Ministr zahraničních věcí Korejské lidově demokratické republiky Ri Son Gwon vydal 12. června následující tiskové prohlášení:
Uplynuly dva roky ode dne, kdy se konal historický summit Korejské lidově demokratické republiky a Spojených států amerických 12. června.
Musíme vidět, čeho byl svět svědkem a jakou dějinnou lekcí prošly korejsko-americké vztahy za nikoli krátké období – 732 dní.
Je zřejmé, že naděje na zlepšení vztahů KLDR a USA, která vznikla před dvěma lety uprostřed pozornosti světa, byla dnes nahrazena zoufalstvím, dalším zhoršením, a dokonce i pouhý záblesk optimistického pohledu na mírový rozkvět Korejského poloostrova se změnil v temnou noční můru.
Touha národů obou zemí navždy ukončit nejnepříznivější korejsko-americké vztahy a zahájit novou éru spolupráce v míru a prosperitě přetrvává stejně jako dříve, ale situace na Korejském poloostrově se každým dnem zhoršuje.
To dokazují korejsko-americké vztahy v posledních dvou letech.
Opatření našeho nejvyššího vedení, včetně úplného uzavření jaderného zkušebního stanoviště v severní části, repatriace ostatků desítek amerických vojáků a oznámení amnestie zadržených těžkých zločinců s americkým občanstvím, byly bezpochyby významnými kroky rozhodující epochy.
Zejména jsme přijali strategická rozhodná opatření k ukončení jaderných zkoušek a testovacích paleb mezikontinentálních balistických raket s cílem vybudovat důvěru mezi KLDR a USA.
Za těchto okolností bychom se nyní měli zabývat tím, co Spojené státy americké, druhá smluvní strana dohody, za poslední dva roky udělaly, velmi často děkujíce za naše odhodlaná opatření.
„Žádný raketový test, ostatky mrtvých amerických vojáků jsou vráceny.“
„Zadržení rukojmí byli repatriováni.“
Vládce Bílého domu, zastupující USA, se opakovaně chvástal takovými slovy.
USA tvrdí, že jsou zastáncem zlepšených vztahů s KLDR, ale ve skutečnosti jen pekelně usilují o zhoršení situace. Korejský poloostrov se tak nyní stal nejnebezpečnějším žhavým místem světa, kde se neustále potuluje duch jaderné války, zcela proti pevnému a trvalému míru, ke kterému se obě strany zavázaly.
Stejně jako v minulosti je i nyní naše republika zařazena na seznamu cílů preventivních jaderných úderů USA a všechny typy jaderných útočných zbraní, které mají USA, jsou namířeny přímo na nás. To je jasná skutečnost dneška.
Typickými důkazy jsou jaderné strategické bombardéry, které kdykoli létají do jihokorejského vzdušného prostoru během cvičení jaderných útoků, a útočné skupiny letadlových lodí, které se shlukují v mořích obklopujících jižní Koreu.
Aby se z jihokorejské armády stala útočná armáda, USA masivně investují desítky miliard dolarů do nejmodernějšího vojenského vybavení, včetně neviditelných stíhaček a bezpilotních průzkumných letadel, zatímco jihokorejské orgány za taková zařízení platí astronomické částky.
V průběhu dvou let ohromujících naprosto nepřiměřených a anachronických činů americká administrativa ukázala otevřeně, že jí mnohokrát prohlašované „zlepšení vztahů“ mezi KLDR a USA neznamená nic jiného než změnu režimu, „bezpečnostní záruka“ je všestranným jaderným preventivním úderem a „budování důvěry“ neustálým úsilím o izolaci a zardoušení KLDR.
Všechna tato fakta znovu jasně ukazují, že pokud nebude zásadně ukončena tvrdá nepřátelská politika USA vůči KLDR, trvající déle než 70 let, zůstanou USA i nadále dlouhodobou hrozbou pro náš stát, náš systém a náš lid.
V tuto chvíli vyvstává otázka: bylo nutné podávat si ruce v Singapuru, když se v korejsko-amerických vztazích nic nezlepšilo ani přes osobní vztahy mezi naším nejvyšším vedením a prezidentem USA?
Ohlížíme-li se na cestu, kterou současná americká administrativa prošla, ukazuje se, že nebyla ničím jiným než hromaděním jejích politických zásluh.
Už nikdy neposkytneme americkému vládci další balíček, který by byl příležitostí k propagaci jeho zásluh, aniž bychom obdrželi jakoukoli protihodnotu.
Nic není pokrytečtější než prázdné sliby.
Naše nejvyšší vedení na historickém 4. rozšířeném zasedání 7. Ústřední vojenské komise Korejské strany práce diskutovalo o národní strategii jaderného rozvoje v souladu s panující vnitřní a vnější situací a slavnostně vyhlásilo další posílení národních odstrašujících prostředků jaderné války, aby se vypořádalo s trvalými americkými hrozbami jaderné války.
Kdykoli Pompeo a další státníci USA otevřou ústa, pronášejí nesmyslné poznámky, že denuklearizace Korejského poloostrova je stále bezpečnostním cílem Spojených států.
Neměnným bezpečnostním strategickým cílem naší republiky je vybudovat ještě spolehlivější síly, které se vypořádají s dlouhodobými vojenskými hrozbami ze strany USA.
Toto je naše odpověď USA u příležitosti druhého výročí (summitu) 12. června.
Korejská ústřední tisková agentura – KCNA, http://www.kcna.kp
Český překlad převzat ze stránek Společnosti česko-korejského přátelství Pektusan – http://www.kldr.info