Režim na lži postavený od svého počátku – kdo z řečníků v listopadu a prosinci 1989 přiznal, že usiluje o znovunastolení kapitalismu – pokračuje v tomtéž kursu. Připomeňme si i falešnou zprávu o smrti studenta na Národní třídě, jež antikomunistické propagandě pomohla aktivizovat do ulic další „cinkače s klíči”. Vzpomínám například na jednu funkcionářku KSČ ve středním věku, která na členské schůzi strany v jedné z tehdejších významných institucí pár dní po 17. 11. 1989 hystericky vykřikovala: „Nedáme zabíjet své děti!” Číst dál
Panorama - 6. page
K vyhlášení 21. srpna památným dnem
Při charakteru režimu po kontrarevolučním převratu z roku 1989 považuji za docela překvapivé, že „Památný den obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy” byl Poslaneckou sněmovnou schválen až 24. října 2019. Pokud by k tomu došlo již v 90.letech, nedivil bych se. Načasování na letošní podzim zavání antikomunistickou provokací a snahou zákonodárců hledat zástupné problémy od současných problémů kapitalistické společnosti. Číst dál
K návrhům aktualizace Programu KSČM
Výročním členským schůzím KSČM byly předloženy tři návrhy k úpravě programu KSČM. O jejich zhodnocení se pokusil Lukáš Vrobel v příspěvku „Kritika tří třešnových programů” uveřejněném 4. 11. na našich stránkách. V podstatě souhlasím s autorem v jeho analýze oficiálního návrhu vedení KSČM i alternativního návrhu iniciativní skupiny zastoupené Josefem Skálou. Číst dál
Věrolomnost USA
Donald Trump říjnovým stažením jednotek USA ze severní Sýrie uvolnil ruce tureckému prezidentovi (s chováním diktátora) Erdoganovi k jeho tažení proti Kurdům. Šéf Bílého domu hodil přes palubu své nejlepší spojence v boji proti Islámskému státu, a ještě to licoměrně obhajoval tvrzením, že Kurdové nepomáhali USA za vylodění v Normandii roku 1944. Upřímnější by bylo přiznat, že administrativa USA zneužila Kurdy i přes levicové zaměření mnoha z nich. Dokud se hodili jako „kanónfutr”, na ničem jiném nezáleželo. Mouřenín vykonal svou práci, mouřenín může jít. Číst dál
Gorbačov usiloval o pád Berlínské zdi
Profesor Bostonské university Igor Lukeš v exkluzivním rozhovoru pro pořad Televize Seznam Svět bez obalu 24. 11. uvedl, že britská premiérka Margaret Thatcherová se obávala revolučních změn ve východní Evropě a nechtěli je ani Američané.
„Je jen málo důležitých dějinných událostí, jejichž pozadí je dosud tak temné,” prohlásil profesor Lukeš. Upozornil na paradox, že Západ v roce 1989 vlastně bránil status quo, zatímco Moskva tlačila na změny. Tehdejší prezident USA Bush st. například naléhal na zástupce polské Solidarity, aby v příštích prezidentských volbách volili Jaruzelského a vysvětloval jim to tak, že by si Amerika přála ve východní Evropě udržet klid a mír. Margaret Thatcherová se zoufale bála představy, že by po pádu Berlínské zdi mohlo dojít ke sjednocení Německa. Číst dál
- « Předchozí
- 1
- …
- 4
- 5
- 6