Skip to content

Někdo to rád  horké, teplotu nechce nikdo

Malinkatá hrudka, která se nezmohla ani na kousek DNA, s výrůstky na svém povrchu, která by se musela zvětšit tisíckrát, aby se dostala na hranici viditelnosti lidským okem, ovládla světové trhy, vlády, monotematizovala média, paralyzovala osobní dopravu, vyprázdnila školy a zavřela milióny lidí doma. Docela dobré pro sci-fi, ale bohužel to je naše každodenní globální realita předjaří 2020.

Nebojte, nebudu psát o tom, kdy a kde se vir SARS-CoV-19 objevil, jaké jsou další prognózy jeho šíření nebo zastavení. Nejsem patolog, ani imunolog, nejsem dokonce ani lékař, ale jsem doktor, tak mi věřte. To je samozřejmě nadsázka, ale mohl by se do ní schovat fakt, že když se naučíte dívat na svět přes zvětšovací sklo marxistické dialektiky, vidíte logická propojení mezi fenomény a kontextem, jejich příčiny, a pak třeba dokážete i dedukovat následky a jejich pravděpodobnost. Číst dál

Informace o situaci v Redakční radě listu “Dialog * otázky * odpovědi”

Jsme přesvědčeni, že je třeba informovat čtenáře, odběratele, přátele Dialogu, ale také všechny ty, kterým problémy v komunistickém hnutí nejsou lhostejné, o situaci, která postupně vznikala a nakonec eskalovala rozkolem v redakční radě listu. 

Snahou vyřešit rozkol v redakci bylo dlouhodobé volání většinové části redakce po setkání a společném řešení situace. Menšina redakce, která se rozhodujícím způsobem podílela na vyvolání krize v redakci, opakovaně a otevřeně odmítala účastnit se jakéhokoliv společného jednání. I přes tento postoj byla z iniciativy ostatních členů, jež nebyli ochotni akceptovat pokusy o likvidaci Redakční rady Dialogu a demagogické argumenty vedené menší částí redakce, svolána mimořádná schůze redakce na sobotu 7. 3. 2020.   Číst dál

V německém Gelsenkirchenu bude odhalen pomník V. I. Lenina

U příležitosti 150. výročí narození V. I. Lenina bude uprostřed oblasti Porúří postaven jeho pomník.

Zažíváme krizový vývoj imperialismu a pravicový trend založený na vládních a dalších buržoazních stranách, s ničením životního prostředí, ofenzivou ve vykořisťování a nebezpečím války. Na pořadu je diskuse o socialistické společnosti namísto kapitalismu.

Antikomunisté z vedení CDU (Křesťanskodemokratické unie), SPD (Sociálně demokratické strany Německa), FDP (Svobodné demokratické strany), Zelených a vedení města se pokusili sochu zakázat. 5. března správní soud v Gelsenkirchenu tuto žádost zamítl, odmítl svévoli úřadů a prohlásil rozhodnutí města Gelsenkirchen za nezákonné! Je to úplné vítězství nad protikomunistickým potlačovatelským pokusem. Číst dál

Ublížený socialistický countryman

Ve věku nedožitých 78 let zemřel 1. března 2020 hudebník, zpěvák, textař, humorista a výtvarník Jan Vyčítal, v časech ČSSR loajální „socialistický countryman“, kterého po více než dvě desetiletí živila v socialistickém zřízení především country hudba původem z USA a na ni navazující domácí tvorba. Po roce 1989 militantní antikomunista, permanentně hlásající, jak „za komunistů trpěl“. To byl ostatně osud téměř všech umělců v ČSSR, kteří se dožili kontrarevoluce.
Absolvent střední výtvarné školy v oboru propagační grafiky patřil v roce 1965 k zakladatelům countryové skupiny „Greenhorns“. Po celé období až do pádu ČSSR byl profesionálním umělcem na plný úvazek a proti socialistickému zřízení ani necekl. Vynahradil si to však po jeho pádu, kdy se zařadil do zástupu kopajícího do mrtvol.

Číst dál

Ve věku 99 let zemřela albánská revolucionářka Nedžmije Hodžová

26. února 2020 zemřela v Tiraně ve věku 99 let Nedžmije Hodžová (albánsky psáno Nexhmije Hoxha), přední činitelka albánského komunistického hnutí, která byla jedním z posledních žijících účastníků protifašistického partyzánského odboje ve 2. světové válce. Narodila se 7. února 1921 v Makedonii, ve městě s makedonským názvem Bitola a albánským názvem Manastiri, jako Nedžmije Džugliniová (Xhuglini). Rodiče pocházeli z makedonského Debaru (albánsky Dibra). Otec byl úředníkem a hluboce věřícím muslimem. V roce 1928 se rodina přestěhovala do Tirany, kde Nedžmije studovala na ženském pedagogickém institutu a od počátku roku 1942 do dubna, před svým odchodem do ilegality, byla zaměstnána v Tiraně jako učitelka. Po osvobození země (po roce 1944) pokračovala dálkově ve studiu na Fakultě historie a filologie, obor jazyků a literatury.

Číst dál

Komunisté v přední linii boje proti koronaviru

Koronavirus se stal tématem číslo 1 posledních týdnů. Výskyt viru byl nejprve zaznamenán ve střední Číně a dnes je jím nakaženo více než 40 000 lidí. Z nich viru podlehlo asi 900. Nechám nyní stranou různé lékařské pohledy, nebudu se věnovat mapování šíření onemocnění po planetě, nebudu se zabývat tím, kde všude v Evropě se již virus rozšířil.

Celá událost má ale také politický rozměr, který je značně pokřivován buržoazními médii tak, aby pošpinil socialistické a lidově demokratické země a znovu očerňoval komunisty.  Číst dál

KSČM před 11. sjezdem

Návrh publikovat stanovisko OV KSČM Praha 1 k situaci ve straně z 22. 1. 2020 vyvolal mezi spolupracovníky naší redakce bouřlivou diskusi. Ačkoli dokument v celku správně, pravdivě a objektivně hodnotí poměry v KSČM, někteří soudruzi, zejména mladší, odmítají zabývat se KSČM. Tvrdí, že jde o buržoazní stranu a je prý zbytečné o ní hovořit a psát. O jiných buržoazních stranách také nepíšeme.

Nesouhlasím s takovými názory. Jednak občas píšeme o všech stranách politického spektra, zejména o ANO a ČSSD, abychom demaskovali důsledky jejich politiky na pracující, jednak proto, že odhalovat příčiny a dopady reformismu v komunistickém hnutí patří mezi nejdůležitější úkoly našeho listu. Číst dál

Dialog – 30 let obhajoby a šíření marxismu-leninismu

Tak jsme před 30 lety začínali

 

Nynější Dialog*otázky*odpovědi začal vycházet před 30 lety.

Jeho první číslo vyšlo 28. 2. 1990 jako informační bulletin Marxisticko-leninského klubu při OV KSČ v Praze 10 „DIALOG  –  OTÁZKY –  ODPOVĚDI“.

Vzhledem k tomu, že marxisticko-leninské myšlenky nebylo možné od prvopočátku kontrarevolučního převratu v roce 1989 zveřejňovat v hromadných sdělovacích prostředcích, byl tento bulletin rozšiřován prostřednictvím rozmnožovacích blan. Číst dál

Někdo to rád horké, Some like it hot

Velmi se omlouvám, že tento příspěvek je osobnější. Nemám to ve zvyku, ale nakonec každý z nás je osobně zapojen do dění a osobnost má svoji roli v objektivním, zákonitém procesu. V předloženém textu jistě najdete řadu názorů a postřehů, se kterými nebudete souhlasit, nebo vám přijdou „podivné“, ale věřte, že jsem k čtenářům Dialogu maximálně upřímná. K tomu se snažím vše filtrovat svou omezenou znalostí dialektického materialismu, třídním pohledem, obecně marxismu. Zároveň cítím povinnost vysvětlit čtenářům delší odmlku na stránkách listu.

Mám ráda svoji profesi archeologa i učitele. Jsem přesvědčená o její strategické důležitosti (viz článek „Archeologií k lepším zítřkům?!“) a vždy usiluji o to, abych byla co nejvíce prospěšná v procesu poznávání a poznání. Tak jsem se rozhodla využít možnosti pracovního pobytu na jedné z nejprestižnějších institucí v mém oboru[1]. Nachází se v USA. I to byla výzva. V Americe jsem do té doby nikdy nebyla, tak jsem byla zvědavá, jak vypadá život za velkou louží. Tato země je 150 let jedním z hlavních hráčů na šachovnici světové politiky, donedávna to byla země s nejsilnější ekonomikou na světě, dosud je tam generován nejvyšší HDP na hlavu… Číst dál

Stojí za přečtení: 23 věcí, které vám neřeknou o kapitalismu (2)

Pokračování z 1. části.

 

  1. věc

Pračka změnila svět víc než internet

Máme většinou sklon považovat za nejrevolučnější nejnovější změny. To je však často v rozporu s fakty. Nedávný pokrok v telekomunikačních technologiích není relativně vzato tak revoluční jako vynález, který se objevil v 19. století – telegrafie. A pokud jde o následné ekonomické a společenské změny, nebyla internetová revoluce (alespoň prozatím) tak důležitá jako například vynález pračky a dalších přístrojů pro domácnost, které nesmírně zmenšily objem práce nutné při vedení domácností, a umožnily ženám vstoupit na pracovní trh a doslova zrušily profese, jako je pomocnice v domácnosti. Číst dál

Panorama: Donald Trump utržený ze řetězu

Vražda vlivného íránského generála Sulejmáního během jeho návštěvy Iráku americkými raketami odpálenými z dronu na bagdádské letiště otřásla důvěryhodností americkéhoprezidenta. Chvějí se americko-íránské vztahy zvláště vyhrocené poté, co vloni Trump vypověděl dohodu s Íránem uzavřenou za Trumpova předchůdce Obamy, a to jistě není z amerického pohledu žádný vlastizrádce; vzrůstají obavy zahraničních politiků o svou bezpečnost.

Číst dál

Panorama: Brexit za dveřmi

Za pár desítek hodin ukončí Británie členství v Evropské unii, jak si přála v referendu většina britských voličů. Premiér Johnson prosadil všechny potřebné zákony po dlouhém patu díky výraznému vítězství v prosincových volbách do Dolní sněmovny. Za neúspěchem labouristů stál zejména nejednotný, váhavý a leckdy protikladný postoj k odchodu z unie, přestože pro brexit hlasovala i většina britských dělníků. Číst dál

Panorama: Epidemie kontra propaganda

Čínská národní zdravotnická komise varovala, že šíření současného nového typu koronaviru se zrychluje. K 27. lednu bylo podle čínských úřadů evidováno 2816 případů nákazy a 81 mrtvých. Letošní virus je nebezpečnější než byl virus SARS. Nemoc mohou přenést i lidé, kteří netuší, že mají virus v sobě, protože zatím u nich nejsou patrné klasické příznaky jako vysoká teplota a zhoršené dýchání. Číst dál

Panorama: Kdo řídí českou zahraniční politiku?

Kritici prezidenta republiky často obviňují Miloše Zemana, zejména v souvislosti s jeho zahraničními cestami, především do Ruska a Číny, že se snaží řídit českou zahraniční politiku, přestože ta přísluší vládě. Když však do české zahraniční politiky začali zasahovat regionální politici jako pražský primátor a starostové Prahy 6 a Řeporyjí, mlčí nebo jim otevřeně nadržují. Že by příslovečné „když dva dělají totéž, není to totéž“? Číst dál

U památníku

O svolání shromáždění občanů k památníku maršála Koněva 28. 12. 2019, při příležitosti 120. výročí jeho narození, jsem se dověděl náhodně, a to včetně informace, že původně plánovaná hodina akce je zablokována na OÚ Praha 6 pro soukromou osobu s cílem pořádat akci proti Koněvovi a za odstranění jeho památníku. Pořadatel vzpomínky na maršála tak musel na poslední chvíli posunout konání akce o hodinu dříve. Desítka policistů byla na místě, také TV štáby včetně množství fotografů toužících zachytit nějakou výtržnost. Zbylí účastníci akce setrvávali na místě se zjevnou motivací nedopustit poničení položených květin. Číst dál

K úmrtí Bohumila Jeníčka

S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu, že dne 26. 1. 2020 zemřel po těžké nemoci ve věku nedožitých 73 let soudruh JUDr. Bohumil Jeníček, přesvědčený komunista oddaný myšlenkám marxismu-leninismu, spolupracovník redakce i sponzor našeho časopisu.  

 

Čest jeho památce!

 

Redakce

K alternativnímu programu…

Dalo by se říci konečně, po dlouholetém, intenzivním tlaku některých aktivních členů KSČM, kteří se nesmířili s nekomunistickou orientací strany a jejího tzv. Kladenského programu a postupem času i soustředěném tlaku iniciativních skupin, které v rámci strany vznikly na základě rozporuplné politiky strany a jejího vedení, X. sjezd KSČM uložil v bodě 4 usnesení: „Zpracovat aktualizaci programu KSČM a projednat ji na celostranické konferenci.“ Zodpovídá: předseda ÚV KSČM, termín: do 30. 6. 2019.

Kritický přístup k samotnému Programu strany je stejně starý, jako je vznik KSČM. Většinově pasivní členská základna KSČM v uplynulých téměř třiceti letech ale ani nenavrhovala, ani neuvažovala o změně tzv. Kladenského programu komunistické strany, který byl schválen v roce 1992 jako defenzivní a kompromisní, odpovídající dobovým podmínkám svého vzniku. Naproti tomu aktivní, leč menšinová část strany průběžně po celou dobu program a jeho striktní bránění, především ze strany jejího vedení, na konferencích všech stupňů i na posledních osmi sjezdech kritizovala. Nejen do kritiky, ale i do iniciativně předkládaných návrhů se již od počátku svého působení zapojil i Marxisticko-leninský odborný klub (MLOK). Například již před VIII. sjezdem KSČM, který se konal v roce 2012, jsme tehdejší ústřední programové komisi pro přípravu obsahových dokumentů sjezdu poskytli k využití ucelený dokument pod názvem „Programové prohlášení – minimální program“ jako návrh, který by mohl být inspirací, vodítkem nebo předlohou pro nový program KSČM, který by se měl společným úsilím, jak jsme tenkrát doufali, zrodit jako jeden z požadavků sjezdu strany. Materiál tehdejší vedení strany nevzalo v úvahu a v přípravě zmíněného VIII. sjezdu, stejně jako i v případě následujících sjezdů nedospělo k názoru, že je nutné přijmout nový ofenzivnější a především srozumitelný program strany. Číst dál

Od Jalty přes Helsinky k Maltě 

Žijeme v době, kdy „nový“ kapitalistický režim pro demonstraci své „legitimity“ potřebuje zdeformovaně, falešně interpretovat dějiny, aby ospravedlnil svou, dokonce právní normu o „zločinnosti komunistického režimu“ a v té souvislosti mohl manipulovat s myšlením zejména mladých lidí, kteří by o poválečné minulosti (kromě jejího očerňování a hanobení) neměli mnoho vědět.

 

Historický exkurs

V únorových dnech (4. – 11. února 1945) v ruském letovisku Jalta na Krymu vyvrcholila „operace Argonauti“ (mořeplavci kteří se plavili na lodi Argó pod vedením Iásona v rozsáhlé báji o Zlatém rounu. Šlo o dlouhou plavbu z Iólku do Kolchidy, během níž čekalo na posádku mnoho nebezpečí a úkladů). Setkání nejvyšších představitelů tří spojeneckých mocností, protifašistické koalice – J. V. Stalin, F. D. Roosevelt a W. Churchill, za účasti ministrů zahraničních věcí, příslušníků vojenských štábů a poradců SSSR, USA a Velké Británie. Hlavním cílem konference bylo řešení válečných a politických problémů, které bylo třeba řešit s blížící se porážkou fašistického Německa, a otázek poválečného uspořádání světa. Světa v míru, bez válek při spolupráci nejen zemí a států oné „velké trojky“. Číst dál

Kniha „Miloš Jakeš – příběh komunisty“

Kniha „Miloš Jakeš – příběh komunisty“ (generální tajemník Komunistické strany Československa letech 1987-1989) vznikla na základě několika desítek hodin rozhovorů, v nichž se Miloš Jakeš volnou formou vyjadřuje k jednotlivým etapám a událostem stoleté historie Československa a novodobé České republiky.

Uvádí, co se za čtyřicet let budování socialistické společnosti dokázalo a výsledky srovnává s  hospodařením po roce 1989.  Na základě faktů, považuje období let 1970 až 1989 za nejúspěšnější léta v historii samostatného Československa. Číst dál