Vývoj levicového hnutí českých a slovenských sociálních demokratů v Rusku vyvrcholil založením Československé komunistické strany (dále ČSKS) na Rusi. Zakládající sjezd se konal 25. – 29. května 1918 v Moskvě. ČSKS v Rusku (název při založení na Rusi) se přihlásila k návrhům na založení Komunistické internacionály. Sjezd vyzval proletariát v českých zemích a na Slovensku k zahájení proletářské revoluce, vytvoření socialistické republiky.
Uložil všem členům ČSKS v Rusku, aby budovali československé oddíly Rudé armády. ČSKS v Rusku i čs. oddíly Rudé armády, které po založení strany vznikly, byly důležitou součástí úsilí českého a slovenského proletariátu o praktickou realizaci proletářského internacionalismu a přispěly také k boji za udržení sovětské moci.
Čs. komunistická strana v Rusku byla sekcí Ruské komunistické strany – bolševiků (RKSb), a jejím tiskovým orgánem se stal Průkopník svobody, jehož prostřednictvím vedl ústřední výbor strany agitaci. Průkopník svobody výrazně organizátorsky přispěl rovněž k vytvoření československých jednotek Rudé armády a stal se propagátorem proletářské internacionální pomoci. V průběhu občanské války pak byly oddíly čs. rudoarmějců roztroušeny po celém území revolučního Ruska a na různých místech vytvářely své časopisy, například Československá rudá armáda, jejichž úkolem byla především propagandistická a agitační práce. Sovětská vláda věnovala zajatcům na území revolučního Ruska velkou pozornost a zřídila také například při lidovém komisariátu národnostní oddělení pro práci mezi bývalými zajatci. Československé oddělení začalo pracovat v květnu 1918, jeho prvním úkolem bylo politicky organizovat české a slovenské zajatce, vydávat informační a propagační tisk, prohlubovat výchovnou a osvětovou práci, a to nejen prostřednictvím tisku, ale i osobními kontakty s vojáky. Československé oddělení vysílalo mezi české a slovenské rudoarmějce i mezi příslušníky čs. legií do oblastí blízko fronty agitátory s polními tiskovinami, kteří přímo u vojenských útvarů vydávali bulletiny.
Pracovníci čs. oddělení Lidového komisariátu národností přispívali také do týdeníku Průkopník svobody. Postupně se činnost čs. oddělení rozšířila i na další oblasti Ruska, v nichž žili Češi a Slováci. Významná byla například jeho činnost na Sibiři, v Irkutské oblasti, kde důslednou politickou a agitační prací mezi čs. legionáři ovlivnilo přechod některých legionářů do Ruského mezinárodního pluku. Po celé východní Sibiři byl po obnovení sovětské moci rozšiřován v Irkutsku vydávaný časopis KOMUNISTA.
Význam pokrokového československého tisku vydávaného na území Sovětského Ruska v letech první světové války, byl především v tom, že pomáhal řešit základní problémy doby, působil významně při vzniku samostatné Československé komunistické strany v Rusku, pomáhal ujasňovat její vztah k legiím, přispíval organizačně i propagandisticky k zakládání československých jednotek Rudé armády. Českoslovenští komunisté v Rusku prošli skutečnou revoluční školou, teoreticky se vzdělávali a po návratu do vlasti se stali součástí marxistické levice v Československé sociálně demokratické straně.
Zpracováno podle skript „Český tisk v letech první světové války“ vydala Univerzita Karlova, fakulta žurnalistiky v roce 1982. PhDr. Alena Křivánková, strany 47 až 49.
Autor: JUDr. Zdeněk Hájek