Česko (a souvislosti ze světa)
Požár v Českém Švýcarsku
24. července zasáhl velký lesní požár národní park České Švýcarsko. Vyhořela plocha o rozloze asi 1060 hektarů, plocha zásahu dosáhla až 3600 hektarů a na likvidaci požáru se podílelo asi 1000 hasičů. K 5. srpnu byla již většina požáru zlikvidována, ale stále se objevují nová menší ohniska. Během hašení došlo k několika zraněním a shořelo několik domů, požár se však naštěstí obešel bez obětí na životech. Příčina vzniku požáru se vyšetřuje.
Dvě třetiny spáleného území byly už předtím zničeny kůrovcovou kalamitou, proti které nebylo od roku 2019 zasahováno. Nepokácené suché stromy vznik a šíření požáru velmi usnadnily.
V této souvislosti se ve sdělovacích prostředcích objevují pochybnosti o tom, zda je tento systém správy národního parku vhodný. Zasahujícím jednotkám vznikly značné škody na výstroji a výzbroji a zejména jednotky dobrovolných hasičů nemají prostředky na její obnovu. Kromě toho není dosud ani jasné, kdo zaplatí značné výdaje za pohonné hmoty.
K lesním požárům sice dochází v každém politickém režimu a bylo by laciné svádět tuto přírodní katastrofu na kapitalismus, přesto se názorně ukazuje dopad podfinancování všech oborů neorientovaných na zisk, v tomto případě především hasičů, správy národního parku a ochrany krajiny.
Část národního parku bude muset zůstat po jistou dobu po požáru uzavřena, zničena je část turistických cest, jejich zábradlí apod., nicméně pokles cestovního ruchu v lokalitě zřejmě nebude zásadní, možná krátkodobě dokonce turistů přibude, protože sdělovací prostředky katastrofu značně medializovaly a velké množství lidí bude žádostivo vidět následky na vlastní oči.
Od června letošního roku zuří četné požáry v Řecku, Turecku, Albánii, Itálii, Španělsku, Portugalsku, Francii a na Kypru. Požáry byly hlášeny také z Británie, Slovinska a Rumunska. Sílí kritika, že úsilí vlád o pomoc, obnovu a nápravu není včasné ani dostatečné. Nedostatečné financování a propouštění omezily schopnost hasičských sborů reagovat na časté mimořádné události.
Představitelé pokrokových politických stran a organizací požadují „postavit klima nad zisky“ a uvádějí, že „kapitalismus a (udržitelné) klima jsou neslučitelné“.
https://www.hzscr.cz/clanek/pozar-lesa-hrensko.aspx
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lesn%C3%AD_po%C5%BE%C3%A1r_v_%C4%8Ceskosask%C3%A9m_%C5%A0v%C3%BDcarsku
Hrozivá inflace
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen (vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců) činila v červnu 2022 9,4 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku (vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny ve vykazovaném měsíci daného roku proti stejnému měsíci předchozího roku) činila v červnu 2022 17,2 %. Údaje zveřejnil 13. července Český statistický úřad.
Pokračuje bezpříkladný růst cen energií. Vytápění bytu 3+kk elektřinou může v letošní zimě vyjít na bezmála 200 tisíc Kč za rok. I pouhé svícení elektřinou zdraží přibližně šestkrát oproti minulému roku a do začátku topné sezóny se očekává podobně dramatický nárůst cen plynu, uvedl energetický analytik společnosti Ušetřeno.cz Michal Les.
https://www.czso.cz/csu/czso/inflace_spotrebitelske_ceny
https://ekonomickydenik.cz/61594-2/
Jak dál s koronavirem?
Dle údajů z posledních dní se zdá, že letní vlna koronaviru v Česku ustupuje (4. 8. 2 149 zjištěných případů), ale klesá i počet testů a ve společnosti převažuje lhostejnost. Názory odborníků na 4. dávku očkování jsou zcela protichůdné – někteří doporučují okamžité přeočkování, jiní vyčkat. Přetrvávají následky pandemie v cestovním ruchu, zejména absence velké části turistů z Asie. Mimořádná opatření nejsou zaváděna až na zcela vzácné výjimky, jako jsou povinné respirátory v několika nemocnicích nebo jejich částech.
Naopak přísná omezení nadále platí v zemích s „nulovou tolerancí“ jako je Čína a KLDR.
https://www.bbc.com/news/world-asia-china-62322484
http://kcna.kp/en/article/q/560702376886cb10f16cfcda7a719cd3.kcmsf
Krize letecké dopravy
Jedním z následků pandemie je aktuální krize letecké dopravy – rušení stovek letů, velká zpoždění a problémy v odbavování cestujících i zavazadel na letištích. Jde o důsledek odchodu velké části zaměstnanců do jiných oborů za pandemie a jejich špatného honorování a nejistoty ohledně dalších možných pandemických omezení, částečně také o důsledek stávek za lepší pracovní a mzdové podmínky (v českém či slovenském prostředí paradoxně téměř nemyslitelných a pro naše cestující proto nepochopitelných).
Ačkoli platy pilotů jsou vysoce nadprůměrné, jejich výcvik je velmi drahý, před pandemií se náklady na kompletní výcvik pilota dopravního letadla blížily 1 milionu Kč. Do takového výcviku se tedy pustí málokdo, bez jistoty, že v něm uspěje a z měsíčního příjmu přes 100 tisíc Kč postupně splatí tuto vysokou investici. Pracovníci letištního odbavování jsou naopak placeni podprůměrně a nikdo se do této profese nehrne s nejistotou velkých výkyvů v letecké dopravě z důvodu pandemie a stále zjevněji panujícího stresu při odbavování.
Letecká doprava, která tak byla po léta považována za nejspolehlivější a nejluxusnější druh dopravy vůbec, se tak pro běžné cestující stává zcela nespolehlivou, rizikovou a stresující. Nemalá část společnosti se může jet škodolibě utěšovat tím, že na leteckou dopravu vůbec nemá finanční prostředky a nikdy jí nepoužívá, takže se jí tento problém netýká…
Problémy má dále i silniční doprava
V českém prostředí je pro běžné cestující bezpochyby palčivějším problémem pokračující krize autobusové dopravy a nedostatek profesionálních řidičů v ČR obecně – chybí jich až 25 tisíc (!). Pokračuje nespolehlivost spojení v autobusové dopravě. Nejkřiklavějším případem je v posledních měsících Pardubický kraj, kde denně nejezdí 100-200 spojů a v důsledku toho dochází nyní k seškrtání jízdních řádů. Podobné problémy se však týkají v menší míře i dalších krajů včetně Prahy a Středočeského.
Hrozí krize v zásobování kvůli jeho závislosti na silniční nákladní dopravě.
Profese řidiče zůstává neatraktivní zejména kvůli časově a fyzicky náročné pracovní době, která u většiny zaměstnavatelů dalece přesahuje 8 hodin denně, za které bojovali čeští dělníci už v poslední čtvrtině 19. století. Ačkoli tehdy šlo o 8 hodin denně 6 dní v týdnu, většina profesionálních řidičů tráví dnes v práci ještě mnohem delší čas a jejich pracovní podmínky též rozhodně nejsou optimální. Kromě toho získání příslušného řidičského oprávnění je rovněž finančně náročné, pokud není daný uchazeč vázán dlouhodobou pracovní smlouvou s konkrétním podnikem, který jej uhradí, ovšem jen za podmínky úspěchu daného zaměstnance. Komerční cena za řidičský průkaz na nákladní automobil nebo autobus (včetně nutného předchozího na osobní) včetně profesní způsobilosti se dnes blíží 100 tisícům Kč.
S problémy se však potýká i železniční doprava. Zatímco v Česku a na Slovensku je navzdory snahám o rozsáhlejší úspory a privatizaci dosud poměrně spolehlivá, například ve Velké Británii byla na konci července paralyzována velkou stávkou personálu a chystají se další.
Chystá se demonstrace „Česko na prvním místě“
KSČM nebo přinejmenším její část se má účastnit demonstrace s názvem „Česká republika na 1. místě!“, která proběhne 3. 9. od 14:00 v Praze na Václavském náměstí. Organizátory je dvojice mužů, o nichž není mnoho známo. Mezi vystoupivšími představiteli nalezneme zástupce SPD, Trikolóry, nové strany PRO, Svobodných a dalších uskupení. Jedním z řečníků na akci má být kandidát „vlasteneckých sil“, reálně ale kandidát KSČM, na prezidenta republiky Josef Skála. Mezi ostatními vystupujícími nalezneme zastánce obskurního neoliberalismu, českého kapitálu, ale také zástupce organizací, jejichž určitá část podporuje nacionalismus, šovinismus či fašizaci.
Netvrdíme, že jsou těmito jedy zasaženy celé, ale některé prvky těchto negativ nalezneme i v programovém základu demonstrace. Ten je vyvěšen na webu a dominují mu sice pěkná volání a návrhy, která jsou však bez masivního vzedmutí lidu nerealizovatelná, částečně jsou postavena na podpoře zájmů českého kapitálu. Komunistická, revoluční síla by takovou demonstraci neměla organizačně podpořit, ale za stávajícího stavu hnutí by se jí měla řadově účastnit a působit agitačně a propagandisticky se svými materiály na její účastníky. Pokud by demonstrace vykazovala znaky podpory nacionalismu, imperialismu, fašismu a šovinismu, měla by kvalitní a uvědomělá síla demonstraci opustit a veřejně se proti těmto projevům postavit.
Slovensko
Obmedzenie propagandistických prostriedkov Ľuboša Blahu
Ľuboš Blaha je sociálny demokrat zo strany SMER a pôsobí ako jej hlasná propagandistická trúba. K tomu mu donedávna slúžil Facebook, ktorý mal 175-tisíc sledovateľov a do propagácie investoval ohromné sumy (od apríla 2019 do novembra 2021 to bolo 27-tisíc eur). Vyjadroval sa formou textových príspevkov rozdelených do 2-3 riadkových podstavcov aby sa dali ľahko čítať.
Cielil na pokrokovo orientovaných ale nie úplne uvedomelých obyvateľov Slovenska, ktorým otravoval myseľ sociálno-demokratickými ideami, čím ich zneužíval ako voličov SMERu pre záujmy časti slovenskej buržoázie, ktorých záujmy táto strana zastupuje. Mimo iného má stále širokú podporu od sympatizantov Komunistickej strany Slovenska, či priamo jej členov, ktorí jeho statusy horlivo zdieľajú.
Nedávno 14.6.2022 Facebook (resp. spoločnosť Meta) mu zrušil facebookovú stránku s odôvodnením: “Táto stránka (profil Ľuboša Blahu, pozn. red.) bola odstránená z dôvodu opakovaného porušovania našich pravidiel týkajúcich sa nenávistných prejavov, šikanovania a obťažovania, podnecovania násilia, ako aj dezinformácií a škôd ohľadom Covidu-19” (zdroj: Živé.sk)
Blaha sa následne presunul na svoj osobný profil (druhý účet, ktorý existoval súbežne so stránkou a dá sa používať na rovnaký účel ako stránka). Následne mu sobný profil facebook rovnako zrušil.
Dňa 1.8.2022 krajský súd v Bratislave potvrdil rozsudok nižšieho súdu, ktorý Ľubošovi Blahovi v marci 2022 nariadil zdržať sa zverejňovania a šírenia nepravdivých tvrdení, že slovenská prezidentka Čaputová je vlastizradkyňou, agentkou cudzích mocností, alebo že má byť ovládaná Spojenými štátmi. Rozhodnutie súdu sa týka nielen jeho pôsobenia na sociálnych sieťach ale aj iné verejných vystúpení.
Blaha oznámil, že sa bude brániť aj naďalej na ústavnom a európskom súde.
Zrušenie Blahovej propagácie na Facebooku a rozhodnutie súdu bolo na sociálnych sieťach široko oslávené liberálnymi aktivistami.
Toto rozhodnutie súdu má jednu zvláštnosť. Obvykle buržoázne súdy spolu s políciou a ďalšími inštitúciami slúžia na udržanie disciplíny vykorisťovaných pracujúcich a zabezpečujú hladký priebeh kapitalistického vykorisťovania. V Blahovom prípade ale nejde o represie voči pracujúcim ale proti časti buržoáznej triedy, ktorej záujmy strana SMER zastupuje. Toto ohrozovanie jej záujmov zrejme vyvolá jej silnú reakciu buď formou zrušenia súdneho rozsudku smeráckym kapitálom ovplyvneného sudcu (pripomíname, že rozsudok vydal očividne sudca ovplyvnený liberálnym kapitálom), alebo rozsudkom sympatizujúci sudcovia sa môžu dostať do nemilosti kapitálu ktorý poškodili, prípadne iným spôsobom v čom sú kapitalisti tvoriví, pretože ide o ich zisky.
Obmedzenie propagandistického dosahu Ľuboša Blahu na pokrokovo orientovaných Slovákov je jednoznačným prínosom. Odchodom Blahu sa vypratalo propagačné a agitačné pole, na ktorom sa SMER priživoval a v ktorom teraz môžu skutoční komunisti voľnejšie pôsobiť a ľahšie sa organizovať. Je však potrebné zdôrazniť, že je to len vývojová možnosť a k jej realizácii je nutné vyvinúť vlastné úsilie. A nie je to ani jediná možnosť. Existujú aj iné možnosti, napríklad že toto voľné pole obsadia buď ďalší sociálni demokrati alebo fašisti, čo aby sme boli realistickí, je vzhľadom na súčasnú situáciu v komunistickom hnutí najpravdepodobnejšie.
https://www.trend.sk/spravy/blaha-kraluje-facebooku-svoje-prispevky-plati-desattisice-eur
Neakcieschopnosť Komunistickej strany Slovenska pred komunálnymi a krajskými voľbami
Komunistická strana Slovenska a podobné organizácie, stoja pred komunálnymi a krajskými voľbami, ktoré sa uskutočnia naraz v ten istý deň 29. októbra.
Miestne organizácie majú často jediného člena na okres a jednotky ľudí vo veľkých mestách bez kontaktu s pracujúcimi masami.
Je očividná skutočnosť, že stoja opäť pred totálnym debaklom keď ich nepatrný počet kandidátov získa nanajvýš zopár mandátov obecných poslancov.
Takisto, kvôli stále sa zmenšujúcej členskej základni nedokážu využiť prvok masovosti, teda ani tajne podporiť spoločensky významnejších sympatizujúcich ľudí vyzbieraním podpisov medzi svojim členstvom a sympatizantmi na kandidatúru nezávislého poslanca.
Hroziaci pád vládnej koalície
V tieni vysokých preferencií sociálnej demokracie v opozícii (HLAS – 20%, SMER – 15%) sa rozhádala pravicová koalícia keď liberálna SaS vypovedala koaličnú zmluvu kvôli – pre nich – neprijateľnému správaniu sa Igora Matoviča zo strany OĽANO. SaS dala ultimátum aby sa do konca augusta vytvorila nová koaličná zmluva bez účasti Matoviča vo vláde. OĽANO ultimátum pokladá za neprijateľné, takže hrozí koncom leta pád koalície a ako pravica zároveň narieka – návrat silnej sociálnodemokratickej vlády s pravdepodobnou podporou fašistov.
Fakt, že takmer po celú históriu samostatného buržoázneho Slovenska nevydržala pravicová a otvorene prozápadná vláda dlho, svedčí o fakte, že slovenská buržoázia je geopoliticky naďalej silno homogénna a najlepšie jej zájmy reprezentuje sociálna demokracia a ktorá nie je úplne priklonená k Západu. To je prejavom toho, že majú značné zisky nielen z obchodovania so Západom ale aj s jeho imperialistickými oponentami. To je žiaľ pre pokrokové hnutie a celkovo vykorisťovaných pracujúcich na Slovensku nepríjemná skutočnosť, pretože nemôžu týmto využívať rozpory medzi kapitalistickými blokmi vo svojej krajine k svojmu prospechu.
Ze světa
Eskalace napětí kolem Tchaj-wanu
Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických Nancy Pelosi(ová) z Demokratické strany navštívila 2. srpna Tchaj-wan a setkala se s jeho nejvyššími představiteli, což vyvolalo odpor Čínské lidové republiky a jejích spojenců. Tisková agentura Nová Čína (Sin-chua) k tomu uvedla: „Jde o vážné porušení zásady jedné Číny a ustanovení tří společných čínsko-amerických komuniké. Má vážný dopad na politický základ čínsko-amerických vztahů a vážně narušuje suverenitu a územní celistvost Číny. Vážně podkopává mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu a vysílá vážně špatný signál separatistickým silám pro ˗nezávislost Tchaj-wanu“. (…) Čína v reakci na návštěvu americké mluvčí rozhodně přijme všechna nezbytná opatření, aby rozhodně ochránila svou suverenitu a územní celistvost. Všechny důsledky z toho plynoucí musí nést americká strana a separatistické síly „tchajwanské nezávislosti“.“
Především se jedná o další projev krize imperialismu a nazrávajících, respektuje trvajících vnitroimperialistických konfliktů. Stále více to vypadá tak, že ustupující imperialistický hegemon z USA se snaží vyvolat konflikt s nastupujícím hegemonem z ČLR, což se dalo očekávat (je to jeho hlavní šance, jak udržet hegemonii). Jinak ani nelze návštěvu vnímat, protože politika jedné Číny je mezinárodně uznávána, mezi Čínou a Tchaj-wana existuje, přes rozdílné politické postoje, čilá ekonomická spolupráce a tento modus vivendi, který se projevoval i mezinárodně (ale také vnitropoliticky) od 70. let, pravděpodobně zachránil Tchaj-wan od dalších pokusů ze strany ČLR obsadit ho.
Návštěva Pelosi(ové) je tedy výrazem této politiky. Podpořily ji obě hlavní americké politické strany a jedná se o dalekosáhlou provokaci v rámci mezinárodních pravidel – návštěvy tak vysokých představitelů mocností jsou na Tchaj-wanu naprostou výjimkou.
Vnitropoliticky oběma režimům stačí, že jsou propojeny ekonomicky a Tchaj-wan má volné ruce v politice, resp. po určité bezpečnostní apod. hranice. Čína spoléhá zřejmě na to, že se bude ostrov postupně po ekonomické integraci propojovat i politicky. To samozřejmě nekonvenuje jejím hlavním konkurentům – USA. Sledujeme stále více pokusy o narušení tohoto modu vivendi.
Po odjezdu Pelosi(ové) zahájila ČLR velké vojenské cvičení okolo Tchaj-wanu a deklarovala ukončení spolupráce s USA v některých oblastech.
Pelosi(ová) se na své asijské cestě setkala také s vedoucími představiteli Singapuru, Tchaj-anu a Japonska, při své návštěvě Jižní Koreje však překvapivě nebyla přivítána konzervativním prezidentem Jun Sok Jolem, což vyvolalo spekulace, že si tento politik chce zachovat dobré vztahy s ČLR (která pragmaticky udržuje přátelské vztahy jak s antikomunistickou Korejskou republikou, tak se socialistickou Korejskou lidově demokratickou republikou, což je ostatně typickým příkladem její politiky na mezinárodní scéně celkově).
https://www.bbc.com/news/world-asia-62398029
https://edition.cnn.com/2022/08/04/asia/china-taiwan-pelosi-japan-tensions-intl-hnk/index.html
https://www.washingtonpost.com/world/2022/08/04/nancy-pelosi-south-korea-president-staycation/
Pokračující válka na Ukrajině
Mediálně jsou kritizovány pochybné odvody do armády Ukrajiny. V Rusku jsou do „dobrovolnických“ ozbrojených útvarů lákáni lidé za peníze, což působí v tamějších často katastrofálních sociálních podmínkách motivačně a úspěšně. Ze zdrojů přímo v Rusku je hlášena poměrně velká poptávka po účasti v konfliktu. Je otázkou, zda je důvodem této poptávky natolik hrozivá sociální situace, že člověk v kapitalismu neriskuje jen ztrátu okovů, ale také života, nebo hraje určitou roli také ztotožnění se s konfliktem a ochota za současné Rusko bojovat.
Sdělovací prostředky informovaly o dalších proběhlých čistkách ve státním aparátu na Ukrajině – mimo jiné i šéfa SBU. Ukrajinský režim opakovaně označuje a vyčísluje počty zrádců ve svých řadách. Od počátku války se jedná minimálně již o tisíce lidí dohromady, zřejmě více. K odstavení některých politických odpůrců došlo také v Rusku.
Lidskoprávní organizace Amnesty International 4. srpna informovala, že ukrajinská armáda ohrožuje civilisty tím, že při obraně před ruskou invazí zřizuje základny a umisťuje zbraně v obytných oblastech. Podle ní ukrajinské síly jednají v rozporu s mezinárodním humanitárním právem, protože dělají z civilních cílů vojenské. Ministr zahraničních věcí Ukrajina Dmytro Kuleba označil zprávu za nespravedlivou vůči Ukrajině.
Evropská unie hodlá do září dát podpořit Ukrajinu asi 8 miliardami eur (cca 192 miliard Kč).
Ukrajina podle zprávy Financial Times vyzvala k rozšíření dohody, která uvolňuje ruskou blokádu vývozu obilí z Černého moře, i na další produkty, jako jsou kovy.
Generální tajemník OSN Antonio Guterres uvedl, že zahájí vyšetřovací misi s cílem odhalit pravdu o vězení, kde minulý týden zemřely desítky ukrajinských válečných zajatců při bombovém útoku.
5. srpna z Ukrajiny vyplouvají další tři lodě naplněné obilím, řekl turecký ministr obrany.
Ukrajinské vedení odhaduje více než 28 tisíc zabitých civilistů od začátku ruské invaze 24. února. OSN ke konci července potvrdila více 5 327 zabitých a 7 257 zraněných civilistů. Ukrajina odhadovala k začátku června 10 tisíc zabitých, 30 tisíc zraněných a 7,2 tisíc pohřešovaných vlastních vojáků. Odhady USA, Britů a jejich spojenců udávají 15 tisíc zabitých a 45 tisíc zraněných ruských a proruských vojáků k 20. červenci.
https://www.amnesty.cz/zprava/5499/prohlaseni-amnesty-k-novemu-vyzkumu-o-ukrajine
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/ukrajina-rusko-amnesty-international-zprava_2208051310_kth
https://en.wikipedia.org/wiki/Casualties_of_the_Russo-Ukrainian_War
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/ukrajina-amnesty-international_2208041249_jip
https://www.aljazeera.com/news/2022/8/5/russia-ukraine-war-list-of-key-events-day-163
Proruské Maďarsko
Maďarsko očekává, že letos v létě uzavře novou dohodu s Ruskem, která by zemi poskytla dalších 700 milionů metrů krychlových plynu, uvedl 29. července premiér Viktor Orbán (z pravicové strany Fidesz – Maďarská občanská unie).
Oznámení následovalo poté, co maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó navštívil Moskvu, aby diskutoval o možnosti dohody se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem.
Maďarsko zaostává za ostatními členskými zeměmi EU v doplňování plynu před zimou. Zásoby země jsou plné pouze z 50 %, v porovnání s průměrem EU 68 %.
Země je vysoce závislá na ruské energii, přičemž asi 80 % jejího plynu pochází z Ruska, a je proti jakýmkoli případným sankcím EU vůči ruskému plynu.
https://www.politico.eu/article/orban-hungary-to-strike-new-gas-deal-with-russia-this-summer/
Jednání Turecka s Ruskem
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan (Strana spravedlnosti a rozvoje) se 5. srpna setkal v ruském Soči s ruským prezidentem Vladimírem V. Putinem (Jednotné Rusko).
Jejich setkání necelé tři týdny od jednání v Teheránu přichází poté, co Turecko pomohlo zprostředkovat dohodu o obnovení ukrajinského exportu obilí v Černém moři, který byl zablokován ruskou invazí.
Nový konflikt mezi Kosovem a Srbskem
Mezi kosovskými etnickými Srby a vládou v Prištině znovu vzplanulo napětí 14 let poté, co Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku.
Demonstranti z řad etnických Srbů zablokovali v neděli 31. července přístupové cesty ke dvěma hraničním přechodům se Srbskem na severu Kosova a neznámí ozbrojenci stříleli na policii. Nebyli hlášeni žádní zranění.
Násilí propuklo kvůli plánům vlády v Prištině požadovat po lidech vstupujících do Kosova se srbskými průkazy, aby je během pobytu v zemi nahradili dočasným dokladem, a kvůli plánu, aby srbští řidiči měli na svých vozidlech kosovské poznávací značky.
Přibližně 50 tisíc etnických Srbů žijících na severu Kosova používá poznávací značky a průkazy totožnosti vydané srbskými úřady.
Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, ale etničtí Srbové, kteří tvoří většinu v severní části země, autoritu Prištiny neuznávají. Zůstávají politicky loajální vůči Srbsku, které stále poskytuje finanční podporu.
Při posledním vypuknutí násilí nebyl nikdo zraněn a kosovská policie uvedla, že odstranění barikád vztyčených na hranici na severu země umožnilo znovuotevření dvou hraničních přechodů se Srbskem.
Obnovené etnické napětí však oživilo dlouhodobé zlomové linie mezi Srbskem a Kosovem a obnovilo obavy z dalšího konfliktu v Evropě.
Barikády byly odstraněny a napětí na hranicích prozatím polevilo poté, co kosovská vláda oznámila odložení požadavků na nový průkaz totožnosti a registrační značku auta.
Priština však obvinila sousední Srbsko z podněcování protestů s cílem destabilizovat zemi, která vyhlásila nezávislost v roce 2008.
Ani Bělehrad, ani jeho spojenec Moskva neuznávají Kosovo za nezávislý stát a blokují jeho snahy o vstup do OSN.
Kosovo, které jako stát uznává více než 100 zemí, rovněž usiluje o vstup do NATO.
Pět zemí EU (Španělsko, Řecko, Rumunsko, Slovensko a Kypr) Kosovo neuznává.
https://www.aljazeera.com/news/2022/8/4/whats-behind-the-renewed-tensions-between-serbia-and-kosovo
Připravila redakce KOMINTERNet-Dialogu.
Uzávěrka 5. 8. 2022 ve 20:00.