Skip to content

Panorama – 17. týden

Ztráty v imperialistické válce na Ukrajině

 

Válka na Donbase v letech 2014-2021 měla za následek přes 13 tisíc obětí dle údaje OSN a 14 tisíc dle údaje ukrajinské vlády. Jestliže ruský protilidový oligarchický režim argumentuje, že svou „zvláštní vojenskou operací“ chce zabránit podobnému utrpení, „osvobodit“ Donbas a „denacifikovat Ukrajinu“, dostupné údaje jasně ukazují to, že naopak přináší do oblasti ještě horší utrpení a ztráty než dříve.

Za první dva měsíce po ruské invazi OSN odhaduje 2,5 až 3 tisíce zabitých civilistů, dle odhadu USA bylo zabito až 4 tisíce ukrajinských vojáků. Ruských vojáků dle ruských údajů padlo téměř 1400 a vojáků „lidových republik“ na Donbase cca 2000. Velení NATO odhadovalo ke konci března přes 10 tisíc padlých vojáků Ruska a jeho spojenců.

Ačkoli jde o velmi hrubé odhady, obě strany konfliktu potvrzují tisíce mrtvých.

 

Uprchlíci

 

Od začátku ruské imperialistické agrese jen do poloviny dubna uteklo z Ukrajiny na 5 milionů lidí, uvedl Úřad vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Ministerstvo vnitra ČR odhaduje, že v naší republice je přes 300 tisíc ukrajinských uprchlíků. Jejich značný počet budí obavy, ale dokonce i nenávist u nemalé části české populace, povzbuzované mimo jiné i některými „komunisty“. Zastupitelka KSČM v Ostravě-Porubě Jaromíra Valder Jakubcová za takové jednání čelí trestnímu oznámení a hrozí jí odvolání z funkcí v komisi a výboru. Kromě toho je zaměstnankyní města, což se má také „řešit“…

Vláda odhaduje náklady na pomoc uprchlíkům 1,5 miliardy Kč během čtyř měsíců a vyčlenila 300 milionů Kč na pomoc Ukrajině.

I přes příval uprchlíků trvá nedostatek pracovních sil v řadě oborů.

 

Hrozba hladu

 

S rozvíjením ukrajinského konfliktu čelí africké státy s obchodními vazbami na Rusko a Ukrajinu nedostatku zásob obilí a hnojiv. Některé africké země dusíkatá hnojiva až ze 70 % dovážejí z Ukrajiny a Ruska. Egypt získává 85 % obilí z Ukrajiny, Libanon 81 %.

Znemožnění černomořské lodní dopravy snížilo ukrajinský vývoz obilí až o 90 %. Válka znemožnila zemědělské práce ve velké části země.

Země jako Ghana, Etiopie a Keňa jsou tvrdě zasaženy rostoucími cenami energií a potravin. Situace výrazně postihla jejich vnější platební nerovnováhu a vystupňovala domácí inflaci.

Výkonný ředitel Světového potravinového programu David Beasley (USA) řekl Radě bezpečnosti OSN, že pokud válka na Ukrajině brzy neskončí, bude globální dopad tohoto konfliktu největší od druhé světové války. Hrozí mimo jiné nová masívní migrace z Afriky a Blízkého východu do Evropy.

 

Volíš Rusko nebo Ukrajinu?

 

Ruská agrese na Ukrajině dále rozděluje mezinárodní komunistické, dělnické, pokrokové a mírové hnutí. Tváří v tvář obrazům hrozivé devastace, zkázy a utrpení, již vidíme denně ve sdělovacích prostředcích, lze obtížně zůstat ke věci lhostejným.

Zatímco nemalá část zastánců socialismu zcela ignoruje protilidovou povahu současného ruského režimu, glorifikuje jej pod tíhou vzpomínek na Sovětský svaz a jednostranně velebí proklamované snahy o „denacifikaci“ a „osvobození“ Ukrajiny, přičemž válečné ztráty a utrpení bagatelizují nebo svádějí jednostranně na „ukrajinské nacisty“ (postoj hlavního proudu velkých ruských komunistických stran, ale i KSČM, ačkoli její vedení formálně ruskou invazi odmítá), jiná část plně podporuje postup západní politické reprezentace v čele s USA, včetně posílání munice a dokonce vyslání zahraničních ozbrojených sborů na pomoc Ukrajině (např. prohlášení Ruského socialistického hnutí a ukrajinského Sociálního hnutí, přinesené česky Levou perspektivou).

Masové protiválečné demonstrace žádající proletářské východisko a odmítající imperialismus jakéhokoli bloku pořádá například Komunistická strana Řecka, ve světě jsou však zřejmě spíše ojedinělé.

Nespravedlivá dobyvačná válka velkoruských šovinistů a pohrobků carismu vytvořila velmi obtížnou situaci pro zastánce míru a odpůrce zbrojení. Jejich hlavní argument, že Rusko nepředstavuje hrozbu a na Západ (západ) nezaútočí, vzal s letošním únorem zasvé. Podpora přemísťování vojsk NATO na východ, budování nových amerických základen, zvyšování vojenských výdajů či rozšiřování NATO výrazně narůstá. Znovu byla nastolena možnost vybudování stálé základny vojsk USA v Česku. Na rozdíl od předchozího pokusu kolem roku 2007 se nyní proti podobné iniciativě nezvedá a bezpochyby nezvedne žádný širší odpor, který by byl jednak považován za podporu současného Ruska, jednak i pro pokrokové lidi by bylo problematické se v něm angažovat po boku zastánců ruské dobyvačné války a bizarních konspirátorů a obdivovatelů nacismu, kteří v českém prostředí jistě ne náhodou tíhnou nikoli k Ukrajině, ale k Rusku. Petice iniciovaná KSČM nejen že nemůže nic změnit, ale poslouží jako seznam neposlušných individuí, na která nutno dohlédnout.

 

Názvy ulic

 

V důsledku ruské agrese na Ukrajině, ale i protiruských nálad hlavního proudu české politiky obecně (projevovaných už dávno před napadením Ukrajiny), dochází k přejmenování některých veřejných prostranství nebo snaze o takové kroky.

15. dubna 2022 byla Sovětská ulice v Bučovicích (okres Vyškov) přejmenována na Dvorskou. V tomto případě je spíše zarážející, že Sovětská ulice vydržela tak dlouho po obnově kapitalismu, když její název neodkazuje na osvobození ČSR v roce 1945 (na rozdíl od ulic Rudé armády, kterých zůstalo v Česku ještě sedm, plus dvě náměstí Rudé armády), ale přímo na Sovětský svaz.

22. dubna byla kratší část Korunovační ulice v Praze-Bubenči přejmenována na ulici Ukrajinských hrdinů. Slavnostní výměny označení se zúčastnil velvyslanec Ukrajiny, primátor hlavního města Prahy a starosta městské části Praha 6. Přejmenování ulice se dotklo pouze dvou objektů – velvyslanectví Ruské federace (která si změnila adresu na místo svého konzulárního oddělení poté, co bylo náměstí před hlavním vstupem do areálu v roce 2020 přejmenováno z náměstí Pod kaštany na náměstí Borise Němcova) a velvyslanectví Království Saúdské Arábie.

Rozlehlý areál náležící k ruskému velvyslanectví je nyní sevřen mezi náměstí Borise Němcova (odpůrce V. V. Putina, ruského liberálního politika ze strany Svaz pravicových sil, zavražděného v Moskvě v roce 2015), ulici Ukrajinských hrdinů a promenádu Anny Politkovské (odpůrkyně V. V. Putina, ruské novinářky a lidskoprávní aktivistky, zavražděné v Moskvě v roce 2006; název dříve bezejmenné parkové cesty od roku 2020). Bezejmenný most přes železniční trať u ambasády byl 22. dubna pojmenován Skakunův most podle V. V. Skakuna (1996-2022), který za cenu vlastního života odpálil most před postupem ruských agresorů, za což mu byl posmrtně udělen titul Hrdina Ukrajiny.

Dle diplomatické listiny z 2. 4. 2022, zveřejněné Ministerstvem zahraničních věcí ČR, má ruské velvyslanectví k tomuto datu jen šest diplomatů. Na další administrativní kroky proti velvyslanectví jako ponížení diplomatických vztahů na úroveň chargé d’affaires nebo vyvlastnění části objektů velvyslanectví se zřejmě český stát cítí být krátký, ačkoli různé proklamace v tomto směru zazněly, například poslanec Ondřej Kolář (TOP 09), který je starostou městské části Praha 6 a členem předsednictva TOP 09, požaduje přerušení diplomatických styků s Ruskou federací. Starosta Prahy-Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) vyzval k přímé válce s Ruskem, vyjádření tohoto exhibicionisty však slouží spíše k získání mediální pozornosti než čemukoli jinému.

Ve světle vyhrocené protiruské kampaně nesmíme zapomínat na represivní povahu ruského protilidového oligarchického režimu, ke svým oponentům podstatně tvrdšího než buržoazní demokracie západoevropského nebo českého typu. Již dávno před ruskou invazí na Ukrajinu se před ruským velvyslanectvím konaly například demonstrace proti věznění ruských anarchistů a dalších antikapitalistů, jichž se kromě anarchistů účastnili i další pokrokoví lidé.

Bohužel si nemůžeme dělat iluze, že by se všem protilidovým režimům měřilo stejným metrem a že by podobně teatrálně za účasti představitelů státu a samospráv byly připomínány oběti imperialistických agresí, dobyvačných válek a oběti politické represe i před dalšími velvyslanectvími.

Po ruské invazi zesílila snaha městské části Praha 3 o přejmenování hlavní žižkovské Koněvovy ulice na Hartigovu (ačkoli maršál SSSR I. S. Koněv /1879-1973/ nemá se současným ruským režimem nic společného; Karel Hartig /1833-1905/ byl stavitel a první starosta Žižkova). Přejmenování schválila místopisná komise i Rada městské části Praha 3. V květnu bude v ulici probíhat dotazníkové šetření. Po případném schválení zastupiteli městské části by pro přejmenování muselo následovat odhlasování zastupiteli hlavního města Prahy.

Naopak k projednání patrně nezamíří okrajové návrhy na přejmenování ulic Ruská či Moskevská a odolává i velký nápis „Moskva-Praha“ ve vestibulu stanice metra Anděl (do roku 1990 Moskevská). Památník „Sbratření“ u pražského hlavního nádraží, po ruské invazi zakrytý modrou plachtou, je již opět odkryt a hlídán kamerou.

Velkou vlnu odstraňování pomníků, pamětních desek a místních názvů spojených se sovětskou érou spustila ruská agrese na ukrajinském území kontrolovaném kyjevskou vládou. Má se týkat až stovek případů.Naopak v okupovaném Heničesku v Chersonské oblasti ruské jednotky vztyčily sochu V. I. Lenina, strženou před sedmi lety, a to přestože v praxi provádějí politiku zcela protichůdnou Leninovým záměrům a praxi. Je to jeden z mnoha případů, kdy používání sovětské symboliky současným ruským protilidovým režimem diskredituje myšlenky socialismu před celým světem.

 

Další vedlejší efekt ruské agrese – cenzura i u nás

 

Dalším nepříjemným vedlejším efektem ruské agrese je rozšíření cenzury i v českých sdělovacích prostředcích, zejména na internetových stránkách a sociálních sítích. Ačkoli zjevná a otevřená podpora zločinů proti lidskosti do civilizované společnosti nepatří a je namístě proti ní bojovat, principiálně představuje nastolený „boj proti dezinformacím“ zásadní problém, protože za „dezinformace“ může být snadno označeno jakékoli sdělení neodpovídající aktuální politické linii, včetně propagace socialismu a antikapitalismu.

K 23. dubnu už počet zablokovaných českých internetových stránek přesáhl 900, o čemž informoval CZ.NIC, správce domén s koncovkou „.cz“. Příčinou zrušení většiny domén jsou ale administrativní nedostatky (např. neuvedení skutečného jména a adresy vlastníka) než politické argumenty.

Zablokovaný tvůrce může stejné stránky dále provozovat na zahraniční doméně, ke kterým u nás přístup blokován není, nicméně přijde tím o část návštěvníků, kteří novou adresu nenajdou. Návštěvnost hlavních českých proruských kanálů tak klesla téměř o 50 % v porovnání dat za únor a březen.

Cenzura u nás není jen efektem ruské agrese, ale stala se záminkou k realizaci reakčního tažení vlády a její třídy. Příčinou je jak agrese, tak zapojení NATO včetně ČR do války, utahování šroubů v rámci státně-monopolního stádia kapitalismu, které je zákonitým důsledkem narůstání rozporů v rámci imperialismu. Označovat všechny shozené weby za proruské je poplatné současné propagandě.

Současně dochází k omezování sdělovacích prostředků, sociálních sítí a přístupu k zahraničním zdrojům informací v Rusku, kde režimní sdělovací prostředky vedou zběsilou šovinistickou válečnou kampaň.
 

Pádivá inflace

 

Pádivá, tj. dvouciferná inflace je hrozbou pro stále větší část světové populace (pokud nečelí přímo hyperinflaci, tj. trojciferné, jako Venezuela s 340 %, Súdán či Sýrie). V březnu činila česká meziroční inflace 12,7 % a nebyla tak o mnoho nižší než ukrajinská (13,7) nebo ruská (16,7). Eurozóna měla k začátku dubna meziroční inflaci „jen“ 7,5 %, eurem platící Slovensko 10,4 %.

Zatímco od ledna 2023 začne eurem platit Chorvatsko, Česko zůstává i po 20 letech od zavedení oběhu eura a 18 let po vstupu do EU mimo eurozónu.

 

Rusko zastavilo dodávky plynu do Polska a Bulharska

 

Ruský Gazprom zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska, údajně kvůli jejich odmítání platit za něj v rublech.

Nepozastavil dodávky plynu do Polska zcela, ale jen jen jednou části plynovodů (dvou). Neučinil tak (ani v Bulharsku) kvůli jejich neochotě platit za plyn v rublech, jak činí Německo a Maďarsko, ale kvůli tomu, že peníze vůbec ani v eurech nedostávali.

Pokud se tento imperialistický konflikt nepodaří urovnat a naopak bude eskalovat, důsledky pro obyvatele evropských zemí závislých na ruském plynu a ropě budou strašné. Česko a Lotyšsko jsou ze států EU nejvíce závislé na ruském plynu, podle serveru E15.cz tvoří 100 % spotřeby, podle serveru statista.com však „jen“ 66 %. Česká závislost na ruské ropě je zhruba padesátiprocentní, slovenská však téměř stoprocentní.

 

Zahájena stavba metra „D“

 

21. dubna byla po desítkách let příprav zahájena výstavba trasy pražského metra „D“, která by měla v prvním úseku vést v roce 2029 z Pankráce do Písnice. První studie dopravní obsluhy hlavního města zahrnující čtvrtou trasu metra pochází již z roku 1983, návrh upřesnila komplexní studie z roku 1988. Tehdy se předpokládalo otevření první části „déčka“ v roce 2003 (!). Po kontrarevoluci a oslabení národního hospodářství v důsledku obnovy kapitalismu se rozvoj sítě metra zpomalil, v některých letech neprobíhal vůbec (2008-2010, 2015-2022).

Předpoklad zahájení provozu na prvním úseku nové linky je v roce 2029, po zkušenostech z předchozích velkých dopravních staveb nejen v Praze je však velmi sporný. Kromě toho zůstává otázkou, zda právě tato dopravní stavba má být v současné Praze prioritou, když není zdaleka dokončen (ani rozestavěn) silniční Pražský okruh, chybí síť záchytných parkovišť, stav a kapacita železničního uzlu jsou neuspokojivé, tramvajové tratě se téměř nestavějí a povrchová veřejná doprava se potýká s velkými problémy. Kromě toho první úsek nové trasy metra nemá vést do centra města, ale pouze má na Pankráci napájet trasu metra C.

Základ sítě pražského metra s přestupním trojúhelníkem v centru města byl zprovozněn v letech 1974-1985. Šlo bezpochyby o úspěch socialismu. Zásluhou tehdejšího plánování byl základ sítě metra vybudován v parametrech vyhovujících i kapacitním potřebám vzdálenější budoucnosti, což by při úsporném přístupu typickém pro kapitalistické státy nebylo možné.

 

Volba prezidenta ve Francii

 

Prezidentem Francouzské republiky byl 24. dubna zvolen ve druhém kole přímých voleb 58,5 % hlasů Emmanuel Macron z liberální „středové“ politické strany Republika v pohybu, bývalý bankéř a také bývalý člen sociálně demokratické Socialistické strany. Vstupuje tak do svého druhého pětiletého volebního období.

Jeho protikandidátka Marine Le Pen z nacionalistické strany Národní sdružení získala 41,5 %.

Kandidát parlamentní Francouzské komunistické strany, její národní tajemník Fabien Roussel získal 2,31 % hlasů a skončil osmý. Jeho výsledek zhruba odpovídá poslednímu zisku FKS do Národního shromáždění v roce 2017, kde získala 2,7 % a 10 mandátů z 577.

Roussel ve druhém kole podpořil Macrona, aby zabránil nástupu krajní pravice. Stejně jednali kandidáti sociální demokracie, zelených a konzervativců.

 

Parlamentní volby ve Slovinsku

 

24. dubna se ve Slovinsku konaly volby do Národního shromáždění. Vládnoucí konzervativní, nacionalistická, pravicově populistická a protiimigrační Slovinská demokratická strana, vedená premiérem Janezem Janšou, byla se ziskem 23,52 % poražena Hnutím za svobodu vedeným Robertem Golobem. Tato strana hlásící se k zelenému liberalismu, sociálnímu liberalismu a „evropanství“ a popisovaná jako „středolevá“ získala 34,53 %. Třetí místo zaujalo s velkým odstupem a 6,86 % Nové Slovinsko – Křesťanští demokraté.

Sociální demokraté, následnická strana někdejšího vládnoucího Svazu komunistů Slovinska (součásti Svazu komunistů Jugoslávie), získali 6,7 % a tím 7 mandátů. Strana Levice, hlásící se k „demokratickému socialismu“ a „ekosocialismu“, získala 4,4 % a pět mandátů.

Mimoparlamentní titovská Socialistická strana Slovinska nekandidovala, stejně ani žádná jiná strana hlásící se k socialismu. Strana s názvem „Komunistická“ patrně neexistuje.

 

Koronavirus v Číně

 

Ve druhé polovině dubna začaly prudce narůstat zjištěné případy nákazy novým koronavirem v Čínské lidové republice. Zatímco od února 2020 (!) do března 2022 byly evidovány jen desítky nebo stovky nově zjištěných nákaz denně v celé Číně (s 1,4 miliardami obyvatel!), od druhé poloviny dubna jsou to až téměř čtyři tisíce denně. Celkový počet aktivních případů přesáhl 30 tisíc (z toho ve vážném nebo kritickém stavu je jen 0,9 %), zatímco od dubna 2020 až do února 2022 se pohyboval pod třemi tisíci.

Světové sdělovací prostředky přinášejí zprávy o tvrdém boji proti šíření nákazy včetně přísných uzávěr, plošného testování a izolace velkého množství lidí v karanténních centrech, kde jsou umístěni v nepříjemných podmínkách v obrovských halách a údajně nejsou nijak léčeni, pouze sledováni. Pojednávají o nedostatku potravin, zásobovacích problémech a vykupování zboží ve strachu z karantény. Tyto údaje potvrzují někteří Číňané komunikující elektronicky se zahraničím.

Omezení v dopravě a kolabující čínské přístavy v důsledku koronavirových omezení představují vážný problém pro hospodářství nejen Číny, ale velké části světa.

V Číně, uplatňující přísná opatření, 24. dubna připadalo 14,9 nakažených koronavirem na milion obyvatel. V Česku, neuplatňujícím už prakticky žádná opatření, to bylo 183,14 nakažených na jeden milion.

Poměrně přísná opatření včetně úplného uzavření hranic nadále uplatňuje Korejská lidově demokratická republika, která dosud nepotvrdila žádný případ nákazy, nicméně podrobnější informace z ní nejsou dostupné.

 

Vojenská přehlídka a rozvoj bytové výstavby v KLDR

 

25. dubna se v Pchjongjangu konala vojenská přehlídka k 90. výročí založení Korejské lidové revoluční armády. Součástí byly kromě armády a studentů vojenských škol také síly veřejné a státní bezpečnosti, Dělnicko-rolnické rudé gardy a jednotka mimořádné protiepidemické prevence. Nechyběly strategické raketové systémy.

Generální tajemník Korejské strany práce a předseda pro státní záležitosti KLDR Kim Čong Un (poprvé na veřejné akci v maršálské uniformě) ve svém projevu vyzval vojáky, aby v drsných letech revoluce spolehlivě bránili přední linii třídního boje.

Krátce předtím byly u příležitosti 110. výročí narození Kim Ir Sena (15. dubna) předány nové obytné čtvrti Pchjongjangu s více než 10 tisíci byty, které byly poskytnuty k užívání obyvatelům zdarma. Mezi novostavbami je i 80patrový mrakodrap. Nové obytné budovy jsou průběžně stavěny a zdarma předávány obyvatelům po celé zemi, přestože čelí řadě problémů v důsledku sankcí, nepřízně počasí či dopadu koronavirové uzávěry trvající nepřetržitě od ledna 2020. Taková péče o řešení bytové problematiky nemá v současném světě obdoby.

 

Připravila redakce Kominternet-Dialogu.

Uzávěrka 28. 4. 2022 ve 20:00.