Vedle naší knihovny zveřejňujeme první z našich překladů historických textů, které nejsou v široké veřejnosti tolik známy a rozšířeny. Vybírali jsme je dle zdrojů, historických období, témat, jichž se týkají, ale i autorů. Pokud se o nich současný režim, jeho instituce, média, politické strany a obecně služebníci zmiňují, pak nevědecky, neobjektivně jako o negativních, někdy až démonických postavách. I proto je cenné seznámit se s tím, jak a o čem tyto osobnosti přemýšlely a publikovaly.
Tyto překlady jsou vždy specifickými a cennými dokumenty doby, ale v některých případech mohou skýtat cenná fakta, souvislosti, postřehy i názory pro současnou krizovou dobu.
Redakce
Písmeno Z si vybral řecký spisovatel Vasilis Vasilikos (1933-2023) do titulu svého politického románu. První písmeno řeckého slova “zei” (žije), které pokrylo zdi domů, továren, pilíře mostů, zejména v Athénách a v Soluni po velkolepém manifestačním pohřbu zavražděného pokrokového poslance Grigorise Lambrakise, lékaře, profesora athénské univerzity, sportovce a otce dvou dětí. Číst dál
Vývoj levicového hnutí českých a slovenských sociálních demokratů v Rusku vyvrcholil založením Československé komunistické strany (dále ČSKS) na Rusi. Zakládající sjezd se konal 25. – 29. května 1918 v Moskvě. ČSKS v Rusku (název při založení na Rusi) se přihlásila k návrhům na založení Komunistické internacionály. Sjezd vyzval proletariát v českých zemích a na Slovensku k zahájení proletářské revoluce, vytvoření socialistické republiky. Číst dál
Kdo by neznal Šostakovičův Druhý valčík (napsaný jako soundtrack pro film První eskadra – česky V prvním sledu – r. 1955)? (LINK: https://www.youtube.com/watch?v=DdYvkwu8ijc) Hudba Suity pro varientní orchestr, jíž je valčík součástí, byla také úspěšně použita ve filmu Spalující touha (1999), tvůrci videí ji často používají pro scény z filmů Válka a mír nebo Anna Karenina. Druhý valčík také poskytl hudební prostor řadě špičkových krasobluslařů, ozývá se na plesech i v tanečních soutěžích. Milují jej lidé po celém světě. Číst dál
V závěrečných měsících druhé světové války se Řecko ocitlo na pokraji osvobození. Nacistické německé síly, čelící porážce na všech frontách, se začaly ze země stahovat. Na Peloponésu a v dalších regionech však byla jejich přítomnost udržována díky akcím místních kolaborantů – bezpečnostních praporů (Tagmata Asfaleias). Tyto prapory – složené z Řeků – nebojovaly proti okupantům, ale proti vlastnímu lidu. Vyzbrojené, vycvičené a podporované nacisty měly za úkol potlačit komunisty vedený odboj. Číst dál
Nikos Mottas
Dne 11. září 2001 zažily Spojené státy šokující teroristický útok, při kterém zahynulo téměř 3 000 lidí a tisíce dalších byly zraněny. Pro obyčejné pracující lidi to byl okamžik hlubokého zármutku, zmatku a strachu.
Pro vládnoucí třídu Spojených států se to však stalo něčím jiným: historickou příležitostí. Buržoazie, vyzbrojená státní mocí a vedená logikou imperialismu, proměnila tragédii v ospravedlnění války, okupace a represí. Číst dál
Naše země vyšla z války a okupace velmi zesláblá. Ve Francii, stejně jako v celé Evropě, za sebou Hitler zanechal dlouhou řadu ruin, chudoby, utrpení a krve. Museli jsme znovu postavit naše města a vesnice, rekonstruovat mosty, uvést naše továrny zpět do provozu, vrátit veškerou ornou půdu k obdělávání. Zkrátka podniknout a dovést do zdárného konce nesmírnou práci. Číst dál
Bylo to 5. srpna 1895 ve 22:30, kdy přestalo bít srdce Friedricha Engelse, muže, který po boku Karla Marxe spoluvytvářel revoluční světonázor dělnické třídy. Bylo mu 75 let.
Engels, vůdčí osobnost světového proletariátu a průkopník mezinárodního komunistického hnutí, nesmírně přispěl k založení vědeckého komunismu, teorie, která osvětlila cestu k osvobození dělnické třídy z pout kapitalistického útlaku a vykořisťování. Číst dál
Původní zdroj: Cahiers du Bolchevisme, 11. ročník, no. 12, 15. června 1934;
Přeložil: pro marxists.org Mitchell Abidor;
Celostátní sjezd strany se bude konat za několik dní. Na programu je jediná otázka: organizace jednotné fronty antifašistického boje.
Komunistická strana hodlá sloužit především jednotě dělnické třídy. Národní konference umožní zintenzivnění jednotných snah komunistů. Přispěje to k posílení touhy po jednotě, základní síle, kterou dělnická třída staví proti postupu fašismu. Číst dál
80. výročí osvobození od fašismu si nechceme připomínat jen v květnu, případně chvíli před ním. Proto zveřejňujeme články a projevy současných představitelů a stran nejen k výročí, ale také k aktuálnímu chápání fašismu a jeho forem, jakož i k nynějšímu pojetí boje proti fašismu, antifašismu. V případě této problematiky se Kolektiv pro práci, kulturu a vědu ztotožňuje s KKE a se smyslem výroku B. Brechta – buržoazní antifašismus je stejně nesprávný a zastírající problém včetně jeho řešení jako buržoazní antiimperialismus. Číst dál
Při příležitosti nedávného výročí masakru ve Srebrenici zveřejňujeme překlad rok starého, velmi kvalitního článku, jež zveřejnila Red. Media. V minulém roce jsme ho nestihli upravit a zveřejnit, proto ho nabízíme našim čtenářům letos. Přináší v českých zemích a na Slovensku většinou zcela neznámá fakta, souvislosti, závěry a postoje – nejen o zločinu z r. 1995, ale také o jeho širším historickém kontextu včetně věcné kritiky jugoslávského „socialismu“.
Litujeme toho, že již Red.Media nové články, informace a videa nezveřejňují. Pod politickým a represivním tlakem různých států EU, zejména Německa, byla nucena ukončit svou činnost – tím zanikl jejich telegramový kanál a přestal být aktualizován web. Ten zůstává funkční, proto na něj odkazujeme.
Redakce Číst dál
Redakce Kolektivu pro práci, kulturu a vědu publikuje esej Pravý Stalin, jejíž autorka nevychází z marxisticko-leninských, ani z třídně-dělnických postojů a metodologie. Přesto, nebo právě proto stojí za pozornost, i když se s autorkou v některých otázkách neshodujeme. Podobně jako redakce webu, kde byla esej zveřejněna – In Defence of Communism. Číst dál
Autor: Nina Alexandrovna Andrejeva
Vydavatel: Sovětskaja Rossija (Sovětské Rusko)
Poprvé publikováno 13. března 1988
Po dlouhém zvažování jsem se rozhodla napsat tento dopis. Jsem chemik a přednáším na Leningradském lensovětském (Lensovět – Lenigradský městský sovět – městský zákonodárný sbor v Lenigradu v období SSSR – pozn. red.) technologickém institutu. Jako mnoho jiných se také starám o studentskou skupinu. Studenti v dnešní době, po období sociální apatie a intelektuální závislosti, jsou postupně nabíjeni energií revolučních změn. Přirozeně se rozvíjejí diskuse o způsobech restrukturalizace a jejích ekonomických a ideologických aspektech. Glasnost, otevřenost, mizení zón, kde je kritika tabu, a emotivní žár masového vědomí (zejména mezi mladými lidmi) často vedou k nastolení problémů, které jsou ve větší či menší míře „pobízeny“ buď hlasem západního rozhlasu nebo těmi našimi krajany, kteří jsou vratcí ve svých představách o podstatě socialismu. A jaká rozmanitá témata se probírají! Systém více stran, svoboda náboženské propagandy, emigrace za životem v zahraničí, právo na širokou diskusi o sexuálních problémech v tisku, potřeba decentralizovat vedení kultury, zrušení povinné vojenské služby. Zvláště četné jsou mezi studenty hádky o minulosti země. Číst dál