Skip to content

Panorama – 40. týden 2023: Na Slovensku proběhly volby

Velmi dramaticky byly v české veřejnosti přijaty zprávy o výsledku slovenských parlamentních voleb, uskutečnivších se 30. 9. 2023. Zejména česká mainstreamová média se k výsledkům stavěla jako k tragédii. Ozývaly se komentáře o úpadku slovenské demokracie, oddělení Slovenska od Západu atd. Dokonce se již sarkasticky vyjadřovala solidarita s novou vlnou slovenských migrantů, kteří se prý chystají zaplavit ČR (zejména mladých a vzdělaných).  

Co se tedy na Slovensku stalo? Ve volbách zvítězila strana SMER (se ziskem 23 % hlasů), vedená bývalým slovenským premiérem Robertem Ficem. Porážku pak zažila Progresivná strana, se ziskem 18 % hlasů. Třetím nejsilnějším subjektem se stala strana HLAS-SD, vedená dalším z bývalých slovenských premiérů a bývalým politickým partnerem Roberta Fica, Petrem Pellegrinim. Do národní rady se dostaly ještě 4 menší strany.  Číst dál →

Panorama Z domova Ze zahraničí | redakce |

Panorama – 40. týden 2023: Nové konflikty na Kosovu

24. 9. 2023 se došlo k násilnému incidentu na sever Republiky Kosovo. Tam byl nejdříve skupinou ozbrojenců zabit místní příslušník policie. Následně se skupina ozbrojenců zabarikádovala v místním kostele. Albánské policejní síly kostel oblehly, zabily několik ozbrojenců v přestřelce a následně do kostela vnikly. Jedné části útočníků se však podařilo z místa uprchnout. Později se zjistilo, že se jedná o občany Republiky Srbsko.  Číst dál →

Panorama Ze zahraničí | redakce |

Panorama – 40. týden 2023: Ukrajinská korupce a západní podpora

V posledních dnech se objevují neobvyklé zprávy týkající se kritiky míry korupce na Ukrajině. Nejprve přišla ukrajinskému vedení nota z Washingtonu (jedna z několika), že další materiální podpora ze strany USA závisí také na tom, jak úspěšně si Ukrajina poradí s obrovskou mírou korupce, která je dlouhodobě trápí. 5. 10. pak Jean-Claude Junker, někdejší předseda Evropské komise, prohlásil, že Ukrajina je „masivně zkorumpovanou zemí“ a že na vstup do EU není připravena. Číst dál →

Panorama Ze zahraničí | redakce |

Glosa: Stefanos, kluk k zamilování

Patrně většina z nás má děravý přehled o politických stranách v evropských zemích, ale řeckou Syrizu zná asi každý, kdo si občas přečte noviny. Strana, která si udržuje, nebo udržovala image tzv. Moderní radikální levice, vyhrála v roce 2015 volby do parlamentu právě proto, že apelovala na sílu lidového hnutí, kritizovala zvýhodňování velkého kapitálu, skloňovala ve všech pádech právo pracujících na důstojný život. Její slovník a vystupování tehdejšího předsedy strany, pozdějšího premiéra Alexise Tsiprase, zviklal nejednoho komunistu. “Třeba se Syriza poučila a opouští svoje dobře natrénované oportunistické pozice,” uvažovali mnozí. Volební preference dostaly zatěžkávací zkoušku po referendu v létě 2015, kdy na obskurně položenou otázku, zda se podřídit nebo ne diktátu mezinárodních finančních kruhů s ohledem na ohromný státní dluh země, zradil Tsipras jednoznačné NE řeckého lidu a přijal všechny podmínky mezinárodních finančních dohlížitelů na řeckou ekonomiku. Odstoupil a ihned vyhlásil další volby, ve kterých Syriza setrvačnou silou znovu obhájila renomé strany s největší volební silou. Číst dál →

Glosy Ze zahraničí | redakce |

Všeobecné posílení KKE (KS Řecka) je základní podmínkou k obnovení třídního boje

Dne 22. 9. (2023) měly delegace komunistické mládeže a antiimperialistických organizací, které navštívily Atény v rámci 49. festivalu KNE-Odigitis, možnost setkat se s delegací KKE, aby byly informovány o vývoji v Řecku a o činnosti KKE. Eliseos Vagenas, člen KKE a vedoucí sekce mezinárodních vztahů KKE, přednesl projev, který zní takto:

 

Vážení soudruzi,

rádi bychom Vás přivítali v sídle ÚV KKE.

Jsme rádi, že se 49. ročníku festivalu KNE, revoluční mládežnické organizace KKE, která bojuje s přínosem svého světového názoru, tedy marxismu-leninismu, s programem a strategií KKE, účastní tolik organizací komunistické mládeže (dále CYO) z celého světa.

Na tomto setkání bych Vás rád informoval a diskutoval s Vámi o základním vývoji v Řecku i v mezinárodním měřítku i o hodnocení KKE. Číst dál →

Odbory Ze zahraničí | redakce |

DĚLNICKÁ TŘÍDA A NÁRODNÍ OSVOBOZENÍ — POUČENÍ Z VENEZUELSKÉ ZKUŠENOSTI

Když se Hugo Chávez dostal k moci ve Venezuele v roce 1999, zbořil triumfální tvrzení imperialismu, že historie skončila. Kuba již nebyla v subregionu sama – další antiimperialistická hnutí, která do té doby omezovala své akce na ekonomickou sféru, nyní pochopila důležitost uchopení politické moci. To byl případ Evo Moralese v Bolívii a poté Rafaela Correi v Ekvádoru, následoval El Salvador, návrat Sandinistů v Nikaragui, Pepé Mujica v Uruguayi atd.

 

Americký imperialismus si samozřejmě uvědomil, že ztrácí kontrolu nad svým proklamovaným dvorkem, a tak v roce 2002 podnítil státní převrat, aby sesadil Cháveze a obnovil podřízenou buržoazní vládu. Ale venezuelská pracující třída to převrat odmítla a mobilizovala, aby lidé vrátili svého legitimního prezidenta na místo. Imperialismus se tedy pokusil o další špinavé triky, z nichž nejnovější zahrnují pokus o puč Juana Guaidóa (kterého Kanada stále uznává i přes jeho naprostý nedostatek důvěryhodnosti) a zoufalé vojenské útoky vedené žoldáky proti Madurově vládě. Číst dál →

Kolektiv o teorii a historii Ze zahraničí | redakce |

Panorama – 39. týden 2023: Otázky nad budoucností OSN

18.-22. 9. se koná v New Yorku 78. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů. V českých sdělovacích prostředcích byla věnována pozornost téměř výhradně projevům prezidentů Petra Pavla, Volodymyra Zelenského a Joea Bidena. Přední tiskové agentury západního bloku zmiňují jednání především v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou a projevenou podporou Ukrajiny ze strany západního bloku. Jednání se však zabývá i problémy rozvojových zemí a následky klimatických změn, o čemž informovala ve své zprávě Tisková agentura Nová Čína (Sin-chua), ukrajinskou otázku naopak opomíjející. Projev ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova je na pořadu dne 23. září. Číst dál →

Panorama Ze zahraničí | redakce |

Panorama – 39. týden 2023: Hrozivé následky záplav ve zhroucené Libyi

Stále narůstá počet zjištěných obětí záplav v Libyi, zasažené 10. září bouří Daniel, která předtím zasáhla Turecko, Řecko a Bulharsko a vyžádala si i zde několik lidských obětí.

V Libyi přesáhl počet obětí 11 tisíc. Jak upozorňují přední tiskové agentury, kromě síly přírodních živlů zde sehrálo roli zhroucení libyjského státu po pádu pseudosocialistického diktátora Kaddáfího v roce 2011 a následné občanské válce a ozbrojených bojích probíhajících s přestávkami až do současnosti. (Vojenská intervence Francie, Spojeného království a USA v roce 2011 je ovšem opomíjena.) Číst dál →

Panorama Ze zahraničí | redakce |

Panorama – 39. týden 2023: Pokračování konfliktů v Náhorním Karabachu

19. září zahájily ázerbájdžánské ozbrojené síly „protiteroristickou operaci“ na území mezinárodně neuznané „Republiky Arcach“, z hlediska mezinárodního práva součásti území Ázerbájdžánu, která fungovala de facto nezávisle od roku 1991 (bývalá Náhorně-karabašská autonomní oblast Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky) a v původní rozloze přiléhala k arménským a íránským hranicím, ale po obsazení části svého území Ázerbájdžánem na podzim 2020 tvořila již jen enklávu uvnitř Ázerbájdžánu.

Etnický a územní konflikt v Náhorním Karabachu vypukl již za existence SSSR v únoru 1988 (rozloženého léty revizionismu a „přestavbou“) a vyžádal si do roku 1991 desítky tisíc obětí. Číst dál →

Panorama Ze zahraničí | redakce |

Panorama – 39. týden 2023: Imperialistická válka na Ukrajině

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva ověřil celkem 9 614 civilních úmrtí během ruské invaze na Ukrajinu ke 12. září 2023. Dále bylo hlášeno 17 535 zraněných.

Odhady orgánů USA hovořily v srpnu o přibližně 70 tisících zabitých a až 120 tisících zraněných vojácích Ukrajiny a asi 120 tisících zabitých a až 180 tisících zraněných vojácích Ruska. Ukrajina ani Rusko oficiálně počty svých obětí nezveřejňují a oběti nepřítele zmiňují dosti nekonkrétně. Číst dál →

Panorama Ze zahraničí | redakce |

Panorama – 39. týden 2023: Uprchlická krize

Evropa nadále čelí uprchlické krizi, zneužívané rasisty, šovinisty, xenofoby a fašisty k nenávistné propagandě.

Jen na italskou půdu dorazilo od začátku roku více než 127 tisíc lidí, což je více než dvojnásobek oproti stejnému období minulého roku. Na italský ostrov Lampedusa během září připlulo za šest dní 11 tisíc lidí, téměř dvojnásobek počtu jeho obyvatel, přičemž přijímací středisko má kapacitu 400 lidí.

Počty uprchlíků zvýšilo zářijové zemětřesení v Maroku (téměř 3 tisíce obětí) a záplavy v Libyi (přes 11 300 obětí). Číst dál →

Panorama Ze zahraničí | redakce |

Panorama – 39. týden 2023: Znečištěná Evropa

Britský deník The Guardian zveřejnil 20. září výsledky výzkumu, že 98 % obyvatel Evropy dýchá vysoce škodlivý znečištěný vzduch, což má za následek více než 400 tisíc úmrtí ročně.

Nejhůře zasaženou zemí v Evropě je Severní Makedonie. K nejhůře znečištěným zemím patří i Slovensko, kde je znečištění dvojnásobné, než stanovuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jen o málo lépe je na tom Česko. Lepší je situace v západní Evropě s výjimkou severní Itálie a nejlépe jsou na tom severské státy a britské Skotsko. Číst dál →

Panorama Z domova Ze zahraničí | redakce |

Panorama – 39. týden 2023: Krize českého zdravotnictví a souvislosti

Pokračují spory o novelu českého zákoníku práce, která by měla umožnit lékařům sloužit až 832 hodin „dobrovolných“ přesčasových hodin ročně. Odborníci z oboru upozorňují, že tato „dobrovolnost“ by byla jen iluzorní, což je ostatně problém i v jiných povoláních. Ostatně sám výkon povolání je rovněž jen dobrovolný.

Rok 2023 má 250 pracovních dnů. Pokud by lékař s 832 hodinami přesčasů pracoval jen v pracovních dnech, mohl by denně pracovat o 3,3 hodiny déle, tedy zhruba 11,5 hodiny, nebo by mohl odpracovat 104 osmihodinových směn navíc, tedy pracovat po 8 hodinách 354 dní v roce z 365 a míst za rok 11 volných dní, tedy ani ne jeden volný den v měsíci. K tomu dodejme, že 8 hodin práce po šesti dnech v týdnu by znamenalo 2496 pracovních hodin, tj. 496 přesčasů. Za požadavek osmihodinové pracovní doby šest dní v týdnu manifestovali například účastníci prvních oslav Svátku práce v roce 1890, před 133 lety, mimo jiné i pod heslem „osm hodin práce – osm hodin volna – osm hodin spánku“, netušíce, kolik z těch osmi hodin volna zabere mnohému zaměstnanému člověku po více než stovce let cesta do práce a zpět… Číst dál →

Odbory Panorama Z domova | redakce |

Už žádné zbraně do Kyjeva

Jako kdyby Washington nevyvezl dost trápení do východní Evropy – ne, do celé Evropy a Ruska – za poslední dva roky Bidenova vláda požádala letos v srpnu Kongres o dalších 24 miliard dolarů pomoci pro Ukrajinu. Navíc k již schváleným 113 miliardám dolarů. Většina peněz je určena na zbrojení a vojenský výcvik. Aby Biden přilákal širší podporu, spojil peníze z války s fondy na pomoc při mimořádných událostech a bezpečnost hranic v USA. Číst dál →

Ze zahraničí | redakce |

50. výročí pravicového puče v Chile

11. září se po roce 2001 obvykle připomínalo především v souvislosti s teroristickými útoky v USA, ke kterým došlo ve zmíněném roce. Letos tomu bylo však poněkud jinak, když se i mainstreamová média věnovala spíše známým událostem, ke kterým došlo toho dne v roce 1973 v Chile.

 

Tohoto dne došlo v přístavu Valparaíso ke vzpouře námořníků, kteří se vraceli ze společného cvičení s armádou USA. Bezprostředně poté následoval dobře zorganizovaný puč špiček armády včele s následně vytvořenou čtyřčlennou vojenskou juntou, jejímž nejznámějším představitelem byl generál Augusto Pinochet, dosavadní vrchní velitel armády. Rozhodující boj se pak odehrál v bitvě o prezidentský palác La Moneda, ve kterém po statečném vzdoru položil život prezident Salvador Allende, který předtím odmítl nabídku pučistů na “bezpečný” odlet ze země. Číst dál →

Kolektiv o teorii a historii Panorama Ze zahraničí | redakce |

Dvacetkrát k Tajnostem levice

V r. 2013 vydal francouzský filozof Jean Claude Michéa esej s názvem Tajnosti levice, s podtitulem Od ideálu osvícenství k triumfu neomezeného kapitalismu. Do češtiny ji přeložil prof. Petr Drulák a vydala ji r. 2019 Masarykova demokratická akademie. Kniha vzbudila poměrně široký ohlas ve francouzské, evropské, ale i české, nejen levicové čtenářské obci. Patrně nejsilněji rezonují její myšlenky v části levice, která sama sebe nazývá konzervativní. Patří k ní také překladatel, politolog a politik, prof. Petr Drulák. V posledních letech je jednou z nejviditelnějších postav „alternativní“ kritiky současné vlády a směřování společnosti posledních desítek let. O konzervativním socialismu, „který není ani liberální, ani marxistický“, otevřeně hovoří. Je také autorem jednoho z příspěvků do sborníku Budoucnost levice bez liberalismu. Lze tedy říci, že se společně se svými spojenci teoreticky i prakticky pokouší zmíněný směr na české politické scéně vybudovat. Číst dál →

Glosy Kolektiv o teorii a historii Kultura | redakce |

Glosy…

…o literatuře, politice a životě

 

Otevíráme rubriku, do které bychom chtěli pravidelně přispívat. Svým formátem vyhovuje našim časovým možnostem zaměstnanců a dělníků, tolik podobných vám, čtenářům. Odpovídá však také činnosti tak, jak jsme si ji vytkli. Řečeno s jistým patosem, našemu poslání.

To je navýsost obtížné. Desítky let neexistence revoluční a lidové politické síly po sobě zanechaly (nejen) v českých zemích a na Slovensku spoušť. Relativní slabost (historicky) dělnického a lidového hnutí ve světovém měříku tento úhor ještě zvýrazňuje. Abychom se z této šlamastiky dostali, musíme na jedné straně postavit na nohy teorii, odpovědět na složité a palčivé otázky dneška z vědeckých, marxistických pozic. Proč? Protože až na čestné výjimky se touto otázku v našem regionu nikdo desítky let nezabýval. Číst dál →

Glosy Stanoviska a prohlášení | redakce |

Panorama – 13. 7. 2023

Vzbura Wagnerovcov v Rusku

 

V júni 2023 prebehla v Rusku vzbura Wagnerovcov. Súkromná armáda Wagner, ktorej majiteľom je kapitalista Jevgenij Prigožin, obsadila niekoľko ruských miest a začala pochodovať na Moskvu. Prigožin neskôr pochod odvolal a skupina sa demobilizovala.

Vzbura je znázornená na mape (zdroj: Wikipédia): Číst dál →

Panorama Ze zahraničí | redakce |

Haiti a Den (dobytí) Bastily

14. červenec je Dnem dobytí Bastily. Toho dne v roce 1789 desetitisíce chudých lidí v Paříži zaútočily na nenáviděné vězení zvané Bastila a zahájily Francouzskou revoluci. Neustálá intervence chudých lidí ve městech a na venkově – zejména v Paříži – hnala revoluci kupředu.

Karel Marx a Friedrich Engels – zakladatelé komunismu – žili v doznívající záři této revoluce. Lenin a další vůdci Ruské revoluce Francouzskou revoluci studovali. Lenin se stal předsedou Rady lidových komisařů, což je termín odvozený od francouzského „komisaře“ (commissaire).

Dokonce i termíny „vlevo“ a „vpravo“ (nebo, chcete-li, „levice“ a „pravice“; pozn. překl.) pocházejí z francouzského povstání. Když se v roce 1789 sešlo Národní shromáždění, královi příznivci obsadili pravou část sálu a přinutili revolucionáře, aby seděli vlevo. Udělali to kvůli prastarému předsudku vůči levákům.

Francouzská revoluce začala v Evropě, ale patří světu. A bez Haiti by žádná Francouzská revoluce nebyla. Číst dál →

Kolektiv o teorii a historii Ze zahraničí | redakce |

Prohlášení kubánského Ministerstva zahraničí

Ministerstvo zahraničních věcí (Kubánské republiky; pozn. překl.) důrazně odmítá příjezd ponorky na jaderný pohon do zálivu Guantanamo 5. července 2023, jež zůstala až do 8. července na americké vojenské základně, která se tam nachází, což je provokativní eskalace Spojených států, jejichž politické či strategické motivy nejsou známy.

Americká vojenská základna, jak známo, okupuje toto území o rozloze 117 kilometrů čtverečních po dobu 121 let proti vůli kubánského lidu. Stojí jako koloniální pozůstatek nelegitimní vojenské okupace naší země, která začala v roce 1898, po expanzionistické intervenci během války za nezávislost, kterou vedli Kubánci proti španělské koloniální moci. Číst dál →

Ze zahraničí | redakce |