Tento román vyšel poprvé v roce 1896, tedy v roce autorovy smrti. Od tohoto data byl publikován mnohokrát v různých jazycích. U nás naposledy v roce 2019 v nakladatelství Černý drak, edici Základní kameny fantasy. Jedná se o obsáhlé dílo o několika stovkách stran. Má budit dojem středověké rytířské ságy. Morris společně se svým přítelem malířem E. Burne-Jonesem jej vybavili ilustracemi a kapitálami v gotickém duchu. V angličtině používá poměrně konzervativní jazyk, jehož úlohou je také přispívat ke klimatu románu.
Děj románu se může na první pohled jevit velmi banální a naivní. Mladý rytíř Ralf ze Země horských niv, nejmladší syn vládce Petra, se vydá i přes vůli otce do světa, aby jej poznal. Pohodlný život v jejich malé zemi se mu jeví jako nudný a nepodnětný. Po cestě se dozvídá o studni na konci světa, ve které je voda, jejíž doušek zajistí nesmrtelnost a pohodlný život tomu, komu se podaří ji najít a napít se z ní.
Mladý Ralf putuje ze své vlasti do různých zemí, setkává se s lidmi, kteří mu pomáhají, ale kteří také usilují o jeho život přímo nebo prostřednictvím různých pastí a intrik. Jiní se jej snaží přesvědčit ke snadnému životu.
V tomto díle se poprvé objevuje mapa fantaskního světa. Tento koncept si pak přivlastňují i jiní autoři; úplně nejtypičtěji Tolkien, ale třeba také Ecco. V příběhu vystupuje rovněž kouzelný předmět (amulet, který Ralf dostane od své kmotry). I tento prvek později přebírá právě Tolkien (prsten) a další autoři, třeba i J. Rowlingová.
Ralf musí často bojovat se svými nepřáteli, ale také sám se sebou. Větší část příběhu prochází se svou láskou Ursulou, kterou potká na cestě a zamilují se do sebe. Nakonec se jim podaří najít studnu na konci světa, ale musejí se rozhodnout. Bojí se napít, aby nezapomněli na ostatní svět, aby se nestali netečnými k utrpení ostatního světa, ale nakonec se osvěží vodou ze Stundy na konci světa. Také se bojí, že je doušek ze studny rozdělí. Vzhledem k tomu, že román vlastně popisuje život a vývoj přesvědčení samotného Morrise, tak se rozhodnou, že se napijí a společně vrátí. To se také stane a doma se Ralf stane moudrým a spravedlivým vládcem země po svém otci.
Tento román sloužil Morrisovi, aby vyjádřil řadu svých přesvědčení a ideálů, ale také vyslal ke čtenáři bezpočet vzkazů o životě, o jeho správném prožití. Morris věří v cestu za svým cílem, věří v pomoc a solidatiru, pospolitost, ve správnost rozhodnutí vždy se postavit nespravedlnosti a útisku, ctí pracovitost, ale také nade vše staví lásku a přátelství. Kritizuje různé politické modely, které mají reprezentovat jednotlivé pohádkové země. I to si vypůjčil mnohem později Tolkien.
Morris skvěle znal antické báje, staré anglosaské legendy i severské příběhy, a tak budoval i svůj příběh. Tento koncept se pak také stane běžným prostorem fantastických románů následujících generací autorů.
Autor se také snažil prostřednictvím svého díla vychovávat k estetice. Proto volil ilustrace připomínající středověké nebo romantické pohádky; proto používal velmi propracovaný jazyk; proto jeho hrdina činí čestná rozhodnutí, a proto šťastný konec, který symbolizuje Morrisovu víru ve vítězství socialismu. Morris chtěl napsat takovou knihu, která by byla modelem kvalitní literatury pro široké vrstvy, které by rozuměly, ale zároveň je vzdělávala a kultivovala.
Studnu na konci světa je třeba číst jako podobenství o cestě mladého člověka plného ideálů světem 19. století, jako dílo nepokojného, optimistického, usilovného, oddaného bojovníka za lepší svět.
O Morrisovi se můžete dočíst více zde.
