Skip to content

Vytvořili poušť a nazvali ji mírem: turecká válka o vodu proti Rojavě

V bibli je nazván velkou řekou. Eufrat živil kolébku civilizace ve starověké Mezopotámii. Pro Turecko je ale další válečnou zbraní. Turecký systém obrovských přehrad není jen o zavlažování a výrobě elektrické energie ve vodních elektrárnách. Je to zdroj politické moci nad celou oblastí. 

Geografie dovolila Turecku kontrolovat přes 90 % vody, jež proudí Eufratem, a 44 % vody Tigridu. Projekt dvaadvaceti přehrad v jihovýchodní Anatolii dal turecké vládě možnost škrtícího sevření Sýrie a Iráku, a ty vůbec nepochybují, že ji využije. 

Turecko už od roku 2019 přiškrtilo tok vody do Iráku, odhadem na 80 % množství z roku 1975, což vedlo ke vzniku pouště a k masovému vystěhovávání obyvatel, a o 40 % snížilo už tak nedostatečnou dodávku do Sýrie.  Číst dál →

Ze zahraničí | redakce |

Biden zachovává protikubánský postoj – stejně jako Trump 

Americký prezident Joe Biden zatím plně naznačuje, že jeho politika vůči Kubě se neodchýlí od politiky Trumpovy vlády. Letos v březnu americké úřady agentuře Reuters sdělily, že Kuba není pro Bidena vrcholným bodem zahraniční politiky. Prohlášení bylo ponecháno otevřené interpretaci až do této chvíle, kdy se současná americká vláda rozhodla ponechat Kubu na seznamu jednostranných a hanlivých sponzorů terorismu. Podmínky pro vyhoštění jsou do značné míry založeny na tom, jak velký vliv USA daná země na seznamu umožní – jinými slovy, stát se americkým komplicem v zahraniční politice je nutnost. Číst dál →

Ze zahraničí | redakce |

Alexej Navalnyj: Proč Biden podporuje ruského fašistu?

Právě v době, kdy se demokraté v Kongresu pokoušeli obvinit Trumpa z fašistického řádění 6. ledna, vyjádřil prezident Joe Biden podporu ruskému politickému vůdci spojenému s gangem srovnatelným s Pyšnými hochy (Praud Boys). Při svém prvním kontaktu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ve funkci amerického prezidenta Biden okamžitě naléhal na propuštění protiputinovského kandidáta Alexeje Navalného.

Navalného notoricky známý rejstřík je v Rusku dobře známý. Američtí a němečtí představitelé, kteří ho popisují jako disidentského novináře, investigativního blogera nebo protikorupčního aktivistu, klamou.

Číst dál →

Ze zahraničí | redakce |

OS ČMS proti bossingu a stalkingu v Olomouci

„Ty k…., postarám se o to, aby tě nikdo v České republice nezaměstnal! Nebudeš nikde pracovat, to zařídím!“, křičel své výhružky na olomoucké ulici na svou bývalou zaměstnankyni manažer neředínské Pizzy Caruso Piero Caruso.

Tento problematický „podnikatel“ se dostal do hledáčku Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska kvůli jeho krytí šikany a diskriminačním podmínkám ve zmíněném podniku. Odborové sdružení nechalo po závažných informacích od interních zdrojů z podniku prověřit hygienické podmínky, konkrétně používání prošlých surovin a další neduhy, jejichž dokumentaci má OS ČMS k dispozici. Číst dál →

Odbory Z domova | redakce |

Stanislav Grospič a OS ČMS na podporu trpící Palestiny

S ohledem na tragické skutečnosti současné izraelské agrese proti původním obyvatelům Palestiny považuji za svou osobu a za třídně orientované odborové hnutí reagovat slovy solidarity s trpícím lidem Palestiny. Společně se tak připojujeme k současnému i předchozím prohlášením Světové odborové federace, která od svého vzniku v roce 1945 vyjadřuje aktivní podporu myšlenkám antikoloniálního boje, boje proti rasismu a za právo na emancipaci arabského lidu.

I přes dlouhotrvající masivní protipalestinskou kampaň režimních médií a reakční části politického spektra (tedy pravice, šovinistů i zrádců ze sociální demokracie) nebudeme ustupovat a šířit (i proti smyslu rezolucí OSN) lživou legendu, která dělá z obětí viníky a naopak. Číst dál →

Odbory Ze zahraničí | redakce |

K výročí založení KSČ

aneb naše postoje k současnému stavu antikapitalistického hnutí

 

Úvod

 

Od vzniku a zahájení činnosti Kominternet-Dialogu zkraje jara r. 2020 jsme se jako redakce k otázkám týkajícím se komunistického, dělnického a pokrokového[1] hnutí záměrně tématicky nevyjadřovali. Ne že bychom v řadě článků jeho stav nereflektovali. Snažili jsme se však k této otázce přistupovat pozitivně – zabývat se aktuálními problémy, které se týkají sociálních tříd a vrstev, jež chceme oslovovat, navrhovat řešení a jaksi na okraj zmínit skutečnost, že současné hlavní politické síly považované za komunistické či pokrokové jakéhokoliv řešení nejsou schopny, resp. jsou přímo součástí problému.

V tomto roce si připomínáme sto let od vzniku komunistického hnutí v Československu – nejen KSČ (14. – 16. května 1921, zásadní slučovací sjezd KSČ a některých jinonárodních marxistických skupin 30. 10. – 2. 11. 1921), ale také např. Komunistického svazu mládeže (20. 2. 1921). Rozhodli jsme se, že je při této příležitosti, ale zejména v současné mezinárodní a domácí situaci nezbytné, abychom naše postoje k současnému stavu hnutí představili. Proč? Aby bylo patrné, že ve změti různých ve své většině zdánlivě antikapitalistických alternativ se profilujeme zcela odlišně, nabízíme jiné pohledy na problémy, spolupráci a východiska z dnešní všeobecné krize kapitalismu. Číst dál →

Historie a teorie Mládež Odbory Z domova | redakce |

Zábory půdy v jedenadvacátém století – nahromadění cestou zemědělského vyvlastnění 

Zábory půdy – ať už iniciované nadnárodními společnostmi a soukromými investičními firmami pocházejícími z kapitalistického jádra, výsostných majetkových fondů na Středním východě nebo státních veličin jako je Čína a Indie – jsou teď trvale ve zprávách.1 Například v červenci 2013 kolumbijský velvyslanec ve Spojených státech se vzdal účasti na právnicky pochybné snaze pomoci americké společnosti Cargill použít „krycí“ společnosti (nebo „prázdné“ spol.; angl. shell companies; firmy, které samy o sobě existují jen na papíře a obvykle jsou použity ke krytí činnosti někoho jiného; pozn. překl.) k nashromáždění 130 000 akrů (52 600 ha) půdy. Záměrem bylo ji použít k zemědělské produkci, ale existuje i půda zabíraná k jiným účelům, jako je dolování nebo stavba silnic, budov a přehrad. V lidských podmínkách zábor půdy znamená, že jsou zbavení půdy skuteční lidé a rodiny. Když lidé ztratí přístup k půdě, ztratí i své prostředky k získání jídla, ztratí svá společenství a svou kulturu.  Číst dál →

Historie a teorie Ze zahraničí | redakce |

Ne americko-ukrajinské válce s Donbasem a Ruskem! 

Zastavte útoky dronů na civilisty!

Přestaňte zabíjet děti!

Spravedlnost pro oběti masakru v Oděse v roce 2014!

 

Pravicová ukrajinská vláda, podporovaná Spojenými státy a dalšími západními mocnostmi, je už sedm let ve válce s lidem nezávislými Doněckou a Luganskou republikou v oblasti Donbasu na východě Evropy. Podle OSN bylo zabito přibližně 14 000 lidí. Lid Doněcka a Luganska žije pod surovou vojenskou blokádou Ukrajiny a jejích západních spojenců. 

22. března zastřelil snajpr nedaleko hlavního města Doněcka jedenasedmdesátiletého důchodce.

3. dubna zabila v doněcké vesnici Alexandrovskoje bomba ukrajinského vojenského dronu pětiletého Vladika Šikova a zranila jeho šestašedesátiletou babičku.

4. dubna zranil jiný ukrajinský dron civilistu v luganské Nikolajevce.  Číst dál →

Ze zahraničí | redakce |

Na Kavkaze je mírová smlouva, ale ne mír

rozhovor Loren Balhornové s GEORGI DERLUGUIAnem

 

Vloni na podzim byla Arménie zničena šestitýdenní válkou se sousedním Ázerbájdžánem, jež skončila rozmístěním ruských mírových sil ve sporném Náhorním Karabachu. Mírová smlouva ale nedosáhla ničeho k vyřešení hlubších příčin konfliktu v etnicko-nacionalistickém sváru, jenž vře od pádu SSSR.

 

Vloni v září, když byla většina světa zaujatá posledním vzestupem pandemie covidu-19, v oblasti Kavkazu, známé jako Náhorní Karabach, propukla šestitýdenní válka. Ázerbádžán, podporovaný Tureckem, bojoval s Arménií a neuznanou etnicky Arménskou republikou Arcach o území, jež Arménie a Arcach kontrolovaly od roku 1994. Číst dál →

Ze zahraničí | redakce |

Hody, hody, doprovody, dejte vakcínu jakoukoliv… 

Tento článek (pod odlišným názvem) je překladem pravidelného týdenního sloupku indického historika Vijaye Prashada uveřejňovaného na stránkách Institutu tří kontinentů pro sociální výzkum (The Tricontinental Institut for Social Research, https://thetricontinental.org/newsletterissue/13-peoples-vaccine/). Poznámky a komentáře překladatele jsou uvedeny kurzívou. 

Podle oficiálně zveřejněných dat, téměř tři miliony lidí přišly o život v souvislosti s novým koronavirem (SAR-CoV-2) a přes 128 milionů lidí bylo nakaženo, přičemž mnoho z nich se bude dlouhodobě potýkat se zdravotními následky. Do této chvíle bylo naočkováno zhruba 1,5% celosvětové populace 7,7 obyvatel Země. Z toho 80% z naočkovaných pochází z pouhých 10 zemí světa! V únoru 2021 Institut tří kontinentů varoval před lékařským apartheidem, který určil, jak se vakcíny budou rozdělovat.  Číst dál →

Ze zahraničí | redakce |

Pohled z irského venkova 

Rozhovory o CAP (Common Agriculture Policy; Společná zemědělská politika Evropské unie; pozn. překl.) se zastavily. To znamená žádné nové ekologické plány, dokud mocnosti, které jsou stranami jednání, nebudou jedna ruka s kapitalismem velkých peněz. Výsledek samozřejmě prospěje velkým společnostem a továrnám, nikoli malým či středním zemědělcům, pracovníkům jatek nebo venkovským námezdním silám. 

Teď, když rozhovory začínají, potřebujeme, aby v Evropské unii byly slyšet všechny hlasy poslanců EP, kteří chápou problémy pracujících. Potřebujeme víc poslanců jako Clare Dalyová a Mick Wallace.

 

Covid

Situace v masokombinátech je, co se týče covidu, nejhorší v zemi (Irská republika; pozn. překl.). Ubytování zahraničních pracovníků je naprosto otřesné, se čtyřmi až deseti osobami v jedné místnosti, potom pracujícími v různých provozovnách. 

Zlá situace těchto migrujících pracovníků je celonárodní skandál. Masokombináty jejich podmínky už dlouho ignorují. Jsou, spolu se zemědělci, bezdůvodně vykořisťovaní, a vláda k tomu ani necekne. Nemá na srdci zájmy lidí. Kapitalismus je nepřítel pracujících, venkovských i městských.  Číst dál →

Ze zahraničí | redakce |

„Prodávají nám naši pšenici za trojnásobnou cenu“ 

Ženy-zemědělkyně a pomocní zemědělští dělníci, bojující za svá půdní práva, protestovali v Bombaji proti novým zemědělským zákonům, aby ještě více neprodělávali na prodeji toho, co vypěstovali, pod minimální zaručenou cenou.  

Laxmibai Kale přichází každý rok o část úrody. Není to kvůli prudkým lijákům nebo suchu či ubohým zemědělským technikám. „Naše úroda je zničená proto,“ říká šedesátiletá Laxmibai, „že panchayat (v indickém kastovnictví vesnická pětičlenná rada starších; pozn. překl.) dovoluje zvířatům se na půdě pást. Ztratila jsem přehled o ztrátách, jež jsme utrpěli.“ 

Pětiakrové (cca 2,02 ha) políčko ve vesnici Mohadi v oblasti (okresu) Nashik, jež Laxmibai a její manžel Waman obdělávají po tři desetiletí, je součástí Tiranu – vládou kontrolovaných obecních pozemků, využívaných jako pastviny. Pěstují tu tur (druh hrášku), proso, čirok a rýži. „Členové panchayatu (druh místní samosprávy; pozn. překl.) říkají, že proti nám podají žalobu, pokud nedovolíme vesničanům pást jejich dobytek na našich pozemcích,“ říká.   Číst dál →

Ze zahraničí | redakce |

Rolnickou tiskovou konferenci v Ahmedabadu zastavila policie, předáci byli zadrženi  

Tisková konference byla zorganizovaná k oznámení řady programů, jež budou organizovány rolníky v Gudžaratu 4. a 5. dubna za přítomnosti šéfa BKU Rakeshe Tikaita a dalších předáků koalice rolnických odborů Samyukt Kisan Morcha.

26. března vtrhla ahmedabadská policie na tiskovou konferenci pořádanou rolníky a zadržela několik rolnických předáků, kteří promlouvali k veřejnosti. Mezi zadrženými jsou Yudhvir Singh, celonárodní generální tajemník odborového svazu Bharatiya Kisan; Gajendra Singh ze stružení Dharti Putra; J. K. Patel z nadace Jagatat, sídlící v Gudžaratu, a gudžaratští místní rolníci.

Yudhvir Singh právě promlouval k reportérům, když ho vyhnala policie s prohlášením, že rolníci nemají k pořádání tiskové konference povolení.   Číst dál →

Ze zahraničí | redakce |

Nepoučitelná společnost po roce pandemie

Déle než rok už platí v Česku mimořádná opatření proti pandemii nového koronaviru, s krátkou letní přestávkou. Zdálo by se, že za tu dobu by si zdrcující většina společnosti měla uvědomit vážnost situace a nezbytnost práce pro její překonání. Skutečnost, kterou vidím a slyším kolem sebe, tomu však vůbec neodpovídá.

Zvlášť patrné je to po zpřísnění opatření od 1. března. Zatímco režimní média trvale tvrdí, že tato jsou vesměs dodržována, jen letmým pohledem na ulice měst a další veřejná prostranství každý vidí, že to platí nanejvýš „tak nějak napůl“, spíše ani to ne.

Dokonce i v některých velkých podnicích se stovkami zaměstnanců nikdo pracovníky ani neinformoval o tom, že by nějaká mimořádná opatření platila, natož aby je vymáhal. V březnu minulého roku se vyvěsily cedule s příkazem nosit roušky, během léta si všichni zvykli, že už to neplatí, a při tom zůstalo. Kdo nesleduje sdělovací prostředky, vlastně ani neví, že by měl nosit na pracovišti respirátor, nebo se to dozví jen neoficiálně z doslechu a nepřikládá tomu význam. Celá řada zaměstnanců včetně vedoucích pracovníků se tváří, že buď o ničem nevědí, nebo tvrdí, že se na ně vztahuje výjimka (a někteří si to možná opravdu myslí – dlouho platila výjimka při dvoumetrovém rozestupu a informace o jejím zrušení se mezi pracující často nedostala jinak než z médií).

Číst dál →

Z domova | redakce |

Zemřela uznávaná egyptská feministka Nawal El Saadawi

Ve věku 89 let zemřela zuřivá obhájkyně ženských práv v Egyptě a v arabském světě, jejíž spisy se zaměřovaly hlavně na feminismus, domácí násilí vůči ženám a náboženský extremismus. (Associated Press 22. března 2021)

 

Káhira: Nawal Saadawiová, proslulá egyptská feministka, psychiatrička a spisovatelka, jejíž spisy po celá desetiletí rozdmychávaly spory v převážně konzervativní společnosti, zemřela po stářím způsobených zdravotních potížích v Káhiře v neděli 21. března ve věku 89 let.

Egyptská ministryně kultury Inas Abdel-Dayemová vyjádřila nad jejím úmrtím smutek a dodala, že její spisy vyvolaly rozsáhlé intelektuální hnutí.

Nawal El Saadawiová, narozená v říjnu 1931 v jedné vesnici v deltě Nilu severně od Káhiry, studovala lékařství na Káhirské univerzitě a na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Pracovala jako psychiatrička a univerzitní učitelka a sepsala desítky knih. Také pravidelně psala do egyptských deníků. Číst dál →

Ze zahraničí | redakce |

Greta hoří!

Reportáž o indických rolnických bouřích z pohledu těch – a pro ty -, kteří o Indii předtím nic (nebo alespoň skoro nic krom toho, kde ji hledat na mapě) nevěděli, přinesl měsíčník The ColdType.

 

Povstání indických zemědělců je bizarní svět, kde protivládní „povstalci“ jsou hrdinové utlačovaných, oslavovaní a velebení twitterem stejně jako mezinárodními celebritami

Amerika není jediná země, jíž zmítají nepokoje. Indie v podstatě obývá obdobnou dimenzi s úplně stejnými disharmonickými prvky – zuřícími davy, vůči korporacím přátelskou vládou,  „smrtící vzpourou“, militarizovaným kapitálem hemžícím se vojsky, podvratným zahraničním vlivem, uzly seberozporů a twitterovým rozhodováním, kdo dostane hlas a kdo ne. Číst dál →

Ze zahraničí | redakce |

Projev zástupce KLDR na 46. zasedání Rady OSN pro lidská práva

12. března 2021 přednesl na 46. zasedání Rady OSN pro lidská práva projev stálý zástupce Korejské lidově demokratické republiky při Sekretariátu OSN a mezinárodních organizacích v Ženevě Han Te Song.

Při projednávání čtvrtého bodu programu (situace v oblasti lidských práv ve všech zemích) uvedl, že ačkoli byla Rada OSN pro lidská práva zřízena jako platforma pro dialog s cílem nediskriminačního, spravedlivého a rovného zohlednění všech otázek lidských práv, dnes je diskuse o tématech lidských práv zpolitizována v závislosti na opovrženíhodných zájmech Západu a že Rada pro lidská práva byla přeměněna na platformu, kde je situace v oblasti lidských práv některých suverénních států prezentována jako zločin na základě falešných a vykonstruovaných materiálů.

Číst dál →

Ze zahraničí | redakce |

Rudolf Cortés a socialistická kultura Československa

16. března 2021 uplynulo 100 let od narození jednoho z nejslavnějších českých zpěváků a bezpochyby největší hvězdy československé populární hudby 50. let Rudolfa Cortése (16. 3. 1921 – 12. 12. 1986). Příjemně mě překvapilo, že tomuto výročí věnovala pozornost zařazením vzpomínkových pořadů i Česká televize.

Život a dílo Rudolfa Cortése nelze oddělit od dějin československé kultury 40. – 80. let minulého století. Příznačná pro svou dobu je i poválečná změna jeho občanského jména Kraisinger (po otci, bednáři z Plzně) na Cortés (po matce, narozené v Brazílii), v době, kdy německá příjmení byla v československém prostředí trnem v oku (s výjimkou Gottwalda). Číst dál →

Historie a teorie Kultura | redakce |

Indická socialistka Kavita Krishnanová o protestech zemědělců: „Naděje spočívá ve hnutích“

Protesty proti třem novým zemědělským zákonům, jež vyhlásila vláda Narendry Modiho, na okrajích Dillí pokračují, protože bezvýchodná situace mezi zemědělskými odbory a vládou stále trvá.

Zelená levice (Green Left, australští socialisté; pozn. překl.) hovořila s Kavitou Krishnanovou, šéfkou, tajemnice Celoindického sdružení pokrokových žen a účastnice boje zemědělců proti Modiho režimu.

„Protesty jsou stále ostré, zemědělci jsou odhodlaní, že neustoupí a neukončí protesty, dokud tyto tři zákony nebudou zrušeny,“ řekla.

V Pandžábu je doba sklizně a zemědělci se střídají v pendlování tam a zpět, aby souběžně s protesty sklizeň zvládli. „Protestující mají spoustu podpory od indické veřejnosti. Velká většina Indů má nějaký vztah k zemědělským komunitám. Většina migrujících dělníků (ve městech) přichází z vesnic.“ Číst dál →

Odbory Ze zahraničí | redakce |

Protesty indických zemědělců: Ostrá zkouška demokracie?

Dějiny v Indii nabírají nový směr, jak protesty zemědělců nejeví známky toho, že by se podvolili zkostnatělému postoji vlády. Od začátku protestů proti několika zemědělským zákonům už uplynulo přes šest měsíců. Několik kol rozhovorů mezi oběma stranami zatím končí ve slepé uličce, když ani jedna není ochotná ustoupit ze svých příslušných postojů. Indická demokracie i vedení jistě vykazují znaky, jež byly výrazně viditelné už dřív v lidově osvobozeneckém boji proti koloniálním mocnostem. Symbolická změna je, že tento protest je proti vládě, demokraticky zvolené k moci samotnými Indy a ne dosazené silou. Nicméně striktní postoj, jenž vláda vůči protestům zemědělců zaujala, sotva naznačuje, že by vůdci přikládali adekvátní význam demokratickým principům zakotveným v indické ústavě.

Móhandás Karamčand (Mahátma) Gándhí, známý jako Otec národa, přikládal velký význam ztotožnění se s tehdejšími obyčejnými Indy, když vedl boj za svobodu proti Britskému impériu. Rozhodl se oblékat jako oni, jíst a žít jako oni, a uspěl v získávání jejich podpory. Tato stránka indických dějin je označována jako jasný signál, že když se získá pro jakýkoliv boj podpora lidí, vyhlídky na úspěch silně narostou. Vedení žádné úrovně nemůže uspět, když jej lidé nebudou podporovat. Číst dál →

Ze zahraničí | redakce |