19. září zahájily ázerbájdžánské ozbrojené síly „protiteroristickou operaci“ na území mezinárodně neuznané „Republiky Arcach“, z hlediska mezinárodního práva součásti území Ázerbájdžánu, která fungovala de facto nezávisle od roku 1991 (bývalá Náhorně-karabašská autonomní oblast Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky) a v původní rozloze přiléhala k arménským a íránským hranicím, ale po obsazení části svého území Ázerbájdžánem na podzim 2020 tvořila již jen enklávu uvnitř Ázerbájdžánu.

Etnický a územní konflikt v Náhorním Karabachu vypukl již za existence SSSR v únoru 1988 (rozloženého léty revizionismu a „přestavbou“) a vyžádal si do roku 1991 desítky tisíc obětí.

21. září „Republika Arcach“, obývaná z 95 % Armény, kapitulovala. Nezastala se jí Arménie, Rusko ani kdokoli jiný. Zdá se, že ani mezinárodní komunistické hnutí jí nevěnuje přílišnou pozornost. Anglická verze Wikipedie uvádí, že v „Republice Arcach“ působí Komunistická strana Arcachu, jenž získala ve volbách v roce 2020 pouhých 480 hlasů, tj. 0,65 %. Její internetové stránky nejsou k nalezení a její profil na Facebooku zaznamenal poslední aktualizaci v březnu 2020.

Jakkoli nebyla udržitelná pochybná, mezinárodně neuznaná enkláva s necelými 141 tisíci obyvateli, připojení k současnému Ázerbájdžánu nemůže být pro pokrokové lidi důvodem k radosti s ohledem na charakter tohoto státu, který je stěží možno nazvat alespoň buržoazní demokracií. U moci zde 20 let stojí prezident Ilham Alijev, syn předchozího prezidenta v letech 1993-2003 Hejdara Alijeva, vzešlého z Výboru státní bezpečnosti (KGB), prvního tajemníka Komunistické strany Ázerbájdžánu v letech 1969-1982 a prvního místopředsedy Rady ministrů SSSR 1982-1987. Komunistická ani socialistická strana v zglajchšaltovaném Ázerbájdžánu neexistuje.

Redakce