Ze zahraničí - 21. page

Šedesátiletou americkou blokádu Kuby zostřila vláda Donalda Trumpa. Joe Biden může tato opatření zrušit a okamžitě zlepšit život 11 milionů lidí žijících na Kubě.

Časně zrána 17. července se Johana Tablada připojila k desítkám tisíc Kubánců, kteří se shromáždili podél bulváru Malecón v Havaně, aby se postavili za kubánskou revoluci. „Jsme lidské bytosti, které žijí, pracují, trpí a bojují za lepší Kubu,“ řekla nám. „Nejsme roboti, trolí farmy ani nic podobného.“ Zmínila se o tom, co bývá označováno za zátoku tweetů, o kampani na sociálních sítích vyvinuté v Miami na Floridě, která se pokusila rozdmýchat sociální problémy Kuby do politické krize.

Sociální problémy, jak nám řekla, vyplývají z americké blokády Kuby, která začala v 60. letech, ale byla prohloubena 243 donucovacími opatřeními bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Spojené státy kriminalizovaly kubánské veřejné služby,“ řekla, „včetně našeho systému veřejného zdravotnictví a našeho systému veřejného vzdělávání.“ Tyto sankce znemožňují Kubáncům navštívit své rodiny ve Spojených státech. Znemožňují zasílání finančních prostředků na Kubu a znemožňují Kubě přístup k základnímu zboží a službám (včetně pohonných hmot). Trump navíc označil Kubu za „státního sponzora terorismu“, což je rozhodnutí, které americký senátor Patrick Leahy označil za „lehkovážné“. Americká vláda tvrdí, že blokáda a tato donucovací opatření mají vládu potrestat, ale podle Tablady „zemi kriminalizují“. Číst dál →

22. července zveřejnili americký prezident Joe Biden a jeho viceprezidentka Kamala Harrisová „přehled faktů“ o amerických „opatřeních“ vůči Kubě. V prohlášení Bílého domu se uvádí, že Kuba je pro vládu Bidena a Harrisové „nejvyšší prioritou“. 9. března Bidenova tisková mluvčí Jen Psakiová prohlásila: „Politický posun na Kubě v současnosti nepatří mezi hlavní priority prezidenta Bidena.“ Reportérka NBC News Kelly O’Donnellová se jí 12. července zeptala, zda Biden po včerejších protestech na ostrově přehodnotil své priority ohledně Kuby. „Pokud jde o to, kam se řadí v pořadí podle priority,“ odpověděla Psakiová, „nejsem v pozici, abych to mohla nabídnout, ale mohu vám říct, že budeme úzce zapojeni.“ Číst dál →

Jestli se dotknou Kuby, svět povstane

Následující prohlášení solidarity s kubánskou revolucí iniciovali čilští a argentinští komunisté a podepsaly jej četné organizace, včetně Workers World Party. Překlad (z původní španělštiny do angličtiny) John Catalinotto, vedoucí šéfredaktor (týdeníku) Workers‘ World (jeden z prvních, kdo organizovali svého času demonstrace za propuštění Miamské pětice). Český text je překlad anglické verze z WW, zveřejněné 27. července.

My, níže podepsané politické strany dělnické třídy a antiimperialistické organizace z různých zemí světa, zvedáme hlas k vyjádření solidarity s kubánským lidem a vládou pod vedením prezidenta Miguela Díaz-Canela, jež čelí blokádě a agresivní kampani USA proti socialistické Kubě. Číst dál →

Následující článek vznikl v Austrálii. Někdo si třeba řekne, že Austrálie je daleko. Ale zkuste si, alespoň pro tu legraci, dosadit Česká republika – alespoň do některých vět (potažmo Češi). Nepřijde mi, že by tím vznikl nějaký rozdíl. (pozn. překl.) 

Supermarkety za kapitalismu jsou vykořisťovatelské a ekologicky škodlivé, utvářejí to, co produkujeme, stejně jako co spotřebováváme. Ve veřejných rukou by podle jiné logiky mohly dodat tvůrčí jádro demokraticky plánované socialistické ekonomiky.

Supermarkety se staly nepostradatelnou součástí moderního života. Většina z nás u nich nakupuje několikrát týdně. Skoro každý si tam kupuje ovoce, zeleninu, maso a mléčné výrobky, stejně jako čisticí prostředky, toaletní potřeby, základní medicínu a veškeré nutné domácí potřeby.

Supermarkety jsou centrem našeho potravinového systému. Produkty, které se rozhodnou skladovat a podporovat, mají dopad na zdraví a dobré životní podmínky celé populace. Ale jejich skutečný vliv vychází z jejich kupní síly.

Protože jsou největší odběratelé, rozhodnutí, která řetězce supermarketů činí, proudí celou naší ekonomikou. Od toho, co pěstují zemědělci, až po to, jak přepravní společnosti rozvrhují své flotily, stanovují supermarkety program potravinového systému. Ten systém je rozbitý. Abychom to napravili, musíme supermarkety sebrat ze soukromých rukou. Číst dál →

Následující řádky napsal Jeffrey St. Clair, šéfredaktor časopisu CounterPunch. Překládám jeho statě poměrně často, takže soudím, že podle drsnějšího slohu než obvykle byl dost naštvaný. Odstavce, které se nedotýkají Kuby, jsou obžalobou těch kruhů americké společnosti, jež blokádu ostrova zplodily, takže jsem jich většinu zachoval. Haló noviny otiskly jeho esej „Tiché umírání americké levice“ (http://www.halonoviny.cz/articles/view/7671599 ) V. Se  

+ Nenávist vládnoucí třídy USA vůči Kubě je druh politické neurózy. Je pudová, nerozumná a násilná. Kuba nepředstavuje pro USA hrozbu, vojensky ani ekonomicky. Přesto se zdá, že její samotná existence dohání tvůrce americké politiky k šílenství. Tento týden (2. týden v červenci; pozn. překl.) starosta Miami, republikán a Trumpův odpůrce, naznačil, že bude možná nutné bombardovat Havanu. Proč? Protože existuje. Dobrá, nebylo by to poprvé. USA Kubu přepadaly, financovaly četná povstání, podnikly desítky pokusů o atentát na její předáky, použily biologické zbraně k vadnutí její úrody a otrávení jejího dobytka, vysledovaly a odpravily Che Guevaru, zasypávaly ostrov hysterickou propagandou, vyřvávaly proti němu v OSN, financovaly, cvičily a chránily tlupu výtržníků, kteří plánovali a zosnovali výbuch bomby v kubánském civilním letadle (zabili 73 civilistů), zinscenovali operace s falešnými vlajkami k obvinění Castrovy vlády a uplatnily desítky let trvající embargo (jež by stěží zlomila i Čína), jež by ochromilo téměř každý jiný národ. Skutečnost, že Kuba stále trvá, byť během doby trochu vratce, ale stále vzdoruje, prostě dohání USA k šílenství. Je to živoucí příklad jiného způsobu organizování společnosti, což nelze tolerovat, zvlášť tak blízko domova. Číst dál →

Dezinformace, podvody a manipulace se snaží zvrátit scénáře, vytvořené v amerických laboratořích, na sociální nepokoje. O Kubě nebylo řečeno mnohé, ale tohle je nepochybně zásadní.

Informační válka ve starém stylu, již zažíváme v těchto týdnech proti Kubě, nezačala s Bidenem. USA od roku 2017 nepřetržitě a nepřesně mluví o sociálním výbuchu na Kubě, se svým kouzelným řešením, „humanitární intervencí“. Ve stejné době Trump pokročil ve svých litaniích o přidání dalších sankcí ke blokádě, abych byla přesná o 243, jež se současnou vládou zůstávají nenarušené. Číst dál →

Imperiální propagandistická mašinérie hlasitě vyřvává o protivládních protestech na Kubě poté, co ignorovala protivládní protesty v Brazílii, Haiti, Chile a Kolumbii, které byly mnohem rozsáhlejší a často se setkávaly s mnohem tvrdšími policejními reakcemi.

Na tom není nic překvapivého; imperiální sdělovací prostředky protesty v členských státech vždy ignorují a zesilují je na neabsorbovaných územích. Trochu překvapivé je však to, kolik volání po americké vojenské intervenci na Kubě pozorujeme navzdory soustavným a nepřerušeným výkonům americké armády, která situaci vždy zhoršovala.

Starosta Miami šel do televizní stanice Fox News povzbudit Bidenovu vládu, aby zvážila letecké údery a další vojenské možnosti. Pravicový učenec Kurt Schlichter volá po invazi s cílem svrhnout Havanu a bývalý kongresman Carlos Curbelo říká, že Biden by měl u válečných aktů „nechat na stole všechny možnosti“. Účastníci amerických shromáždění proti kubánské vládě často vyjadřují podporu vojenské intervenci. Číst dál →

Kdyby se lidé jako Joe Biden a Marco Rubio aktuálně starali o život Kubánců, odstranili by ochromující blokádu a ukončili 62 let starou válku proti Kubě.

V době, kdy jsou ulice Kuby plné jedněch z největších protivládních protestů v dějinách země, jsme svědky předvídatelné, bezohledné reakce amerických politiků. To by bylo přesně to samé, co vidíme pokaždé, když jeden z mnoha oficiálních nepřátel instituce washingtonské zahraniční politiky (označované jako „Blob“, skvrna nebo kaňka) čelí nepokojům: výzvy k intervenci americké vlády a s nadějí, že zásah pomůže svrhnout tamní vládu u moci. Číst dál →

Mladí lidé jsou stále víc krmeni koronavirovými opatřeními. Ačkoli jsou ohroženi nejméně, museli si toho odříci nejvíc a byli zasaženi nejhůř. Jejich věková skupina není v žádném případě pro vlády prioritou. Cítí se právem ukřivdění a rozzlobení. Ale jejich situace nebyla ani před pandemií nijak růžová.

Na prahu dospělosti mladí touží po tomtéž, co chtěli jejich rodiče a prarodiče: slušný příjem, možnosti k rozvoji a dostatečné zajištění a bezpečí k vybudování života. Dostává to příliš málo z nich.

Projevuje se to různě. Dnes vyrůstá víc mladých lidí a dětí v chudobě než dřív. Ve Flandrech vzrostla dětská chudoba z šesti procent v roce 2001 na 14 % v roce 2019. V Evropské unii je otřesných 22,5 procenta mladších 18 let více ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením než dospělí. Číst dál →

12. července – Dnes se kapitalistické sdělovací prostředky zaměřily na protivládní demonstrace na Kubě, podle tvrzení deníku New York Times s  účastí několika tisíc lidí v zemi s 11 miliony obyvatel.

Kolik tisíc, pokud by jich bylo skutečně tolik, se neuvádí (ani neexistovala videa s takto početnými davy), ale v každém případě to představuje malé procento populace, která údajně viní kubánský socialistický stát z nedostatku potravin a vakcín. Pro srovnání, odhaduje se, že 28 milionů lidí v USA se zúčastnilo nástupu Black Lives Matter po lynčování George Floyda.

K počtu protestujících na Kubě se nicméně přistupuje jako k něčemu „ohromujícímu pro zemi, která omezuje disent“. (New York Times, 12. července) Číst dál →

Zpráva Kubánského institutu přátelství mezi národy (ICAP) hnutím solidarity s Kubou

Drazí přátelé,

jak uvedlo nejvyšší vedení Komunistické strany Kuby a Revoluční vlády, v naší zemi došlo k pouličním nepokojům, organizovaným a podporovaným kontrarevolučními skupinami uvnitř i vně Ostrova. Tyto akce byly výsledkem organizovaného plánu, který navrhla a financovala americká vláda ve snaze svrhnout kubánskou revoluci. Číst dál →

Ekologické a společenské podmínky jsou v systému, jehož cílem je zisk, většinou přehlíženy

Fred Magdoff, emeritní profesor Vermontské univerzity pro rostlinné a půdní vědy, v rozhovoru vedeném Farooquem Chowdhurym v červnu 2021 rozebírá aspekty kapitalistického zemědělství a politiku se zemědělským systémem. Rozhovor byl veden s výhledem na chystané 4. vydání knihy Freda Magdoffa (s profesorem Haroldem van Esem) Tvorba půd pro lepší úrodu. Fred Magdoff, pravidelný přispěvatel měsíčníku, je autorem mnoha článků a knih o úrodnosti půdy, ekologii, ekologickém zemědělství, problémech kapitalistického zemědělství a hospodářství USA.

Číst dál →

Mladí lidé tvoří základ a budoucnost společnosti. Rozvinuté společnosti investují do mladší generace a poskytují možnosti školit, vzdělávat a pečovat o její talenty. Mladí jsou fyzicky i psychicky připraveni sehrát svůj part ve společnosti a zasloužit si své.

Asi 70 procent obyvatel Afghánistánu je mladších 22 let. V Afghánistánu tedy žije přibližně 23 milionů mladých obyvatel. Ale tato populace s 23 miliony mladých lidí čelí mnoha těžkostem. Vláda jim nevěnuje žádnou pozornost. Islámský stát Afghánistán a jeho mezinárodní spojenci nemají žádné dlouhodobé plány pro blahobyt a lepší budoucnost afghánské mládeže. Cizinci a jejich domácí loutky vytvořili v Afghánistánu hospodářské, bezpečnostní a sociální podmínky takovým způsobem, že uvěznili mládež v jejich síti a využili jejich potřeb a špatné životní situace. Místo toho, aby jim dali pera a knihy, dali jim zbraně a zbraně. Místo aby je povzbuzovali k tomu, aby chodili do školy a na univerzitu, posílají je na bojiště. Místo učení lidskosti a humanitarismu se učí krveprolití, nenávisti a destrukci. Číst dál →

OSN se rok od roku ukazuje fraškovitější, zejména prostřednictvím svých nezávazných rezolucí. Mezinárodní společenství již 29. rokem hlasuje pro zrušení nezákonné americké blokády Kuby, pro kterou hlasovalo 184 zemí, zatímco oba spojenci – USA a Izrael – hlasovali podle očekávání proti.

Podle Rodneyho Huntera, politického koordinátora americké mise při OSN, je blokáda „jedním ze souborů nástrojů v širším úsilí Washingtonu vůči Kubě o prosazování demokracie, podporu dodržování lidských práv a pomoc kubánskému lidu při uplatňování základních svobod“. Netřeba dodávat, že v přístupu Spojených států ke Kubě není byť jediný střípek demokracie. Číst dál →

V bibli je nazván velkou řekou. Eufrat živil kolébku civilizace ve starověké Mezopotámii. Pro Turecko je ale další válečnou zbraní. Turecký systém obrovských přehrad není jen o zavlažování a výrobě elektrické energie ve vodních elektrárnách. Je to zdroj politické moci nad celou oblastí. 

Geografie dovolila Turecku kontrolovat přes 90 % vody, jež proudí Eufratem, a 44 % vody Tigridu. Projekt dvaadvaceti přehrad v jihovýchodní Anatolii dal turecké vládě možnost škrtícího sevření Sýrie a Iráku, a ty vůbec nepochybují, že ji využije. 

Turecko už od roku 2019 přiškrtilo tok vody do Iráku, odhadem na 80 % množství z roku 1975, což vedlo ke vzniku pouště a k masovému vystěhovávání obyvatel, a o 40 % snížilo už tak nedostatečnou dodávku do Sýrie.  Číst dál →