Historie a teorie - 6. page

Mezi jinými surovsými skony či ztrátami uctíváme počátkem května Marxe a jedinou milenku: Pařížskou komunu. „Její mučedníci jsou uchováváni ve velkém srdci dělnické třídy,“ prohlašoval Marx, a Connolly o třicet let později tvrdil:  „Komuna, kdyby bývala uspěla, byla by zahájila vládu skutečné svobody nad světem – byla by znamenala emancipaci dělnické třídy.“

Úpěšná nicméně nebyla, stejně jako Velikonoční povstání v roce 1916, stejně jako občanské nepokoje a květinové revolty v 60. a 70. létech 20. století nebo ekonomické útrapy z let 80. nebo z roku 2008; a musíme přijmout, že ani pandemie covidu-19 (a následné hroucení ekonomiky) nemusí přinést úspěšnou revoltu pracujících. Číst dál →

Následuje prohlášení Politického předsednictva KS Komunistické strany Řecka (KKE) k 150. výročí narození V. I. Lenina.

K 150. výročí narození V. I. Lenina

“A při pohledu zpět z budoucnosti v tento den,

první viděná věc bude Leninova postava,

z tisíciletí otroctví hořícího cestou

do věku Komuny díky touze a přísnosti.”

(V. Majakovský, „Vladimír Iljič Lenin“)

Číst dál →

V článku zveřejněném 22. dubna 2020 v novinách „Sovetskaja Rossija“ generální tajemník ÚV Komunistické strany Řecka (KKE) Dimitris Koutsoumbas oceňuje osobnost a dědictví Vladimíra Iljiče Lenina při příležitosti 150. výročí narození.

„Dnes, 150 let od narození V. I. Lenina, učení tohoto velkého revolucionáře a teoretika vědeckého komunismu zůstává naživu, relevantní, slouží jako vodítko pro boj mezinárodní dělnické třídy, lidových hnutí, za jejich konečné a neodvolatelné osvobození od vykořisťování, útlaku a nespravedlnosti – které jsou charakteristické pro kapitalistické výrobní vztahy, samotný kapitalistický systém, který je po desetiletí na svém posledním a nejvyšším, nejnebezpečnějším a barbarském stupni, ve fázi imperialismu. “ .

Generální tajemník KKE odkazuje na současnou situaci a píše, že „vývoj, který se odehrává v tomto období, s pandemií koronaviru, stejně jako nová ekonomická recese v globální ekonomice, znovu potvrzuje Leninovu analýzu, že kapitalismus je skutečnou hrozbou pro všechny lidi na světě“. Číst dál →

V osmém kalendářním týdnu t.r.  některý náš tisk a zejména televize ČT velkoryse rozvinuly cestu prezidenta Havla do Spojených států USA, uskutečněnou před 30 lety na pozvání prezidenta Bushe. V rámci této cesty se uskutečnilo setkání s bývalými Čechoslováky, jako např. Škvoreckým, Jasným, Matuškou a jinými. Uskutečnilo se také setkání v Bílém domě. Pan prezident Havel vystoupil i v Senátu. Tolik slávy neunesl a ve své slabé chvilce, při položení hlavy na rameno Bushe slíbil „nejmocnějšímu muži světa“ pod rouškou utajení provést demokratizaci Kuby. Číst dál →

Před několika dny dominovala v mezinárodních masmédiích zpráva o propadu cen akcií, což bylo vysvětlováno jako důsledek pádu cen ropy. Ropa – za surova nafta, případně zemní olej, chemicky směs uhlovodíků, převážně alkanů, se nachází téměř všude na Zemi, miliardy lidí žijí nad anebo u ložisek nafty, miliardy lidí na naftu pracují – ztratila během krátkého času cenu a propadla se tak hluboko na burze, že hrozí celosvětový hospodářský krach.  

Vnímavý pozorovatel nepřejde  bez povšimnutí fakt, že rozhodnutí o pádu ceny ropy bylo učiněno v podstatě jediným člověkem. Byl jím „majitel“ Saudské Arábie. To snad ani není možné! To nedává smysl!  A přece, jedná se o úplně normální logickou skutečnost. A to v době umělé inteligence, v době, kdy je možné vědecky doložit, že rozvoj společnosti může pokračovat bez uhlovodíků, jejichž spotřeba a produkce uvrhují do nebezpečí likvidace samotnou lidskou společnost. V době, kdy politici skloňují ve všech pádech slovo demokracie.  Číst dál →

26. února 2020 zemřela v Tiraně ve věku 99 let Nedžmije Hodžová (albánsky psáno Nexhmije Hoxha), přední činitelka albánského komunistického hnutí, která byla jedním z posledních žijících účastníků protifašistického partyzánského odboje ve 2. světové válce. Narodila se 7. února 1921 v Makedonii, ve městě s makedonským názvem Bitola a albánským názvem Manastiri, jako Nedžmije Džugliniová (Xhuglini). Rodiče pocházeli z makedonského Debaru (albánsky Dibra). Otec byl úředníkem a hluboce věřícím muslimem. V roce 1928 se rodina přestěhovala do Tirany, kde Nedžmije studovala na ženském pedagogickém institutu a od počátku roku 1942 do dubna, před svým odchodem do ilegality, byla zaměstnána v Tiraně jako učitelka. Po osvobození země (po roce 1944) pokračovala dálkově ve studiu na Fakultě historie a filologie, obor jazyků a literatury.

Číst dál →

Pokračování z 1. části.

4. věc

Pračka změnila svět víc než internet

Máme většinou sklon považovat za nejrevolučnější nejnovější změny. To je však často v rozporu s fakty. Nedávný pokrok v telekomunikačních technologiích není relativně vzato tak revoluční jako vynález, který se objevil v 19. století – telegrafie. A pokud jde o následné ekonomické a společenské změny, nebyla internetová revoluce (alespoň prozatím) tak důležitá jako například vynález pračky a dalších přístrojů pro domácnost, které nesmírně zmenšily objem práce nutné při vedení domácností, a umožnily ženám vstoupit na pracovní trh a doslova zrušily profese, jako je pomocnice v domácnosti. Číst dál →