Zdroje Labour Party informují, že účast na shromáždění organizovaném organizací Stop the War – organizátorem největší demonstrace v dějinách naší země – by nyní mohla vyústit ve vyhoštění. „Všichni labourističtí poslanci, kteří budou od nynějška vystupovat na čemkoli, co je proti NATO, budou pravděpodobně vyřazeni,“ říká anonymní úředník.
Vyplývá to z dohody levicových poslanců, kteří podepsali prohlášení Stop the War o ruské invazi na Ukrajinu, že stáhnou svá jména.
Na poli pracovních vztahů se také rozmáhají šmouhy typu „vnitřní nepřítel“. Směšný článek deníku Telegraph o útoku v se snaží zdiskreditovat stávkující pracovníky v dopravě tím, že vytváří falešnou „spojitost mezi protestní akcí svolanou odborovým svazem RMT (nejsilnější britský odborový svaz dopravy, člen Světové odborové federace; pozn. překl.) a krví nasáklou invazí Vladimira Putina do svrchované země“.
Připomeňme si tvrzení šéfa Labour Party Sira Keira Starmera, že dělnické domácnosti, které už dnes sužuje překotná inflace a klesající příjmy, by měly být připraveny na „ekonomickou bolest“ v důsledku sankcí vůči Rusku. Válka tlačí globální ceny energií a obilí vzhůru i bez sankcí.
Bolest teprve začíná. Pokud se však dělníci a jejich odbory za sebe postaví a budou požadovat zvýšení platů úměrné rostoucím cenám, mají být obviněni z neloajálnosti.
Tady považuji za významné připomenout, že britské odbory, jakmile cítily, že zaměstnavatel využívá válečný stav k omezením, například ke snížení mezd nebo omezení dělnických práv, což se v imperialistické Británii dělo poměrně často, vyhlašovaly stávku i během II. světové války. (Pozn. překl.)
To nebude vadit labouristické přední lavici, která od Coventry po Londýn ukázala, že nemá problém obracet se zády k dělníkům v boji i bez výmluvy na zahraniční válku.
Hysterie a jednostrannost vytvářejí nebezpečné ovzduší nesnášenlivosti. Kulturní a sportovní bojkot Ruska podporují mnozí, kteří odsuzují bojkoty izraelských institucí spolupodílejících se na dlouhodobé okupaci Palestiny.
Běloruští atleti mají trpět, protože jejich vláda umožnila ruský útok na Ukrajinu, ačkoliv nikdo nikdy nenavrhl, že by britští atleti měli být potrestáni, protože naše vláda prostřednictvím logistické podpory a prodeje zbraní usnadňuje saúdskoarabskou válku v Jemenu, která si vyžádala téměř 400 tisíc obětí.
Důsledky bezmyšlenkovitého honu za demonstrací odporu proti Rusku sahají od komiksu (rozhodnutí srovnávače pojištění Compare the Market (Porovnejte trh) stáhnout reklamy s fiktivním oligarchou-surikatou) až po tragédii (italská univerzita zrušila přednášky o slavném ruském romanopisci 19. století Dostojevském – ačkoliv se zdá, že po protestech toto rozhodnutí zvrátila).
Někdo namítne, že to vše je relativně bezvýznamné ve srovnání s hrůzou, již rozpoutala ruská invaze na Ukrajinu.
Přesto je to důležité. Snaha labouristů zakázat srovnávání ruských akcí s válkami, které rozpoutaly Spojené státy a jejich spojenci, například v Jugoslávii, Afghánistánu, Iráku a Libyi, nijak nepřispívá k přiblížení míru na Ukrajině a zvyšuje pravděpodobnost budoucích válek.
Na ukrajinské bohoslužbě šéf Labour Party Sir Starmer předvedl tuto podvědomou výjimečnost, když příval uprchlíků přes hranice a devastaci rozpoutanou v ukrajinských městech popsal jako „obrazy, o nichž jsme si mysleli, že jsou odkázány do minulosti“, ačkoliv Saúdská Arábie bombarduje obytné oblasti v Jemenu už sedm let a toky uprchlíků z konfliktů v Afghánistánu nebo Etiopii jsou nedávné a obrovské.
Nic z toho utrpení ukrajinského lidu nesnižuje, neminimalizuje. Kromě pokrytectví spočívajícího v zákazu kritiky „našich“ válek však nedojde k návratu k míru, pokud se západní politici budou držet unipolárního okamžiku, jenž pominul – okamžiku, kdy měl Západ moc beztrestně porušovat mezinárodní právo, ale jiné země byly příliš slabé na to, aby tak činily.
Jediný způsob, jak zastavit bezprávné činy, jako je ten ruský, je bojovat za svět, ve kterém se žádná země nesmí takto chovat. Neděláme nic pro to, abychom takový svět vyvolali selektivní amnézií o agresi NATO.
Neměli bychom ani dovolit, aby labouristické vedení, které se spíše než o mezinárodní mír zajímá o rozbití vlastního levého křídla, což by mohlo mít trvalý negativní vliv na svobodu slova v Británii, zmenšilo demokratický prostor k debatám o zahraniční politice a odmítání militarismu.
Redakční sloupek deníku The Morning Star, 2. března 2022
Překlad Vladimír Sedláček