Co neuslyšíme o Ukrajině

K dokreslení současné situace na Ukrajině začneme několika větami k vzdálenější době ještě před rokem 2014, který především Ruská federace a lidé ji podporující často považují za zlomový, což je pravda pouze částečně. Šikanování rusky nebo zakarpatsky mluvícího obyvatelstva (u nás jazyk znám jako rusínština, oficiálně jím mluví milion obyvatel, reálně toto číslo bude ještě vyšší), uctívání banderovců (1, 2) nebo silná propagace nacionalismu, tyto věci se děly na Ukrajině již delší dobu před tímto často zmiňovaným rokem. Neměly však často oporu v zákoně nebo represivních složkách a jejich síla nebyla tak velká jako nyní.

Vládnoucí moc neměla před rokem 2014 ani po něm podporu obyvatelstva, které trpělo špatnou životní úrovní a chudobou. Naposledy část obyvatel věřila ve změnu po vítězství v prezidentských volbách Zelenského nad Porošenkem, opět ale marně – oba zastupovali zájmy vládnoucí třídy (3).

Chudoba způsobovala, že mnoho obyvatel jezdilo za prací na západ i na východ (4). Často zamlčovaný fakt je, že i po tzv. okupaci Krymu ze strany Ruské federace v roce 2014 (kdy se již Ukrajina s podporou západu začala připravovat na válku proti Rusku) v menší míře, ale stejně dále statisíce Ukrajinců mířily do Ruska za prací.

Ve stejné době už státy EU přijímaly první sankce proti Rusku, které na to reagovalo v podobném duchu. Výsledkem je, že na sankce na obou stranách doplácejí především pracující.

Uprchlíci z Ukrajiny

Neustále z médií slyšíme, kolik lidí uprchlo z Ukrajiny do Polska, Německa, ČR nebo SR, ale nejvíce jich paradoxně skončilo v Rusku, na což se zapomíná (5). Nechceme jakkoliv zlehčovat utrpení lidí, kteří uprchli před válkou nebo o vše přišli, ale bylo by naivní si myslet, že z Ukrajiny odešli pouze tací. Další skupinou lidí, kteří překročili hranice z Ukrajiny, jsou tzv. utečenci před chudobou, pro které je luxusem koupelna nebo splachovací toaleta (mnoho lidí v takové bídě žije například i na ruském venkově). Hojně je také zastoupená skupina uprchlíků, kteří měli poprvé v životě možnost vycestovat legálně z Ukrajiny bez nutnosti platit tisíce na úplatcích za víza a legálně mohou pracovat v zahraničí (často to jsou lidé, kteří za hranicemi pracovali roky, proto zdůrazňuji legálně). Nejmenší, avšak i nejvíce viditelnou skupinou jsou lidé napojení přímo nebo nepřímo na vládnoucí režim, kteří přijeli v luxusních vozech a s plnou peněženkou buď z obav vývoje situace na Ukrajině, nebo budovat svůj byznys na svých krajanech. Odhady, kolik lidí zůstalo na Ukrajině, se různí, ale i optimistické odhady jsou okolo 30 milionů obyvatel (v době vzniku Ukrajiny v roce 1991 měla přes 50 milionů obyvatel).

Životní úroveň

Už před válkou byla lepší životní úroveň na Ukrajině jenom ve velkých městech, ale i odtamtud nemalá část obyvatel mířila za práci nebo lepším životem za hranice. Oficiálně uváděná průměrná mzda je 14 500 UAH – 8 500 Kč (6). Ovšem většina pracujících na ni zdaleka nedosáhne i vzhledem k nezaměstnanosti více než 25 % (7). Minimální mzda je 6 700 UAH, tzn. 3 900 Kč (8), za kterou pracuje nemalá část populace, dokonce dodnes dostávají někteří mzdu nebo její část v naturáliích. Minimální důchod (průměrný je pouze nepatrně vyšší), byl zvýšen na 2 500 UAH, tzn. 1700 Kč (9). Cena podnájmu se pohybuje dle regionů od 3 do 9 tisíc UAH (10). Nutno podotknout, že ceny elektřiny, plynu a vody jsou na Ukrajině mnohem nižší než v ČR. Pro porovnání cena elektřiny v přepočtu ani po zdražení nedosahuje v přepočtu ani 1Kč/kWh (11). Pro připomenutí v ČR je vládní strop ceny 6 Kč (dle argumentace představitelů režimu se ceny zvedly z důvodu války na Ukrajině). Inflace za poslední rok stoupla na 18 % (12). Většina potravin a zboží je dostupná na většině území Ukrajiny za ceny mírně nižší než v ČR s výjimkou cigaret a tvrdého alkoholu, který je levnější o minimálně 50 %. S levným alkoholem souvisí obrovský problém alkoholismu.

Zdravotnictví

Mnoho obyvatel má podlomené zdraví dávno před důchodovým věkem (velký vliv na to má těžká práce, alkoholismus a nedostupné drahé zdravotnictví). Zdravotní pojištění zde v podstatě neexistuje (ani pro lidi, kteří celý život pracovali nebo pracují na Ukrajině). Bez peněz nemají potřebnou péči nebo neprodělají operaci, včetně život ohrožujících stavů. Často se jedná o částky v desítkách tisíc, které mnoho lidí, především důchodci, nemůže zaplatit. Zdraví obyvatel také neprospívá, že je většina léků volně prodejných a jsou následně neodborně podávány.

Korupce

Další výraznou charakteristikou Ukrajiny je ohromná korupce; za peníze si lze koupit cokoliv, např. řidičák, vzdělání, beztrestnost, identitu, víza, výrazně lepší péči lékařů. Naopak bez peněz nemáte šanci získat pracovní nebo dokonce cestovní vízum či již zmíněnou nezbytnou péči v nemocnici.

Náboženství

K smýšlení obyvatel také nepomáhá, že většina je věřících. Projevuje se to například i tím, že v neděli a na náboženské svátky se především na venkově dodržuje klid od práce; vtipné je, že často smysl svátků vůbec neznají. K náboženství se velká část obyvatel hlásí pouze formálně.

Mobilizace

Hlavně v únoru minulého roku jsme mohli často z médií slyšet, jak Ukrajina trpí přebytkem lidí ochotných bojovat za Zelenského polofašistický režim. Avšak i přes mohutnou propagandu, kterou lze doslova vidět na každém kroku, to není pravda. Žádná čísla, kolik lidí před mobilizací se skrývá nebo uprchlo, není možné zjistit, ale zprávy o zadržených nebo zraněných či zemřelých na hranicích se objevují téměř denně (13). Z toho lze usuzovat, že číslo nebude zanedbatelné. Dalším důkazem tzv. přebytku bojovníků je, že jsou často násilně mobilizování lidé (14) bez vojenské základní služby či se zdravotními problémy. Naopak, co je zatím dodržováno, že nejsou mobilizování lidi s trestní minulostí. Co platilo první měsíce, že například muži, kteří mají 3 a více dětí nebo mají v péči dítě, nemohou být mobilizování a mohou dokonce vycestovat, to už neplatí.

K mobilizaci se nedaří zlákat muže ani silnou propagandou nebo penězi (vojáci dostávají od 30 000 – 100 000 UAH, za padlé pozůstalí mají dostat jeden milion UAH, avšak v posledních měsících se platby zmenšují a zpožďují). První mobilizování a násilné odvody proti vůli obyvatelstva proběhly v několika menších vlnách už několikrát od roku 2014! Jednalo se však o podstatně menší počet lidí a často o lidi s některou výhodnou specializací nebo s vojenským výcvikem.

Válka

Z médií jsme se mohli dočíst, jak jsou všichni vojenští experti ohromeni silou ukrajinské armády, tím že dokáže vzdorovat Rusku, nad kterým má po celou dobu konfliktu početní převahu vojáků. Základním kamenem ukrajinské armády je vybavení, kterého je drtivá většina z dob Sovětského svazu, kde v době rozpadu SSSR a vzniku Ukrajiny a ukrajinské armády byl vojenský majetek rozdělen způsobem, že vše, co bylo na území Ukrajiny, je automaticky její majetek, tzn. mimo jiné v té době 9 293 tanků a 11 346 obrněných vozidel (15). I přes velkou podporu od mnoha států v současné době přesto běžně dochází k situacím, že vojáci nejsou vybaveni základními věcmi, případně dostanou již použité po padlých nebo si jej musí obstarat úplně sami. Na střední a západní Ukrajině se většina obyvatel staví ke konfliktu buď s podporou ukrajinské armády, nebo s postojem, že to je konflikt Zelenského a Putina, nikoliv jejich. Mezi většinou se však povedla vládnoucí moci rozpoutat nenávist vůči Rusům (částečně se vládnoucí moci podařilo i získat malou podporu obyvatelstva, která byla před vypuknutím války mizivá). Na východní Ukrajině často vzhlíží obyvatelstvo s nadějemi lepší budoucnosti k životu pod Ruskou federací. Zajímavostí je, že sirény označující raketový nebo letecký útok se vždy rozeznění na celé Ukrajině, i když je poplach vyhlášen například o 1000 km jinde. Vládnoucí moc se tím snaží vyvolat strach v obyvatelstvu a zvýšit tak svoji podporu, ačkoliv je na většině území normální život a lidé na sirény nereagují.

Komunistické hnutí

Ukrajinský Ústav paměti národa na konci roku 2016 zveřejnil výsledky dekomunizace za tento rok. Mj. bylo přejmenováno 25 okresů, 51 493 ulic, 987 měst a obcí nebo 1320 památníků V. I. Lenina. Snaha vymazat z Ukrajiny vše, co by i vzdáleně připomínalo komunistické myšlenky, je ze strany vládnoucí třídy evidentní (16).

Samotná komunistická strana, která byla zastoupena v parlamentu a měla více než 100 tisíc členů, byla rozpuštěna soudem v roce 2015 (17). Počet zmizelých, zavražděných nebo uvězněných komunistů a odpůrců polofašistického režimu není možné zjistit. Komunisté jsou navzdory antikomunistické propagandě nemalou částí společnosti vnímáni pozitivně jako nostalgická vzpomínka na lepší životní úroveň, která od smrti Brežněva začala rychle upadat, lidé přicházeli o práci a velké závody byly zrušeny a rozkradeny.

Na závěr

Zločinci jako byl Bandera a jeho společníci jsou většinou lidí na západní Ukrajině, z velké části i ve střední Ukrajině, vnímáni pozitivně. Většinově se však jedná o názory z neznalosti nebo pod vlivem propagandy. Cenzura, přepisování nedávných nebo historických událostí, jen ukazují pravou tvář vládnoucího režimu. Největší potencionální nebezpečí vidíme v dospívající generaci, u které se objevuje i negramotnost, chybí životní zkušenosti a vyrůstá pod vlivem silné propagandy v čele se Zelenským, ke kterému na rozdíl od svých rodičů a prarodičů vzhlíží. Rozhodně ale není situace na Ukrajině taková, jak tvrdí ruská propaganda.

Na základě informací našich spolupracovníků žijících na Ukrajině

Redakce Kominternet-Dialogu