Panorama - 5. page

Situace v Mali a Burkině Faso zmíněná v minulé Panoramě nebyla rozhodně pomíjivou událostí na druhém konci světa. Intenzivně jsou v této části Afriky zapleteni světoví hráči. Dnes Mali vypověděla francouzské diplomaty  a po celé zemi probíhají proruské a protifrancouzské manifestace. K pochopení situace je třeba znát vývoj událostí. Mali je jednou ze zemí, kde působí organizace Islámský stát Velké Sahary (Islamic State in the Greater Sahara, dále IS-GR). Působení této organizace se stalo záminkou pro Francii, jejíž kolonií v letech 1892-1960 bylo Mali a další okolní státy, aby do oblasti poslala svoje ozbrojené síly.  K Francii se přidaly další země na základě slibu Francie dosáhnout na různé výhody v této zemi. Své kontingenty poslaly např. Řecko nebo Belgie. Tyto vojenské síly nastolily profrancouzskou vládu, ale nedošlo k výraznějším výsledkům v otázce omezení působení IS-GR. Malijská armáda tedy požádala o pomoc ruské nevládní armádní jednotky WAGNER (2020), aby vypomohly s výcvikem místních jednotek. Tyto jednotky společně s malijskou armádou zaznamenaly výrazný postup v boji proti IS-GR. Následně mající podporu malijského lidu svrhli profrancouzskou vládu. Číst dál →

1. Mali

Malijci zaplnili ulice hlavního města Bamako, kde v několika kilometrovém zástupu  vyjádřili podporu přechodné vládě  a nesouhas se sankcemi podporovanými USA a EU, které na zemi uvalil západoafrický blok ECOWAS. Protifrancouzské nálady se projevovaly  v ulicích celé země. Demonstrace se konali od Koutiala na jihu země po Timbuktu na severu a dokonce se k nim přidali senegalští demonstranti na hranici Senegalu s Mali. Číst dál →

Kazachstán zažil a stále ještě zažívá horký začátek roku. Od prvního ledna došlo k již dříve naplánovanému zrušení cenového stropu pro zemní plyn, důsledkem bylo dvojnásobné zdražení tohoto paliva. Hned tento den se konalo první protestní shromáždění, které bylo svoláno pracujícími a dalšími obyvateli ve městě Žanaozen (je nutné dodat, že stávky a veřejná shromáždění nejsou v tomto regionu za uplynulých deset let žádnou výjimkou, byť jsou jejich účastníci pravidelným terčem represí vládnoucího režimu). Účastníky protestu pobouřila skutečnost, že k tak výraznému zdražování dochází právě v regionu, kde se plyn těží. Protestující poukazovali na to, že s rostoucí cenou plynu vzrostou i ceny dalších nutných životních potřeb. Za viníka situace označili nejen vládu, ale také bývalého prezidenta Kazachstánu Nazarbajeva za jeho politiku posledních 30 let „nezávislé“ republiky, která dovedla Kazachstán do koloniálního postavení – přírodní bohatství neslouží jeho obyvatelům, nýbrž je z větší části ovládáno zahraničními společnostmi z Velké Británie, USA, potažmo z Číny, Ruska a dalších zemí. Číst dál →

Situace v Kazachstánu zůstává nadále nepřehledná. Ačkoli hodně komentátorů se přiklání k tomu, že jde jen o další z řady tzv. „barevných revolucí“, mnoho komunistických i dalších pokrokových stran i dalších organizací jako Světová odborová federace se postavilo za prohlášení Socialistického hnutí Kazachstánu, že základem je lidová a dělnická revolta v reakci na zhoršující se společenskou situaci v zemi, a vyjadřuje lidu a pracujícím Kazachstánu solidaritu v probíhajícím třídním boji. Probíhají stávky, nejvýznamnější v těžařském průmyslu. Číst dál →

Odložení voleb v Libyi

V Libyi bylo dva dny před deklarovaným uskutečněním (24. 12.) odloženo konání parlamentních a prezidentských voleb (první kolo). Rozhodla o tom Vysoká národní volební komise s poukazem na technické, soudní a bezpečnostní zprávy, přičemž zároveň nařídila rozpuštění volebních výborů.

Dne 28. 12. se sešel libyjský parlament, aby jednal o alternativním termínu voleb. Dle jeho tvrzení by mohly proběhnout odděleně – na konci ledna 2022 prezidentské, na konci února parlamentní. Stávající události vyvolávají neklid mezi lidmi v Libyi, okolních zemích i v širší pokrokové světové veřejnosti. Jsou další částí řetězce událostí, které začaly brutální imperialistickou agresí proti Libyi r. 2011 – s posvěcením OSN a s vraždou tehdejšího vedoucího představitele Libye M. Kaddáfího. Číst dál →

Sloupkař Foreign Policy In Focus Conn Hallinan každoročně uděluje ceny jednotlivcům, společnostem a vládám, jež činí ze čtení zpráv každodenní dobrodružství. Tady jsou ceny za rok 2020.

Cena Zlatý citrón (The Golden Lemon Award) patří firmě Lockheed Martin za její neviditelný bitevní letoun F-35 páté generace, s cenou 1,5 bilionu $ nejdražší zbraňový systém v dějinách. Letoun má momentálně 883 konstrukčních vad, včetně devíti závad „1. kategorie“. Ty poslední „mohou způsobit úmrtí, těžké zranění nebo těžkou nemoc z povolání“ pilotům a „vážné poškození“ zbraňových systémů a připravenosti k boji (což zní jako ony televizní inzeráty na léky, jež mohou či nemusí vyléčit vaši nemoc, ale také mohou zabít vašeho prvorozeného a proměnit vás ve fretku).

Ale firma na těch chybách správně zapracovala, ne tím, že je napravila, ale tím, že je překvalifikovala na méně závažné. Pokud jde o ostatní problémy, Lockheed Martin tvrdí, že je vyřeší, když dostane víc peněz. Společnost teď dostává 2 mld. $ ročně, aby udržela asi 400 letounů F-35 ve vzduchu, s výdaji 50 milionů $ na letoun. Jedna letová hodina F-35 přijde na  28 455 $. Číst dál →

Vražda vlivného íránského generála Sulejmáního během jeho návštěvy Iráku americkými raketami odpálenými z dronu na bagdádské letiště otřásla důvěryhodností americkéhoprezidenta. Chvějí se americko-íránské vztahy zvláště vyhrocené poté, co vloni Trump vypověděl dohodu s Íránem uzavřenou za Trumpova předchůdce Obamy, a to jistě není z amerického pohledu žádný vlastizrádce; vzrůstají obavy zahraničních politiků o svou bezpečnost.

Číst dál →

Za pár desítek hodin ukončí Británie členství v Evropské unii, jak si přála v referendu většina britských voličů. Premiér Johnson prosadil všechny potřebné zákony po dlouhém patu díky výraznému vítězství v prosincových volbách do Dolní sněmovny. Za neúspěchem labouristů stál zejména nejednotný, váhavý a leckdy protikladný postoj k odchodu z unie, přestože pro brexit hlasovala i většina britských dělníků. Číst dál →

Čínská národní zdravotnická komise varovala, že šíření současného nového typu koronaviru se zrychluje. K 27. lednu bylo podle čínských úřadů evidováno 2816 případů nákazy a 81 mrtvých. Letošní virus je nebezpečnější než byl virus SARS. Nemoc mohou přenést i lidé, kteří netuší, že mají virus v sobě, protože zatím u nich nejsou patrné klasické příznaky jako vysoká teplota a zhoršené dýchání. Číst dál →