Lenin, studující imperialismus, objevil zákon nerovnoměrnosti hospodářského a politického vývoje kapitalismu. Na základě tohoto zákona učinil závěr o možnosti vítězství socialismu zprvu v jedné, odděleně vzaté zemi.
To byla nová theorie socialistické revoluce, theorie možnosti vítězství socialismu v jednotlivých zemích a o podmínkách jeho vítězství. Až do Lenina měli marxisté za to, že vítězství socialismu v jedné zemi je nemožné, že k vítězství socialismu dojde zároveň ve všech kapitalistických zemích. Na základě údajů o imperialismu nahradil Lenin tuto zastaralou thesi novou theoretickou thesí o možnosti vítězství socialismu v jedné, odděleně vzaté zemi a o nemožnosti současného vítězství socialismu ve všech zemích.
V sovětské zemi, učil Lenin, je vše potřebné pro vybudování plně socialistické společnosti. J. V. Stalin odůvodnil a všestranně rozvinul leninskou theorii o možnosti vybudování socialismu v SSSR. Propracoval otázku o socialistické industrialisaci země a kolektivisaci zemědělství a ukázal konkretní cesty výstavby socialismu v naší zemi. Na základě theoretického zevšeobecnění zkušeností socialistické výstavby došel soudruh Stalin k závěru o možnosti vybudování komunismu v naší zemi i tehdy, zůstane-li zachováno kapitalistické obklíčení. “Komunismus v jedné zemi je zcela možný,” říká soudruh Stalin, “zvláště v takové zemi, jako je Sovětský svaz.” Soudruh Stalin určil cesty postupného přechodu od socialismu ke komunismu, odůvodnil nutnost dalšího upevnění a rozvoje sovětského státu.
Theorie o možnosti vítězství komunismu v SSSR je velikým přínosem marxisticko-leninské vědě o společnosti. Obohacuje leninismus, dává sovětským lidem novou ideovou zbraň, dává straně velikou perspektivu boje o komunismus.
Soudruh Stalin učí, že otázka vítězství komunismu v naší zemi má dvě stránky: jedna z nich zahrnuje oblast vnitřních vztahů, druhá oblast vnějších vztahů.
S hlediska vnitřních vztahů jsou v Sovětském svazu dány všechny podmínky k vybudování úplné komunistické společnosti. Tyto podmínky byly vytvořeny předcházejícím vývojem SSSR. V naší zemi byla svržena vláda kapitalistů a nahrazena vládou pracujících. Sovětský stát zajistil vítězství socialismu v SSSR a vede zemi vpřed po cestě ke komunismu.
Za léta stalinských pětiletek se naše země od základu přeměnila. Ze země technicky a hospodářsky zaostalé a slabé se v krátké historické době změnila v pokrokový, průmyslový stát. Úspěšně byl vyřešen velmi obtížný úkol socialistické revoluce: byla dokončena kolektivisace zemědělství a vybudováno největší zemědělství na světě. V SSSR byly zlikvidovány vykořisťovatelské třídy a úplně odstraněny příčiny, dávající vznik vykořisťování člověka člověkem.
Splněním stalinských pětiletek dosáhl socialistický hospodářský systém naprosté převahy ve všech sférách národního hospodářství. V referátu o návrhu ústavy SSSR v listopadu 1936 pravil soudruh Stalin:
“Naše sovětská společnost se domohla toho, že už uskutečnila v základě socialismus, že vytvořila socialistický řád, t. j. uskutečnila to, co marxisté jinak nazývají první neboli nižší fází komunismu.”
Vybudováním socialistické společnosti vstoupil Sovětský svaz do období postupného přechodu od socialismu ke komunismu.
Sovětský svaz měl nyní za úkol dohonit a předhonit hlavní kapitalistické země v hospodářském ohledu, zajistit rychlý růst výrobních sil a vytvořit tak podmínky pro přechod ke komunismu. Mohutnou hybnou silou sovětské společnosti byla morálně politická jednota, nerozborné přátelství národů SSSR, sovětské vlastenectví. Velká říjnová socialistická revoluce a vítězství sovětského společenského zřízení vedly k tomu, že se od základu změnil charakter sovětských lidí, rozvinul se v nich pocit vzájemného přátelství a soudružské spolupráce. Nové rysy našich lidí se projevují v bezvýhradné službě vlasti, v uvědomělém poměru k práci jako k činnosti společensky důležité, jako k svaté povinnosti.
Možnost vybudování komunismu v SSSR se opírá rovněž o gigantické hmotné zdroje a o přírodní bohatství naší země. Sovětský svaz je na prvním místě na světě svými zásobami železné rudy, nafty, rašeliny, vodní energie, apatitů, draselných solí atd. Naší zemi patří jedna pětina všech světových zásob uhlí. SSSR má největší zásoby dřeva na světě a ohromné plochy zemědělské půdy. Sovětské společenské zřízení využívá plánovitě těchto bohatství v zájmu výstavby komunismu.
Vítězství komunismu v SSSR je možné proto, že vedoucí a řídící silou sovětské společnosti je strana bolševiků, strana Leninova a Stalinova, která představuje rozum, čest a svědomí naší epochy. Komunistická strana je předvojem pracujících v jejich boji za upevnění a rozvoj socialistického zřízení. Politika bolševické strany byla životním základem socialistického zřízení. “Jen naše strana ví,” pravil na XVII. sjezdu VKS(b) soudruh Stalin, “kam vést dílo, a vede je vpřed s úspěchem.”
Bolševická strana, vyzbrojená znalostmi zákonů společenského vývoje, vytyčuje cesty postupu naší země ke komunismu. Mobilisuje a organisuje pracující masy k vybudování plně komunistické společnosti.
Uvnitř sovětské země jsou tedy všechny podmínky pro vybudování komunismu.
Kromě vnitřních vztahů má však otázka vítězství komunismu v naší zemi druhou stránku, zahrnující oblast vnějších, mezinárodních vztahů. Sovětský svaz, budující komunismus za kapitalistického obklíčení, není zajištěn před nebezpečím vojenského útoku z vnějšku a před pokusy obnovy kapitalismu. V letech druhé světové války se hitlerovské Německo pokusilo zničit s pomocí mezinárodní reakce zemi socialismu.
Sovětský lid však zvrátil plány imperialistů. Povstal do Velké vlastenecké války, uhájil své socialistické vymoženosti, rozdrtil fašistické Německo a jeho satelity, zachránil lidstvo před fašistickým jhem.
Vítězství Sovětského svazu ve druhé světové válce změnilo pronikavě poměr sil mezi dvěma systémy, mezi socialismem a kapitalismem. V důsledku války a porážky fašismu došlo k dalšímu zostření celkové krise kapitalismu, k oslabení sil kapitalismu a k upevnění sil socialismu a demokracie. Od kapitalistického systému odpadla řada zemí střední a jihovýchodní Evropy. Národy těchto zemí, vedené svými komunistickými stranami, svrhly buržoasní vládu, vybudovaly nové státní zřízení, lidovou demokracii, a daly se cestou přechodu k socialismu.
Válka způsobila zostření krise koloniálního systému, což se projevilo v mohutném rozmachu národně osvobozeneckého hnutí v koloniích a závislých zemích.
Nezměrně vzrostla mezinárodní autorita Sovětského svazu a rozšířily se jeho mezinárodní styky. SSSR stojí v čele mohutného demokratického tábora a sjednocuje, stmeluje okolo sebe všechny demokratické a pokrokové síly světa.
V našem století, jak pravil soudruh Molotov, vedou všechny cesty ke komunismu. Žádná síla nemůže tento pohyb zastavit.
“V naší době jsou spojené síly demokracie a socialismu v Evropě i za hranicemi Evropy nesrovnatelně mohutnější než protidemokratický tábor imperialismu, stojící proti nim,” pravil soudruh Molotov v referátu k 30. výročí Velké říjnové socialistické revoluce.
Zároveň je nutno pamatovat, že do té doby, dokud existuje imperialismus, zůstává nebezpečí nových válek a loupeživých útoků na Sovětský svaz. Američtí a angličtí imperialisté, usilující v současné době o světovládu, o zotročení a porobení všech zemí světa, provádějí přípravy na novou světovou válku. “Politika nynějších vůdců Spojených států a Anglie je politikou agrese, politikou rozpoutávání nové války” (Stalin). Při uskutečňování výstavby komunismu musíme být co nejbdělejší, nesmíme ani na minutu zapomínat na rejdy podněcovatelů války, musíme upevňovat socialistický stát, zvyšovat vojensko-hospodářskou sílu země a pečovat neustále o branné síly SSSR.
Použitá literatura
- MICHAJLOV, Nikolaj Nikolajevič. Čtení o SSSR: kniha o sovětské zemi a lidu, jeho dějinách, společenském zřízení a národním hospodářství. 2., doplněné vydání. Praha: Svět sovětů, 1951.