KS Řecka (KKE): Prohlášení o íránském útoku proti Izraeli a eskalaci války na Blízkém východě
Tisková kancelář ÚV Komunistické strany Řecka (KKE) v prohlášení (zde v řečtině) o eskalaci války na Blízkém východě po útoku íránských raket a dronů proti Izraeli zdůrazňuje:
„Očekávaný útok Íránu na Izrael jako odveta za zločinný útok izraelského státu na íránskou ambasádu v Damašku v Sýrii, který měl za následek smrt íránských představitelů, představuje nebezpečnou eskalaci války na Blízkém východě, která by mohla dosáhnout děsivých rozměrů v případě útoku Izraele a jeho spojenců proti Íránu.
KKE od prvního okamžiku varovala, že izraelská okupace a genocida proti palestinskému lidu s podporou USA, NATO a EU, izraelské útoky v Sýrii a Libanonu, stejně jako imperialistické soupeření v Rudém moři, za přítomnosti euroatlantických vojenských sil a účasti Řecka stanoví podmínky pro zobecnění války a otevřou tak „brány pekla“. Obyvatelé regionu spolu s řeckým lidem jsou uprostřed velkého nebezpečí.
Řecko, s odpovědností vlády ND a spoluúčastí SYRIZy, PASOKu a dalších stran, má po krk dvou simultánních imperialistických válek na Blízkém východě a na Ukrajině s bolestivými následky.
Lidový požadavek směrem k vládě ND zní, aby okamžitě stáhla svou podporu vražednému státu Izraele a odpoutala naši zemi od imperialistických válek, uzavřela základny a infrastruktury USA-NATO, aby se vrátila fregata „Hydra“ z EU. Operace ASPIDES v Rudém moři musí být posílena.
Lidé by se neměli smířit s tím, že se stanou „potravou pro děla“ pro imperialisty, pro zájmy řecké buržoazie, musí rozhodně odsoudili vládu ND a NATO. Musí posílit KKE, která důsledně bojuje za mírumilovný život národů, za setřesení kapitalistické brutality, která plodí války, chudobu a uprchlíky“.
Komunistická strana Izraele-Hadaš: Netanjahuova fašistická vláda na pokraji způsobení humanitární katastrofy v Rafahu
“Izraelská fašistická vláda je na pokraji vyvolání humanitární katastrofy v Rafahu,” uvedly Hadash a Komunistická strana Izraele (CPI) ve společném prohlášení v pondělí 6.května.
Izraelští komunisté protestují proti plánu krajně pravicová izraelské vlády „bombardovat a napadnout oblast Rafahu na egyptské hranici, kde sídlí statisíce vysídlených lidí“, Hadash a CPI varují před „masovým vražděním a humanitární katastrofou spojenou s bombardováním velmi malá oblasti s více než milionem vysídlených lidí.”
Zahájení takové operace by znamenalo „obětování unesených a rukojmích na oltář přežití krvavé a vražedné vlády,“ pokračuje a vyzývá mezinárodní společenství, aby zasáhlo s cílem dosáhnout příměří a ukončení nepřátelství.
Podle poslance Hadaše Ofera Cassifa: „Pouhé dny poté, co jeho vláda v zásadě souhlasila s egyptským rámcem příměří v Gaze výměnou za propuštění izraelských rukojmích, Netanjahu spěchal změnit názor, když se ukázalo, že Hamás podmínky přijal. Neexistuje žádné jiné vysvětlení pro tento nesmyslný obrat než jako pokračování kapitulace ničemným kahanistům, na jejichž podpoře jeho vláda závisí.”
„Pro tyto zločince není ‚totální vítězství‘ nic menšího než úplné zničení Gazy a jejích občanů ve stejném období, kdy slavíme Den památky obětí holocaustu. Pro ně jsou životy umírajících rukojmích, kteří byli mučeni zločinci Hamásu přes sedm měsíců, bezcenné – oběť, kterou stojí za to přinést na oltář vlády zvěrstev a krvavého mesiáše. Nejenže je tento postoj morálně odporný, ale je také proti skutečným zájmům občanů Izraele, kteří jsou opakovaně obětováni ve prospěch hrstky nenávistných a pomstou posedlých šílenců. Vyzývám celou veřejnost, aby využila všech dostupných nenásilných prostředků, aby se vyhnula zkáze pro Gazu, rukojmí a nás všechny. Zastavte válku! Všechno pro všechny, hned!“ řekl.
Izrael zahájil ofenzívu na Rafáh v pondělí poté, co Netanjahu odmítl příměří a prohlásil, že chce pokračovat ve válce. Poté, co shodily letáky s žádostí Palestinců deportovaných do Rafahu, aby opustili „bezpečné“ město, izraelské letectvo bombardovalo východní Rafah. Zpanikařené obyvatelstvo už neví kudy kam.
Civilisté byli povoláni k přesunu do rozšířené humanitární zóny v oblastech al-Mawasi a Khan Younis na jihu Gazy. Izraelské okupační síly nařídily obyvatelům devíti bloků ve východním Rafáhu, aby se „dočasně přesunuli“ do takzvané „rozšířené humanitární oblasti“ v Al Mawassi. Oblast navržená k evakuaci je asi 31 kilometrů čtverečních a zahrnuje obecní oblast Al Shokat, čtvrť As Salam, Al Juneineh, Tal Azar’a a Al Bayuk. Tato oblast byla před 7. říjnem domovem asi 64 000 Palestinců a v současnosti zahrnuje devět míst, kde sídlí vnitřně vysídlené osoby, tři kliniky a šest skladů. S dnešními příkazy k evakuaci bylo podřízeno příkazům k evakuaci 277 kilometrů čtverečních nebo asi 76 procent pásma Gazy; to zahrnuje všechny oblasti severně od Vádí Gazy, jejichž obyvatelům bylo na konci října nařízeno evakuovat, a rovněž specifické oblasti jižně od Vádí Gazy, u nichž je izraelská armáda plánována k evakuaci od 1. prosince.
Okupační armáda odhaduje, že v jižních čtvrtích Gazy je nařízena evakuace asi 100 000 obyvatel a lékařské zdroje z Gazy říkají, že v Rafáhu bylo zabito 26 civilistů, když Izrael zahajuje nucenou evakuaci před pozemní operací. Mezi odpolednem 3. května a 6. května bylo podle ministerstva zdravotnictví (MoH) v Gaze za posledních 24 hodin zabito 113 Palestinců a 241 zraněno, včetně 52 zabitých a 90 zraněných. Mezi 7. říjnem 2023 a 6. květnem 2024 bylo v Gaze zabito nejméně 34 735 Palestinců a 78 108 Palestinců bylo zraněno, uvádí MZ v Gaze.
V pondělí večer vůdce Hamásu Ismail Haniyeh řekl katarskému premiérovi Mohammadu bin Abdulrahmanu Al Thanimu a šéfovi egyptské rozvědky Abbasi Kamelovi, že palestinská skupina přijímá jejich podmínky pro příměří s Izraelem, podle oficiálního oznámení Hamásu. Totéž řekl Al-Džazíře vysoký představitel Hamásu.
Izrael opakovaně prohlásil, že nepřijme dohodu, jak opakovaně požadoval Hamás, která podmiňuje propuštění rukojmích ukončením války. V sobotu navíc oficiální zdroj, všeobecně považovaný za premiéra Benjamina Netanjahua, uvedl, že ani Izrael nezmocnil zprostředkovatele, aby vydávali záruky ukončení války.
Američtí, egyptští a katarští zprostředkovatelé v posledních dnech vyjednávali s Hamásem o třífázovém návrhu, zeleně osvětleném Izraelem. Návrh nebyl zveřejněn, ale údajně v první fázi počítá s osvobozením 33 žijících rukojmích – žen, dětí, starých lidí a nemocných – během 40denního příměří výměnou za stovky palestinských vězňů.
Podle oznámeného textu nabídky by nepřímá jednání mezi Izraelem a Hamásem začala znovu 16. dne příměří, aby se stanovilo uspořádání k obnovení udržitelného klidu v Gaze během druhé a třetí fáze dohody. Ve druhé fázi budou všichni zbývající žijící vězni propuštěni během dalšího 42denního příměří výměnou za stovky dalších vězňů z ochranky a izraelská okupační armáda se stáhne z Gazy. Třetí a poslední fáze dohody bude opět trvat 42 dní a Hamás by měl údajně předat těla těch, kteří byli zabiti 7. října nebo zemřeli v zajetí, výměnou za těla palestinských vězňů, kteří zemřeli v izraelské vazbě.
Obnova pásma Gazy by začala během první fáze dohody, počínaje obnovou silnic, elektřiny, vody, kanalizace a komunikační infrastruktury v Gaze. Přípravy na pětiletý plán rekonstrukce domů a civilní infrastruktury v Gaze by byly dokončeny během druhé fáze dohody a výstavba by začala ve třetí fázi.
Rasistický ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir odmítá, že Hamás přijal příměří jako „trik“. „Na triky a hry Hamásu existuje pouze jedna odpověď – okamžitý rozkaz dobýt Rafah, zvýšit vojenský tlak a pokračovat v drcení Hamásu, dokud nebude zcela poražen.
V pondělí večer členové rodiny rukojmích zablokovali části Begin Road poblíž armádního velitelství a Ayalon Highway a vyzvali k zastavení palby a návratu rukojmích. Demonstrace proběhly krátce poté, co vůdce Hamásu Ismail Haniyeh informoval katarského premiéra a šéfa egyptské rozvědky, že přijal jejich návrh na příměří. Další demonstrace proti ofenzívě zahájené v Rafahu a válce v Gaze se konaly v centrálním Tel-Avivu, Jeruzalémě, Haifě a Beerševě.
maki.org.il
Komunistická strana Irska: K 50. výročí teroristického útoku Dublin-Monaghan v roce 1974
Prohlášení: 50. výročí britského státního teroristického útoku na irský lid v roce 1974.
Komunistická strana Irska/Páirtí Cumannach na hÉireann znovu vyjadřuje solidaritu s rodinami obětí bombových útoků v Dublinu a Monaghanu v roce 1974 k 50. výročí těchto bombových útoků, které zavraždily 33 a zranily 300 našich spoluobčanů a zanechaly mnoho rodin a jedince zjizvené na celý život jak emocionálně, tak fyzicky.
Bombardování probíhalo pod vedením a koordinací britské státní vojenské rozvědky s využitím jejích zástupných sil loajálních polovojenských jednotek při této příležitosti Ulster Volunteer Force (UVF).
Ve dvou velmi rušných dublinských ulicích vybuchly tři nálože v době, kdy tisíce pracujících lidí nakupovalo nebo odcházelo domů z práce. Třetí dublinská bomba prozkoumaná poblíž Kildare St. Monaghanská bomba byla odpálena v srdci města.
Tehdejší irská vláda, koalice Fine Gael a Labour Party, byla jednou z nejreakčnějších proimperialistických vlád vytvořených irskou vládnoucí třídou. V době útoku irská vláda zaváděla režim represe proti republikánům a všem, kteří vyjádřili solidaritu s lidmi v šesti okresech. Irské vlády zveřejnily Barronovu zprávu o bombových útocích v roce 2003, která odhalila chaotickou povahu vyšetřování Garda Síochána ohledně teroristického útoku na irský stát, který řídil britský stát.
Útok britského státu byl zprávou irské vládě irskému lidu o pravděpodobných důsledcích jakékoli podpory nebo solidarity s nacionalisty v 6 okresech.
Britové nadále blokují a předvádějí, pokud jde o dodávky všech materiálů souvisejících s těmito událostmi. Před 50 lety bylo v zájmu britského státu bombardovat Dublin a Monaghan a stále je v jeho zájmu zablokovat jakékoli další odhalování tohoto státem řízeného zločinu. Britský stát chránil a nadále chrání všechny, kdo plánovali a provedli bombové útoky.
V době, kdy si irská vládnoucí třída přeje užší spojení s NATO, je třeba mít na paměti, že Británie tehdy byla a zůstává jedním z nejagresivnějších členů NATO. Útok ukazuje, že Británie se nestará o irskou demokracii, neutralitu a suverenitu. Britský stát tehdy stejně jako nyní nadále chrání své zájmy a vměšuje se do záležitostí irského lidu. Každá generace si musí vzít lekci z historie, že britský imperialismus nemá přátele, ale pouze zájmy, kterým by mohl sloužit a sledovat je.
solidnet.org
Europoslanci KS Řecka (KKE) odsuzují hanebnou rovnici Evropského parlamentu mezi komunismem a fašismem
Europoslanci Komunistické strany Řecka (KKE) odsuzují novou antikomunistickou podlost Evropského parlamentu rozesláním předvolebního inzerátu na účast v evropských volbách konaných 9. června s tím, že:
„V krátkém filmu se propagandistickým mechanismům EU podařilo vytvořit nehistorický nepořádek tím, že do jednoho pytle dali výpovědi lidí, kteří zažili nacistické zvěrstvo, s takzvanými ‚výpověďmi‘ ze zemí socialismu, reprodukujícími nehistorickou rovnici fašistického monstra s komunismem. Ve skutečnosti se EU tentokrát dokonce dokázala překonat, protože spot je pomníkem antikomunismu s příměsí antifašismu.
Tento vulgární historický falzifikát se dokonce používá k propagaci „demokracie“ v EU, která se zaměřuje na mladou generaci. Je drzost prezentovat instituce EU jako obránce „demokracie“ a svobod, zatímco v řadě členských států EU jsou komunistické strany zakázány a komunistická ideologie je stíhána jako trestný čin s „demokratickým“ tvrzením že „podněcuje nesouhlas“, jak se nedávno stalo v Lotyšsku. Zatímco v Evropském parlamentu již začal „hon na čarodějnice“ s obviněním ze „špionáže“, pokutami a sankcemi pro ty europoslance, kteří nesouhlasí s linií podpory Zelenského a Azovských nacistů v imperialistické válce na Ukrajině mezi NATO a kapitalistickým Ruskem.
Zároveň jsou v řadě členských států EU demonstrace zakázány a aktivisté jsou zatýkáni za projevení solidarity s palestinským lidem, aby nenarušili podporu EU pro Stát Izrael, který pokračuje v genocidě Palestinců. Snahu EU předstírat, že je zastánce svobod, lze interpretovat pouze jako provokaci, zatímco její vlády potlačují stávky pracujících a mobilizaci zemědělců, označují podnikatelské lobby za „životně důležitý prvek evropské demokracie“, chudoba a drahota prudce stoupá, zkomodifikuje školství, zdravotnictví a všechny sociální služby, uprchlíky vězní nebo je v budoucnu s novým „paktem“ pošle do exilu ve Rwandě, Tunisku nebo Albánii, v úzké spolupráci s pravicovými vládami Meloniové a Orbána.
Právě toto blednutí EU v očích lidí se EU snaží zakrýt takovými skvrnami. Lidé a mládež, kteří ve všech průzkumech vyjadřují velkými procenty svůj nesouhlas, nedostatek důvěry, obavy a dokonce otázky ohledně role EU při neustálém zhoršování jejich životů, mohou v evropských volbách vyslat hlasitý vzkaz odsuzující toto „vězení národů“, imperialistické spojenectví monopolů. S posílením KKE mohou posílit boj za Evropu solidarity, přátelství národů, míru a socialismu.
Nehistorické místo navíc neúmyslně poskytuje cennou službu. Odhaluje, koho EU skutečně vidí jako svého protivníka, komunisty a boj národů za novou společnost.“
inter.kke.gr
Napoleon Soukatzidis a 200 hrdinných komunistů z Kaisariani
Autor: Nikos Mottas
Bylo to v časných ranních hodinách 1. května 1944 v okupovaných Aténách, kdy byla napsána jedna z nejhrdinštějších stránek řeckého odporu. Jako odplatu za zabití německého generála přistoupili nacisté k masové popravě 200 komunistů ve východní čtvrti Kaisariani. Všichni byli bývalí političtí vězni a exulanti, členové a sympatizanti komunistické strany (KKE).
Před několika dny, 27. dubna 1944, partyzáni Řecké lidové osvobozenecké armády (ELAS) přepadli a zabili německého generála Franze Krecha a tři nacistické důstojníky v Lakónii na Peloponésu.
Dne 30. dubna okupační síly oznámily popravu 200 komunistů 1. května 1944, popravu všech mužů nalezených německými jednotkami mimo okolní vesnice v oblasti Sparty, přičemž hlásili, že „pod dojmem tohoto zločinu řečtí dobrovolníci (ve skutečnosti místní nacističtí kolaboranti) z jejich iniciativy zabili dalších 100 komunistů“.
Výběr 200 komunistů, kteří budou popraveni, se uskutečnil v koncentračním táboře Haidari. Mezi nimi byl 34letý odborář a člen KKE jménem Napoleon Soukatzidis. Soukatzidis se narodil v Burse v Osmanské říši a vyrůstal na Krétě a stal se účetním, zvláště aktivním v odborech. Kvůli své odborové činnosti byl v roce 1936 zatčen fašistickým režimem Ioannise Metaxase a poslán do exilu na ostrov Aj Stratis. Jako kultivovaný a mnohojazyčný – mluvící rusky, německy, anglicky, francouzsky a turecky – si Napoleon dokázal vydobýt respekt nejen svých soudruhů, ale dokonce i některých německých důstojníků. V táboře Haidari působil jako překladatel velitele tábora SS kapitána Karla Fischera a zároveň se stal zdrojem povzbuzení pro své spoluvězně.
Mimořádnou a hrdinskou skutečností v příběhu Napoleona Soukatzidise je, že dostal šanci vyhnout se popravě tím, že byl nahrazen jiným vězněm, ale on to neochvějně popřel. Stalo se to jen několik hodin před úsvitem 1. května, když Napoleon volal jména těch, kteří mají být zastřeleni. Na 71. místě úmrtního seznamu přečetl své vlastní jméno: Napoleon Soukatzidis. Velitel Fischer křičel: „Ty ne, Napoleone! Né ty!”. Německý důstojník byl ochoten zachránit mu život tím, že ho nahradil jiným vězněm. Soukatzidis však jako správný komunista a čestný muž nikdy nemohl své soudruhy zradit. Jeho odpověď Fischerovi zůstane vždy majákem hrdinského sebeobětování: „Přijímám, veliteli, ale pouze pod podmínkou, že moje místo zůstane prázdné a žádný jiný vězeň mě nenahradí“.
Nacisté neměli v úmyslu takovou dohodu uzavřít, a proto bylo 200 komunistických vězňů včetně Napoleona naloženo na nákladní auta, aby stihli svůj osud. Ale i tváří v tvář jejich blížící se popravě se vzepřeli smrti: Během své poslední noci v Haidari zpívali a tančili a projevovali pozoruhodný vzdor vůči svým katům. Druhý den pochodovali ke své smrti se stejnou hrdostí a ctí. S pěstmi zdviženými do vzduchu byli popraveni v dávkách po dvaceti popravčí četou na střelnici Kaisariani. „Ať žije Řecko! Ať žije svoboda!“, byl jejich poslední výkřik, když kulky pronikaly jejich těly.
“Tati, jdu k popravčí četě. Buď hrdý na svého syna,“ napsal Napoleon ve svém posledním dopise otci, několik okamžiků před jeho popravou nacisty. „Je lepší zemřít v boji za svobodu, než žít jako otrok,“ napsal Nikos Mariakakis, jeden ze Soukatzidisových soudruhů, zatímco Mitsos Reboutsikas, který byl také popraven 1. května, v dopise zdůraznil: „Když muž dá své život pro vyšší ideály, nikdy neumírá…“.
200 komunistů z Kaisariani, Napoleon Soukatzidis a jeho soudruzi, jsou ztělesněním nezištnosti a hrdinství. Jejich oběť je milníkem v protifašistickém boji lidu ve 20. století a musí být vždy připomínána jako maják pro boje dneška i zítřka.
Oběť 200 komunistů se zaměřením na osobnost Soukatzidise je zobrazena ve filmu „Poslední poznámka“ z roku 2017 ( «Το Τελευταίο Σημείωμα») řeckého režiséra Pantelise Voulgarise.
Zdroj: In Defence of Communism
Překlad redakce Kominternetu