Michail Kononovič, vůdce mládežnického křídla zakázané Komunistické strany Ukrajiny (KSU), a jeho bratr Aleksander Kononovič byli zatčeni v Kyjevě ukrajinskými úřady a údajně by jim mohla hrozit poprava.
Tiskové oddělení Bezpečnostní služby Ukrajiny oba obvinilo z toho, že jsou „propagandisté“, jejichž cílem je „destabilizovat“ vnitřní situaci na Ukrajině. Stát je v podstatě obvinil z toho, že podle informací získaných od Světové federace demokratické mládeže (WFDY), globální organizace pokrokových mládežnických skupin, jednali jako agenti pro Rusko a Bělorusko.
V prohlášení vydaném v pondělí WFDY uvedla, že bratři Kononovičové, vůdci „naší ukrajinské členské organizace, leninského Komunistického svazu mládeže Ukrajiny“, známého také jako Komsomol, byli zadrženi „ukrajinským režimem během posledních hodin“.
Michail Kononovič je prvním tajemníkem komunistické mládežnické skupiny. Aleksander Konovič je předním aktivistou. WFDY varovala: „V následujících hodinách budou možná zavražděni.“ Vyzvala všechny své členské organizace po celém světě, aby odsoudily zatčení a požadovaly propuštění bratrů a zrušení jakéhokoli příkazu k popravě.
O bratrech Kononovičových bylo naposledy známo, že se účastnili demonstrace před americkým velvyslanectvím v Kyjevě, která požadovala, aby USA zastavily svou vojenskou expanzi v Evropě prostřednictvím NATO.
Vláda, která se ujala moci na Ukrajině v důsledku puče „Euro-Majdanu“ podporovaného Spojenými státy z roku 2014, postavila komunistickou stranu mimo zákon a zakázala jí kandidovat ve volbách. Mládežnická skupina této strany byla také postavena mimo zákon a její členové byli vystaveni politické perzekuci ze strany policie a soudů.
Po celé zemi vláda prosadila takzvaný „dekomunizační“ zákon, který nejen postavil mimo zákon KSU, ale také zakázal používání jakýchkoli komunistických jmen nebo symbolů na veřejnosti, nařídil zničení sovětských válečných památníků a zabránil jakémukoli vyučování o pozitivních aspektech sovětských dějin ve školách.
Ukrajinská vláda ještě vystupňovala perzekuci komunistů po vypuknutí občanské války ve východoukrajinských oblastech Doněcku a Lugansku v letech 2014-15. Strana varovala, že nacionalistická politika státu povede ke konfliktu na východě, a prohlásila, že se obává nastolení fašistické diktatury – vzhledem k rostoucí síle ozbrojených neonacistických živlů.
Místo toho, aby vyslyšela prosby KSU o vyjednávání, vedla vláda na východě válku, která si v letech 2014 až 2022 vyžádala odhadem 15 000 životů. Vůdce KSU Petro Symonenko byl ukrajinskou vládou označen za zrádce za to, že opakovaně naléhal na příměří a přímá jednání o zastavení bojů.
KSU volala po federalistickém řešení rozporů uvnitř Ukrajiny v počátcích občanské války, což předznamenalo Minské dohody. Ty měly zastavit boje v Doněcku a Lugansku poskytnutím autonomie těmto oblastem, ale vláda v Kyjevě nikdy dohody nedodržela.
Pokud jde o kádr a členy KSU, ti se nenechali odradit vládními právními zákazy a pokračovali v politické práci.
V rozhovoru, který v listopadu 2019 vyšel v Lidovém světě, Michail Kononovič – jeden ze dvou aktivistů, které v současnosti drží stát – diskutoval o mobilizaci Komunistického svazu mládeže proti privatizaci veřejných zemědělských pozemků vládou prezidenta Volodymyra Zelenského.
Po rozpadu Sovětského svazu v letech 1990-91 ukrajinská vláda opustila systém kolektivních zemědělských podniků, jenž v SSSR definoval socialistické zemědělství. Dřívější kolektivní vlastnictví půdy však bylo rozděleno mezi členy zemědělských podniků a byly zavedeny zákazy dalšího prodeje, aby byli drobní zemědělci chráněni před pohlcením firemními průmyslovými giganty.
Zelenského vláda tuto dlouholetou politiku zvrátila v roce 2019, což vedlo k obavám, že ukrajinskou zemědělskou půdu – která zabírá tolik místa jako Francie a Německo dohromady – spolknou zahraniční agrobyznysoví giganti.
Ukrajina je předním producentem pšenice; společně s Ruskem tvoří asi 30 % světové obchodované pšenice. Ruská invaze na Ukrajinu a následná válka narušily vývoz z obou zemí a způsobily prudký růst celosvětových cen pšenice. Mezinárodní inflace cen potravin, která již před válkou vytrvale rostla, bude jistě akcelerována – což povede k vyšším ziskům producentů mimo oblast konfliktu.
Michail Kononovič situoval vládní pronásledování komunistů do kontextu neoliberální hospodářské politiky marketizace a privatizace, jako je prodej půdy, která se prosazuje od převratu v roce 2014.
Po celá 90. léta a většinu nového tisíciletí byla KSU největší stranou v ukrajinském parlamentu a v posledních volbách před svým zákazem získala téměř tři miliony hlasů. Často stála jako překážka pokusům mnoha vlád odprodat větší část veřejného majetku a zdrojů zděděných po sovětském socialismu.
Kononovič řekl, že postavení KSU mimo zákon mělo za cíl „vyčistit politické pole levicových stran, aby nezasahovaly do snižování sociálních standardů a prodeje půdy“. Kononovič přirovnal boj k odporu proti nacistickým okupantům během druhé světové války a řekl: „Prodej [veřejné] půdy je náš Stalingrad – ani o krok zpět! Žádný prodej půdy!“
Rodina Kononovičových byla opakovaně terčem útoků státních orgánů i fašistických milicí. Podle záznamu v Evropském parlamentu se Michail Kononovič a další členové Komsomolu stali oběťmi útoku pravicových radikálů, když v roce 2016 nechávali květiny u pomníku vojákům Rudé armády, kteří bojovali proti Hitlerovi. Kononovič utrpěl vážné rány do hlavy a další člen téměř přišel o zrak.
Fašistické gangy se pokusily zatlačit na nemocniční personál, aby zraněné komunisty neléčil, a také poté pravidelně zastrašovaly Kononovičovu ženu a dceru u nich doma.
Od tiskového času není známo postavení obou bratrů, Michaila a Aleksandera Kononovičových, ani podmínky, za kterých jsou zadržováni.
Informace od KSU je stále obtížné získat kvůli bojům v Kyjevě a jeho okolí a kvůli tomu, že webové stránky strany a kanály elektronické komunikace jsou od doby těsně po začátku války blokovány vládou.
7. března 2022 C. J. ATKINS pro People’s World
Překlad Vl. Se
