Formou negace negace sa vyvíja všetko na svete.
Příklad na ječném zrnu
Pôvodný stav
Máme ječné zrno. Bilióny těchto ječných zrn se melou, vaří se z nich, připravuje se z nich pivo, a pak se požívají.
Negácia
Ale dostane-li se takové ječné zrno do svých normálních podmínek, padne-li na vhodnou půdu, pak se s ním pod vlivem tepla a vlhka děje zvláštní změna, vzklíčí; zrno jako takové zanikne, je negováno, na jeho místo nastoupí rostlina z něho vzniklá, negace zrna.
Negácia negácie
Ale jaký je normální životní běh této rostliny? Roste, kvete, je oplodněna a nakonec rodí znovu ječná zrna, a jakmile zrna dozrají, stéblo odumírá, je negováno. Jako výsledek této negace negace máme tu zase počáteční ječné zrno, ale ne jednoduše, nýbrž v desetkrát, dvacetkrát, třicetkrát větším počtu.
Mnohokár opakovaná negace negace
Vo všetkých javoch sa negácia negácie opakuje donekonečna.
Negace negace v živote okrasných rastlin – príklad 1
Obilniny se mění krajně pomalu, a tak je dnešní ječmen skoro stejný jako ječmen před sto lety. Vezměme však nějakou tvárnou okrasnou rostlinu, například jiřinu nebo orchideji; ošetřujme semeno a rostlinu z něho vzniklou podle pravidel zahradnického umění, a dostaneme jako výsledek této negace negace nejen více semen, nýbrž i semeno kvalitativně zlepšené, které dává krásnější květinu, a s každým opakováním tohoto procesu, s každou novou negací negace je toto zdokonalení větší.
Negace negace v živote hmyzu – príklad 2
Podobně jako u ječného zrna probíhá tento proces u většiny hmyzu, například u motýlů. Vznikají z vajíčka negací vajíčka, prodělávají své proměny až do pohlavní dospělosti, páří se a jsou opět negováni tím, že zemrou, jakmile skončí proces páření a samička naklade početná vajíčka. To, že u jiných rostlin a živočichů se tento proces neodbývá tak jednoduše, že neprodukují, než zemrou, semena, vajíčka nebo mláďata jen jednou, nýbrž víckrát, nás tu ještě nezajímá; chtěli jsme zatím jen dokázat, že negace negace se v obou říších organického světa (rastlinnom aj živočíšnom) skutečně vyskytuje.
Negáciou nikdy nedochází k absolutnímu zániku celého jevu
V laickej reči znamená negácia úplný zánik niečoho. To je zjednodušená predstava a reálne je to o niečo zložitejšie. Negáciou nikdy nedochází k absolutnímu zániku celého jevu, jeho úplného obsahu.
Po negácii zostáva iba to životaschopné
Ve skutečnosti vždy probíhají negace konkrétní, při nichž nikdy nezaniká úplně všechno, nýbrž pouze ty stránky jevu, které v měnících se podmínkách již nejsou schopné existence, zatímco stránky životaschopné, ač třeba změněny, přežívají do kvality nové. Po negácii vždy prežije iba to životaschopné.
Ani negovaná stránka nezaniká úplne
Nic a nikdy nezaniká absolutně. I stránky v daných podmínkách negované nezanikají zpravidla úplně, mění se pouze ze skutečnosti v možnosť, teda neskôr sa môžu znovu objaviť.
Vývoj je vzostupný a smeruje k lepšiemu
Marxismus chápe vývoj optimisticky – jako složitý proces, v němž je přes všechny zvraty a okliky patrná postupnost, relativní opakovatelnost a vzestupná tendence.
Zachováva sa všetko pozitívne
Při zániku starého nově vzniklá kvalita přebírá vše, co je v jejím rámci schopné existence a dalšího rozvoje. Je to kritické překonání dosavadního vývoje při zachování všeho pozitivního. Dochádza k zániku stránek dalšího rozvoje či existence neschopných a naopak k přebírání všeho životaschopného vývojem.
Pozitívny vývoj prebieha v prírode aj v spoločnosti
Převažující tendencí v neživé přírodě je vývoj od jednoduššího k složitějšímu, od stejnorodého k rozmanitému, v živé přírodě od méně organizovaného k organizovanějšímu a ve společnosti se oba tyto proudy z hlediska člověka a jako důsledek jeho činnosti slévají v převažující vývoj od nižšího k vyššímu, tedy v pokrok. Pokrok je formou vývoje společnosti.
Tyto tendence vývoje směřovat ke složitějšímu a organizovanějšímu však neprobíhají nikdy jednoduše, přímočaře, automaticky. V spoločnosti musia jej členovia aktívne premieňať možnosť na skutočnosť.
Prekonávanie starého vývojového stupňa z jeho vnútra
To je taková kvalitativní změna celku, kdy jeho části, alespoň některé, přežívají a rozvíjejí se uvnitř kvality nové. Je to překonání starého vývojového stupně a jeho nahrazení novým. Jedná sa o negáciu ale aj o vplyv ďalšieho dialektického zákona o vnútorných rozporoch. Dialektické zákony sa prejavujú naraz.
Občasné opakovanie negatívnych stránok
Opakovány nejsou z hlediska člověka pouze kladné, ale i negativní stránky. Je to pouze relativní návrat, při kterém může, ale nemusí být vývojem opakováno to, co již bylo v předcházejících stadiích vývoje popřeno, to co se v jiných, složitějších podmínkách mohlo znovu stát schopným rozvoje.
Vývoj je špirálovitý
Vývoj je špirálovitý z týchto príčin:
- Vývoj je vzostupný a smeruje k lepšiemu.
- Počas vývoja dochádza k čiastočnému opakovaniu. Opakovanie vo vývoji nie je úplné.
Výsledkom uvedeného je špirála.
Vývoj sa nikdy neopakuje úplne
Vývoj jako celek je neopakovateľný, zdánlivě se opakují jen některé jeho stránky.
Někteří filozofové počínaje Pythagorem chápou vývoj mechanicky, tam a zpět, nahoru a dolů, ve čtverci či kruhu, kdy se vše vrací zpět. Bývá to charakterizováno názory “to všechno už tu jednou bylo” a “vše se už jen znovu a znovu opakuje”, “od zdi ke zdi” apod. Nikoliv, nic se nikdy neopakuje, vše je jen někdy něčím něčemu podobné.
Již Herakleitos pochopil, že “dvakrát nelze vstoupit do téže řeky“, protože podruhé už je to řeka jiná, s jinou vodou, jinými břehy.
Nejedná sa o “peknú” špirálu
Marxismu bývá někdy připisována teorie cykličnosti nebo tzv. spirocykličnosti vývoje. Dokonce i některé oficiální učebnice se tím zabývaly. Je to buď nepochopením, nebo záměrným zkreslením Marxe, případně jeho bonmotu k převratu Ludvíka Bonaparta, absolutizací Hegelova pohledu na vývoj filozofie, Marxovy teorie cykličnosti hospodářského vývoje v kapitalismu či Leninovy poznámky v konspektech k vývoji lidského myšlení. Onu spirálu uváděl Lenin jako příklad “tak říkajíc” v protikladu s imaginární vývojovou přímkou. Cykličnost či spirocykličnost rozhodně není žádnou obecně platnou, univerzální zákonitostí formulovanou marxismem. Ona pomyslná “spirála”, tj. pouze idealizující vyjádření určité tendence, jen celkový pohled z dálky, abstrahující od nekonečného množství zvratů a stagnací, uzlů a smyček na ní. V žádném konkrétním časovém úseku nikdy o spirálu či šroubovici nejde, žádný konkrétní jev se takto nevyvíjí.
Vývoj je v skutočnosti kostrbatá špirála
Lze-li vůbec vývoj graficky vyjádřit, pak by se musel nakreslit třírozměrnou spirálou, tedy šroubovicí, v níž je většina závitů vyšších a širších než ty předchozí – a to spirálou velmi kostrbatou, roztřepenou, přerušovanou, plnou slepých odboček, mnohokrát se rozdvojující a opět spojující, znovu a znovu začínající, nepředstavující linii, ale pouze celkovou převládající tendenci vývoje přírody, společnosti i myšlení, nikoliv všech jejich jednotlivých součástí. Takovou tendenci, kterou však rozsáhlá katastrofa, vyvolaná přírodními či lidskými silami, může zbrzdit, zastavit či zvrátit v rozměrech nepředstavitelných.
Dejiny nie sú cyklické ale špirálovité
Nemarxistické filozofie, pokud ve vývoji vůbec nacházejí nějaký řád, vidí jej většinou neutrálně v prostém opakování anebo pesimisticky či nihilisticky ve směřování k zániku.
Marxismus nechápe zákon negace negace jako nutnost, ale jako možnost zdánlivého “opakování” a vysvětluje, proč k němu dochází a proč je jen zdánlivé. Předmětem zákona negace negace není opakovatelnost, ale naopak neopakovatelnost vývoje.
Marxismus netvrdí, že se dějiny vracejí, vysvětluje jen, proč to tak někdy vypadá.
Použité zdroje
- Bedřich Engels Anti-Dühring
- Ledvina, František.Zákony dialektiky, rozpor, Antagonismus, vývoj, negace, kvantita, Kvalita, www.marxismus.cz. Available at: http://www.marxismus.cz/diamat/zakony.htm (Accessed: 17 September 2024).