Skip to content

Panorama – 49. týden

Naši

 

Tento týden proběhlo již tradiční výroční online jednání Evropské komunistické iniciativy, jehož tématem bylo 100 let od založení Sovětského svazu. Účastníci diskutovali a analyzovali předpoklady vzniku dělnického státu, ale také příčiny jeho rozpadu. Úvodní slovo pronesl generální tajemník Komunistické strany Řecka (KKE) Dimitris Koutsoumpas. Na úvod svého příspěvku si položil několik zásadních otázek, které jako dobře mířená rána odstrčily do kouta rádoby intelektuální analýzy nesvobody a útisku v Sovětském svazu z úst těch, kteří zaměňují demokracii za parlamentní způsob vlády, svobodu za egoismus. Zásadní otázkou je, co přinesl Sovětský svaz lidovým zájmům? Jak se projevil v životě pracujících? A to nejenom v samotném Sovětském svazu, ale na celém světě. S Koutsoumpas postavil do kontrastu „výdobytky“ kapitalistického světa, přičemž období 1991 – 2022 zhodnotil jako nejhorší, nejtemnější a nejnebezpečnější fázi jeho historie, a výdobytky života v socialismu.

Skvělost a nádheru kapitalismu shrnul do lakonického seznamu:

  • bezcitné vykořisťování člověka člověkem
  • všechny výdobytky lidového hnutí a hnutí pracujících jsou anulovány
  • pracovní podmínky středověku
  • devastace sociálního pojištění
  • minimalizace práva organizovat se v odborech
  • nárůst nezaměstnanosti
  • řetězec hospodářských krizí
  • zákony namířené proti lidovým a pracovním právům
  • problém bydlení
  • exekuce
  • nebezpečí energetické chudoby
  • zdražování
  • inflace
  • velké daňové zatížení
  • násilí páchané na ženách
  • zvětšování nerovnosti mezi pohlavími
  • absence ochrany dětí
  • zneužívání dětí
  • nárůst užívání drog
  • nárůst rasismu, nacionalismu, nacismu, fašismu
  • státní útlak a násilí
  • sledování, špehování, odposlechy
  • korupce a skandály
  • vyostřování indoimperialistických antagonismů
  • spory, střety imperialistických zájmů
  • lokální ozbrojené konflikty
  • imperialistická válka
  • vlny uprchlíků, exulantů, migrantů
  • nebezpečí jaderné války
  • katastrofa ekosystému
  • klimatická krize
  • nebezpečí potravinové krize
  • nedostatek vody

Zatímco v Sovětském svazu byla během pár let zlikvidována nezaměstnanost, podvýživa, bída, analfabetismus, vykořisťování člověka člověkem. Každý jeden pracující si nemusel dělat starosti se zaměstnáním, bydlením, zdravotní péčí, vzděláním svým i svých dětí. Pro každého byl dostatek odpočinku, přístup ke kultuře.

Proč však nepřežil, přes všechny tyto dnes v kapitalismu nedostižné základní potřeby současného člověka? Proč jej lidé nebránili? S. Koutsoumpas vidí primární příčinu v tom, že komunistická strana ztratila svoji revolučnost, přestala být avantgardou pracujících a tím dala prostor svým odpůrcům. Na druhou stranu zastánci kapitalismu pochopili velmi rychle, že jejich zásadním a skutečným nepřítelem je uvědomělá, zorganizovaná, odhodlaná masa pracujících a od roku 1917 posílená potenciálem socialistického Ruska, posléze Sovětského svazu. Došlo ke spojení veškerého kapitalistického světa s cílem podpořit každý jeden kritický hlas v rámci socialistického tábora, bez ohledu na to, zda tento vycházel z „leva“ nebo „prava“. Sovětský svaz a celý socialistický blok se nezhroutil ve válečném konfliktu, ale nechal se rozhlodat zevnitř.

Generální tajemní KKE také vyjádřil své přesvědčení, že současný kapitalismus je pouze zpátečnickým intermezzem a že budoucnost patří socialismu.

Stránky Iniciativy: https://www.initiative-cwpe.org/en/documents/founding-declaration/

 

Krásný kapitalistický svět

 

Reakčnost současných kapitalistických, imperialistických a fundamentalistických vlád nedokáže udržet lidovou nespokojenost. V mnoha zemích, ve kterých se v posledních desetiletích nad stávkami a odbory mávalo rukou jako nad něčím, co tvoří staromilský kolorit klasické literatury, propukají stávky, manifestace a demonstrace v každodenním rytmu:

Ve čtvrtek 8.12. poprvé po 40 letech stávkovali novináři a zaměstnanci New York Times. Jedná se o zhruba tisícovku zaměstnanců organizovaných v odborové organizaci NewsGuilt, kteří požadují uzavření uspokojivé kolektivní smlouvy.

Ve Spojených státech také došlo k masovým demonstracím vysokoškolských studentů.

Téhož dne vstoupili do stávky učitelé a pedagogičtí pracovníci v Maďarsku, kteří také požadují zlepšení svých pracovních podmínek a odmítají politiku propouštění.

Zaměstnanci zdravotnictví a řidiči sanitek ve Velké Británii vyhlásili stávku na 21. a 28. prosince.

Další stávky a demonstrace proběhly v Dánsku (za bydlení pro všechny) a mnoha dalších zemích.

Nejvýraznější událostí jsou nepokoje a demonstrace v Iránu. K dnešnímu dni se uvádí na 300 mrtvých demonstrantů, přičemž byl popraven první z pěti odsouzených k smrti za útok na policistu. Demonstrace pokračují i po vyhlášení zrušení policejního sboru dohlížejícího na dodržování zvyků. Je velmi složité se orientovat v politickém dění této významné země Středního východu, ale je patrné, že fundamentalistická kapitalistická vláda nedokáže uspokojit základní lidské potřeby, zajistit lidská práva a svobody.

Jednou z reakcí na situaci ve světě je fašizace společnosti. Tato uskupení využívají nespokojenosti pracujících a nabízejí jim jednoduchá a rychlá řešení, zatímco se vyprázdnila oportunistická levice nezajímavá se svými zástupnými problémy typu gendrových identit, zeleného způsobu života apod. a revoluční komunistický pól se dosud nachází ve výrazné defenzivě, na periferii dění. Ale existují i fanatičtí zastánci reakčních pořádků.

V Německu bylo zatčeno na 25 osob podezřelých z přípravy puče, který měla realizovat organizace Reichbuerger tedy Občané Říše, která se hlásí k odkazu hitlerovského Německa. Tato organizace fungovala v ilegalitě a její členové vystupovali pod krycími jmény. Tyto aktivity není možné bagatelizovat. I u nás existují různé, velmi dobře organizované skupiny příznivců Wehrmachtu a hitlerovského Německa, kteří se obvykle skrývají za „lásku k historii“, zálibu v rekonstrukci historických bitev apod.

K fašizaci společnsoti přispívá (zcela záměrně) i státní propaganda (viz např. syrští versus ukrajinští uprchlíci, nepřizpůsobiví Romové ad.). V této souvislosti zmiňme hraniční stráží v Bulharsku zastřeleného 19letého syrského chlapce, nebo romského chlapce zastřelého řeckou policií.

Ale kapitalistům v krizi nejsou kamenem úrazu jenom nespokojení pracující. Krize se projevuje v multiplicitních a velmi komplexních rozporech mezi jimi samotnými. Uveďme několik příkladů dokládajících vyostřené vztahy napříč planetou:  

  • systémy Patriot budou nakonec umístěny v Polsku a ne na Ukrajině, jak bylo původně plánováno. Americký kongres rovněž odsouhlasil prodej zbraní do Polska ve výši 3,75 miliard dolarů.
  • Německo ústy svého kancléře přislíbilo Ukrajině zbraně „kolik bude potřebovat“
  • Celosvětově došlo letos k největšímu nárůstu státních rozpočtů na vojenské účely. Absolutně největší rozpočet mají USA a největší procentuální nárůst Řecko.
  • Další téměř milion dolarů putuje na Ukrajinu ve formě různého vojenského vybavení ze strany USA, zatímco Rusko nakupuje bojové systémy v Iránu.
  • EU aktivovala další balíček sankcí proti Rusku. Součástí je zastropení ruské nafty na 60$. Bez ruské ropy se neobejdou a hlasy po absolutním bojkotu byly okamžitě umlčeny. Naopak Ukrajina se prostřednictvím prezidenta Zelenského vyjádřila, že ze strany Evropy se jedná o nedostatečný krok.
  • pokračuje válka na Ukrajině: Rusko nerealizovalo bleskovou akci, ani Ukrajina nedokázala vytlačit ruskou armádu ze svého území. Přibývající mrtví, škody na infrastruktuře, přírodním bohatství, utrpení civilistů a informační chaos jsou stálicemi konfliktu.
  • Turecko otevřeně připravuje útok na Sýrii, bombarduje Irák.
  • V Číně došlo k demonstracím nespokojených s omezeními souvisejícími s šířením koronaviru
  • Izrael stupňuje vojenské zásahy na Západním břehu, kterou doprovází oběti na straně Palestinců
  • Rada Evropy zastavila dotace Maďarsku

Výpis událostí není rozhodně kompletní a každá jedna událost by si zasloužila vlastní analýzu. Všechny jsou výsledkem krize současného kapitalismu. Tuto krizi není možné překonat přesouváním finančních prostředků nebo uvolňováním tlaku v určitých regionech nebo odvětvích jako tomu bylo dosud. Matematika současné politické ekonomie je jasná: zadluženost jednotlivých kapitalistických států, objem spekulativního kapitálu a koncentrace světového bohatství u několika vlastníků na straně jedné a zvětšování bídy na straně pracující většiny neponechává prostor pro alespoň částečné zmírnění krize, kterou vytvářejí jak narůstající rozpory mezi kapitálem a prací, třídní rozpory, ale také indoimperialistické rozpory. Kapitalismus sahá k tradičním zbraním: státní fyzické i ekonomické násilí, oklešťování občanských práv a svobod, vytváření zástupných problémů, hledání viníků na jejichž úkor by bylo možné zlikvidovat alespoň podstatnější část kapitálu (nejlépe odpůrců a konkurentů).

Situace ve světě je kritická a výbušná, ale není bezvýchodná. Představuje ohromnou historickou výzvu pro lidové revoluční hnutí pracujících, pro komunistické hnutí.

 

Úvaha na konec týdne

 

I čert a Mikuláš mohou inspirovat. Člověk v kapitalismu a zvláště kapitalismu v krizi se mění ve stroj. Stále přemýšlí, aby byl v práci dostatečně výkonný a nepřišel byť o ubohou mzdu; přepočítává, aby mu vyšly peníze na základní potřeby jako je bydlení a energie. Obává se problémů se zdravím, nečekaných výloh apod. A to v lepším případě. Jak takový zoufalec může zvednout hlavu a podívat se dopředu s perspektivou změn, o které se sám zasadí? V rámci našeho hnutí je třeba podporovat i takové aktivity, které lidi spojují, spojují je s místem, odkud pocházejí, kde žijí, se zvyky a aktivitami, ze kterých pramení jejich identity. Nechceme tím říci, že společné zpívání koled a svařák jsou cestou k beztřídní společnosti, ale jsou to akce, které dávají lidem sílu a optimismus, že by život mohl a měl být „v pohodě“ nejenom pro mě, ale celou společnost. Jsou mini vzorkem, jak by to mohlo být, jak fajn je nemít starosti a smát se. Dnes víc než kdy jindy jsou ohroženy tradice, které lidé sdílejí celá staletí, jenž lidi spojují v soudržné těleso, napomáhají posilovat společenské vztahy, ale také vztahy s místem a historií. Jedná se o tradice, které posilují naši přirozenou schopnost a potřebu spolupracovat a sdílet. Někdy se tyto tradice mohou zdát jako prázdné, hloupé, nesmyslné, ale síla jejich síla je ve společné organizaci uskutečnění, ve sdílení, ve společném prožitku, aniž by kdokoliv ze zúčastněných očekával nějaký zisk. Jedná se mnohdy o aktivity stopovatelné hluboko do minulosti. Není možné je nahradit virtuální realitou sociálních médií, ani koledami v obchodních centrech. Potřebují živé lidi v konkrétních místech. Takové aktivity ale na druhou stranu potřebují alespoň jiskru naděje, aby mohly zažehnout. Dnes už je hodně míst, kde jsou lidé zaletováni do postmoderní samoty, izolováni od historie, od krajiny, od komunity v mrtvé kulise anorganické hmoty.

Proletáři všech zemí, spojte se!

 

Připravila redakce KOMINTERNet-Dialogu.

Uzávěrka 8. 12. 2022 ve 20:00.