Skip to content

Kdybyste vyrůstali s americkou blokádou jako Kubánci, možná byste chápali současné protesty jinak

Šedesátiletou americkou blokádu Kuby zostřila vláda Donalda Trumpa. Joe Biden může tato opatření zrušit a okamžitě zlepšit život 11 milionů lidí žijících na Kubě.

 

Časně zrána 17. července se Johana Tablada připojila k desítkám tisíc Kubánců, kteří se shromáždili podél bulváru Malecón v Havaně, aby se postavili za kubánskou revoluci. „Jsme lidské bytosti, které žijí, pracují, trpí a bojují za lepší Kubu,“ řekla nám. „Nejsme roboti, trolí farmy ani nic podobného.“ Zmínila se o tom, co bývá označováno za zátoku tweetů, o kampani na sociálních sítích vyvinuté v Miami na Floridě, která se pokusila rozdmýchat sociální problémy Kuby do politické krize.

Sociální problémy, jak nám řekla, vyplývají z americké blokády Kuby, která začala v 60. letech, ale byla prohloubena 243 donucovacími opatřeními bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Spojené státy kriminalizovaly kubánské veřejné služby,“ řekla, „včetně našeho systému veřejného zdravotnictví a našeho systému veřejného vzdělávání.“ Tyto sankce znemožňují Kubáncům navštívit své rodiny ve Spojených státech. Znemožňují zasílání finančních prostředků na Kubu a znemožňují Kubě přístup k základnímu zboží a službám (včetně pohonných hmot). Trump navíc označil Kubu za „státního sponzora terorismu“, což je rozhodnutí, které americký senátor Patrick Leahy označil za „lehkovážné“. Americká vláda tvrdí, že blokáda a tato donucovací opatření mají vládu potrestat, ale podle Tablady „zemi kriminalizují“.

 

Miamská mafie

 

Tablada bedlivě sleduje kubánskou politiku utvářenou Washingtonem, D.C. a Miami, kde agendu fakticky řídí pravicoví kubánští exulanti. Dělá to v roli náměstkyně generálního ředitele na kubánském ministerstvu zahraničí, která má na starosti záležitosti USA. V tomto příběhu je obsazení postav, které je mimo svět americké pravicové politiky a kubánské exilové komunity málo známé. Pokus o svržení vlády na Kubě samozřejmě vedou čtyři známí volení činitelé: republikánští senátoři Marco Rubio a Rick Scott z Floridy, dále demokratický senátor Bob Menendez z New Jersey a republikánská poslankyně María Elvira Salazarová z Floridy. Vedle nich jsou další politici jako starosta Miami Francis X. Suarez a řada kubánských amerických podnikatelů a profesionálů jako Emilio Braun z Vulkánských fondů a právník Marcell Felipe.

Tito muži jsou jádrem skupiny organizací, které lobbují u amerických politiků, aby přitvrdili americkou blokádu Kuby. Felipe řídí Nadaci Inspire America Foundation, kterou Tablada označuje za „dědice nejsilněji protikubánských, nejreakcionářštějších a pro-[bývalého vojenského diktátora Kuby Fulgencia] batistovských tradic z jižní Floridy“. Tato nadace spolupracuje se Shromážděním kubánského odboje – koalicí protikomunistických skupin, která vyzývá k americké invazi na Kubu. V centru těchto mužů stojí Mauricio Claver-Carone, bývalý šéf Kubánských obhájců demokracie, který byl Trumpovým hlavním poradcem na Kubě a nyní je prezidentem Meziamerické rozvojové banky se sídlem ve Washingtonu, D.C. „Kdyby ses byl někdy zmínil o [Fidelu] Castrovi, zešílel by,“ vzpomínal Claver-Caroneho přítel na jeho postoj v devadesátých letech.

„Hlavním cílem těchto lidí,“ řekla Tablada, „je svrhnout kubánskou revoluci.“ Jejich plánem pro Kubu, zdá se, je navrátit ji do dob Batisty, kdy na ostrově řádily americké korporace a gangsteři.

 

Memorandum Lestera Malloryho

 

V roce 1960 sepsal Lester Mallory z amerického ministerstva zahraničí memorandum o Kubě. Mallory prohlásil, že většina „Kubánců podporuje Castra“ a že „neexistuje žádná účinná politická opozice“. Mallory prohlásil, že zbývá jediná cesta: „Jediným předvídatelným prostředkem, jak si znepřátelit vnitřní podporu, je rozčarování a nespokojenost založená na ekonomické nespokojenosti a strádání.“ V politice nedošlo k žádné změně. Celé embargo vychází z Malloryho memoranda.

V roce 2019 pronesl Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton projev k veteránům ze Zátoky sviní. Prohlásil, že americká vláda použije všechny nástroje, aby cestovní ruch na Kubě zadusila. Cílem donucovacích opatření z Trumpovy éry je připravit Kubu o veškeré prostředky k běžnému obchodování nejen se Spojenými státy, ale i s dalšími zeměmi a firmami. Třiašedesát společností, které prodávají ropu, nechce zpochybnit americké embargo, uvedla Tablada.

 

Nechte Kubu žít

 

Trumpova politika pokračuje i za Bidenovy vlády. „Existuje 22 podepsaných dohod, které Trump neodvolal,“ řekla nám Tablada. „Mohly by být realizovány. Dnes jsme mohli spolupracovat proti COVIDu. Nikdo neví, proč Biden vyloučil Kubu z jednoho ze svých prvních exekutivních příkazů, v němž dal pokyn k úplnému přezkoumání sankcí, které brzdily schopnost států reagovat na COVID-19.“ Ve skutečnosti Biden 24. února podepsal exekutivní příkaz k pokračování národního výjimečného stavu s ohledem na Kubu (jenž brání dopravě mezi zeměmi).

Ekonomické škrcení bylo tvrdé, ale informační válka proti Kubě byla neméně krutá. Jistě, Kubánci se stěhují do jiných zemí, neboť tíhu blokády je těžké unést. Míra migrace do USA ze středoamerických zemí a z dalších karibských ostrovů je ale vyšší, uvedla Tablada. Embargo americké vlády stojí Kubu 5 miliard dolarů ročně, řekl nám, zatímco USA vynakládají „desítky miliard dolarů na to, aby nás dohnaly k porážce“. V této politice krutost.

Tablada uvažuje, co by to znamenalo, kdyby Biden ukončil Trumpových 243 donucovacích opatření vůči Kubě. V důsledku blokády podle ní Kuba vyrobila 90 procent léků. Právě z této tradice dokázali kubánští vědci vyvinout pět kandidátů na vakcínu COVID-19. „Kdyby byla Trumpova opatření zrušena,“ řekla, „Kuba by si mohla nezbytné vstupy na výrobu léků koupit.“ V takovém případě by se zlepšil kubánský lékařský internacionalismus.

„I kdyby Biden neudělal nic,“ řekla, „stejně se z toho dostaneme. Možná nás to bude stát trochu víc, ale máme plán, máme silný společenský konsenzus. Žádný z těchto plánů nezahrnuje vzdání se socialismu. Obyčejný Kubánec – my všichni – je schopen obětovat své osobní zájmy, protože víme, že je pro nás nezbytné mít svrchovanou vlast [která je] svobodná [a] nezávislá, a to je možné tak dalece, kam až zajdeme.“

 

Manolo De Los SantosVijay Prashad 20. července 2021

 

Manolo De Los Santos je badatel a politický aktivista. Deset let pracoval v organizaci programů solidarity a vzdělávání, aby zpochybnil režim Spojených států, který se vyznačuje nezákonnými sankcemi a blokádami. Manolo sídlí mimo Kubu už mnoho let a pracuje na budování mezinárodních sítí lidových hnutí a organizací. V roce 2018 se stal zakládajícím ředitelem Lidového fóra v New Yorku, pohybového inkubátoru dělnických komunit, který má budovat jednotu napříč historickými liniemi rozdělení doma i v zahraničí. Spolupracuje také jako výzkumník s Tricontinental: Institute for Social Research (Institut pro společenský výzkum) a je pracovníkem sdružení Globetrotter/Peoples Dispatch.

 

Vijay Prashad je indický historik, redaktor a novinář. Je to spisovatel a hlavní zpravodaj v Globetrotteru. Je hlavním editorem LeftWord Books a ředitelem Tricontinental: Institute for Social Research. Je to vysoce postavený pracovník v Chongyangském institutu finančních studií na čínské Renminské univerzitě. Napsal více než 20 knih, včetně knih The Darker Nations (Temnější národy) a The Poorer Nations (Chudší národy). Jeho poslední knihou je Washington Bullets (Washingtonské kulky) s úvodem od Evo Moralese Aymy.

 

Článek přineslo sdružení Globetrotter ( https://globetrotter.media/)

 

Překlad Vladimír Sedláček