V neděli 16. února uspořádala Evropská komunistická akce (ECA) telekonferenci na téma “O třech letech imperialistické války na Ukrajině. Boj komunistů proti EU, jejímu válečnému hospodářství a zapojení buržoazních vlád do imperialistických válek”.
Ve svém úvodním projevu Giorgos Marinos, člen politbyra ÚV Komunistické strany Řecka (KKE), zdůraznil následující:
Drazí soudruzi,
neúnavné soupeření monopolů a kapitalistických států o prosazování svých strategických aspirací se rozvíjí v každém regionu světa. Barbarskou povahu vykořisťovatelského systému odhalují imperialistické války na Ukrajině a na Blízkém východě, padesát a více ohnisek válek po celém světě, intenzita ofenzívy proti dělnické třídě a národům, miliony vykořeněných, uprchlíků a migrantů. Kapitalismus překročil své historické meze a je stále nebezpečnější.
Dělnická třída a národy stojí před velkými úkoly. Hněv a rozhořčení musí směřovat k odstranění zdroje zla, k zintenzivnění boje za svržení moci monopolů, k otevření cesty nové, socialisticko-komunistické společnosti, k tomu, aby udření lidé žili v míru, bez vykořisťování, jako vlastníci bohatství, které produkují k uspokojení svých potřeb.
Zásadní otázkou je vedoucí ideologický, politický a masový boj komunistů, v neustálém konfliktu s buržoazií v každé zemi, imperialistickými aliancemi, stranami kapitálu, oportunismu a všemi druhy apologetů kapitalismu.
Drazí soudruzi,
tři roky války a krveprolití na Ukrajině pokračuje se stovkami tisíc mrtvých a zraněných a s obrovskými materiálními škodami. Kontrarevoluce a kapitalistická obnova měly tragické následky. Dva národy, které spolu žily sedm desetiletí v Sovětském svazu, vybudovaly novou socialistickou společnost, dosáhly velkých vítězství, překonaly imperialistické podvratné akce, čelily útoku fašistického monstra na sovětská území a porazily německý nacismus a jeho spojence, se navzájem zabíjejí.
Válka mezi USA-NATO-EU na straně ukrajinské buržoazie a kapitalistickým Ruskem a jeho spojenci je součástí imperialistického soupeření o kontrolu nad Ukrajinou a širším regionem, o trhy, přírodní zdroje a přepravní trasy pro energii a komodity. Válku vedou buržoazní třídy na úkor národů, je imperialistická na obou stranách, a to nemůže být zastíněno záminkami tábora NATO, který válku prezentuje jako výsledek konfrontace mezi „demokratickými“ a „autoritářskými“ silami, ani záminkami ruského vedení o „antifašistické válce“, jejímž cílem je skrýt ruskou odpovědnost.
Síly, které omílají mýtus „antifašismu“, jako je takzvaná „Světová antiimperialistická platforma“ a další, skrývají povahu imperialistické války a snaží se ospravedlnit ruskou invazi na Ukrajinu a narušení její územní celistvosti. Skrývají skutečnost, že boj proti fašismu vedou národy a je spojen s bojem za svržení kapitalismu, který mu dává vzniknout a živí jej. Nemůže se tedy stát záminkou pro podporu buržoazních vlád ve jménu takzvaných „antifašistických“ front. Takové síly deformují třídní obsah mocných kapitalistických zemí, jako je Čína a Rusko, které jsou lidem spolu s takzvanými „progresivními vládami“ v Latinské Americe a BRICSu prezentovány jako údajně „antiimperialistické síly“, jež se snaží „vyléčit“ a „přikrášlit“ mezinárodní nadnárodní vztahy. Každý chápe, jak „antiimperialistické“ mohou být všechny druhy vlád kapitálu nebo králové a princové Saúdské Arábie a Emirátů. Avšak takové pozice, které poskytují imunitu vůči kapitalismu a pobíhají na hranici absurdity, jsou nebezpečné, protože mají za cíl nalákat národy k volbě imperialistické aliance a plánů euroasijského tábora, který se tvoří.
Evropská komunistická akce, založená na třídním kritériu, se staví proti imperialistické válce a stojí na správné straně dějin, hájí zájmy národů a vyjadřuje svou internacionalistickou solidaritu. Iniciativa Komunistické strany Řecka, Komunistické strany Mexika, Komunistické strany pracujících Španělska a Komunistické strany Turecka vydat společné prohlášení bezprostředně po vypuknutí války na Ukrajině dne 24. února 2022 je důležitým příspěvkem, který podpořilo 40 nebo více komunistických a dělnických stran a komunistických mládežnických organizací. Zdůraznila skutečné příčiny války a její imperialistický charakter a položila základy pro rozvoj ideologicko-politického boje.
V každé existující a potenciální válce se projevuje mezinárodní ekonomická, technologická a vojenská soutěž mezi USA a Čínou o nadvládu v kapitalistickém systému a konfrontace mezi euroatlantickou aliancí v čele s USA, NATO a EU a formující se euroasijskou aliancí v čele s Čínou, která se prosazuje na hospodářském poli, a kapitalistickým Ruskem, které je druhou vojenskou mocností na světě.
S touto tvrdou konkurencí jsou spojeny pokračující obchodní války, cla a protekcionistická opatření, hrozby Trumpovy administrativy Grónsku, drancování přírodních zdrojů a přepravní cesty přes polární kruh nebo ovládnutí Panamského průplavu, strategické lodní cesty mezi Atlantikem a Tichým oceánem.
Hledání a využívání energetických ložisek, transportních cest a vzácných zemin, stejně jako závody o prvenství v umělé inteligenci a moderních technologiích obecně, podněcují konfrontaci a připravují půdu pro nová ohniska vedle těch, které již známe, kupř. v Kaspickém moři, na Kavkaze, na Balkáně, v Jihočínském a Východočínském moři, Africe a dalších regionech.
Rozpory procházejí jak aliancemi, tak částmi buržoazie v každém státě, protože v sázce je kapitalistický zisk a posilování monopolů. To se odráží v kontradikcích ve vztazích mezi USA a EU, mezi členskými státy EU a NATO, ale také v euroasijské alianci, například mezi Čínou a Indií.
Národy jsou svědky přerozdělení světa, které nelze nikdy uskutečnit mírumilovně, navzdory sociálně-demokratickým a oportunistickým vynálezům „multipolárního“ mírumilovného světa nebo chvále dočasných a křehkých kompromisů, které jsou vysoce zavádějící. Všechny druhy vyjednávání v kontextu imperialistického míru s pistolí u hlav lidí jsou předehrou k novým antagonismům, napětím a válkám. To se prokázalo na všech válečných frontách, například v bývalé Jugoslávii, na Ukrajině a v dalších regionech. V Palestině kromě masakru, genocidy v pásmu Gazy a nedávné křehké dohody o příměří plánují USA a Izrael vyhnání palestinského lidu z jejich země za účelem vykořisťování regionu americkými a izraelskými monopoly. Nadále zůstáváme pevní a solidární a požadujeme svobodu pro Palestinu.
Válka na Ukrajině eskaluje a rizika jejího zevšeobecnění se zvyšují, a to i s použitím jaderných zbraní, které obě strany vlastní. Rusko má na válečné frontě nadále navrch, drží a rozšiřuje území, která obsadilo. Euroatlantický blok dodává Ukrajině pokročilé zbraně, které již útočí hluboko na ruské území, a cvičí ukrajinské síly. Generální tajemník NATO Mark Rutte varuje před „dlouhotrvající válkou“ a provokativně vyzývá lidi, aby přinášeli velké oběti, jako jsou škrty v platech, důchodech, zdravotnictví a školství, zatímco hrozí zvýšení válečných výdajů NATO, přičemž každý stát zvýší svůj příspěvek ze 2 % HDP na 3 % nebo dokonce na 5 %, jak navrhlo vedení USA.
Za těchto podmínek, kdy každý imperialistický tábor zintenzivňuje válečné přípravy podle svých cílů, se plánuje zahájení jednání mezi USA a Ruskem o příměří na ukrajinské frontě a zkoumá se otázka, zda může existovat kompromis, který by zahrnoval „legitimizaci“ výsledků války, rozbití Ukrajiny, tzv. „bezpečnostní záruky“ a přítomnost cizích vojenských sil na území Ukrajiny.
Opět se potvrzuje závěr, že dokud budou existovat příčiny imperialistické konfrontace, jakékoli vyjednávání bude pro národy nebezpečné.
KKE bojuje na základě zájmů Řecka a dalších národů; odsuzuje imperialistickou válku a zapojení Řecka do ní; střetává se s vládou Nové demokracie, sociálně demokratickými stranami PASOK a SYRIZA a krajně pravicovými formacemi, které jako celek navzdory svým individuálním rozdílům hájí zájmy buržoazie a euroatlantické unie. Vede boj za uzavření amerických základen v Řecku, které se proměnily ve válečné odpalovací rampy, za návrat řeckých ozbrojených sil z imperialistických operací v zahraničí, za vytržení z NATO a EU. Komunisté spolu s dělníky, lidmi a mládeží zasahují v přístavech a na železniční síti a zabraňují přesunu vojenského materiálu na ukrajinskou frontu nebo na podporu Izraele, jak to dělali dělníci z přístavů v Soluni, Alexandroupolis, Tyrnavos a přístavu Pireus.
Naše strana hlasovala v parlamentu proti státnímu rozpočtu a vojenským výdajům pro potřeby NATO. Při generální stávce 20. listopadu a na mnoha dalších dělnických demonstracích bylo hlavním heslem „Dejte peníze na mzdy, zdraví a vzdělání. Řecko z válečných jatek“, což odráží směr boje. Boj bude pokračovat novou generální stávkou 28. února, což je druhé výročí zločinu, který se udál v Tempe a který způsobil smrt 57 lidí, aby bylo možné pohnat zodpovědné osoby, odsoudit systém a politiku, která je zodpovědná za utrpení lidí, a hlasitěji křičet heslo „jejich zisky nebo naše životy“.
Války na Ukrajině, na Blízkém východě a v dalších regionech, recese v Německu a v eurozóně, očekávaná kapitalistická krize a potřeby monopolů v tomto prostředí vedly ke strategii válečného hospodářství, která je prosazována ve všech zemích EU a stanovuje rámec hospodářského rozvoje.
Válečná ekonomika je pro EU možností, jak se přizpůsobit zvýšené energetické, obchodní a technologické konkurenci, připravit se na všeobecnou imperialistickou válku a najít odbytiště pro nadměrně nahromaděný kapitál, který i přes investice do takzvané zelené a digitální ekonomiky v posledních letech a přes miliardy vydělané finančními skupinami stagnuje.
Vojenské výdaje členských států EU přesáhly 326 miliard EUR s nárůstem o více než 30 % v období 2021–2024. Během dvou let bylo na válku na Ukrajině utraceno 118 miliard eur, zatímco mzdy a důchody jsou udržovány na nízké úrovni v podmínkách nesnesitelné chudoby a výdaje na zdravotnictví, vzdělání, sociální služby a infrastrukturu se snižují.
Připravují se nové válečné balíčky zahrnující obrovské sumy peněz. Nechvalně známá Draghiho zpráva počítá s více než 500 miliardami eur v příštím desetiletí, zatímco miliardy eur již byly přiděleny do „Evropského obranného fondu“ (EDF), „Programu rozvoje evropského obranného průmyslu“ (EDIDP) a falešného „Evropského mírového nástroje“ (EPF). Všechny tyto mechanismy slouží cíli EU „zajistit si suverenitu Evropy a postavení mezinárodního hráče v novém strategickém, geopolitickém a multipolárním kontextu“ na úkor národů.
Cíle válečné ekonomiky se neomezují na zvyšování vojenských výdajů na moderní zbraňové systémy a velké investice do vojenského průmyslu, ale zasahují a určují směr strategických odvětví, jako jsou telekomunikace, informační technologie, doprava, potravinový a dodavatelský řetězec, a jsou spojeny s kapitalistickým plánováním ve všech sektorech, jako je zdravotnictví a školství.
V podmínkách eskalace imperialistické války a zintenzivnění imperialistické konkurence se v každé zemi objevují nové požadavky na přípravu a působení komunistického, dělnického a lidového hnutí. Musíme prokázat připravenost a bojovat proti sebeuspokojení, abychom na vyšší úrovni zorganizovali odpor proti strategii kapitálu a EU, protilidové politice vlád a jejich důsledkům.
Pevný postoj komunistů může zabránit snaze buržoazie získat souhlas dělníků a zapojit je do cílů válečných příprav. Může přispět k mnohostrannému rozvoji požadavků na pracovištích, v sektorech a dělnických čtvrtích v linii protiútoku a konfliktu s kapitálem a jeho mocí.
Buržoazní třídy, vlády a strany kapitálu hrají a budou hrát kartou „národní jednoty“ a „národních zájmů“, aby manipulovaly a podřídily vykořisťované aspiracím a zájmům místních vykořisťovatelů a jejich mezinárodních aliancí. Represe, autoritářství a antikomunismus jsou a budou na vzestupu. Niinistöova zpráva, kterou propaguje EU, spojuje „civilní ochranu“ a mechanismy reakce na krizi obecně s přípravou na válku. V důsledku toho se strany Evropské komunistické akce musí náležitě a mnohostranně připravit na posílení svých vazeb s dělnickou třídou, lidovými vrstvami a mládeží a stát v čele snah za rozvoj sociálních bojů za všech podmínek.
Prostřednictvím akce a vytrvalé ideologicko-politické práce bude přední role komunistů ještě více uznávána a dominantní politika v každé zemi bude odsouzena.
Musíme bojovně a vytrvale vysvětlovat lidem, proč nemohou důvěřovat buržoazním třídám, jejich vládám a stranám, spojovat boj za odpoutání našich zemí od euroatlantických plánů se skutečným východiskem z imperialistické války, bojovat za svržení kapitalismu, za socialismus, za socializaci výrobních prostředků, za vědecké centrální plánování, pro lidi.
ZDROJ: In defence of communism
Odkaz: https://www.idcommunism.com/2025/02/kke-peoples-are-witnessing-redivision-of-world-which-can-never-be-done-peacefully.html
Vybrala, přeložila a upravila redakce Kolektivu pro práci, kulturu a vědu