To, že svet je materiálny, bolo známe už v antike a táto poučka bola ďalej rozvinutá marxistickými filozofmi.
Antický filozof Herakleitos
Lenin, zmiňuje se o materialistickém názoru antického filosofa Hérakleita, podle něhož „svět, jediný ze všeho, nebyl stvořen nikým z bohů ani z lidí, nýbrž byl, jest a bude věčně živým ohněm zákonitě se vzněcujícím a zákonitě uhasínajícím“, poznamenává: „Velmi dobré vysvětlení principů dialektického materialismu“ (Lenin, „Filosofické sešity“, rusky, str. 318).
Fridrich Engels
„Ostatně, materialistický světový názor — praví Engels — neznamená dále nic než prostě chápat přírodu tak, jaká je, a nic cizího k ní nepřidávat“ (B. Engels, „Ludvík Feuerbach a vyústění německé klasické filosofie“, Svoboda, 1949, str. 30.)
Stalin
„V protikladu k idealismu, který pokládá svět za ztělesnění „absolutní ideje“, „světového ducha“, „vědomí“, vychází Marxův filosofický materialismus z toho, že svět je podle své přirozenosti materiální, že mnohotvárné jevy ve světě jsou různé druhy pohybující se hmoty, že vzájemná souvislost a vzájemná podmíněnost jevů, zjišťované dialektickou metodou, jsou zákonitostmi vývoje pohybující se hmoty, že svět se vyvíjí podle zákonů pohybu hmoty a naprosto nepotřebuje žádného „světového ducha“. “ (Stalin. O dialektickém a historickém materialismu)
Praktický význam pre činnosť komunistickej strany
Jestliže spojitost přírodních jevů a jejich vzájemná podmíněnost jsou zákonitostmi vývoje přírody, pak z toho vyplývá, že spojilost a vzájemná podmíněnost jevů společenského života rovněž nejsou náhodné, nýbrž že jsou zákonitostmi vývoje společnosti. Společenský život a dějiny společnosti přestávají tedy být shlukem „nahodilostí“, neboť dějiny společnosti jsou pak zákonitým vývojem společnosti a studium dějin společnosti se stává vědou.
Praktická činnost proletářské strany se tedy nesmí opírat o zbožná přání „vynikajících osobností“, o požadavky „rozumu“, „všeobecné morálky“ atd., nýbrž o zákonitosti vývoje společnosti, o zkoumání těchto zákonitostí.
Použité zdroje
- STALIN, Iosif Vissarionovič. O dialektickém a historickém materialismu. vyd. Malá knihovna marxismu-leninismu. Praha: Svoboda, 1952.