Skip to content

Ze zahraničí - 23. page

Všeobecný základní (nepodmíněný) příjem: Trojský kůň

Následující řádky popisují situaci v Irsku (nebo spíše, chcete-li, v Irské republice). Irsko je možná daleko a navíc za mořem, ale pro nás v ČR tu jsou dvě společná vodítka – i my žijeme v EU, a, šířeji, v kapitalismu. Soudím, že pravděpodobnost, že by tady ona instituce nebo onen systém chovaly lépe než v Irské republice, je poměrně nepatrná. (Pozn. překl.)

Vypuknutí covidu-19 odkrylo do očí bijící nerovnost v bydlení, zdravotnictví, vzdělání a zaměstnání v Irsku i v celém takzvaném „rozvinutém světě“. To vedlo k obnovení výzev některých skupin ke všeobecnému základnímu příjmu pro všechny obyvatele. 

Některé z těchto návrhů jsou dobře míněné a věří, že to jsou prostředky k ukončení nerovnosti a chudoby. Skutečností je, že by neukončily ani jedno; jediné, co by přinesly, bylo poskytnutí prostředků k masivnímu přesunu majetku od nejchudších k nejbohatším a privatizaci zbytku státních služeb.  Číst dál

Práce z domova: kdo získává, kdo tratí?

Pracovat z domova možná zní skvěle. Žádné dojíždění, pohodlné oblečení, domácí mazlíček, ať už pes, kočka či cokoli jiného na dosah, no nebuďte s tím spokojení! Šetříš peníze na benzín, šetříš čas a jsi v bezpečí před Covidem-19, ráj pracujícího. 67 procent dotázaných bylo rádo doma, cítili se produktivnější a užívali si, že nemají svého šéfa nablízku. Ale, navzdory tomu všemu, se přesto chtějí vrátit do kanceláře. Je zřejmé, že v tomhle příběhu jde o víc. 

Po měsících pandemie je potvrzená nezaměstnanost přes 10 procent, nejvyšší od roku 1940. A míra pracovních sil pracujících na dálku už v květnu stoupla, podle Banky federálních rezerv v Dallasu, na 35,2 %. Tento přechod neúměrně zahrnul bílé pracující, protože třetina černošských a latinských pracujících přišla o práci, když se ekonomika předtím zadrhla. U lidí barevné pleti je pravděpodobnější, že budou mít nepostradatelné zaměstnání, jež jejich osobní přítomnost vyžaduje.  Číst dál

K antikomunistickému zákonu na Slovensku

Češi a Slováci by neměli být zaskočeni rozhodnutím slovenského parlamentu postavit mimo zákon jedno celé historické období. Už vůbec by je nemělo překvapit, že z celé dlouhé historie bylo vybráno právě období svržení kapitalistického barbarismu, že práce dvou generací socialistického Československa se ocitla mimo zákon, stejně jako jediná antifašistická masová organizace, která se postavila fašismu. Rozhodnutí slovenského parlamentu reprezentujícího buržoazní zájmy je plně  sociálně-ekonomicky a politicky logické. Koneckonců fašismus, jak prokazuje sama historie a jak řekl Bertold Brecht, není ničím jiným než kapitalismem v krizi. Nemělo by nás mást, že demokracie je skloňována ve všech pádech, při každé příležitosti, a nenosí se vojenské uniformy. Nakonec ani Tiso, ani Hácha, ani jiní vrcholní představitelé fašistických států nenosili hitlerovské uniformy právě proto, že šlo o státy plně závislé na německém kapitálu a politicky se jednalo o pouhé loutky Berlína bez jakéhokoliv vlastního vojenského potenciálu. Současná parlamentní většina společně s prezidentkou, která zákon bez zaváhání podepsala, musejí být chápany jako současný moderní projev výše popsaných souvislostí.  Číst dál

Vrazi (jen trochu skrytí) 

Naše polistopadová politická reprezentace (tedy abych byl přesný, její většina; komunistů [skutečných, ne těch, kteří jsou opět pouhými členy strany] s jejich nekompromisním protiválečným postojem a několika dalších jedinců, kteří si i v dnešní sobecké agresivní době zachovali aspoň špetku soudnosti, se tohle netýká, naopak před nimi smekám, že se nenechali strhnout euforií proamerických doktrín) se (opět) dopustila vraždy (i když tentokrát spíše „pouhého“ zabití „z nedbalosti“). Nebo přinejmenším dopustila, aby k onomu činu došlo. Za což by měli být obžalováni a souzeni dle zákona, a stejně tak potrestáni. Exemplárně. Než dojde k dalším.  Číst dál

Ta nejlepší lekce v boji proti smršťování společenských a demokratických práv

Žijeme v zajímavé době. Všechno okolo nás se mění, aniž bychom v mnoha případech byli schopni změny pochopit. Kde jsou ty časy, kdy stačilo koupit si nedělní vydání novin a člověk dostal poměrně přesný obraz dění doma i ve světě. Ještě měl čas si to promyslet. Ale kdeže loňské sněhy jsou? Dnes žijeme v období super rychlostí.

Mezinárodní vyhrocenou krizi potkal koronavir. Vlády po určitém počátečním šoku rychle pochopily, načež se chopily příležitosti. Ani to neměly vlastně v plánu, ale ani nemohly přijmout náležitá, vědecky podložená opatření na ochranu životů a zdraví obyvatel.  Zároveň po celou dobu ohrožení koronavirem pokračuje nevídaná koncentrace bohatství v rukou malé partičky trubců. Naopak drtivá většina lidí na světě upadá do bídy. Nikoho by to nemělo překvapit. Je to očekávaný chod věcí. Není to poprvé, kdy se v historii setkáváme s podobným vývojem. Stačí, když se rozhlédneme okolo sebe. Vlády často přijímají nesmyslná a navzájem si odporující opatření, aniž by braly v potaz názory vědců. Mnohá zdravotnická zařízení byla zavřena nebo zrušena, aby se ušetřil kapitál pro krachující podnikatelské kolosy. Posílení zdravotnického personálu? Jenom velmi opatrně. Všude karanténa pro obyčejné lidi a o to větší svoboda pro podnikatelské kolosy a mezinárodní oligarchy. Tisíce malých podniků bylo nuceno zavřít a každý den zavírají další, aby uvolnily prostor pro nadnárodní řetězce. Číst dál

Středověk se vrací (zatím v sousedním Polsku)

„Máte na talárech krev,“ řekly ženy protestující napříč Polskem nejvyšším soudcům v zemi po soudním rozhodnutí zakázat téměř všechny potraty.

Polský ústavní soud 23. října 2020 rozhodl, že potraty v případě poškozeného zárodku jsou neústavní, s prohlášením jeho předsedkyně Julie Przylebské, že jsou neslučitelné s ústavou. Julia Prilebska byla mezi ultrapravicovými a katolickými politiky, kteří tvrdili, že přerušení těhotenství u plodu s vrozenými vadami popírá ochranu života jednotlivce. Číst dál

Současná pandemie: Debakl kapitalismu na všech frontách

Kritici nekapitalistických systémů minulosti a současnosti rádi svádějí vinu na smyšlené, domnělé či skutečné chyby v těchto zemích na systém a stát samotný. Mnohokrát jsme se na různých místech těmito způsoby argumentace zabývali a snažili se je demaskovat. Z druhé strany veškeré nedostatky, chyby ba přímo zločiny kapitalismu tito kritici buď ignorují, nebo zamlčují, případně je shazují na různé jednotlivce, skupiny lidí, politické strany či vlády. Slouží jim k tomu ohromný rozpor mezi podstatou, základy systému a jeho jevovým zdáním, mezi formálně přiznaným a reálně platným, který je přímo zakódován v samotném nitru organismu kapitalistického systému. Nynější kolaps kapitalistických struktur na celém světě je však natolik zjevným a masivním, že nabízí jedinečnou možnost příčiny a průvodní jevy jeho totálního selhávání v mnoha rovinách života člověka a společnosti demaskovat. Nečiní nám to v žádném případě radost, protože jde v prvém případě o lidské životy. Číst dál

Jiný 17. listopad

17. listopad, Mezinárodní den studentstva, který byl vyhlášen jako mezinárodní svátek v Londýně v roce 1941, jako reakce na projev fašistického barbarství – uzavření Československých vysokých škol a perzekuce československých studentů je hanebně po kontrarevoluci upozaďován a jeho podstata je zamlčována. Místo tohoto mezinárodního svátku akcentuje buržoazie kontrarevoluční události z roku 1989.

Jinak tomu je v řeckých Athénách. 17. listopad je v Řecku datum, které je mobilizační pro pokrokovou část společnosti. V tento den si řecký lid připomíná události z roku 1973.

17. listopad 1973 byl zlomovým bodem odporu tisíců pracujících a studentů proti diktatuře vojenské junty podporované USA a NATO vládnoucí v Řecku.  Číst dál

Někdo to rád horké, někdo řecké básníky…

Vím, že je text strašně dlouhý, vím, že přesně to se dnes v době nesouvislých internetových výkřiků považuje za nepatřičné. Ale jak vtěsnat jeden celý plodný život do pár vět? Jak obsáhnout dílo básníka, který žil dějiny? Navíc, opít se tím, co má člověk rád v případě poezie není rozhodně nic špatného…

V listopadu 1990 jsem se v Soluni nachomýtla k demonstraci na paměť studentského povstání, které vyvrcholilo 17. listopadu 1973 a spustilo události, které přinesly pád plukovnické junty. Už na shromaždišti na Aristotelově náměstí mně zaujali někteří účastníci s transparentem, kde bylo napsáno Jannis Ritsos „Z“. Pravděpodobně čtenáři Kominetrnetu-Dialogu jsou lépe informováni než já tehdy a budou vědět, že přízvisko „Z“ je zkratkou slovesa ζει, tedy žije. Používá se jako symbolický titul pro toho, kdo zemřel, ale jeho odkaz je nejenom živý, ale také aktuální a aktivní. Poprvé bylo použito po vraždě poslance EDA (Jednotná demokratická levice) Grigorise Lamprakise (1961) v době, kdy komunistická strana byla mimo zákon a její členové se politicky aktivizovali právě v EDA. Český čtenář bude patrně znát román Vasilise Vasilikose „Z“ (1967), který byl přeložen do více než 30 jazyků, včetně češtiny. Ritsos zemřel 11. 11. 1990 a lidé tak chtěli vyjádřit, jak si považují jeho díla. Tehdy jsem neměla tušení, kdo to byl Jannis Ritsos, a když jsem se dozvěděla, že básník, začala jsem přemýšlet, který současný básník by v České republice musel zemřít, aby si ho připomínali lidé napříč generacemi, aby si to sdělovali mezi sebou a na každém jednom bylo patrné pohnutí. Číst dál

Válka v Náhorním Karabachu: Pro dělníky skutečný nepřítel leží doma 

Stoletý konflikt

Válka mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach není ničím novým. Nicméně, vysídlení asi sta tisíc lidí a smrt stovek dalších během pár dní ukazují zoufalou situaci, jež sužuje nejen oba státy, ale stále víc se tříštící globální kapitalistický systém.

Od konce první války o sporné území o Náhorní Karabach uplynulo přesně jedno století. V roce 1920, se stále ještě zuřící občanskou válkou v Rusku, vyhlásily dvě bývalé provincie Ruského impéria nezávislost a okamžitě proti sobě začaly bojovat o enklávu arménské většiny, obklopenou územími s ázerbájdžánskou většinou. Když síly SSSR znovu obsadily celou oblast Kavkazu, „vyřešily“ problém tím, že v roce 1923 vytvořily autonomní oblast Náhorní Karabach (jehož obyvatelstvo bylo ze 70 procent arménské) uvnitř Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky.  Číst dál

Ohlédnutí za Andre Vltchekem

Někdy v první polovině tohoto desetiletí jsem na webu kanadského magazínu Counterpunch (www.counterpunch.org) poprvé narazil na dost česky znějící jméno Andre Vltchek. Jeho pozoruhodné články byly čtivé a dobře se překládaly. Vycházely z přímých osobních zkušeností z první linie bitevních polí nebo z míst, kde lidstvo trpělo a bojovalo. Znal slumy i paláce a vesnice, jež byly do základů vybombardované. Byl opravdovým revolucionářským bojovníkem za nejnižší společenskou třídu, celoživotním komunistou a zastáncem čínského globalismu, jenž popisoval coby prospěšný druhdy kolonizovaným zemím světa. Byl to filozof, romanopisec, filmový tvůrce, vyjímečný pátrající (nebo, jak je módou říkat v dnešní, češtině celkem nepřející době – investigativní) novinář. Číst dál

DEN POTÉ 

V současné Francii, jak se zdá, se v pojmech zdraví daří uvolňování. I když stále nechápeme všechny příčiny, vláda si po měsících lhaní připisuje všechny zásluhy. Na ekonomické frontě globální úpadek zahajuje svou neúprosnou činnost, jako tsunami. Nezaměstnanost stoupá; bankroty se násobí; každý den je roztříštěno několik životů. Jen v dubnu přibylo ve Francii 843 000 nezaměstnaných. Mezitím ve slonovinových věžích nadnárodních společností „jedno procento“ horečně připravuje sociální plány, restrukturalizace a zavírání. Třídí, pokládají a slučují, s jediným cílem na mysli: obhájit své zisky, a, bude-li možno, je zvýšit.   Číst dál

Globální reakce na Covid-19 a úloha třídně založeného odborového hnutí  

Projev generálního tajemníka UITBB (Mezinárodního odborového svazu stavebnictví) Michalise Papanikolaoua k indickému odborovému svazu CWFI  (Indické federace pracovníků ve stavebnictví)

 

Vážení soudruzi, 

dovolte mi začít poděkováním, že jste mi poskytli příležitost promluvit k vám a diskutovat s vámi v době tak těžké pro pracující ve světě. Nejprve mi dovolte vám jménem všech členů UITBB předat naše vřelé radikální pozdravy a pocit mezinárodní solidarity.

Nikdo z nás nemůže popřít skutečnost, že pandemie COVID-19 zasáhla všechny země světa a vytvořila nevídaně těžké podmínky, s jakými se lidé a vlády vypořádávají poprvé. Zvlášť pro naši třídu, dělnickou třídu, jsou věci ještě horší, když lidé nemají náležité pracovní ani životní podmínky, náležité ochranné prostředky, zdravotní ani bezpečnostní opatření na pracovištích a tak dále. Tím, že pracující jsou v čelní linii, kde si plní své povinnosti, jsou pandemií zasaženi nejvíce. Když zaměstnavatelé nepřijímají náležitá opatření k zajištění pohody svých zaměstnanců, potom s tím musíme něco dělat.  Číst dál

Naděje převládá v devíti kubánských školách, které se komplexně zabývají autismem

Hermetický svět dětí s poruchami autistického spektra, svět plný záhad, je rozzářen světlem naděje díky velké dávce lásky, náklonnosti a odhodlání specialistů pracujících v institucích zaměřených na vzdělávání a podporu dětí s poruchou autistického spektra (PAS). 

Škola Héroes del Moncada je jednou z institucí, která se nachází v historickém sídle pod záštitou Camagüey City Historian’s Office, která zrekonstruovala a přestavěla budovu a udržuje zde úzké vztahy se studenty prostřednictvím své rozsáhlé sítě kulturních institucí. Číst dál

Redakce Dialogu k současné situaci v Bělorusku

Nynější situace v Bělorusku je velmi komplikovaná, zastřená do značné míry mediálními šumy různého kalibru, téměř úplnou blokádou pravdivých informací. Příčinou stavu není pouze propaganda, vykonstruované působení dominantních buržoazních médií, ale také často přesně opačná propaganda buržoazních médií konkurenčních (označovaných za alternativní), dále stanoviska tzv. pokrokových politických sil, jež jsou tak či onak spřaženy a navázány na tyto hlásné trouby vládnoucí třídy (z jedné strany západní „nová“ levice a na ně navázané struktury, z druhé strany různé státotvorné, nacionalistické až šovinistické organizace včetně některých běloruských a ruských). Abychom se dobrali alespoň částečné pravdy, musíme čerpat střípky z těchto zdrojů, z vyjádření osob působících v Bělorusku či jinak obeznámených se situací, ze zkušenosti a našich teoretických poznatků.  Číst dál

Thomas Sankara – velká osobnost národně osvobozeneckého hnutí

4. srpna 1983 se ve svých 33 letech revoluční socialista Thomas Sankara stal prezidentem Burkiny Faso. Ve funkci setrval pouhé 4 roky, protože byl zavražděn během vojenského puče, který byl – jak se předpokládá – podporován USA a Francií.
Sankara byl velmi oblíbený lidem pro svůj skromný životná styl, socialistický program a ekonomickou prosperitu, ale také jeho konfrontační postoje proti národní elitě, protože jí odebral moc a bojoval proti západnímu imperialismu a kolonialismu černého kontinentu.

Během čtyř krátkých let dokázal:  Číst dál

Vyjádření solidarity libanonským pracujícím

Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska, česká členská organizace SOF, vyjadřuje svou solidaritu se zraněnými a pozůstalými po obětech katastrofální exploze, která se 4. 8. 2020 udála v libanonském hlavním městě Bejrútu.

OS ČMS vyzývá k urgentní místní a zahraniční pomoci poškozeným, k účasti na obnově města a jeho ubytovacích kapacit, i k prošetření skutečné příčiny tragédie, zahrnující jak bezpečnostní, tak politické otázky. Číst dál

Prohlášení proti soudobé glorifikaci nacismu na Ukrajině

Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska a redakce “Dialogu” protestují proti glorifikaci nacismu, jak probíhá na současné Ukrajině, kde zástupci regionální samosprávy Lvova uctili příslušníky nacistické divize SS Galizien u pomníku blízko města Brod. Je to již několikátá akce, která zdůrazňuje účast ukrajinských kolaborantů v jednotkách SS, rehabilitaci jednotek SS, revizi úlohy nacistických okupantů a lživý výklad dějin druhé světové války – záměnu obětí za viníky.
Ukrajina je od puče vedená nacistickou juntou, která oživuje hnědý mor a nejnegativnější stránky ukrajinské historie a účelově vymazává a tabuizuje hrdinství ukrajinského lidu v boji proti fašismu i zapojení do budování socialistického státu, potažmo jeho úspěchy. Naděje vkládané některými do nových prezidentských voleb se nenaplnily. Jednu skupinu oligarchů nahradila jiná. Postavení pracujících se stále výrazně zhoršuje. Šovinismus a nacismus mají zakrýt katastrofální sociální podmínky ukrajinského lidu, jeho bezmoc a útlak ze strany oligarchie a jejích kriminálních militantních jednotek. Číst dál

Rozhovor s generálním tajemníkem Nové komunistické strany Jugoslávie Aleksandarem Banjanačem

Bělehrad, Srbská republika

Alba Granada North Africa Coordination

 

Bělehrad, 24. 7. 2020 Zástupce organizace Alba Granada North Africa Coordination se setkal v Bělehradě s generálním tajemníkem Nové komunistické strany Jugoslávie k rozhovoru o srbské společnosti a úloze dělnické třídy v době hluboké kapitalistické krize.

 

Pro připomenutí: Volební komise prohlásila kandidátskou listinu Nové komunistické strany Jugoslávie (Nova Komunistička Partija Jugoslavije) a Ligy komunistické mládeže Jugoslávie (Savez Komunističke Omladine Jugoslavije) pro volby do zákonodárného sboru Srbska 21. června (2020) za neplatnou. Prezident Aleksandar Vučič řekl, že jeho strana – středopravicová SNS – vyhrála volby v tomto kontextu demokratického umlčení.

Číst dál

Rozpady a úniky

Někteří lidé, navzdory pokračujícímu nebezpečí koronaviru a navzdory hněvu, averzi či strachu vůči „onomu muži“, možná aspoň jedním okem či uchem sledují mezinárodní vztahy. Pokud ano, a usilovně, možná se jim líbí, když slyší nezvyklý zvuk trhání. Mohl by pocházet z posledního vývoje, nikoli nezvratného či dokončeného, a přesto nepopiratelného, z bolestného zpřetrhání onoho věčného bratrství mezi Německou spolkovou republikou a jejím velkým mecenášem, chlebodárcem a ochráncem, USA, zdánlivě nezničitelného spojenectví, upevněného po II. světové válce?

Jedno klíčové dějiště tohoto procesu ale, hladina nebo hlubina Baltského moře, je tiché. Supění speciální švýcarské lodi, jež položila přes 1000 kilometrů podvodního plynovodu z Ruska do Německa, pojmenovaného Nord Stream 2, teď utichlo. K dosažení jejího cíle zbývalo pouhých mizerných 150 km, když Washington naplnil značně nediplomatické hrozby, jež vyštěkl tehdejší americký velvyslanec Richard Grenell (dříve komentátor pro TV Fox a Breitbart): jakákoli firma pomáhající s potrubím bude odsouzena k sankcím tak těsným, jaké byly použity proti Rusku či Kubě, Venezuele a Íránu. K překvapení a vzteku Angely Merkelové a mnoha německých podnikatelů k tomu opravdu došlo. Uvalené škrtící sevření bylo až příliš dusivé, švýcarští námořníci zastavili stroje a vrátili se domů do Alp a jediná ruská loď, vybavená pro tuto činnost, potřebuje údržbu a opravu a kotví v doku ve Vladivostoku. Mnozí komentátoři viděli tento Verbot (zákaz) coby urážku Německa a úder, ne ekologii, ale prodeji většího množství štěpného plynu z USA a také poškození nebo rozvrácení ruské ekonomiky. Číst dál