Rusko nemá právo podnikat útoky napříč Ukrajinou. Konflikt však nelze chápat jinak než neúnavnou snahou Spojených států rozšířit NATO až k ruským hranicím a vojensky ho obklíčit.

NATO mělo být zrušeno v roce 1991 současně s Varšavskou smlouvou. Jeho další existence a rozšiřování směrem na východ dokazují, že jeho primárním účelem není obrana, ale že je zaměřeno na zazdění Ruska.

Bezpečnostní požadavky Ruska, včetně toho, aby NATO na svých hranicích nerozmisťovalo rakety, jsou vcelku rozumné. Jen si představte reakci USA, kdyby Rusko na své jižní hranici instalovalo jaderné rakety, namířené proti americkým městům: k invazi do Mexika by již došlo. Číst dál →

Je nutný nezávislý boj proti monopolům a buržoazním třídám, za svržení kapitalismu, za posilování třídního boje proti imperialistické válce, za socialismus!

1. Komunistické a dělnické strany, které podepisují toto společné prohlášení, se staví proti imperialistickému konfliktu na Ukrajině, jenž představuje jeden z důsledků tragické situace pro národy utvářené po svržení socialismu a rozpuštění Sovětského svazu. Jak buržoazní, tak oportunistické síly, které po léta bojovaly proti SSSR a nedávno oslavily 30. výročí jeho rozpuštění a umlčely skutečnost, že obnovení kapitalismu znamenalo demontáž historických výdobytků pracujících a lidu a vrátilo národy SSSR zpět do éry třídního vykořisťování a imperialistických válek, jsou zcela odhaleny. Číst dál →

Imperialismus je řád destrukce a války. Pro každou buržoazní vládu, která se snaží získat v tomto prohnilém řádu převahu a rozšířit sféru svého vlivu, to také znamená, že se zaměřuje na útlak jiných národů. Berličkami expanzionistické politiky jsou nacionalismus, rasismus a šovinismus. To je smysl Putinových včerejších prohlášení o uznání nezávislosti Doněcké a Luhanské lidové republiky.

Putinova slova, jimiž pomlouval Lenina, vůdce bolševické revoluce, a Sovětský svaz, v němž vládla nejrovnostářštější a nejmírumilovnější národnostní politika, jaká kdy existovala, jsou s nepodloženými soudy nepřijatelná. Jeho argumenty postrádají historický základ a jsou zcela demagogické. Nemůžeme ignorovat systém vykořisťování, válečného štvaní a nacionalistických bludů, které odsuzují pracující lid v Rusku k chudobě jen proto, že si Putin přeje vyjádřit své monarchistické „fantazie“ z jedenadvacátého století. Číst dál →

Prohlášení Národního sekretariátu FGC (Fronta mladých komunistů) k vývoji na Ukrajině.

Uznání republik Doněck a Lugansk ruskou vládou je dalším krokem v eskalaci imperialistické konkurence na Ukrajině. Prvními oběťmi této soutěže, která po léta viděla jako protiklady USA-NATO-EU a Rusko, jsou obyvatelé Donbasu, oběti utrpení a deprivace a rozdrcené agresí ultranacionalistické ukrajinské vlády podporované USA, NATO a EU a strategie, které ruská buržoazie hraje s jejich kůží. Číst dál →

8. února 2022 rozeslal UNICEF (Dětský fond Organizace spojených národů) Afghánistán ponurý soubor tweetů. Jeden z tweetů, který obsahoval fotografii dítěte ležícího na nemocničním lůžku s matkou sedící vedle ní, řekl: „Poté, co se nedávno zotavila z akutního vodnatého průjmu, je dvouletá Soria opět v nemocnici, tentokrát trpí edémem a chřadnutím. Její matka byla poslední dva týdny u jejího lůžka a úzkostlivě čekala, až se Soria zotaví.“ Série tweetů UNICEF Afghánistán ukazuje, že Soria není ve svém utrpení sama. „Každá třetí dospívající dívka trpí v Afghánistánu anémií, přičemž země bojuje s „jedním z nejvyšších podílů zakrnělosti na světě u dětí do pěti let: 41 procent,“ tvrdí UNICEF. Číst dál →

Často se opakující vojenské převraty a nepokoje na africkém kontinentu nikdy nikoho nepřekvapí. Vojenský převrat v Africe se již stal klasickým systémem svržení moci.

Po pádu koloniálního režimu vypukly vojenské převraty v Africe všude; proto je tento kontinent považován za nejvýbušnější a nejkonfliktnější oblast. Od roku 1960 se z téměř tří set vojenských převratů na celém světě odehrály dvě stovky v Africe. Většina z nich se nachází v západní Africe, kde se jich odehrálo více než 100. Ve druhé polovině 20. století se na kontinentu odehrálo několik desítek válek a některé jsou považovány za genocidu. Číst dál →

Stále častěji se i na poli americké politické scény objevují hlasy, které zpochybňují současné směřování politiky reprezentované Joe Bidenem. Nezřídka velmi správně upozorňují na kroky v minulosti, které logicky vedly k současnému stavu. Nesmíme však tyto kritické komentáře chápat jako reprezentující lidové zájmy nebo něco, s čím bychom se měli politicky nebo z taktických důvodů ztotožňovat. Jejich kritika vyplývá z vnitroimperialistických rozporů a jejich autoři argumentují, že americká reprezentace měla volit jiné kroky, aby zajistila zájmy ekonomické, teritoriální a mocenské kapitálu koncentrovaného v Americe. Dokud byly USA nepochybnou ekonomickou “jedničkou” na světovém trhu, nebyl problém rozpory mezi jednotlivými frakcemi a typy kapitálu řešit uspokojováním potřeb obou (nebo všech). V době nárůstu čínské ekonomiky, krize vyplývající z koncentrace kapitálu, jenž narazil na hranice dané vlastními možnostmi, už to není možné a rozpory se projevují v plné míře, ostře, nekompromisně a odrážejí se také v politických komentářích plných výčitek adresovaných současné a předcházející politické reprezentaci.

Číst dál →

Zatímco přední sdělovací prostředky v USA, konzervativní i liberální, jsou všechna na hraně očekávání ruské „invaze“ na Ukrajinu, ignorují skutečnost, že USA už „napadly“ nejen Ukrajinu, ale i řadu dalších zemí v regionu.

Bidenův Bílý dům v pondělí odhalil, že na cestě do východní Evropy by mohlo být až 50 000 amerických vojáků spolu s bojovými letouny, tanky a raketami, a v úterý ráno oznámil, že 8 500 amerických vojáků je teď ve „vysoké pohotovosti“ kvůli rozmístění v oblasti. S těmito oznámeními však nepadla žádná zmínka o tom, že ve východní Evropě jsou již rozmístěny tisíce amerických vojáků a spousta útočných amerických zbraní, mnoho z nich rozmístěno přímo podél hranic Ruské federace.

Nasazení vlastních jednotek a zbraní na východ Evropy už pod tlakem USA a NATO oznámily Francie, Dánsko a Nizozemsko. Číst dál →

Nejznepokojivějším aspektem přístupu EU k ukrajinské krizi je to, že naprosto neuznává skutečné historicky podložené obavy Ruska. Ruský velvyslanec to dal jasně najevo ve zprávách RTE Six-One: členství Ukrajiny v NATO by znamenalo, že rakety by byly jen pět minut letu od Moskvy.

Ruský lid nezapomněl, že během posledního pokusu o zničení jeho vlasti zahynulo 27 milionů sovětských občanů. A posledních 20 let nikdy nekončících krvavých válek, které západní imperialismus vedl v Afghánistánu, Iráku, Libyi, Sýrii a Mali, ukazuje, že Washington a jeho pomocníci jsou v této fázi schopni jakékoliv vojenské ohavnosti. Číst dál →

Spor USA/NATO/Ukrajina/Rusko není úplně nový. Potenciál vážných potíží jsme viděli již v roce 2014, kdy se USA a evropské státy vměšovaly do vnitřních záležitostí Ukrajiny a tajně/otevřeně se podílely na státním převratu proti demokraticky zvolenému prezidentovi Ukrajiny Viktoru Janukovyčovi, protože nehrál hru, již mu Západ přidělil. Naše (rozuměj americké; pozn. překl.) sdělovací prostředky samozřejmě tento puč oslavovaly jako „barevnou revoluci“ se všemi znaky demokracie.

Krize let 2021/22 je logickým pokračováním expanzionistické politiky, kterou NATO prosazuje od zániku Sovětského svazu, jak již dlouho naznačují četní profesoři mezinárodního práva a mezinárodních vztahů – včetně Richarda Falka, Johna Mearsheimera, Stephena Kinzera a Francise Boylea. Přístup NATO naplňuje v praxi tvrzení USA, že mají „poslání“ vyvážet svůj společensko-ekonomický model do jiných zemí, bez ohledu na preference suverénních států a sebeurčení národů. Číst dál →

V listopadu 2020 vyslala marocká vláda svou armádu do oblasti Guerguerat, nárazníkové zóny mezi územím nárokovaným Marockým královstvím a Saharskou arabskou demokratickou republikou (SADR). Hraniční post Guerguerat je na samém jižním okraji Západní Sahary podél silnice, která vede do Mauritánie. Přítomnost marockých jednotek „v nárazníkovém pásmu v oblasti Guerguerat“ porušila příměří z roku 1991, na kterém se dohodly marocká monarchie a Fronta Polisario Sahrawi. Tato dohoda o příměří byla vypracována s předpokladem, že Organizace spojených národů uspořádá v Západní Sahaře referendum, které rozhodne o jejím osudu; žádné takové referendum se nekonalo a oblast existuje v nečinnosti už tři desetiletí. Číst dál →