Skip to content

Kultura - 2. page

Někdo to rád horké, Some like it hot

Velmi se omlouvám, že tento příspěvek je osobnější. Nemám to ve zvyku, ale nakonec každý z nás je osobně zapojen do dění a osobnost má svoji roli v objektivním, zákonitém procesu. V předloženém textu jistě najdete řadu názorů a postřehů, se kterými nebudete souhlasit, nebo vám přijdou „podivné“, ale věřte, že jsem k čtenářům Dialogu maximálně upřímná. K tomu se snažím vše filtrovat svou omezenou znalostí dialektického materialismu, třídním pohledem, obecně marxismu. Zároveň cítím povinnost vysvětlit čtenářům delší odmlku na stránkách listu.

Mám ráda svoji profesi archeologa i učitele. Jsem přesvědčená o její strategické důležitosti (viz článek „Archeologií k lepším zítřkům?!“) a vždy usiluji o to, abych byla co nejvíce prospěšná v procesu poznávání a poznání. Tak jsem se rozhodla využít možnosti pracovního pobytu na jedné z nejprestižnějších institucí v mém oboru[1]. Nachází se v USA. I to byla výzva. V Americe jsem do té doby nikdy nebyla, tak jsem byla zvědavá, jak vypadá život za velkou louží. Tato země je 150 let jedním z hlavních hráčů na šachovnici světové politiky, donedávna to byla země s nejsilnější ekonomikou na světě, dosud je tam generován nejvyšší HDP na hlavu… Číst dál

Kniha „Miloš Jakeš – příběh komunisty“

Kniha „Miloš Jakeš – příběh komunisty“ (generální tajemník Komunistické strany Československa letech 1987-1989) vznikla na základě několika desítek hodin rozhovorů, v nichž se Miloš Jakeš volnou formou vyjadřuje k jednotlivým etapám a událostem stoleté historie Československa a novodobé České republiky.

Uvádí, co se za čtyřicet let budování socialistické společnosti dokázalo a výsledky srovnává s  hospodařením po roce 1989.  Na základě faktů, považuje období let 1970 až 1989 za nejúspěšnější léta v historii samostatného Československa. Číst dál

Fraška o smrtihlavovi se železným srdcem

25. ledna vysílala Česká televize dvouhodinový francouzsko-britsko-belgicko-americký film z roku 2017 s českým názvem „Smrtihlav“, v originále „The Man with the Iron Heart“, „Muž se železným srdcem“, mající pojednávat o nacistickém válečném zločinci Reinhardu Heydrichovi (1904-1942). Příběh, který film líčí, má se skutečným příběhem nacistického kata toho jména málo společného.

Období od 90. let se v domácím i zahraničním televizním vysílání (přinejmenším v zemích na západ od nás, odkud především se přebírá program k nám) vyznačuje zvláštní posedlostí po dokumentárních i hraných filmech o období hitlerovského nacismu a zvláště o jeho jednotlivých vedoucích představitelích. Ačkoli žádné z těchto děl přímo nacistické masové vrahy neobhajuje a jejich činy neomlouvá, připadá mi, že svou bulvární posedlostí po líčení jejich osobních a intimních životů a přebíráním dobových propagandistických záběrů jim vtiskuje jakousi „lidskou tvář“, zvláště před mladší generací. Číst dál

Muzeum romské kultury a socialismus

Muzeum romské kultury bylo založeno v roce 1991, sídlí v Bratislavské ulici v Brně a spravuje také památníky na místě bývalých fašistických pracovních táborů v Kunštátu u Hodonína a Letech u Písku. Nedávno jsem navštívil jeho brněnskou expozici a dovolím si uvést několik poznatků ve vztahu expozice k období socialismu.

Předesílám, že nesouhlasím s byrokraty, kteří nám jednou zakazují používat slovo „cikáni“, podruhé „rum“ a potřetí „pomazánkové máslo“, a píši-li o cikánech, nemyslím tím nic hanlivého, tím spíše ne, že se tak běžně sami označují. Číst dál

Milan Matouš: Tři čtvrtě století komunistou

Prof. PhDr. Milan Matouš, DrSc. (narozen 1928) sepsal v červenci letošního roku své vzpomínky pod názvem „Tři čtvrtě století komunistou“. Název odkazuje na skutečnost, že autor je členem KSČ, posléze KSČM, od prosince 1945. Časopis „Dialog“ již zveřejnil jeho vzpomínky na poválečné období a Vítězný únor 1948 a na kontrarevoluční léta 1989-1990. V současnosti se hledají možnosti vydání celé knihy vzpomínek (235 stran).

Číst dál

Epigram aktuální i po 170 letech

Nechoď, Vašku, s pány na led;
mnohý příklad známe,
že pán sklouzne a sedlák si
za něj nohu zláme.

Škoda, že radu skvělého básníka, žurnalisty a národního buditele Karla Havlíčka Borovského (1821-1856) neměli na paměti ti účastníci demonstrací v listopadu 1989, kteří nestáli o demontáž socialismu a postupné nastolení dravého kapitalismu (i takoví v těch davech tehdy byli). Nemuseli přijít o sociální jistoty nesrovnatelné s nynějším marasmem. Číst dál