálu není možné, aby tyto síly uspěly, a to ani tak jako ve zcela jiných podmínkách po 2. světové válce. Spíše působí jako opium lidstva. Řada pracujících do nich vkládá svoji důvěru, vedena právě proklamacemi odvolávajícími se na prospěch lidí, států, které jsou prezentovány coby struktury jsoucí na světě právě ve prospěch lidu. Věří v jejich racionalitu, v racionalitu „realizovatelného a možného právě dnes”. Ale po vložení důvěry do těchto subjektů přichází pocit zklamání. V malém procentu úspěchu několik poslanců nedokáže nijak úspěšně působit na reálný stav věcí. Existují případy, kdy taková uskupení působila přímo ve vládě, vládu na základě různých dohod a slibů podporovala (KSČM, KS Portugalska) nebo ji přímo vedla (Syriza, KS Moldávie, mnohé země Latinské Ameriky). Ale ani tehdy nebylo možné, aby jejich nejlepší vůle zvrátila dialektiku kapitalistického systému, sílu kapitálu určovat pravidla a dokunit každého, aby se mu podřídil. Co hůře, jejich zákonitý neúspěch se projevil nejen v diskreditaci levice, ale také lidového, dělnického a revolučního hnutí a v nástupu otevřené reakce a krize celé země (Moldávie, některé země Latinské Ameriky, u jiných tato hrozba trvá).
Dnes je v ČR a celé EU patrný trend, kdy i náznak existence subjektu, který by se byť vzdáleně mohl označit za marxistický, je naprosto nežádoucí. Pouhé předvolební výzkumy veřejného mínění dávající naděje Stačilo! se staly záminkou k tomu, aby se právem hnutí Stačilo! kandidovat ve volbách zabýval Ústavní soud. S takovým postupem, s takovou hrozbou ostře nesouhlasíme, stejně jako rozhodně odmítáme fyzické a jiné útoky různých fašizoidních bojůvek proti jakýmkoliv politickým silám. Je třeba otevřeně sdělit, že v dnešní době působí zejména v žoldu současné politické moci.
Celá deklarace se nese v duchu nebezpečné, nesprávné a odzbrojující naivity představitelů Stačilo! Věří, že „zdravý rozum”, čestnost a smysl pro fér hru může udržet v míru a lásce stále ostřeji antagonisticky rozdělenou společnost: vlastníky kapitálu, kteří vydělávají na vykořisťování, a proletářů, jež nemají na prodej nic jiného než svou pracovní sílu; zbrojařských koncernů, které vydělávají na válce, a bojovníků za mír; prosazovatelů ekonomicky a sociálně spravedlivé společnost s těmi, kteří chtějí vše pro sebe. S těmito naivními nostalgiky keynesiánského kapitalismu z dob existence socialistického bloku, který zajišťoval lepší život pracujících i v kapitalistickém světě, máme určité lidské pochopení. Ale doba, na níž vzpomínají, je nenávratně pryč, kapitalismus ji rozmetal a návrat k ní není možný. Jedná se o zastaralý a překonaný koncept. Přitom ani ve své době neřešil základní rozpory systému a mohl existovat jen v hrstce zemí (a na úkor mnohem většího počtu jiných).
Politický program i deklarace Stačilo! jsou obsahem i formou poplatné současným buržoazním politickým trendům. Za hnutím nestojí lidové a dělnické hnutí, Stačilo! ani nemá plán, představu a přesvědčení o účasti v něm, o jeho stimulování a budování.
Programové dokumenty jsou proto zaměnitelné s jinými subjekty – nejsou v ničem originální, nevycházejí ze správné analýzy, nabízejí překonané a zastaralé sociálně demokratické recepty v kombinaci s konzervativními, někdy i nebezpečně vyznívajícími návrhy.
Jelikož Stačilo! nevychází ze správné analýzy, nechápe správně ani současnou epochu kolapsu, světové války, antropocénu, možného přechodu, celkově řečeno formační krize, nepřistupuje k řešení z hlediska třídních zájmů dělnicko-lidové většiny, ani její vlastenectví nemá třídní a internacionální (toto slovo dokumenty vůbec neobsahují!) dimenzi.
Hnutí Stačilo! nechápe správně ani stát v současném státně-monopolním stádiu kapitalismu a funkci voleb v něm.
Z těchto důvodů nemůže Kolektiv pro práci, kulturu a vědu takové hnutí podporovat. Není výhrou lidového a dělnického hnutí, že ve volbách nebude kandidovat žádný jeho subjekt. Proto náš Kolektiv přistupuje k volbám tak, že nebude volit ani podporovat žádnou kandidátku – buď se naši spolupracovníci voleb nezúčastní, nebo vhodí prázdnou obálku.
Příslušníkům lidových vrstev doporučujeme, aby postupovali podobně. Jedná se však o symbolický akt. Mnohem důležitější je, abyste na sobě pracovali, vzdělávali se, zapojili se do aktivit lidového a dělnického (odborového) hnutí u nás i v zahraniční – na místní, ale především na celostátní úrovni. Na ní působí i náš Kolektiv. Zapojte se do něj!
Kolektiv pro práci, kulturu a vědu
Zdroj obrázku: https://www.leftcom.org/en/articles/2019-09-06/abstention-a-class-response-to-capitalist-elections