Demokracie je kombinací dvou řeckých slov: dēmos (lidé) a kratos (pravidlo). Jak se společnosti mění, některá slova uvadají, některá nová slova vznikají a některá slova mění význam.
Demokracie má dnes širší význam než ve starověkém Řecku. Demokracie starověkých Řeků měla svá omezení a nedostatky. Jen hrstka vyvolených se zúčastnila demokratického procesu, na rozdíl od všeobecného volebního práva, které máme dnes. Zároveň má buržoazní demokracie moderního světa své vlastní chyby. Myšlenka demokracie by neměla být spojována s právem volit sama. V rámci kapitalistického světa se i největší demokracie, Indie, kde se každých pět let konají volby, propadá do volební autokracie. V Indii se demokraticky zvolená vláda nestará o muslimskou a křesťanskou menšinu a usiluje o vytvoření fašistického hinduistického národa.
Buržoazní demokracie vždy nechává otevřené dveře fašismu. I v demokracii, jako jsou Spojené státy, si voliči mohou vybrat mezi „republikány“ a „demokraty“, dvěma stranami se stejnou politikou.
Mnoho intelektuálů definovalo demokracii různými způsoby. Bertrand Russell ji definoval jako „starost o druhé“.
Když národy vznikaly na základě jazyka, náboženského etnika atd., zákonitě dojde k vytvoření „jiného“. Způsob, jakým se zachází s „jiným“ a jak se řeší jejich obavy, je měřítkem demokracie. Jinak bude demokracie pouze většinovou vládou, kde se názory menšin vůbec neberou v úvahu.
Kapitalismu se připisuje rozvoj demokracie v širším smyslu. Mnoho buržoazních intelektuálů tvrdí, že kapitalismus je synonymem demokracie. Tento argument je chybný, vezmeme-li v úvahu koloniální éru. Když v Evropě „vzkvétala“ demokracie, kolonialismus popíral základní lidská práva ve svých koloniích; Asiaté a Afričané nebyli ani považováni za lidské bytosti.
I když se kapitalismus ve Spojených státech rozvinul v osmnáctém století, černochům bylo umožněno volit teprve v roce 1965, po hnutí za občanská práva. Znamená to, že demokracii dobývají organizovaná hnutí a není to dar kapitalismu.
Rasismus, který je antidemokratický, byl koncept vyvinutý kapitalismem, aby ospravedlnil vykořisťování lidí a přírodních zdrojů z třetího světa. Koloniální mocnosti ospravedlňovaly rasismus tím, že barevní lidé jsou podřadnější než bílí, a civilizovat „barbary“ bylo součástí břemene bílého muže.
Ani v „demokratické“ Evropě kapitalismus nedemokratizoval pracoviště. Kapitalismus je nedemokratický ve způsobu, jakým organizuje výrobu. Dělníci mají možnost si vybrat, kdo jim bude vládnout v buržoazní demokracii, ale nemají demokracii na svém pracovišti, pokud jde o rozhodnutí týkající se jejich práce.
Po rozpadu Sovětského svazu přišel spěch s prosazováním neoliberální agendy po celém světě, s odůvodněním, že „není jiná možnost“ (TINA, There Is No Alternative). Jak ukazují empirické detaily, neoliberální fáze kapitalismu jen zhoršila příjmovou nerovnost, úsporná opatření, dluhové pasti a chudobu v zemích bohatých na zdroje.
Demokracie nemá smysl, pokud bohatství není rozděleno demokraticky; jak zpochybňovala Angela Davisová: „Myšlenka svobody je inspirující. Ale co to znamená? Pokud jste svobodní v politickém smyslu, ale nemáte jídlo, co to je? Svoboda hladovět?“
Socialismus lze definovat jednoduše: je rozšířením politické demokracie na společenskou a ekonomickou demokracii. Pokud lidé společenskou a ekonomickou demokracii nemají, pak politická demokracie nemá smysl.
Skutečné demokracie lze dosáhnout pouze prostřednictvím socialismu. Kapitalistická demokracie umožní demokracii pouze v míře, jež bude vyhovovat kapitalistům. Pokud lidé povstanou v organizovaném boji za dosažení ekonomické a společenské demokracie, kapitalistický systém pošlape demokracii a bez váhání rozpoutá fašismus. Byly to velké korporace jako Ford, IBM atd., které podporovaly nacisty v Německu a financovaly projekt eugeniky (šlechtění rasy), který měl zavést rasovou nadřazenost árijců.
Proto Rosa Luxemburgová prohlásila: „Žádná demokracie bez socialismu a žádný socialismus bez demokracie.“ Demokracie je také právem na disent; jak popsal Howard Zinn: „Disent je nejvyšší formou vlastenectví.“ Jak velký disent však dnes projevují zavedené sdělovací prostředky (hlavního proudu)? Kapitalismus proměnil sdělovací prostředky ve tvůrce názorů ve prospěch vládnoucí třídy, místo aby hlásaly pravdu a vznášely otázky proti moci. Lidé jako Julian Assange, kteří odhalili porušování imperialismu, jsou v buržoazní „demokracii“ za mřížemi.
Se vznikem kapitalismu se objevují důkazy o zvýšení vojenských výdajů, což znamená, že peníze, které mají být přiděleny na zdravotní služby, bydlení, vzdělání a zelenou energii, jsou odkloněny na boj ve válkách. Arundhati Royová (indická spisovatelka a aktivistka, nar. 1961; pozn. překl.) správně řekla: „Kdysi se vyráběly zbraně, aby se vyhrávaly války, dnes se vyrábějí války, aby se prodávaly zbraně.“
To je přímý důsledek kapitalismu, který je imperiální a nedemokratický ve své podstatě. Když „intelektuálové“ říkají, že kapitalismus nám daroval demokracii, není třeba jim věřit. Politickou demokracii vyhráli lidé, kteří za ni bojovali; a tento boj bude pokračovat, dokud nedosáhneme ekonomické a společenské demokracie prostřednictvím socialismu.
Sajeev Kumar pro The Socialist Voice (měsíčník KS Irska) 1. 3. 2023
Překlad Vladimír Sedláček