1) 28.11. 2021 se sešla virtuální konference Evropské iniciativy komunistických a dělnických stran. Cílem této iniciativy je studovat a analyzovat události a vývoj v Evropě, a koordinovat aktivity v jednotlivých zemích i na poli evropských orgánů. Iniciativy se účastní 33 stran ze zhruba 25 zemí, kdy Evropa je chápána jako kontinent a ne pouze členské země EU, tudíž jsou součástí i strany např. z Ruska, Norska a dalších zemí nečlenů EU.
V centrálním referátu (https://inter.kke.gr/en/articles/SPEECH-AT-THE-TELECONFERENCE-OF-THE-EUROPEAN-COMMUNIST-INITIATIVE/?fbclid=IwAR0Xf1drsv_35WOOW_CBL_MhKUW61sgQQh0cQ4XPubT-i4HDVWb74hcR1lE) byly analyzovány nejdůležitější faktory současného vývoje. Pro Iniciativu je zásadní pochopit jejich příčiny a zhodnotit určující síly, jinými slovy být připravený na budoucí vývoj.
Jako hlavní faktor určující současné klima veškerých událostí na světě považuje Iniciativa covidovou situaci, která je prakticky bez řešení, dokud jsou vakcíny prostředkem gigantických zisků.
Dále analyzuje stav, kdy se vnitroimperialistické rozpory a kapitalistická krize, z nichž vyplývá akutní potřeba kapitálu rozdělit trhy, projevují hlavně prostřednictvím pokrytecké politiky označované jako tzv. green deal, kdy se přírodní prostředí stalo záminkou pro likvidaci kapitálu propojeného s tzv. uhlíkovými technologiemi a fosilními palivy. Paradoxní by se mohlo zdát, že právě ve jménu ochrany přírody je ničena krajina jako nikdy předtím (viz doly na kobalt, těžba lithia, likvidace krajiny při uvolňování prostoru pro větrné turbíny, brutální regulace řek pro vodní elektrárny, ničení tradičních center měst, atd.). Zde je třeba si uvědomit, že Greta Thurnberg je vlastně jejich hlásnou troubou a nemůžeme se následně divit, proč je tak často zvána na setkání nejvyšších politických i ekonomických úrovní.
Dalším strategickým polem je snaha o ovládnutí digitálního prostoru. Jsme svědky toho, jak nebývalé technologické možnosti jsou využívány výhradně pro zvyšování produktivity práce, k omezování osobního, soukromého prostoru každého z nás, k hromadnému sledování a cenzuře. Technologický pokrok není podněcován a podporován s cílem uspokojit současné potřeby lidu, ale výhradně pro zvyšování zisků.
Na závěr referát vyzdvihuje, že jediným řešením je organizovaný zápas pracujících, který musí začínat na konkrétních pracovištích, nutnost vytvářet odborové organizace, sjednocovat se a být neústupný. Správnost a realizovatelnost tohoto kroku dokládá na příkladu dvou vítězných stávek v Řecku – a to pracovníků v distribuci jídla (e-food) a přístavních dělníků nadnárodního kolosu COSCO.
2) 3. prosince proběhly v Turecku ve všech velkých městech lidové demonstrace proti neúnosnému zdražování. Vyzyvatelem k těmto shromážděním je KS Turecka, která pod heslem: Nezůstávej sám! Vzbuř se proti drahotě! vyzývá lid, aby si nenechal líbit účet za kapitalistickou krizi. Tato akce má velký ohlas po celé zemi vzhledem k tomu, že 60% inflace zasahuje každou jednu tureckou domácnost.
3) V Německu po 16 letech a 16 dnech skočila doba kancléřky Merkelové. Po dlouhých jednáních byla uzavřena vládní koalice mezi liberální FDP, sociálními demokraty (SPD) a Zelenými. Kancléřem byl zvolen zkušený politický matador, mimo jiné bývalý aktivista, pak starosta Hamburku, který následně působil na různých nejvyšších postech, sociální demokrat Olaf Scholz. Nejedná se o náhodnou postavu. Od roku 2018 byl vicekancléřem. Zde bychom se neměli nechat zmást rádoby levicovostí dvou z koaličních stran. Právě oni, a vůbec celá trojice výše zmíněných stran reprezentuje kapitál tzv. green deal. Jejich cílem je prosazovat tzv. zelené energie, prohlubovat integraci EU a zvyšovat kompetence EK. Stejně jako aktivně zasahovat proti autoritářským režimům, kam na prvním místě řadí Rusko.
4) Situace v pásmu Polsko – Bělorusko – Ukrajina – Rusko se posunula na úroveň nejvyšších jednání. 7. 12. proběhl několikahodinový rozhovor mezi Joe Bidenem a Vladimírem Putinem, kdy americký prezident vyhrožoval sankcemi proti Rusku v případě další eskalace situace na Ukrajině, přičemž CIA podporuje, že má informaci o plánovaném vojenském útoku na Ukrajinu. NATO posiluje svoje jednotky hlavně v oblasti východního Polska. Také americký ministr zahraničí Anthony Blinken hovořil telefonicky s ukrajinským prezidentem Zelenským a ujišťoval ho o podpoře ze strany USA. Americkou iniciativu posilování vojenské prezence NATO ve východní Evropě podporují největší evropští členové NATO: Německo, Francie, ale také satelitní státy jako jsou pobaltské republiky. Naopak Putin se snažil získat ujištění, že Ukrajina nebude přijata do NATO.
Je zřejmé, že jde o snahu izolovat Rusko a kapitál, který je propojen s ruským energetickým trhem. I přesto, že největším ekonomickým nepřítelem USA a světového kapitalismu vůbec je Čína, není možné přehlédnout ruskou pozici na trhu s energiemi a pokud možno se jí zmocnit. To by samozřejmě západním spojencům dalo výraznou posilu právě v rámci soupeření s Čínou.
5) Konkurence s Čínou se projevuje také ve světových událostech. Vzhledem ke komplikovaným vztahům mezi americkým kapitálem a Čínou, se mohou zdát některé politické akty směrem k Číně úsměvné, pokud může být úsměvná situace hluboké kapitalistické krize, kdy rozdělování trhů je primární potřebou kapitálu pod heslem: včera bylo pozdě.
Americká diplomacie prohlásila, že se nezúčastní ZOH v Číně. Zareagovala řada dalších států včetně např. Kanady, Lotyška. Pro podobný akt agitují i reprezentanti EU, nebo Británie. Jednat o diplomatické účasti ČR na ZOH bude na návrh Pekarové jednat pravděpodobně i náš parlament. Tato „sabotáž“ ZOH spočívá v tom, že se her nezúčastní diplomatické delegace jednotlivých zemí, čímž protestují proti tomu, jak Čína zachází s národnostními menšinami. Tento výkřik o bojkotu her vyznívá jako plácnutí do vody na pozadí ohromného byznysu, ve který se OH proměnily. USA ani jiná země nemůže prostě na hry nejet. Ohromné balíky peněz doprovázející vysílací práva, reklamních kampaně, investice do sportovních týmů by žádná vláda nedokázala ustát, ani kdyby v Číně bylo ještě otrokářství nebo kanibalismus. Nemožnost hry účinně bojkotovat vzhledem k zapojení těch, které dané vlády reprezentují a podporují, ale zároveň snaha vymezit se vůči největšímu ekonomickému soupeři jenom ilustruje marnost vzpouzet se zákonitostem kapitálu. Na druhou stranu tento akt dokumentuje vzrůstající antagonismus a nebezpečnou situaci, ve které se svět nachází právě z důvodů změn na geopolitické, potažmo geoekonomické mapě.
6) Poslední zpráva je z prostředí, které obvykle neplní rubriky úvodníků, ale domníváme se, že je také zásadní. V říjnu 2021 byla odvolána z ředitelského postu Institutu Maxe Plancka a věd o zkoumání lidské historie v Jeně jeho ředitelka, archeoložka, Kanaďanka Nicole Boivine. K odvolání došlo na základě rozhodnutí správní rady Společnosti Maxe Plancka (MPG) po opakovaných stížnostech hlavně mladšího vědeckého personálu. Boivine byla nařčena z šikanování, přetěžování a vykořisťování. Boivine se však obrátila na civilní soud, který prohlásil postup rady MPG za nezákonný a přední archeoložka se v těchto dnech vrátila na svůj ředitelský post. Samozřejmě tento akt vyvol řadu dílčích diskusí např., kdo může rozhodovat o nejvyšších postech státních institucí, mezi které MPGpatří. Dále, jak bude institut nadále fungovat poté, co řada mladých badatelů uvedla případy překročení pravomocíze strany N. Boivine?
Co je třeba si uvědomit, to je význam a role daného institutu v současném politicko-ekonomickém systému. Jedná se o jeden z největších institutů na světě a největší v Evropě. Rozpočet celé společnosti dosahuje 5 bilionů eur a prakticky hospodaří s bianco šekem. Max Planck se chová jako ten nejdravější kapitalista. Vzhledem ke svému neomezenému rozpočtu může absorbovat data odkudkoliv. Z toho vyplývá i jejich expanze do dalších zemí, kde prakticky eliminují místní vědu. Kdo nespolupracuje s některým z institutů Společnosti Maxe Plancka, jako by nebyl. Vlastně není. To vyvolává neskutečné konkurenční boje na národních úrovních, na národních vědeckých fórech. Ale ani to není tím nejdůležitějším. Boivine a další ředitelé poboček Maxe Plancka vlastně patří k nejmocnějším lidem na zeměkouli společně s oligarchy, miliardáři, politiky, kteří je reprezentují. Rozhodují, co a jak se bude zkoumat, co je věda a co ne, na co se ptát. Koncentrují ve svých rukou ohromnou moc a finanční kompetence. V současné době více než dříve se také věda stává generátorem kapitálu. Dnes, kdy dochází k velmi akutní potřebě o rozdělení trhů, doufají jednotliví hráči, že technologické vymoženosti a inovace posílí jejich postavení na trhu. Kdo nemá špičkovou produkující vědu, má mnohem větší hendikep než země v podobné pozici před nemnoha lety. I zde je rozpor mezi USA, Evropou a Čínou je opět hlavní linií střetu.
Shrnutí: Události, které vystupují z naprosto anarchistické záplavy informací, mají souvislost s tím, co určuje současné dění, co je historiotvorné. Tím je krize kapitálu, jeho potřeba nového rozdělení trhů a z toho vyplývající zhoršující se podmínky života pracujících, zvláště pak lidí v periferních zemích, zvyšování nebezpečí vojenských konfliktů, lokální války, zvyšující se tlak na produktivitu práce, omezování lidských práv a svobod. Ale tato kontroverze také pracujícím určuje jedinou strategickou možnost, kterou je změna vlastnictví výrobních prostředků a přesměrování jejich využití od generování zisku k pokrývání lidových potřeb.