Nejprve jsem to zaslechl ve zprávách ČT ve středu 15. února v 19 hodin. Aby bylo všem jasno, o čem je řeč, tak pro srovnání dva titulky z internetového zpravodajství. Téhož dne v 11 hodin dopoledne přinesl server www.kurzy.cz následující titulek:
Dobře, uvedená částka odpovídala valorizaci důchodů ze zákona, tedy se zdála být téměř nedotknutelná. O pouhých pět hodin později už to nebyla pravda, viz titulek na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz):
Červnová valorizace důchodů: průměrný starobní důchodce dostane o 750 korun více
- 2. 2023
Následuje argumentace: Důchody budou v červnu opět mimořádně navýšeny. Vláda zároveň našla shodu na úpravě valorizačního mechanismu. Bez tohoto zásahu by deficit veřejných financí narostl o dalších 34 miliard. Každý důchod bude navýšen o 400 korun a k tomu naroste procentní výměra o 2,3 % podle výše důchodu. Průměrný starobní důchodce tak v červnu dostane o 750 korun více. Růst bude rekordní a průměrný důchod po valorizaci překročí 20 tisíc korun.
Podrobnosti najdete v tiskové zprávě: text (mpsv.cz)
Krom jiného z důvodu „mezigenerační solidarity“ a „předcházení hospodářským škodám“. Což logicky nastoluje otázky, mimo jiných: Co přimělo vládu k tomu, že najednou povýšila mezigenerační solidaritu nad zákon? Jakým hospodářským škodám se předejde?
Vážení čtenáři těchto řádků, takto argumentuje vláda, která se zavázala během svého funkčního období navýšit výdaje na zbrojení na 2 % HDP ze současných cca 1,54 % v r. 2023 (což je v konkrétních číslech 111,8 mld., z čehož na AČR z toho jde 71,8 %) na 145,2 mld. Kč při současném rozpočtu (ten zatím díky inflaci stále narůstá). Mimochodem není známo, alespoň ne mně, jak velká suma uniká každoročně z ČR díky faktu, že firmy s řídícím sídlem mimo území ČR platí daně výhradně mimo území ČR. To snad není hospodářská škoda? Zvýšení důchodů o původně plánovanou částku by zvýšilo výdaje státu o 34 mld., jak uvedl ministr Marian Jurečka. Vážení čtenáři, pár zajímavých čísel:
1,7 mld. Kč ročně. 14 strojů na 12 let. To je suma, kterou česká vláda vyhodila do náruče Švédům za stíhačky typu Gripen. Jedna stíhačka F-35, po nichž touží naše ministryně obrany, přijde bratru na cca 50 mil. USD (1 mld. Kč). Za 50 milionů pořídíte školku. Rozpočet na výstavbu nové nemocnice v Domažlicích (už za kapitalismu) byl 0,9 mld. Jeden transportér Pandur, který byl navíc shledán nevyhovujícím, byl za necelých 20 milionů. O přesné sumě lze polemizovat, ale je v tom vůbec nějaký rozdíl? Jeden oběd pro dítě ve školní jídelně je kolem 100 Kč. Kolik dětí, jejichž rodiče potřebnou částku nemají, by mohlo dostat zdarma oběd?
A kdyby peníze, ušetřené ze zrušených armádních misí, nestačily, co se například začít zajímat, proč vláda, potažmo stát, otevřeně dotuje soukromý sektor? Nevěříte? Zeptejte se ministra dopravy nebo financí, kolik dávají soukromým přepravním společnostem. Zeptejte se také ministra školství, kolik veřejných, tedy i vašich, peněz jde soukromým školám. Zeptejte všech tří najednou, kolik peněz se z toho státu vrátí. Byť i v podobě jediného státního zaměstnance, odchovaného soukromým sektorem.
Rob Griffith, generální tajemník KS Británie a historik dělnického hnutí, takto oslovil delegáty sjezdu v roce 2006:
„Měli bychom vydat 25 a více mld. £ na výměnu Tridentů (ponorkové rakety s jadernými hlavicemi; pozn. VS.)? Nebo bychom měli navýšit a vydat tyto peníze za výstavbu a vybavení čtyřiceti nových nejmodernějších nemocnic A čtyř set nových škol s nejrozvinutějším technickým zařízením A sto dvaceti tisíc státních bytů pro mladé rodiny a přestárlé (…)?“ Položením stejné otázky v České kotlině jsem byl už jednou označen za populistu, dokonce ve vlastních řadách (naštěstí nikoli odborových). Dobrá, jsem tedy populista. Ale měli bychom, COBY STÁT, vydat výše uvedené sumy za chiméru „šíření demokracie made in USA“ ve strukturách NATO, nebo je raději vydat za… (dosaďte podle vlastního uvážení)…?
Nemyslíte, že to je dost důvodů, proč vstoupit do odborů (asi stojí za zvážení do kterých – ČMKOS i ASO zatím významně mlčí, že by tudíž OSČMS?) a šířeji do třídního boje?
15. února 2023 ve 22:30, dost naštvaně, Vladimír Sedláček, OSČMS