Odbory - 6. page

Velké shromáždění zaměstnanců LARCO proti 1200 propouštěním

Zaměstnanci LARCO uspořádali 13. února  před branami továrny v Larymně velké shromáždění za přítomnosti a solidarity více než 300 odborů, odsuzující plány vlády propustit 1200 pracovníků a vystěhovat 1000 rodin z jejich domovů, které sídlí v továrně.

Řecké vlády po léta podkopávaly stav továrny LARCO, jednoho z pěti největších výrobců niklu na světě, aby mohly továrnu privatizovat bez zaměstnanců a jejich práv. Číst dál →

Nepřijatelná ruská invaze na Ukrajině je typickým začátkem války, která se dlouho připravovala na území nahromaděného napětí a nelítostného soupeření USA / NATO-EU-Rusko v širším regionu východní Evropy a obecně pro zisky velkých monopolních skupin. Ostré soupeření vedoucí k další imperialistické válce v Evropě, 23 let po válce v Jugoslávii.

Použití vojenských prostředků, které přebírají štafetu od diplomacie a dočasných kompromisů, má za cíl zvítězit v závodě o sféry vlivu, které budou mít větší kontrolu nad výrobou a dopravou energie, kterou imperialistické státy a organizace získají navrch kvůli monopolům, které se zmocní bohatství vyprodukovaného dělnickou třídou v každém regionu. Číst dál →

V roce 1999, v srdci Evropy, NATO, USA, EU a jejich spojenci bombardovali Jugoslávii. Dnes, v roce 2022, Rusko zaútočilo na Ukrajinu v nespravedlivé a destruktivní válce.  Nicméně, kde jsou skryti všichni ti, kteří se v roce 1991 snažili přesvědčit všechny národy, že rozpad Sovětského svazu a svržení v zemích východní Evropy se odehrávají ve prospěch mezinárodní bezpečnosti a globálního míru?

Pravda byla jiná, když existoval Sovětský svaz, existovala „protiváha“, existovala mocná mocnost skutečně ve prospěch míru a přátelství národů. Po svržení se mezinárodní rovnováha moci drasticky změnila. NATO, USA, EU vedly války v Iráku, Afghánistánu, Sýrii, Libyi, Jemenu, Arménii, atd. Skutečný závěr je jeden a jediný. Svržení socialismu ve východoevropských zemích způsobilo pouze utrpení. Číst dál →

Navzdory zkreslující propagandě, která se v mainstreamových západních médiích právě teď vydává za „zprávy“, je pravdou, že pokud jde o konflikt na Ukrajině, žádní dobří, hodní hoši neexistují. V závislosti na dnu však někteří z těch špatných předčí ty ostatní.

Prezident Vladimir Putin v Moskvě už několik měsíců tvrdí, že chce jen zastavit expanzi NATO na Ukrajinu a odradit útoky proti etnickým Rusům v Donbasu, a odmítá tvrzení, že Rusko plánuje útok na svého souseda. Přesné letecké údery a vpády na hranice, které v současnosti probíhají v rámci jeho „speciální vojenské operace“, to vyvracejí. Ruský vůdce se zjevně připravoval na to, co by starý expert George W. Bush mohl nazvat „preventivní sebeobranou“. Číst dál →

Zdá se, že pracující toho v roce 2021 už měli dost.

Vzhledem k neustálým nárokům některých odvětví na nedostatek pracovních sil, jak se ekonomika zotavuje z odstávek Covid-19, zaměstnanci tlačí zaměstnavatele a volené funkcionáře ke zvýšení mezd, zlepšení pracovních podmínek a výhod, jako je placená nemocenská prostřednictvím odchodů, protestů, shromáždění a stávek. Číst dál →

Prohlášení tiskového oddělení Ústředního výboru Komunistické strany Řecka (KKE)

Komunistická stana Řecka (KKE) a Komunistická mládež Řecka (KNE), stejně jako promírové a anti-imperialistické organizace, posilují boj proti zapojení země do vojenských plánů USA-NATO-EU tak, aby řecké území nebylo využíváno pro operace na Ukrajině, řecko-americká dohoda o základnách nebyla ratifikována a všechny euroatlantické základny a infrastruktura byly okamžitě uzavřeny. Číst dál →

Ottawa 10. února — Někteří lidé jsou přesvědčeni, že obsazení Ottawy je levicový, prodělnický fenomén, což ale sotva je názorem odborářů, společenských či profesních organizátorů, aktivistů a prvosledových pracovníků ve městě.

Obsazení vidíme, cítíme, slyšíme a prožíváme z první ruky, z terénu. Proto možná chápeme obsazení jinak: ne jako levicový fenomén a demokratické vyjádření, ale jako krajně pravicové hnutí rasistů, protestantských pánbíčářů, odpůrců odborů a konspiračně smýšlejících šílenců, inspirovaných a podporovaných lidmi jako Donald Trump, Ted Cruz nebo Elon Musk. Číst dál →

pro členy a příznivce odborů v ČR i jinde

aneb o čem se jinde nedočtete

»žijeme v naději a pracujeme tvrdě« (heslo skotských socialistů)

Více na http://www.wftucentral.org 

Číst dál →

Řecký komunistický informační portál KKE 902.gr zveřejnil 12. ledna 2022 rozhovor s vedoucím mezinárodního oddělení ÚV KKE s. Elisaiosem Vagenasem:

902: Nedávné masové demonstrace v Kazachstánu vedly k násilným konfliktům a zásahu vojenských sil k jejich potlačení. Prezident Tokajev hovořil o zahraniční intervenci, o 20 000 zahraničních ozbrojencích, po níž následovala vojenská intervence zemí Organizace smlouva o kolektivní bezpečnosti. Nabízí se otázka: Vycházely tyto demonstrace z vnitřního vývoje, nebo šlo skutečně o zahraniční intervenci jako např. v případě Ukrajiny před pár lety?

Číst dál →

Bylo to na podzim, kdy jsem se svou snoubenkou navštívil Itálii. Benátky, Řím i Florencii. Museli jsme si díky novým a novým vlnám pandemie na naši vysněnou cestu počkat, na optimismu nepřidaly ani zprávy od příbuzných z Apeninského poloostrova. Vyráželi jsme sem s cílem si odpočinout, poznávat, ale také bez iluzí o situaci na místě.

Země si v předchozích vlnách koronavirové pandemie musela prožít peklo znásobené liberalizací zdravotnictví s prioritou komerčních služeb a úkonů. Plastická chirurgie byla těžko schopná zajistit urgentní péči nebo kyslíkové přístroje. Kladl jsem si otázku, zde nebylo možné katastrofě předejít nebo ji zmírnit. Asi je to ta daň za blahobyt… Interiéry kostelů pak připomínaly ty, které před rokem a půl sloužily jako sklady na rakve se zesnulými. Kyslík byl pouze pro jednoho člena rodiny. Mluvit s touto nedávnou zkušeností o „chřipečce“ je stupidním hyenismem asociála. Itálie si prošla peklem a my jsme do ní přijeli až v relativně stabilní době, která se nyní znovu vrací do časů předchozí krize, která nebyla zmírněna tím, že se o ní přestalo mluvit. Číst dál →

V Kazachstánu nyní probíhá skutečné lidové povstání a od samého počátku byly protesty sociálního a třídního charakteru, neboť zdvojnásobení ceny zkapalněného plynu na burze bylo jen poslední kapkou v přetékajícím poháru trpělivosti. Vystoupení koneckonců začala stejně v Žananu z iniciativy ropných dělníků, který se stal jakýmsi politickým sídlem celého protestního hnutí.

A dynamika tohoto hnutí je příznačná, protože začalo jako sociální protest, pak se začalo rozšiřovat a dělnické kolektivy využily shromáždění, aby vznesly své požadavky na  zvýšení mezd o 100 %, zrušení výsledků optimalizace, zlepšení pracovních podmínek a svobodu odborové činnosti. V důsledku toho byla 3. ledna celá oblast Mangystau pohlcena generální stávkou, která se rozšířila do sousední oblasti Atyrau. Číst dál →

Odbory nejsou jen o stávce a politice, jak tvrdí sdělovací prostředky. Tady máte velký příběh, jaký běžná média obvykle nepřinášejí: Jak konkrétně odbory zlepšují životy pracujících.  

• Laura Asherová, bývalá armádní medička, která pracovala jako nemocniční asistentka, zažila platební skok, když se přihlásila do odborového učňovského programu, aby z ní byla jeřábnice. Teď dostává trojnásobek toho, kolik jí platili v nemocnici.
• Gregory Swanson, najatý školní učitel, byl značně rozčarovaný, když mu vysoký školní úředník přidělil plat hluboko pod úrovní jeho dosavadní praxe. Jeho odborová smlouva to ale změnila, když po škole vyžadovala výši platu na základě doby jeho učitelské praxe.
• Madeleine Souza-Rivera, kavárenská barmanka v jedné z obrovských kancelářských budov společnosti Google, byla zdrcená částkou 9 600 $, již každoročně připlácela na přidanou zdravotní péči. Díky odborové smlouvě teď nemusí připlácet nic.
• Donnell Jefferson, pracovník v obchodním domě, si stěžoval, že si nikdy není jistý, kdy může odejít z práce – jeho šéf jim občas nařídil odpracovat další hodinu nebo dvě, ale někdy také až osm. S odborovou smlouvou je teď jeho pracovní doba mnohem předvídatelnější.
• Lorie Quinnová, nemocniční uklízečka na jednotkách intenzivní péče, zakusila nárůst mzdy o 70 procent od okamžiku, kdy před šesti lety byly v její nemocnici založeny odbory. Navíc se její příplatky na pojištění o polovinu snížily.

Číst dál →

Rozhovor s Ajnurem Kurmanovem o demonstracích v Kazachstánu

Autor Ivan Nezazorov, Zanovo Media

došlo 6. ledna 2022

https://lefteast.org/author/zanovo-media/

LeftEast vděčně oceňuje Zanovo-media, kde tento článek původně vyšel v ruštině.

Dnes jsou všechny postsovětské masové sdělovací prostředky a televizní kanály uchváceny protesty, jež náhle zachvátily Kazachstán. Některým vzbuzují naději, jiným hrůzu a odmítnutí. Existují rozpory a různé interpretace toho, co se děje: protest spravedlivých, tahanice klanů, spiknutí prozápadních a protureckých sil nebo dokonce „islamistické reakce“. Ale co se doopravdy děje? Korespondent Zanovo-media poskytl rozhovor Ajnuru Kurmanovovi – jednomu z předáků Socialistického hnutí Kazachstánu. ( http://www.socialismkz.info/)

Číst dál →

Během posledních dnů tu došlo k masovým protestům a ve středoasijském Kazachstánu se hovoří o revoluci. Tento článek si dává za cíl dát čtenářům všeobecnou představu o situaci z 5. ledna 2022. (Je celkem jasné, že se situace v zemi mění z hodiny na hodinu, natož ze dne na den, takže pokus o aktuální reportáž je problematický. Ale pro základní představu o skutečném stavu snad i tak pomůže. Pozn. překl.)

Číst dál →

Se zvýšeným dohledem nad osobami pracujícími z domova, větší nejistotou zaměstnání a nedostatkem lidského kontaktu v restrukturalizovaných rolích se u pracujících pravděpodobně zvýší problémy s duševním zdravím, říká JOHN GREEN pro deník The Morning Star

Onehdy jsem si na Facebooku přečetl rychlou odpověď v reakci na prosocialistický komentář: „Proč, když je kapitalismus tak špatný, tolik lidí volá po tom, aby je pustili do USA, Velké Británie a dalších rozvinutých kapitalistických zemí?“

Komentář, který se nedá jen tak přejít. Tragickou ironií samozřejmě je, že většina z těchto tisíců rádoby imigrantů prchá z oblastí, které byly zpustošeny právě těmi „superkapitalistickými“ zeměmi, do nichž se pokoušejí uprchnout. Drtivá většina z nich paradoxně prchá ze zemí s kapitalistickými systémy, kde se však elity chovají bezohledněji a nejsou omezovány tradičními demokratickými či právními strukturami. Tyto budoucí přistěhovalce přitahují také vnímané obrazy předních kapitalistických zemí, jak jsou vidět na sociálních médiích, a také ryzí meritokratické příležitosti. Číst dál →