Skip to content

Kolektiv o teorii a historii - 6. page

Politická ekonomie a ekologie biopaliv

Okolnosti

Obrovský nárůst cen ropy i dalších paliv za posledních pár let a obava, že jsme dosáhli (nebo brzy dosáhneme) ropného vrcholu (konce) – poté, co těžba ropy začíná klesat – obnovily zájem o alternativní zdroje energie. Patří sem sluneční a geotermální energie, vítr, příbojové a přílivové mořské vlny a biopaliva. Někdy se dávají neupřímné sliby o potřebě energetické hospodárnosti, změn životního stylu (včetně ekologicky iracionálního přehnaného spoléhání se na automobily a bydlení daleko od pracoviště), potřebě přenést ekonomickou činnost z továrních podlah do budov úřadů a do domovů, a o tom, že je nutné, aby zámožná společenství odstoupila od stále se zvyšující úrovně spotřeby. Radikální analýza realizace výše uvedeného by ale vedla ke zpochybnění samotných základů toho, jak kapitalizmus funguje.    Číst dál

Mýty o »Demokratické pomoci«: Politická intervence USA v post-sovětské východní Evropě

Momentálně diskrétně vší silou pracujeme na tom, abychom vyrvali tuhle mysteriózní sílu zvanou svrchovanost ze spárů místních národních států světa.

—Arnold Toynbee, 1931

 

Jedním z pozoruhodných, významných posunů v politice post-sovětského světa je téměř ničím nerušené zapojení západních agentů, poradců a veřejných i soukromých institucí v řízení národních volebních procesů ve světě – včetně států bývalých sovětských spojenců. Jak se aparáty komunistických stran v těchto zemích začínaly téměř bez krveprolití koncem 80. let hroutit a otevřely cestu vzestupu jiných politických sil, Západ, především Spojené státy, se začal rychle míchat do jejich politických a ekonomických záležitostí. Metody zmanipulovávání voleb v zahraničí byly od dob rozkvětu melodramatických intrikánských operací „pláště a dýky“ CIA modifikovány, ale hlavní cíle imperiální vlády se nezměnily. Dnes vláda USA nespoléhá ve většině případů tolik na CIA, ale spíše na relativně transparentní iniciativy veřejných i soukromých organizací, jako je Národní nadace pro demokracii (National Endowment for Democracy; NED), Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (U.S. Agency for International Development; USAID), Dům svobody (Freedom House), Otevřená společnost (Open Society) Georga Söröse a síť dajších, dobře financovaných, světem obíhajících veřejných i soukromých profesionálních politických organizací, zejména amerických, operujících ve službách současných neoliberálních ekonomických a politických cílů státu. Allen Weinstein, který pomáhal založit NED, konstatoval: „Plno toho co [NED] děláme dnes, dělala tajně před 25 roky CIA.“1 Číst dál

Zrušení nepřátelské politiky USA vůči KLDR je předpokladem míru a stability na Korejském poloostrově

Zpráva Ústavu pro odzbrojení a mír Ministerstva zahraničních věcí Korejské lidově demokratické republiky

 

Pchjongjang, 25. června čučche 109 (2020) (KCNA) – Uplynulo 70 let od vypuknutí válečné bouře v této zemi.

Korejská válka, vyvolaná Spojenými státy, způsobila našemu lidu těžké rány, způsobila obrovské lidské a materiální ztráty a dodnes po ní pokračuje utrpení z rozštěpení národa, kvůli kterému jsou pokrevní příbuzní nuceni žít odděleně.

Vzhledem k tomu, že korejský národ stále trpí srdcervoucími ranami, touží více než kterýkoli jiný národ žít v zemi míru bez války a dlouhodobě vytrvale usiluje o uskutečnění svého drahocenného snu, ale dosud nedosáhl uspokojivého výsledku.

Základní příčinou této situace jsou černá chapadla nepřátelské politiky USA vůči Koreji. Číst dál

Bruselská deklarace za vytvoření jednoty mezinárodního komunistického hnutí

U příležitosti nedávného 25. výročí jejího přijetí zveřejňujeme “Bruselskou deklaraci za vytvoření jednoty mezinárodního komunistického hnutí”. (Komunistická strana Čech a Moravy nebyla mezi signatáři.)

České znění je převzato ze stránek Komunistické strany Československa, www.ksc.cz.

Text deklarace v PDF zde: Bruselská deklarace za vytvoření jednoty mezinárodního komunistického hnutí. Číst dál

Zaměstnání nebo poslání?

V knize kolektivu autorů “Pedagogika pro učitele (2007)” se psycholog, doc. Jaroslav Koťa rozepsal na téma učitelské povolání jako poslání, resp. profesionalizace povolání a profesionalita. Myslel tím, že v procesu modernizace[1] se podmínkou pro výkon učitelského povolání stává dlouhodobá teoretická a praktická příprava zejména na vysokých školách, silná vnitřní motivace a vědomí poslání, bytostná orientace na služby ve prospěch „klientů“[2] a další podobná hesla. Tento výklad vyšperkoval dalšími moudry, která pro jistotu ocituji: Přirozenou součástí profesionální autonomie je i obhajoba zájmů příslušníků profese proti zásahům zvnějšku: proti nevhodným požadavkům okolí vzdělávacích institucí, proti mocenským aspiracím politických stran, proti církvím a zájmovým neprofesionálním organizacím, jakož i proti nepřiměřeným a odborně nepodloženým nárokům klientů. Je také evidentní, že je výrazný rozdíl mezi odborovým hnutím, které bývá vyhrazeno pro tzv. zaměstnance, zatímco profesionálové se sdružují v tzv. profesních organizacích.“ Číst dál

Je to začátek konce, nebo konec začátku?

Mezi jinými surovsými skony či ztrátami uctíváme počátkem května Marxe a jedinou milenku: Pařížskou komunu. „Její mučedníci jsou uchováváni ve velkém srdci dělnické třídy,“ prohlašoval Marx, a Connolly o třicet let později tvrdil:  „Komuna, kdyby bývala uspěla, byla by zahájila vládu skutečné svobody nad světem – byla by znamenala emancipaci dělnické třídy.“

Úpěšná nicméně nebyla, stejně jako Velikonoční povstání v roce 1916, stejně jako občanské nepokoje a květinové revolty v 60. a 70. létech 20. století nebo ekonomické útrapy z let 80. nebo z roku 2008; a musíme přijmout, že ani pandemie covidu-19 (a následné hroucení ekonomiky) nemusí přinést úspěšnou revoltu pracujících. Číst dál

Antropocén v Dialogu: podcast

 

 

Také kroutíte hlavou nad tím, v jaké době to žijeme? Co náš čeká? Co se změní? Co zůstane? Bude to lepší? Horší? Dá se s tím něco dělat? Zeptejte se archeologa. Sice nemá křišťálovou kouli, ale koncentrovanou znalost lidského chování i přírody, po celá staletí, tisíciletí, ba dokonce miliony let. Komentáře a otázky můžete směřovat na antropocene@email.cz. Věra a Manolis Klontza.

Komunistická strana Řecka (KKE): K 150. výročí narození V. I. Lenina

Následuje prohlášení Politického předsednictva KS Komunistické strany Řecka (KKE) k 150. výročí narození V. I. Lenina.

 

K 150. výročí narození V. I. Lenina

 

“A při pohledu zpět z budoucnosti v tento den,

první viděná věc bude Leninova postava,

z tisíciletí otroctví hořícího cestou

do věku Komuny díky touze a přísnosti.”

 

(V. Majakovský, „Vladimír Iljič Lenin“)

Číst dál

Leninovo velké dědictví: Generální tajemník KKE D. Koutsoumbas píše do „Sovetskaja Rossija“

V článku zveřejněném 22. dubna 2020 v novinách „Sovetskaja Rossija“ generální tajemník ÚV Komunistické strany Řecka (KKE) Dimitris Koutsoumbas oceňuje osobnost a dědictví Vladimíra Iljiče Lenina při příležitosti 150. výročí narození.

„Dnes, 150 let od narození V. I. Lenina, učení tohoto velkého revolucionáře a teoretika vědeckého komunismu zůstává naživu, relevantní, slouží jako vodítko pro boj mezinárodní dělnické třídy, lidových hnutí, za jejich konečné a neodvolatelné osvobození od vykořisťování, útlaku a nespravedlnosti – které jsou charakteristické pro kapitalistické výrobní vztahy, samotný kapitalistický systém, který je po desetiletí na svém posledním a nejvyšším, nejnebezpečnějším a barbarském stupni, ve fázi imperialismu. “ .

Generální tajemník KKE odkazuje na současnou situaci a píše, že „vývoj, který se odehrává v tomto období, s pandemií koronaviru, stejně jako nová ekonomická recese v globální ekonomice, znovu potvrzuje Leninovu analýzu, že kapitalismus je skutečnou hrozbou pro všechny lidi na světě“. Číst dál

30 let neúspěšné demokratizace Kuby zahájené prezidentem Havlem 

V osmém kalendářním týdnu t.r.  některý náš tisk a zejména televize ČT velkoryse rozvinuly cestu prezidenta Havla do Spojených států USA, uskutečněnou před 30 lety na pozvání prezidenta Bushe. V rámci této cesty se uskutečnilo setkání s bývalými Čechoslováky, jako např. Škvoreckým, Jasným, Matuškou a jinými. Uskutečnilo se také setkání v Bílém domě. Pan prezident Havel vystoupil i v Senátu. Tolik slávy neunesl a ve své slabé chvilce, při položení hlavy na rameno Bushe slíbil „nejmocnějšímu muži světa“ pod rouškou utajení provést demokratizaci Kuby. Číst dál

K filmu Cesta hlubokým lesem

Tento text je jen taková poznámka k filmu Štěpána Skalského a Jaroslava Dietla Cesta hlubokým lesem z roku 1963. Snímek se pomocí příběhu dvou komunistů zabývá složitými a mnohdy bolestivými přeměnami porevoluční vesnice, cestou ke kolektivizaci, bojem s reakcí, ale i vztahy mezi komunisty a bezpartijními. Smyslem tohoto textu není hodnotit film jako umělecké dílo, ani jeho ideologické pozice, ale odpovědět na poznámku nejmenovaného kritika. Vzhledem k tomu, že téma změn na venkově v poúnorových letech je téma jednoho z nejpřevratnějších období v dějinách naší země, považuji za nutné reagovat na lacině skeptické jízlivosti typu, že jsou to naprosto zbytečné a mylné oběti nějaké abstraktní revoluce. Naopak. Tato revoluce byla zcela konkrétní, revoluce lidí – a to proti konkrétnímu, i proti konkrétním nepřátelům. Byla to revoluce proti návratům zpět a byla to revoluce, která na rozdíl od mnoha dnešních hnutí věděla, že se v první řadě musí ubránit a že nemůže slibovat, ale musí jednat. Číst dál

Výročí – Pablo Picasso

Je 7. dubna 2020, 8 hodin ráno, karanténa. Píšu a piju cappuccino, otec sedí v křesle, pije čaj a sleduje zahraniční televizi ze satelitu. Je to BBC, která v jednom spotu ukazuje, co se v dnešní datum stalo. Pohřeb Martina Luthera Kinga, letecké neštěstí v Heathrow, svržení sochy Saddáma Husajna…. a den, kdy zemřel jeden z největších matadorů moderního umění Pablo Picasso. Číst dál

Skutečně odstranili Koněva?

Možná to v této situaci, pod tíhou okamžiku, může znít někomu zvláštně, možná se nad tím někdo pozastaví a zakroutí hlavou, ale musím prohlásit, že mě osobně odstranění sochy maršála Koněva nijak zvlášť nepobuřuje.

Když jsem si dnes ráno přečetl SMS od soudruha s krátkým a stručným sdělením „sundali Koněva“, vstal jsem z postele zcela klidně.  Číst dál

OSČMS : Proti české pravici, háchovštině a přepisování dějin!

Dnes byl uprostřed nouzového stavu špinavýma rukama pražských radních odstraněn pomník maršála Koněva, vynikajícího bojovníka proti fašismu, osvoboditele Prahy a vyhlazovacího tábora Osvětimi.

Nejen radnice Městské části Praha 6, ale celá reakční politická scéna již třicet let usiluje pomocí ničení pomníků lidových vítězství a připomínek vítězství nad fašismem o rehabilitaci kolaborantské úlohy československé buržoazie, která prodala naši zemi Hitlerovi. Česká reakce spjatá i s antikomunistickými médii už desítky let otravuje veřejný prostor jedem lží o československém odboji, zlehčuje represe proti českému a slovenskému lidu ze strany nacistů a fašistů, zlehčuje utrpení našich občanů za nacistické okupace a snaží se vymazat nebo alespoň vulgárně napadat odboj i pomoc Rudé armády a Sovětského svazu jako takového.  Číst dál

Král je nahý. Propad cen ropy a humanitní vědy

Před několika dny dominovala v mezinárodních masmédiích zpráva o propadu cen akcií, což bylo vysvětlováno jako důsledek pádu cen ropy. Ropa – za surova nafta, případně zemní olej, chemicky směs uhlovodíků, převážně alkanů, se nachází téměř všude na Zemi, miliardy lidí žijí nad anebo u ložisek nafty, miliardy lidí na naftu pracují – ztratila během krátkého času cenu a propadla se tak hluboko na burze, že hrozí celosvětový hospodářský krach.  

Vnímavý pozorovatel nepřejde  bez povšimnutí fakt, že rozhodnutí o pádu ceny ropy bylo učiněno v podstatě jediným člověkem. Byl jím „majitel“ Saudské Arábie. To snad ani není možné! To nedává smysl!  A přece, jedná se o úplně normální logickou skutečnost. A to v době umělé inteligence, v době, kdy je možné vědecky doložit, že rozvoj společnosti může pokračovat bez uhlovodíků, jejichž spotřeba a produkce uvrhují do nebezpečí likvidace samotnou lidskou společnost. V době, kdy politici skloňují ve všech pádech slovo demokracie.  Číst dál

Ve věku 99 let zemřela albánská revolucionářka Nedžmije Hodžová

26. února 2020 zemřela v Tiraně ve věku 99 let Nedžmije Hodžová (albánsky psáno Nexhmije Hoxha), přední činitelka albánského komunistického hnutí, která byla jedním z posledních žijících účastníků protifašistického partyzánského odboje ve 2. světové válce. Narodila se 7. února 1921 v Makedonii, ve městě s makedonským názvem Bitola a albánským názvem Manastiri, jako Nedžmije Džugliniová (Xhuglini). Rodiče pocházeli z makedonského Debaru (albánsky Dibra). Otec byl úředníkem a hluboce věřícím muslimem. V roce 1928 se rodina přestěhovala do Tirany, kde Nedžmije studovala na ženském pedagogickém institutu a od počátku roku 1942 do dubna, před svým odchodem do ilegality, byla zaměstnána v Tiraně jako učitelka. Po osvobození země (po roce 1944) pokračovala dálkově ve studiu na Fakultě historie a filologie, obor jazyků a literatury.

Číst dál

Dialog – 30 let obhajoby a šíření marxismu-leninismu

Tak jsme před 30 lety začínali

 

Nynější Dialog*otázky*odpovědi začal vycházet před 30 lety.

Jeho první číslo vyšlo 28. 2. 1990 jako informační bulletin Marxisticko-leninského klubu při OV KSČ v Praze 10 „DIALOG  –  OTÁZKY –  ODPOVĚDI“.

Vzhledem k tomu, že marxisticko-leninské myšlenky nebylo možné od prvopočátku kontrarevolučního převratu v roce 1989 zveřejňovat v hromadných sdělovacích prostředcích, byl tento bulletin rozšiřován prostřednictvím rozmnožovacích blan. Číst dál

Stojí za přečtení: 23 věcí, které vám neřeknou o kapitalismu (2)

Pokračování z 1. části.

 

  1. věc

Pračka změnila svět víc než internet

Máme většinou sklon považovat za nejrevolučnější nejnovější změny. To je však často v rozporu s fakty. Nedávný pokrok v telekomunikačních technologiích není relativně vzato tak revoluční jako vynález, který se objevil v 19. století – telegrafie. A pokud jde o následné ekonomické a společenské změny, nebyla internetová revoluce (alespoň prozatím) tak důležitá jako například vynález pračky a dalších přístrojů pro domácnost, které nesmírně zmenšily objem práce nutné při vedení domácností, a umožnily ženám vstoupit na pracovní trh a doslova zrušily profese, jako je pomocnice v domácnosti. Číst dál

Od Jalty přes Helsinky k Maltě 

Žijeme v době, kdy „nový“ kapitalistický režim pro demonstraci své „legitimity“ potřebuje zdeformovaně, falešně interpretovat dějiny, aby ospravedlnil svou, dokonce právní normu o „zločinnosti komunistického režimu“ a v té souvislosti mohl manipulovat s myšlením zejména mladých lidí, kteří by o poválečné minulosti (kromě jejího očerňování a hanobení) neměli mnoho vědět.

 

Historický exkurs

V únorových dnech (4. – 11. února 1945) v ruském letovisku Jalta na Krymu vyvrcholila „operace Argonauti“ (mořeplavci kteří se plavili na lodi Argó pod vedením Iásona v rozsáhlé báji o Zlatém rounu. Šlo o dlouhou plavbu z Iólku do Kolchidy, během níž čekalo na posádku mnoho nebezpečí a úkladů). Setkání nejvyšších představitelů tří spojeneckých mocností, protifašistické koalice – J. V. Stalin, F. D. Roosevelt a W. Churchill, za účasti ministrů zahraničních věcí, příslušníků vojenských štábů a poradců SSSR, USA a Velké Británie. Hlavním cílem konference bylo řešení válečných a politických problémů, které bylo třeba řešit s blížící se porážkou fašistického Německa, a otázek poválečného uspořádání světa. Světa v míru, bez válek při spolupráci nejen zemí a států oné „velké trojky“. Číst dál

Rozhovor s Miladou Sigmundovou z Levé perspektivy nejen k 30. výročí kontrarevoluce v ČSSR

V těchto dnech si připomínáme 30 let od kontrarevoluce v ČSSR. Začnu asi nejobtížnější otázkou: Co považuješ za základní příčinu pádu socialismu?

Socialismus jako myšlenka lepší společnosti nezapadl. Dokonce události roku 1989 si lidé spojovali se „socialismem s lidskou tváří“. Podlehli slovům o demokracii, ale mysleli na spotřební zboží. Ne na kvalitu, ale na lepší obaly, kulturnější prodej apod. To bylo důkazem toho, jaký zmatek v hlavách lidí vládnul. Číst dál