Skip to content

Druhé kolo řeckých parlamentních voleb: buržoazní demokracie a jejích tisíc podob

25. června 2023 proběhlo v Řecku druhé kolo parlamentních voleb. První kolo, o kterém jsme referovali před měsícem: https://kominternet.cz/stav-komunistickeho-delnickeho-hnuti-v-recku/, nevedlo k sestavení vlády. Připomeňme si, že vítězná strana (Nová demokracie) nezískala nadpoloviční počet křesel ve třísetčlenné sněmovně.
Prezidentka (kandidátka Syrizy) ani “pro čest zbraní” nepožádala předsedu ND Kyriakose Mitsotakise, aby sestavil vládu a po dohodě mezi nimi dvěma vyhlásila druhé kolo voleb měsíc po uskutečnění prvního.

Z předvolebního shromáždění v Athénách (pikety nad hlavami demonstrantů nesou nápis ΕΛΠΙΔΑ = naděje). [Zdroj Rizospastis]

 

Druhé kolo voleb bylo přesným obrazem buržoazní demokracie, která dokáže být elastická jako hadí žena. Jednak v Řecku je možné volit pouze tam, kde je občan zapsaný a kde má tak zvaný občanský podíl. Mnoho Řeků tedy vždy cestuje přes celou zemi, aby se zúčastnili volebního procesu. Volební okrsek nevyplývá z trvalého bydliště. Ale ne každý má k dispozici čas a finance, aby takovou cestu podnikl dvakrát do měsíce. Ceny dopravy jsou vysoké právě při větších vzdálenostech, na dálnicích, nemluvě o lodní nebo letecké dopravě. Mnoho pracujících také na léto odjíždí pracovat mimo bydliště za sezónním zaměstnáním v turistickém ruchu. Mnoho z nich zaměstnavatelé neuvolnili, a tak nemohli volit. Problematická byla situace pro studenty, kteří mají zkouškové v plném proudu a obvykle studují daleko od domova. Také pro velké množství Řeků pracujících v zahraničí bylo druhé kolo nedostupné. Proto volební klání zaznamenalo rekordně nejnižší účast v historii- pouhých 58 % (v Řecku jsou volby dosud povinné).
Také je třeba vědět, že analogický výsledek platí jenom pro první kolo. V druhém dostává první strana 50 křesel bonus. Ostatní křesla si rozdělují zbylé strany. Tzn., že i s lepším volebním výsledkem si pohorší co do počtu poslanců. To se stalo i řeckým komunistům, kdy sice o půl procenta zvýšili výsledek, ale přišli o 6 poslanců.
Hlasy byly rozděleny následujícím způsobem: opět první byla Nová demokracie (liberální pravice), která měla dosud vládu, Nová demokracie a získala téměř 41 % a 158 křesel. Následovala Syriza, která ani neudržela výsledek z minulého kola (20 % v prvním, 17 % ve druhém kole, 78 poslanců v prvním, 48 v druhém kole). Třetí bylo opět Panhellénské socialistické hnutí (Pasok) se stejným procentuálním výsledkem, ale ze 41 poslanců padlo na 32. Následovala Komunistická strana (KKE), které mírně navýšilo procentuální sílu na 7,7 %, ale počet křesel klesl z 26 na 20. Bohužel se do parlamentu dostaly i další strany dokumentující dobu rozkladu. S výsledkem 4,6 % a 12 poslanci Sparťané – fašistická strana vedená (neoficiálně) odsouzeným za rasistické a jiné trestné činy. Strana boduje svými výroky oslavujícími antický starověk a nadřazenost řeckého národa. Dále strana Řecké řešení (Elliniki Lýsi) se 4,4 % a také 12 křesly. Jedná se o nacionalistickou stranu, jejíž předseda vlastní televizní obchod, prostřednictvím kterého prodává odpustky, dopisy Ježíši Krista, byzantské masti a podobné nesmysly. Tato bizární strana sbírá hlasy těch, kteří věří na nejrůznější konspirační teorie a zázračnou minulost. Do parlamentu se probojovala i klerikální strana Vítězství (Niki) a má 3,62 % a 10 křesel. Poslední úspěšnou stranou byl odštěpek Syrizy Volná plavba (Elevtheri ploisi) a 3,17 % jim stačilo na 8 poslanců. Prahem pro vstup do parlamentu jsou 3 %. Pokud laskavému čtenáři nevychází trojčlenka, stačí, že vychází vítězné straně!

Pro komunistickou stranu byly volby velmi složitým kláním. Mnoho pracujících nemělo prostředky nebo dovolenou od zaměstnavatele, aby se mohli přesunout na svůj volební okrsek. To zasáhlo mnoho mladých a studentů, pracující v turistickém ruchu a početnější rodiny. Složení voličů se přesunulo do vyšších věkových kategorií. Tzn., že přístup k volebním urnám byl omezen sociálním postavením, kdy proklamovaná parlamentní demokracie pro každého bez rozdílu dostala bez skrupulí třídní charakter.
V předvolební kampani dostaly extrémní prostor a podporu právě malé strany, aby došlo k oslabení KKE a také Syrizy. Jedná se o různé obskurní pohůnky systému sahající od nejkrásnější pravice pro jakousi intelektuální oportunistickou levici.
Prakticky v parlamentu je KKE jedinou skutečnou opozicí, tedy proti všem ostatním.
Ze strany státu řecké pracující nečeká žádné zářivé ráno, ale řečtí komunisté vidí situaci mnohem pozitivněji. Během kampaně byli velmi dobře přijímání, i když se mnoho pracujících nakonec rozhodlo na základě jiných než třídních kritérií. Velice posílila jejich členská základna v mladších ročnících. Komunisté výrazně posílili v odborových organizacích. Nakonec mají o pět poslanců více než ve volebním období 2019-2023.
Rozčarování z výsledků voleb není na místě. Jedinou cestou ke změně systému je silné lidové hnutí. Spoléhat se na jakýsi státní převrat, parlamentní změnu, je naivní. Na druhou stranu boj o parlamentní úspěch je součástí zápasu o uvědomění pracujících, ale řečtí komunisté nepovažují volby za samospásnou instituci.
Buržoazní volby jsou další z nástrojů, jak upevnit mezi voliči názor, že změna není možná. Statistické alchymie, odvolávání se na politiku reálného, využívání osobností a existencí nejrůznějšího ražení není jenom známkou krize systému, ale také způsob manipulace s voliči.
Na závěr několik poznámek z řecké skutečnosti:
– téměř 5 % krajní pravice zděsil a samotní voliči ND se na tuto stranu dívají s obavami.
– řeckou vládu zvolilo vlastně necelých 20 % voličů. To je v Řecku ojedinělá situace.
– vyprázdněnost oportunistické levice je velice výrazná a nedůvěra voličů značně narůstá.

Jedinou jistotou do budoucích let je prohlubující se krize kapitalismu a historická nutnost organizovaného, uvědomělého, třídního lidového hnutí.

 

Redakce