K. Bartošek, K. Pichlík: HANEBNÁ ROLE AMERICKÝCH OKUPANTŮ V ZÁPADNÍCH ČECHÁCH V ROCE 1945 (6/8)

Přidáno v pátek 12. 3. 2010


Obálka knihy

      MALÁ UKÁZKA »AMERICKÉHO ZPŮSOBU ŽIVOTA«

      Americká okupační armáda v západních Čechách poskytla za několik měsíců svého řádění názornou ukázku »americké kultury a civilisace«. Dala obyvatelům západních Čech důkladnou lekci o tom, že pod vznešenými slo­vy »americké demokracie« a »kultury a civilisace« chtěli američtí oku­panti v Čechách dosadit vládu systematického teroru, ničení, znásilňování, střílení do obyvatelstva, vládu gangsterismu, pornografické pakultury a nočních »klubů«, vládu násilné amerikanisace a kolonisace naší země.
      Stačí prolistovat hlášení SNB z doby po květnu 1945, abychom dostali pravý obraz americké zvůle a řádění v západních Čechách, abychom na prstech vypočetli, že společným jmenovatelem všeho chování amerických okupantů bylo nepřátelství k novému Československu, nenávist k našemu lidu. Suché údaje těchto hlášení mluví jasnými, pádnými slovy obžaloby.
      Tak hned 12. V. 1945 byla do plzeňské nemocnice převezena A. Cízlová s poraněním mozku. Byla napadena a postřelena americkým vojínem.
      3. VI. vnikl do bytu plzeňského občana Hadrbolce americký voják, ozbro­jený puškou. Vyrazil dveře a rozbil Hadrbolcovi hlavu.
      13. VI. byl napaden opilými Američany dokonce místopředseda ONV v Plzni E. Kotora.
      26. VI. zbil americký vojín v Cukrovarské ulici v Plzni naprosto bez příčiny J. Švihlu.
      30. VI.: »Ve společenském domě v Pekle v Plzni je noclehárna asi šesti set repatriantů. V budově jsou pořádány zábavy amerického vojska. Vo­jáci tropí výtržnosti, vnikají do ložnic repatriantek a obtěžují je, insultují naši uniformovanou stráž a odzbrojují ji.« (Hlášení SNB.)
      13. VII. byl v Dobřanech napaden strážmistr Vomáčka dvěma americ­kými vojáky, kteří mu chtěli vzít pistoli. Když se strážmistr Vomáčka bránil, jeden z Američanů po něm vystřelil. Vomáčka byl převezen do nemocnice s průstřelem obou bérců a se zlomeninami bércových kostí.
      8. VII. řádili na Karlovarské třídě američtí vojáci, bili kolemjdoucí Čechy. Přivolaná Military Police s nimi nic nesvedla a nakonec jim vzala jen helmy s prohlášením, že podle nich budou poznáni (!!). Vojáci zůstali nezajištěni.
      20. VII. v 15,45 odpoledne (!) před kinem Astra ve Fügnerově ulici v Plzni udeřil americký voják láhví od kořalky plzeňského občana Benešovského a rozbil mu hlavu.
      4. IX. byla do plzeňské nemocnice převezena s těžkým poraněním obličeje Z. Lineková. Přepadl a zbil ji u Masarykova náměstí americký vojín.
      6. IX. byla do plzeňské nemocnice přivezena Fr. Hrbáčková s průstřelem břicha. Svému zranění ještě tentýž den podlehla. Byla postřelena americ­kým vojínem, který přišel do kavárny Vídeňka pro pití s napřaženou pis­tolí.
      15. X. byl Vl. Hlinomaz zatažen do chodby plzeňské Husovy university a do krve zbit třemi Američany za to, že prohlásil, že je Čech.
      Při svém příjezdu do Plzně obsadili Američané Rečkovo sanatorium, pacientky vystěhovali a v sanatoriu se ubytovali.
      To je namátkou jen několik případů, svědčících o kolonisátorském po­slání amerických »osvoboditelů« v Plzni. Takových případů je zapsáno v hlášení SNB celé stovky. A stejný kolonisátorský systém zavedla armáda Američanů i v ostatních místech západních Čech.
      V Nezbavěticích řádili Američané v polích tak, »že zemědělci nemohou vycházeti na pole, aby nepřišli k úrazu nebo o život«, jak si stěžoval MNV v Nezbavěticích 22. X. 1945.
      V Klatovech byl americkými okupanty na místě zastřelen zaměstnanec ČSD Hrouda. Klatovský kominík Wimmer zemřel po pěti dnech od chvíle, kdy mu americká kulka prostřelila plíce.
      V Mariánských Lázních přepadla tlupa dvaceti amerických gangsterů v uniformě několik českých děvčat. Když děvčata hledala útočiště na sta­nici SNB, Američané tam vtrhli za nimi a zbili úředníka SNB. Případ byl ihned hlášen plukovníku Hamiltonovi, který však nechal útočníkům plné dvě hodiny času na jejich surovosti, než poslal vojenskou policii, aby to »urovnala«.
      V Chebu vypáčila 12. srpna tlupa amerických vojínů dveře garáží SNB a začala tam rabovat. Když na místo přišel strážmistr SNB Bluml, byla mu přiložena pistole na prsa, načež byl odzbrojen, zbit a byla mu odebrána služební průkazka a před jeho zraky roztrhána. Američtí okupanti potom garáž vydrancovali, naložili uloupené věci na auto a odjeli. V září 1945 bylo dokonce přepadeno divisní velitelství čs. armády v Plzni americkými gangstery.
      Surovosti amerických kolonisátorů byly tak známy a vyvolaly takovou bouři odporu, že je nemohly skrýt ani reakční české plátky, sloužící americkým okupantům. Jen jednoho dne najdeme na příklad v národně socia­listickém »Svobodném směru« tyto zprávy o úmyslném napadání a zabíjení českých lidí.
      »Nákladní auto armády USA, řízené německým zajatcem(!), vjelo 7. VII. dopo­ledne na křižovatce Benešovy a Stalinovy třídy do přecházejících chodců. Jeden z příslušníků československé armády byl smrtelné zraněn. Zachycen byl též Josef Škola, dělník ze Škvrňan.«
      »Na Chodském náměstí byla 7. VII. přejeta americkým autem Marie Malafová. Těžkému zranění podlehla.«

      Motiv všech těchto činů amerických okupantů byl společný: krutá zášť vůči našemu lidu, který se odvážil zkřížit plány amerických imperialistů a plně opřen o SSSR vykročil na cestu výstavby nové lidově demokratické republiky. V mnoha případech byl český člověk do krve zbit jen proto, že na otázku Američanů: »You Czech?« odpověděl: »Ano, Čech.«
      I takový vyznavač »amerického způsobu života« a agent amerických imperialistů jako dr. Mainer, který byl novými okupanty dosazen za policej­ního presidenta v Plzni, musil přiznat koloniální methody chování amerických okupantů.
      »Celá řada případů,« píše - pln strachu z hněvu českého lidu nad řáděním okupantů - ve svém hlášení ze 7. IX. československé styčné missi u americké armády, »které se v uplynulém měsíci v množství až nápadném vyskytly a při nichž vážně zraněno bylo 17 osob výlučně české národnosti a v jednom případě dokonce zabita žena, při čemž pachateli byli američtí vojíni, dává podnět k tomu, abych Vás poprosil, abyste místní vojenské úřady upozornil, že jak počet případů, tak mnohdy motiv závadné činnosti (?) musí u české veřejnosti i u českých úřadů vzbuditi velmi vážné zneklidnění(!!) ... Úřad národní bezpečnosti prosí, aby americké vojenské úřady, zejména americká vojenská policie, vlastními opa­třeními, zejména v nočních hodinách, kdy ponejvíce dochází k přepadávání chodců, k obtěžování žen a poškozování majetku veřejného i soukromého, působily k za­bránění těchto... nežádoucích zjevů.« (Archiv okresního velitelství NB v Plzni, A-8-2, č. j. 2382/45.)
      Americká svoboda Marné byly ustrašené prosby páně Mainerovy. I potom se chovala ame­rická imperialistická čeládka stejně. A členové Military Police, na které se Mainer v bláhové naději obracel, si v ničem nezadali v násilnostech vůči našim lidem se svými kumpány.
      Československé orgány mnohokrát protestovaly proti pobuřujícímu cho­vání amerických okupantů. Všechny jejich protesty však byly marné: Ame­ričtí gangsteři si našli vždy vhodnou výmluvu. Korunu své drzosti nasadili však svým prohlášením z 9. XI. 1945, ve kterém sdělili, že
      »poručík Markus, který jest pověřen se strany americké armády stykem s čes­koslovenskými úřady ve věci stížnosti na příslušníky americké armády, tvrdí, že dosud žádnou zprávu o incidentech nebo insultacích Čechů se strany příslušníků americké armády nedostal«. (Archiv OV NB v Plzni, č. j. 3096 pres. A 8-2.) Po šesti měsících denních protestů a stížností československých orgánů na chování příslušníků americké okupační armády hrálo si americké velitelství drze na nevědomé!
      Bylo by však nesprávné některým americkým velitelům křivdit. Jestliže »nevědelo« o chování svých vojáků nic americké vrchní velitelství, doneslo se o něm alespoň občas něco k sluchu některého velitele útvaru, a ten je někdy i »potrestal«. Tak na příklad za postřelení, znásilnění či podobné provinění vojín musil za trest - zametat chodby, dvůr, chodníky a podob­ně. Vrcholem takového »potrestání«, které musel někdy příslušník americké armády »vytrpět«, bylo: vojín musel vykopat jámu, jak je sám vysoký, a zase ji zaházet.
      Tyto »tresty« byly v podstatě methodou, jak američtí okupanti řídili celý systém terorisování českého obyvatelstva, jak povzbuzovali své vojáky k násilnostem a zločinům, jak v nich pěstovali přesvědčení, že jim, americ­kým »supermanům«, je vše dovoleno, že loupit, zmlátit, postřelit nebo zabít příslušníka onoho »národa krejčích a služek« je vlastně maličkostí, která jen na oko se trestá zametáním dvora...
      Ve všech těchto případech hanebného chování amerických okupantů v západních Čechách v roce 1945 nešlo o projevy jednotlivců či některých, oddílů a band, ale o celý teroristický systém, řízený záměrně velením ame­rických okupantů. O tom svědčí i skutečnost, že když se jako bílá vrána vyskytl mezi americkými důstojníky a vojáky někdo, kdo nesouhlasil s oku­pačním režimem, který u nás zavedli, postupoval přísně proti nacistům a snažil se chovat jako ve spojenecké zemi, byl americkým velitelstvím okamžitě přísně potrestán, a to nikoli zametáním dvora či chodníku, ale tvrdými zásahy.
      Na příklad v Úterý u Bezdružic byl americkým velitelem plukovník Beck, který vycházel našim orgánům vstříc a trestal své vojáky za špatné cho­vání. Když se chtěl zúčastnit zatýkání nacistů, musil chodit tajně, v civilu. Jakmile se však o jeho chování dověděl generál Pearson, okamžitě vydal rozkaz o odvolání plukovníka Becka z našeho území pod záminkou »vyššího poslání.«
      Podobné šikanování museli vytrpět i někteří prostí američtí vojáci, kteří měli kladný poměr k našemu lidu. A plnou tvrdost a rasistickou zášť ame­rického velitelství pociťovali někteří černoši, kteří se chovali k českým lidem přátelsky.
      Dokonce i velitel amerických okupačních armád v západních Čechách, generál Harmon musel ve svém rozkazu ze dne 7. VII. 1945 pokrytecky přiznat, že jde o celý systém násilí na českých lidech:
      »Vznik četných nedorozumění svědčí o tom, že ... velitelé a důstojníci pro ci­vilní záležitosti jednali s československými úředníky spíše podle zásad platných pro obsazené Německo než pro spojeneckou... zemi.«

K. Bartošek a K. Pichlík
HANEBNÁ ROLE AMERICKÝCH OKUPANTŮ v západních Čechách v roce 1945
šéfredaktorka nakladatelství a odpovědná redaktorka Jarmila Prokopová.
Techn. redaktor Valtr Gecl. Korektor Lad. Huml.
Saz. 24. IX. 1951, tisk 27. IX. 1951, vyšlo v říjnu 1951. Náklad 50.750.
Tisk Svoboda, n. p., záv. l, Praha. Cena brož. 3,50 Kčs.

Poměr sil stoupenců války a míru