Dějiny v Indii nabírají nový směr, jak protesty zemědělců nejeví známky toho, že by se podvolili zkostnatělému postoji vlády. Od začátku protestů proti několika zemědělským zákonům už uplynulo přes šest měsíců. Několik kol rozhovorů mezi oběma stranami zatím končí ve slepé uličce, když ani jedna není ochotná ustoupit ze svých příslušných postojů. Indická demokracie i vedení jistě vykazují znaky, jež byly výrazně viditelné už dřív v lidově osvobozeneckém boji proti koloniálním mocnostem. Symbolická změna je, že tento protest je proti vládě, demokraticky zvolené k moci samotnými Indy a ne dosazené silou. Nicméně striktní postoj, jenž vláda vůči protestům zemědělců zaujala, sotva naznačuje, že by vůdci přikládali adekvátní význam demokratickým principům zakotveným v indické ústavě.
Móhandás Karamčand (Mahátma) Gándhí, známý jako Otec národa, přikládal velký význam ztotožnění se s tehdejšími obyčejnými Indy, když vedl boj za svobodu proti Britskému impériu. Rozhodl se oblékat jako oni, jíst a žít jako oni, a uspěl v získávání jejich podpory. Tato stránka indických dějin je označována jako jasný signál, že když se získá pro jakýkoliv boj podpora lidí, vyhlídky na úspěch silně narostou. Vedení žádné úrovně nemůže uspět, když jej lidé nebudou podporovat.
V této souvislosti, co se dá říci o scénáři, jenž se odráží v probíhajícím protestu zemědělců v Indii, a přístupu centrální vlády k němu? Je zajímavé, že protest zemědělců se vyznačuje podporou různých zemědělských odborů z většiny země. Je zajímavé, že pokusy určitých živlů vyvolat mezi nimi rozkol neuspěly. Ve skutečnosti to vypadá, že zemědělci nevykazují žádné komunitní rozdělení podle náboženských, oblastních a/nebo nějakých společenských bariér. Toto téma se vyznačuje tím, že věnují zvláštní pozornost tomu, aby konali coby ochranka a stráž, když se muslimové mezi nimi věnují modlitbám.
Zemědělci dokonce odmítli slevit ze svého postoje i poté, co byli napadeni vodními děly, slzným plynem, holemi a dalšími prostředky. Objevily se i zprávy, že jim byly přerušeny dodávky vody, internet a podobně. Nedali se zastrašit; jejich agitace vsedě na okrajích hlavního města (Dillí) nevykazuje signály, že by přestali dřív, než vláda kontroverzní zemědělské zákony zruší.
Je zajímavé, že ačkoli farmáře podporují političtí soupeři vlády premiéra Narendry Modiho, nelze je brát jako jednu politickou skupinu. Za druhé, jejich agitaci nepořádá žádný jediný vůdce nebo skupina. Ve skutečnosti jsou častá shromáždění na různých místech poznamenána setkáváním zemědělců z různých vesnic oblastních zón dodávají tomuto protestu vysoce demokratický nádech. Jsou popisována jako Mahapanchayaty, Valná shromáždění Vesnických rad. I když tyto Mahapanchayaty oslovují různí politici, tak jasně naznačují, že protesty zemědělců čerpají podporu zdola. Kromě toho, početná shromáždění na těchto Mahapanchayatech, navíc na místech protestů zemědělců, jsou příliš významná na to, aby byla ignorována.
Předešlý odstavec ukazuje, že všichni zemědělci, kteří se účastní protestu a/nebo jej podporují, se s tímto programem silně ztotožňují. Zemědělci nebyli do protestu nuceni, tlačeni ani zatahováni žádným vnějším faktorem ani výzvou žádného velkého předáka. Indičtí zemědělci, ať už bohatí či chudí, jsou známí tím, že jsou silně spjatí se svými polnostmi či statky, jež jsou součástí jejich rodinného majetku po celé generace. Do zemědělského sektoru je zapojeno přes 60 % indického obyvatelstva. Zaměřit se na toto odvětví prostřednictvím zákonů nebo jakýmkoliv jiným způsobem je jednoznačně rovnocenné útoku na to, s čím zemědělci vášnivě spojují svůj „chléb s máslem“ i rodinu.
Kam se poděl ten humbuk spojený s vlnou premiéra Modiho? Nikam. Bohužel se nezdá, že by indický premiér bral tuto tvrdou realitu vážně. Takzvaná „vlna“ spojená s jeho obrazem, která prý předznamenala jeho návrat k moci na druhé volební období v parlamentních volbách v roce 2019, má pro protestující zemědělce pramalý význam. Podstata protestu zemědělců a jeho kontinuita jej spíše rozbila. Jistě, byly učiněny pokusy obrátit pozornost lidí k jiným tématům, ale ani jedno nemělo vliv na snížení podpory a sympatií k zemědělcům.
Mahátma Gándhí se pohyboval s lidmi, jejichž podpora vedla k jeho nástupu coby jejich vůdce. Vynaložil mimořádné úsilí, aby nejprve pochopil indickou situaci očima postižených lidí. V současnosti se naopak nezdá, že by některý vládní zástupce byl ochoten chápat protesty zemědělců z jejich úhlu pohledu. Způsob a počet, s jakým se zemědělci vrhli vpřed, svědčí o odhodlání každého z nich uplatňovat své demokratické právo protestovat jako jedna skupina, která jen sílí a neoslabuje ani nezakolísá navzdory pokusům ji zasáhnout. To jistě symbolizuje sílu indické demokracie. Bohužel se zdá, že vláda zavřela oči, místo aby tuto politickou realitu uznala a akceptovala.
Vzhledem k tomu, že současná strana v čele vlády se dostala k moci díky tomu, že hrála na obecní karty s využitím extremistických vzorů, není divu, že podle všeho nevnímá demokratickou vizi a sílu lidí. Tuto krutou pravdu rozhodně odhaluje tuhý a tvrdý postoj vlády vůči protestům zemědělců. Snad v příštích dnech obava o jeho politický obraz Modiho přiměje, aby na této frontě otočil. V současnosti jeho pověst mistra stratéga a takzvané Modiho vlny nemá valnou váhu proti podpoře a sympatiím, jež jsou vyjadřovány zemědělcům z Indie i ze zahraničí. To, že zemědělci venku protestují už více než šest měsíců, je příliš vážná věc, než aby se to bralo na lehkou váhu. Politická rétorika může na chvíli lidské ucho potěšit, ale ne tehdy, když je často opakována s malým zájmem o jejich křivdy, a to ani po humanitární stránce!
19. 2. 2021 Nilofar Suhrawady (překlad Vladimír Sedláček)
Nilofar Suhrawardy je přední novinář a spisovatel se specializací na komunikační studia a jadernou diplomacii. Její poslední knihou je Modiho vítězství, lekce pro Kongres…? (2019). Mezi další patří: Arabské jaro, Nejen zázrak! (2019), Obraz a látka, Modiho první rok ve funkci (2015) a Ajodhja bez komunálního razítka, Ve jménu indického sekularismu (2006).