Ve Francii je hluboká politická krize: v prezidentských volbách v roce 2022 socialisté a pravice (naposledy pod značkou Les Republicains), kteří vládli politice posledních zhruba 60 let, získali dohromady necelých 7 %. Kandidáti krajní pravice i radikální levice získali každý přes 20 %.
Ve 2. kole se Macronovo šedesátiprocentní skóre snížilo o 6 bodů oproti roku 2017. 4 voliči z 10 dali přednost neofašistce Le Penové. Macron slíbil, že tuto formu prolomí. Jeho heslem v roce 2017 bylo „ani nalevo, ani napravo“, i když někdy řekl „nalevo i napravo“. O pět let později ho většina levicových voličů opustila. K většině v parlamentu mu chybí 40 poslanců (pro lepší představu: Francie má dvoukomorový parlament, senát s 348 členy a Národní shromáždění s 577 poslanci; pozn. překl.) má a jeho vláda přežívá jen proto, že opozice je rozdělená. Macron tvrdí, že má mandát pro svou důchodovou reformu, ale hlavním důvodem, proč ho lidé volili, bylo zastavení Marine Le Penové. Číst dál