Z médií jsme se dozvěděli o posledních událostech v Korejské republice, které se odehrály v noci z 3. na 4. prosinec. Prezident Jun Sok-jol (윤석열) vyhlásil stanné právo, které mimo jiné spočívalo v pozastavení činnosti politických stran a parlamentu. Tento krok zdůvodnil „ochranou demokracie“, prý před těmi, kteří jsou spojenci KLDR. V ulicích Soulu se poté objevila armádní obrněná vozidla, vojáci blokovali okolí parlamentu a vnikali do budovy parlamentu s cílem ho obsadit a znemožnit tak jeho činnost. Před parlamentem protestovali masy občanů, někteří bránili vojákům v postupu zabarikádováním dveří, používáním hasičských přístrojů a podobně. Poslancům se nakonec povedlo sejít se v usnášeníschopném počtu a většinou odhlasovat zrušení stanného práva (pro zrušení bylo 190 poslanců z 300, pro hlasovali i někteří poslanci prezidentovy strany). Vojáci rozhodnutí parlamentu respektovali a parlamentní budovu opustili. Sám prezident Jun nakonec stanné právo odvolal.
Od posledních parlamentních voleb disponují v jihokorejském parlamentu většinou strany, které jsou vůči prezidentu Junovi v opozici. Mezi parlamentem a prezidentem probíhá už nějakou dobu přetahovaná. Parlament často hlasuje proti vládním návrhům a naopak prezident pravidelně vetuje to, co parlament schválí. Opozice také usilovala o odvolání některých členů vlády.
Až potud lze vyčíst z hlavních světových médií, ať už anglosaských nebo ruskojazyčných. O konkrétních příčinách sporu v těchto médiích podrobnější zprávy nejsou.
Podle informací Severokorejské ústřední tiskové agentury (KCNA) nejde o pouhý spor mezi parlamentem a prezidentem. KCNA uvádí, že proti prezidentu Jun Sok-jolovi jsou již delší dobu organizovány lidové protesty, nazývané „dny lidové akce“ kterých se účastní dělníci, rolníci, studenti a další lidové vrstvy, na vlně těchto protestů se vezou i zástupci opozičních stran. Protestovalo se 16., 23. a 30. listopadu, kdy se konal „5. den lidové akce“. Protestů se účastnilo více než 100 000 osob. Důvodem protestů bylo ohrožování míru a bezpečnosti – posilování vojenského spojenectví s USA a Japonskem, zasahování do války na Ukrajině, čímž prezident „žene Korejskou republiku do bouřlivých vln války“. Druhým důvodem je, že prezident kryje svou manželku Kim Kon-hi (김건희). Ta byla vyšetřována pro podezření z machinací na burze, prezident však její vyšetřování zastavil. Protestující požadují odstoupení prezidenta Jun Sok-jola a zvláštní vyšetřování jeho manželky Kim Kon-hi. Protesty se konaly pod hesly „Prolomme mlčení a vyžeňme Jun Sok-jola, který ultačuje lid“ (23.11.) a „Svrhněme Jun Sok-jola, který chrání Kim Kon-hi a zasahuje na Ukrajině“ (30.11.).
K vlastnímu průběhu pokusu o státní převrat KCNA nic neuvádí, poslední zprávy této agentury ohledně dění v Jižní Koreji jsou z 2. prosince.
Prezident Jun Sok-jol patří k nejreakčnějším buržoazním kruhům Jižní Koreje. Utužil vojenské spojenectví s USA a Japonskem, zostřil rétoriku vůči KLDR, v důsledku čehož jsou mezikorejské vztahy napjatější než jindy. Usiloval o zrušení maximální pracovní doby, která byla stanovena teprve za jeho předchůdce Mun Če-ina (문재인) a činila 52 hodin týdně. Omilostnil bývalou prezidentku Pak Kun-hje (박근혜), která byla pravomocně odsouzena za korupci. Nyní kryje svoji manželku Kim Kon-hi před vyšetřováním.
Korejská republika se v současné době potýká s nejnižší porodností a nejvyšším počtem sebevražd na počet obyvatel na světě. To značně vypovídá o životní úrovni lidových vrstev. To je ten slavný ekonomický zázrak. Prezidenti se střídají jak apoštolové na orloji a jeden je zkorumpovanější než druhý. Když hrozí odvolání, shodí masku demokrata a pokusí se o převrat vyhlášením stanného práva. Tentokrát se převrat nepovedl jen díky hrdinnému a pohotovému jednání lidu, bez kterého by se parlament nesešel a stanné právo nemohl zrušit.
Redakce