22. července zveřejnili americký prezident Joe Biden a jeho viceprezidentka Kamala Harrisová „přehled faktů“ o amerických „opatřeních“ vůči Kubě. V prohlášení Bílého domu se uvádí, že Kuba je pro vládu Bidena a Harrisové „nejvyšší prioritou“. 9. března Bidenova tisková mluvčí Jen Psakiová prohlásila: „Politický posun na Kubě v současnosti nepatří mezi hlavní priority prezidenta Bidena.“ Reportérka NBC News Kelly O’Donnellová se jí 12. července zeptala, zda Biden po včerejších protestech na ostrově přehodnotil své priority ohledně Kuby. „Pokud jde o to, kam se řadí v pořadí podle priority,“ odpověděla Psakiová, „nejsem v pozici, abych to mohla nabídnout, ale mohu vám říct, že budeme úzce zapojeni.“ Číst dál
Mezinárodní prohlášení solidarity se socialistickou Kubou
Jestli se dotknou Kuby, svět povstane
Následující prohlášení solidarity s kubánskou revolucí iniciovali čilští a argentinští komunisté a podepsaly jej četné organizace, včetně Workers World Party. Překlad (z původní španělštiny do angličtiny) John Catalinotto, vedoucí šéfredaktor (týdeníku) Workers‘ World (jeden z prvních, kdo organizovali svého času demonstrace za propuštění Miamské pětice). Český text je překlad anglické verze z WW, zveřejněné 27. července.
My, níže podepsané politické strany dělnické třídy a antiimperialistické organizace z různých zemí světa, zvedáme hlas k vyjádření solidarity s kubánským lidem a vládou pod vedením prezidenta Miguela Díaz-Canela, jež čelí blokádě a agresivní kampani USA proti socialistické Kubě. Číst dál
Už je čas znárodnit supermarkety
Následující článek vznikl v Austrálii. Někdo si třeba řekne, že Austrálie je daleko. Ale zkuste si, alespoň pro tu legraci, dosadit Česká republika – alespoň do některých vět (potažmo Češi). Nepřijde mi, že by tím vznikl nějaký rozdíl. (pozn. překl.)
Supermarkety za kapitalismu jsou vykořisťovatelské a ekologicky škodlivé, utvářejí to, co produkujeme, stejně jako co spotřebováváme. Ve veřejných rukou by podle jiné logiky mohly dodat tvůrčí jádro demokraticky plánované socialistické ekonomiky.
Supermarkety se staly nepostradatelnou součástí moderního života. Většina z nás u nich nakupuje několikrát týdně. Skoro každý si tam kupuje ovoce, zeleninu, maso a mléčné výrobky, stejně jako čisticí prostředky, toaletní potřeby, základní medicínu a veškeré nutné domácí potřeby.
Supermarkety jsou centrem našeho potravinového systému. Produkty, které se rozhodnou skladovat a podporovat, mají dopad na zdraví a dobré životní podmínky celé populace. Ale jejich skutečný vliv vychází z jejich kupní síly.
Protože jsou největší odběratelé, rozhodnutí, která řetězce supermarketů činí, proudí celou naší ekonomikou. Od toho, co pěstují zemědělci, až po to, jak přepravní společnosti rozvrhují své flotily, stanovují supermarkety program potravinového systému. Ten systém je rozbitý. Abychom to napravili, musíme supermarkety sebrat ze soukromých rukou. Číst dál
Zemřela bojovnice proti fašistu Esther Bejaranová
Esther Bejaranové bylo celých 96, přesto její smrt zasáhla těžce, zanechávajíc bolestnou mezeru na německé antifašistické scéně. Do posledních dnů svého života byla bojovnicí, vyslovující, zpívající a šířící dobré slovo všude kolem, zvlášť k mladým lidem.
Její život málem skončil, když byla mladá, devatenáctiletá, děsivě, poté, co byla nacpána do dobytčáku s dalšími židovskými Němci na poslední cestě do Osvětimi. Na rozdíl od většiny své rodiny přežila díky své schopnosti hrát na klavír a potěšit nějakého milovníka kultury mezi zabijáky. „Umíš taky hrát na harmoniku?“ Ano, lhala a sebrala základy dost rychle na to, aby mohla být zařazena do „dívčího orchestru“, který se používá ke zklidnění a oklamání nastupujících vlaků lidských bytostí, čímž se vyhne incidentům cestou do plynových komor. Byla to ošklivá práce, ale umožnila jí přežít, dokud ji po útěku před strážemi na nuceném „pochodu smrti“ na konci války nezachránila Rudá armáda a jednotky americké armády. Číst dál
Poplatky za roaming: Posedlost Kubou
Následující řádky napsal Jeffrey St. Clair, šéfredaktor časopisu CounterPunch. Překládám jeho statě poměrně často, takže soudím, že podle drsnějšího slohu než obvykle byl dost naštvaný. Odstavce, které se nedotýkají Kuby, jsou obžalobou těch kruhů americké společnosti, jež blokádu ostrova zplodily, takže jsem jich většinu zachoval. Haló noviny otiskly jeho esej „Tiché umírání americké levice“ (http://www.halonoviny.cz/articles/view/7671599 ) V. Se
+ Nenávist vládnoucí třídy USA vůči Kubě je druh politické neurózy. Je pudová, nerozumná a násilná. Kuba nepředstavuje pro USA hrozbu, vojensky ani ekonomicky. Přesto se zdá, že její samotná existence dohání tvůrce americké politiky k šílenství. Tento týden (2. týden v červenci; pozn. překl.) starosta Miami, republikán a Trumpův odpůrce, naznačil, že bude možná nutné bombardovat Havanu. Proč? Protože existuje. Dobrá, nebylo by to poprvé. USA Kubu přepadaly, financovaly četná povstání, podnikly desítky pokusů o atentát na její předáky, použily biologické zbraně k vadnutí její úrody a otrávení jejího dobytka, vysledovaly a odpravily Che Guevaru, zasypávaly ostrov hysterickou propagandou, vyřvávaly proti němu v OSN, financovaly, cvičily a chránily tlupu výtržníků, kteří plánovali a zosnovali výbuch bomby v kubánském civilním letadle (zabili 73 civilistů), zinscenovali operace s falešnými vlajkami k obvinění Castrovy vlády a uplatnily desítky let trvající embargo (jež by stěží zlomila i Čína), jež by ochromilo téměř každý jiný národ. Skutečnost, že Kuba stále trvá, byť během doby trochu vratce, ale stále vzdoruje, prostě dohání USA k šílenství. Je to živoucí příklad jiného způsobu organizování společnosti, což nelze tolerovat, zvlášť tak blízko domova. Číst dál
68 let po příměří zůstává Korea rozdělena
27. července uplyne 68 let od podepsání dohody o příměří v Korejské válce. Tři roky trvající válka skončila vítězstvím Korejské lidově demokratické republiky uhájením socialismu v severní polovině Koreje, toto vítězství má však dosud hořkou pachuť pokračujícího národního rozdělení a více než problematických, mnohdy přímo nepřátelských vztahů socialistického severu a kapitalistického jihu.
Korea byla poprvé rozdělena demarkační linií na 38. rovnoběžce v důsledku dohody spojenců v roce 1945. Zatímco na sever od této linie byla země v srpnu 1945 osvobozena sovětskou Rudou armádou a korejskými protijaponskými partyzány vedenými Kim Ir-senem (anglickou transkripcí Kim Il-sungem, foneticky korejsky Kim Il-songem), jih byl obsazen vojsky USA teprve v září, po kapitulaci Japonska. Zatímco sever země vykročil na cestu budování socialismu, na jihu bylo socialistické a demokratické hnutí americkými okupanty a jejich domácími přisluhovači tvrdě pronásledováno. Číst dál
Co nám o Kubě neříkají
Dezinformace, podvody a manipulace se snaží zvrátit scénáře, vytvořené v amerických laboratořích, na sociální nepokoje. O Kubě nebylo řečeno mnohé, ale tohle je nepochybně zásadní.
Informační válka ve starém stylu, již zažíváme v těchto týdnech proti Kubě, nezačala s Bidenem. USA od roku 2017 nepřetržitě a nepřesně mluví o sociálním výbuchu na Kubě, se svým kouzelným řešením, „humanitární intervencí“. Ve stejné době Trump pokročil ve svých litaniích o přidání dalších sankcí ke blokádě, abych byla přesná o 243, jež se současnou vládou zůstávají nenarušené. Číst dál
Protest indických zemědělců je oknem do nového světa
„Rozhodně pojedu do Singhu zasednout se zemědělci“, prohlásila Nodeep Kaurová, pětadvacetiletá dalitská pracovně-právní aktivistka, po propuštění z vězení, kde byla držena déle než měsíc a v lednu 2021 sexuálně napadena. Stala se žijícím symbolem hesla „kisaan mazdoor ekta zindabad“ (ať žije jednota rolníků a dělníků) a, stejně jako stovky zadržovaných politických vězňů, ani ji vězení neodradilo od opětovného připojení k rolnickým protestům.
Od září 2020 desetitisíce rolníků a zemědělských pracovníků a přes 40 odborových svazů vedou odpor proti třem indickým zemědělským zákonům. Táboří na okraji Dillí, hlavního města země. Tyto zákony, odsuzované coby „Modiho černé zákony“, deregulují zemědělský sektor, rozkládají systém mandi (státem regulovaný místní trh) a umožňují soukromým společnostem přebírat dodavatelské potravinové řetězce. Vytrvalá přítomnost, nesmírný rozsah a rozmanitá solidarita rolnických protestů otřásly legitimitou premiéra Narendry Modiho, vládnoucí strany BJP (Bharatiya Janata Party) i hinduistickou fašisticko-kapitalistickou ideologií. Jak píše historik Navyug Gill: „Tyto protesty nejsou obyčejným vyjádřením rozhořčení. To, čeho je svět svědkem v Pandžábu, je všelidové povstání, jež má potenciál změnit politické prostřední Indie.“ Číst dál
Americká intervence NIKDY NIC nevyřeší
Imperiální propagandistická mašinérie hlasitě vyřvává o protivládních protestech na Kubě poté, co ignorovala protivládní protesty v Brazílii, Haiti, Chile a Kolumbii, které byly mnohem rozsáhlejší a často se setkávaly s mnohem tvrdšími policejními reakcemi.
Na tom není nic překvapivého; imperiální sdělovací prostředky protesty v členských státech vždy ignorují a zesilují je na neabsorbovaných územích. Trochu překvapivé je však to, kolik volání po americké vojenské intervenci na Kubě pozorujeme navzdory soustavným a nepřerušeným výkonům americké armády, která situaci vždy zhoršovala.
Starosta Miami šel do televizní stanice Fox News povzbudit Bidenovu vládu, aby zvážila letecké údery a další vojenské možnosti. Pravicový učenec Kurt Schlichter volá po invazi s cílem svrhnout Havanu a bývalý kongresman Carlos Curbelo říká, že Biden by měl u válečných aktů „nechat na stole všechny možnosti“. Účastníci amerických shromáždění proti kubánské vládě často vyjadřují podporu vojenské intervenci. Číst dál
Zastánci změny režimu se nestarají o Kubánce
Kdyby se lidé jako Joe Biden a Marco Rubio aktuálně starali o život Kubánců, odstranili by ochromující blokádu a ukončili 62 let starou válku proti Kubě.
V době, kdy jsou ulice Kuby plné jedněch z největších protivládních protestů v dějinách země, jsme svědky předvídatelné, bezohledné reakce amerických politiků. To by bylo přesně to samé, co vidíme pokaždé, když jeden z mnoha oficiálních nepřátel instituce washingtonské zahraniční politiky (označované jako „Blob“, skvrna nebo kaňka) čelí nepokojům: výzvy k intervenci americké vlády a s nadějí, že zásah pomůže svrhnout tamní vládu u moci. Číst dál
Covid-19: Proč je hněv mladých oprávněný, zamýšlí se belgický filozof a ekonom Marc Vandepitte
Mladí lidé jsou stále víc krmeni koronavirovými opatřeními. Ačkoli jsou ohroženi nejméně, museli si toho odříci nejvíc a byli zasaženi nejhůř. Jejich věková skupina není v žádném případě pro vlády prioritou. Cítí se právem ukřivdění a rozzlobení. Ale jejich situace nebyla ani před pandemií nijak růžová.
Na prahu dospělosti mladí touží po tomtéž, co chtěli jejich rodiče a prarodiče: slušný příjem, možnosti k rozvoji a dostatečné zajištění a bezpečí k vybudování života. Dostává to příliš málo z nich.
Projevuje se to různě. Dnes vyrůstá víc mladých lidí a dětí v chudobě než dřív. Ve Flandrech vzrostla dětská chudoba z šesti procent v roce 2001 na 14 % v roce 2019. V Evropské unii je otřesných 22,5 procenta mladších 18 let více ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením než dospělí. Číst dál
Nové dokumenty ukazujú, ako spojenci plánovali bombardovať sovietske ropné polia ešte pred Hitlerovou inváziou
Zveřejňujeme překlad článku z internetových stránek ruské vícejazyčné televize RT. Nejsme a nikdy jsme nebyli zastánci ruského oligarchického režimu, jeho zástupců a institucí, mezi něž RT bezpochyby patří, podobně jako např. BBC ve Velké Británii či CNN v USA. Mimořádně závažná a obecně neznámá tvrzení, která text obsahu, je však možné ověřit na webových stránkách Ruského národního archivu – http://nakanune.rusarchives.
*
Nové nedávno odtajnené dokumenty ukazujú, že neskorší vojnoví spojenci Moskvy – Veľká Británia a Francúzsko, plánovali bombardovať ZSSR ešte skôr, než naň zaútočili nacisti. Cieľom bolo narušiť zásobovanie republík ZSSR ropou z ropných polí na juhu štátu. Číst dál
Nechte Kubu žít! Ukončete okamžitě blokádu!
12. července – Dnes se kapitalistické sdělovací prostředky zaměřily na protivládní demonstrace na Kubě, podle tvrzení deníku New York Times s účastí několika tisíc lidí v zemi s 11 miliony obyvatel.
Kolik tisíc, pokud by jich bylo skutečně tolik, se neuvádí (ani neexistovala videa s takto početnými davy), ale v každém případě to představuje malé procento populace, která údajně viní kubánský socialistický stát z nedostatku potravin a vakcín. Pro srovnání, odhaduje se, že 28 milionů lidí v USA se zúčastnilo nástupu Black Lives Matter po lynčování George Floyda.
K počtu protestujících na Kubě se nicméně přistupuje jako k něčemu „ohromujícímu pro zemi, která omezuje disent“. (New York Times, 12. července) Číst dál
Podrobně o současné situaci na Kubě
Zpráva Kubánského institutu přátelství mezi národy (ICAP) hnutím solidarity s Kubou
Drazí přátelé,
jak uvedlo nejvyšší vedení Komunistické strany Kuby a Revoluční vlády, v naší zemi došlo k pouličním nepokojům, organizovaným a podporovaným kontrarevolučními skupinami uvnitř i vně Ostrova. Tyto akce byly výsledkem organizovaného plánu, který navrhla a financovala americká vláda ve snaze svrhnout kubánskou revoluci. Číst dál
P o t k a N [ Pár Odborářských Tlachů, Klepů A Novinek ] III/2021
pro členy a příznivce odborů v ČR i jinde
aneb o čem se jinde nedočtete
»žijeme v naději a pracujeme tvrdě« (heslo skotských socialistů)
Více na http://www.stavkuj.cz/
* * * * * * *
Lesk a bída kapitalismu (jak je vidí Mezinárodní odborový svaz zemědělství, potravinářství, obchodu a přidružených oborů UISTAAC) Číst dál
Fred Magdoff diskutuje o kapitalistickém zemědělství
Ekologické a společenské podmínky jsou v systému, jehož cílem je zisk, většinou přehlíženy
Fred Magdoff, emeritní profesor Vermontské univerzity pro rostlinné a půdní vědy, v rozhovoru vedeném Farooquem Chowdhurym v červnu 2021 rozebírá aspekty kapitalistického zemědělství a politiku se zemědělským systémem. Rozhovor byl veden s výhledem na chystané 4. vydání knihy Freda Magdoffa (s profesorem Haroldem van Esem) Tvorba půd pro lepší úrodu. Fred Magdoff, pravidelný přispěvatel měsíčníku, je autorem mnoha článků a knih o úrodnosti půdy, ekologii, ekologickém zemědělství, problémech kapitalistického zemědělství a hospodářství USA.
Mládež a třídní povaha války v Afghánistánu
Mladí lidé tvoří základ a budoucnost společnosti. Rozvinuté společnosti investují do mladší generace a poskytují možnosti školit, vzdělávat a pečovat o její talenty. Mladí jsou fyzicky i psychicky připraveni sehrát svůj part ve společnosti a zasloužit si své.
Asi 70 procent obyvatel Afghánistánu je mladších 22 let. V Afghánistánu tedy žije přibližně 23 milionů mladých obyvatel. Ale tato populace s 23 miliony mladých lidí čelí mnoha těžkostem. Vláda jim nevěnuje žádnou pozornost. Islámský stát Afghánistán a jeho mezinárodní spojenci nemají žádné dlouhodobé plány pro blahobyt a lepší budoucnost afghánské mládeže. Cizinci a jejich domácí loutky vytvořili v Afghánistánu hospodářské, bezpečnostní a sociální podmínky takovým způsobem, že uvěznili mládež v jejich síti a využili jejich potřeb a špatné životní situace. Místo toho, aby jim dali pera a knihy, dali jim zbraně a zbraně. Místo aby je povzbuzovali k tomu, aby chodili do školy a na univerzitu, posílají je na bojiště. Místo učení lidskosti a humanitarismu se učí krveprolití, nenávisti a destrukci. Číst dál
OSN opět zklamala Kubu
OSN se rok od roku ukazuje fraškovitější, zejména prostřednictvím svých nezávazných rezolucí. Mezinárodní společenství již 29. rokem hlasuje pro zrušení nezákonné americké blokády Kuby, pro kterou hlasovalo 184 zemí, zatímco oba spojenci – USA a Izrael – hlasovali podle očekávání proti.
Podle Rodneyho Huntera, politického koordinátora americké mise při OSN, je blokáda „jedním ze souborů nástrojů v širším úsilí Washingtonu vůči Kubě o prosazování demokracie, podporu dodržování lidských práv a pomoc kubánskému lidu při uplatňování základních svobod“. Netřeba dodávat, že v přístupu Spojených států ke Kubě není byť jediný střípek demokracie. Číst dál
Dělají si z nás legraci?
Zatímco z celé republiky se hlásí dobrovolníci na pomoc obcím postiženým tornádem a velké množství lidí přispívá do finančních sbírek nebo se podílí na materiální pomoci, česká armáda uspořádala v sobotu 26. června 2021 ukázky své techniky „Den pozemního vojska Bahna“. Dle sdělovacích prostředků se účastnilo zhruba 250 vojáků.
Dalo by se očekávat, že každý stát usilující alespoň v nějaké míře o blaho svých obyvatel (nebo přinejmenším se tak tvářící) by po tak závažných přírodních katastrofách poslal maximum dostupných příslušníků armády na pomoc do postižených oblastí. V socialistických státech to bylo a je samozřejmé.
V Česku, snad v duchu slavné švejkovské tradice, namísto toho stovky vojáků šaškují v Brdech s tanky, „bévépéčky“ a vrtulníky. Celkem paradoxně bez přítomnosti veřejnosti „kvůli koronaviru“, v době, kdy se jinak opatření proti pandemii plošně rozvolňují a na venkovních akcích smí být přítomno až pět tisíc lidí. (Bez ohledu na to, že mnohé zprávy z domova a hlavně ze světa varují před tím, že nad pandemií zdaleka není vyhráno, ale to je zase jiný příběh…) Číst dál
Jak přežít anthropocén?
Cílem příspěvku je vysvětlit současnou krizi doprovázenou totální vyprázdněností společensko-ekonomického systému, a v závěru navrhnout řešení.
Začněme tím, že většina z nás, pokud ne všichni, si uvědomuje, že je něco shnilého v království dánském, ať už dochází k recepci kritického stavu na jakékoliv rovině a ať už je subjektivní interpretace jakákoliv. Na nutnosti nějaké zásadní změny se shodneme napříč politickým i ideologickým spektrem.
Titul semináře Současná levice – charakter a možnosti, svým způsobem podsouvá řešení, i když na základě upřímné víry a naděje. Může se pak zdát, že vyřešíme-li problém charakteru, jednoty levice, jsme z nejhoršího venku. Nepřistupuji k tomuto konceptu jako k a priori platnému, ale podrobuji jej kritice a omlouvám se předem, že argumentuji proti němu. Číst dál