Skip to content

Jakou cenu má život lékaře (nebo člena zdravotnického personálu)?

Šok a vztek. Nanejvýš ještě smutek. Proč? Dnes, v neděli 17. května, zaznělo v televizních zprávách, že zdravotní pojišťovny neproplácejí preventivní testy na koronavirus u nově přijímaných pacientů. Jak zaseknutá gramofonová deska, mluvčí zdravotních pojišťoven unisono prohlašují, že tyto testy nemohou proplácet vyjma případů, kdy nový pacient prokazatelně představuje nositele nákazy. Protože to (údajně) není nařízeno vládou, potažmo ministrem zdravotnictví – ten to mimochodem vzápětí potvrdil. Nemocnice si tak testy platí samy.

Zdravotní pojišťovny mají peněz dost. Tečka. Vyvraťte mi to, poživatelé zlatých padáků a plátci astronomických nájmů, pokud vaše pojišťovna sídlí v pronajatých prostorech, i plátci astronomických provozních nákladů, pokud je sídlo vaše!

Ministr zdravotnictví má peněz dost a automaticky veškerou péči. Vyvraťte mi to, pane ministře! Ředitelé nemocnic svůj personál potřebují a váží si ho. Chrání životy svých lidí i za cenu milionových výdajů. Na rozdíl od nich zdravotním pojišťovnám na lidech zřejmě nezáleží. Mají své jisté. Ministr zdravotnictví si možná jen myslí, že zdravotnický personál všech úrovní i všichni, kteří z titulu funkce nebo dobrovolně pomáhali, tihle hrdinové naší doby, a oni hrdiny jsou, veškerý personál, který bojuje v první linii střetu s pandemií, bez ohledu na to kdo je jejich zaměstnavatelem, si prostě poradí. Běhá mi po zádech mráz. Vrchol cynismu.

Co s tím? Něco o tom psal jeden vousatý starý pán, kterého mimochodem Britové vyhlásili za myslitele minulého tisíciletí. Čímž je to myslím jasné, a bude mi fakt jedno, jestli mi náhodou někdo škrtne slovo, které zní jako zaklínadlo. ZNÁRODNIT. Vzhledem k míře cynismu bez náhrady. Výše jmenovaní pojišťováci si stejně jako příslušný ministr už vydělali dost.

 

Vladimír Sedláček

17. 5. 2020