K. Bartošek, K. Pichlík: HANEBNÁ ROLE AMERICKÝCH OKUPANTŮ V ZÁPADNÍCH ČECHÁCH V ROCE 1945 (4/8)

Přidáno v pátek 5. 3. 2010


Obálka knihy

      OCHRÁNCI NACISTŮ PRO NOVOU SVĚTOVOU VÁLKU

      Jednání amerických okupantů v západních Čechách neslo zřetelné stopy té skutečnosti, že již v roce 1945 a dokonce během války připravovali ame­ričtí imperialisté zákeřně nové tažení proti SSSR a zemím lidové demo­kracie. Každý nacistický důstojník, vyzkoušený esesácký hrdlořez a gestapácký špion, utíkající před Sovětskou armádou, byl americkými oku­panty zachraňován z tonoucí lodě hitlerovské mašinérie pro připravova­nou novou světovou válku.
      Od prvního kroku na naše území plnila proto americká okupační armáda úkol ochránce hitlerovců v Čechách. Podivuhodně nákladná péče o na­cistické pohlaváry na úkor českého obyvatelstva patřila mezi přední sta­rosti okupantů.
      Již 10. května 1945 vydal Američany dosazený okresní hejtman Hanousek ve Strakonicích na jejích příkaz vyhlášku s č. j. 6685, v jejímž 4. a 5. bodě nařizoval:
      »4. Důstojníci německé armády, kteří se pohybují na zdejším území ve vozidlech německé armády, pracují v souhlase s velením americké armády (!), při vzdávání se vo­jenských formací a smějí proto používat při jízdách německých vozů a šoférů. Jejich pohybům nesmí být bráněno (!) a obyvatelstvo se vyzývá, aby se zdrželo jakýchkoli projevů (!) nebo násilností vůči nim.
      5. Německým důstojníkům, kteří se vzdali americké armádě, jsou ponechávány pobočné zbraně. Obyvatelstvo se vyzývá, aby vzalo toto opatření americké armády na vědomí a zdrželo se jakýchkoli projevů kritiky (!).«

      Tento dokument (viz vyobrazení na str. 15), projevující znovu, do ja­kých podrobností byl domluven Eisenhower se Schornérem a Hitlerovým štábem, byl vydán několik dnů poté, co americká vojenská vláda v Kla­tovech (Military Government Det. No 2, Stamp No 81) pod trestem »žaláře při tvrdé práci« nařídila »Československému národu«, včetně úřed­ních orgánů, partyzánů atd.,
      »bezpodmínečné odevzdání všech zbraní, a to: loveckých zbraní, pušek, pistolí, dýk(!), šavlí, bajonetů(!) ...«,
      tedy i všech pobočných zbraní.
      Esesáci a nacističtí důstojníci mohli se tedy na území okupovaném Ame­ričany volně pohybovat se zbraněmi, kdežto všechno české obyvatelstvo i všechny úřady a orgány musely zbraně odevzdat a byly tudíž proti řádění esesáckých band bezmocné. Američtí okupanti dobře věděli, jaký tato vyhláška vyvolá odpor mezi lidem, a proto prostě - jako to dělali hitlerovci - zakázali » jakékoli projevy kritiky«.
      Co sledovali američtí okupanti tímto do nebe volajícím chráněním nacistů? Šlo tu o dalekosáhlé opatření, které úzce souviselo s celým chováním amerického velení: umožnit hitlerovským důstojníkům, vrahům z eses, gestapákům, německým špionům, kompromitovaným kolaboran­tům a celé té spodině nacistického řádu zachránit se pod ochrannými křídly amerických okupantů před hněvem českého lidu útěkem dále na západ, do Bavorska, kde již tehdy začali američtí imperialisté shromaž­ďovat všechny tyto válečné zločince pro novou útočnou válku proti SSSR.
      Proto američtí okupanti šli ve svém teroristickém režimu tak daleko, že zakazovali českým lidem, kteří chtěli smést vládu nacistů, nejen všechna opatření proti nacistům, ale dokonce i »jakékoli projevy« proti nacistům; proto rozpouštěli národní výbory, které by mohly nechat pozatýkat tisíce gestapáckých a esesáckých stvůr, prchajících na západ. Proto americký velitel vydal po příjezdu do Plzně rozkaz: »Nic se nesmí stát německým důstojníkům.«
      V Chebu na příklad odzbrojili američtí okupanti 15 příslušníků pohra­niční stráže, kteří tam přijeli střežit naše hranice. V Mariánských Lázních přivítali američtí »přátelé« čs. orgány, které tam jely čistit pohraničí od nacistů - střelbou. Také v Horní Reutě byly čs. pohraniční hlídky »přivítány« Američany - střelbou z kulometů.
      V situační zprávě okresní správní komise z Falknova za dobu od 18. do 24. června si Falknovští stěžovali na americkou okupační správu, která dopravovala nacistické důstojníky územím okresu, ponechávala jim jejich odznaky, řády a zbraně a dovolovala jim stýkat se s německým obyvatel­stvem, které je sympaticky vítalo.
      Ještě 24. května musel ONV v Českém Krumlově telegrafoval minister­stvu vnitra, že
      »město Čes. Krumlov je v rukou nacistických oddílů a na hoře Kleti jsou ně­mecké vojenské formace, které hrozí dalšími vojenskými akcemi. Okupační ame­rické vojenské oddíly odmítají zákrok.«
      Pryč s fašismem! Při příchodu jednotky čs. bezpečnosti do Falknova měla tam službu ně­mecká policie. Agenti Gestapa, Kriminalpolizei a Sicherheitsdienst se volně pohybovali. Ve službách americké okupační správy
      na Falknovsku pracoval gestapák Rossmaisl, který ještě v dubnu oběsil dva sovětské ob­čany. V situační zprávě z falknovského okresu z 28. května si NV stěžo­val, že je úplně bezmocný při stíhání nacistů, neboť
      »nemá podpory místního velitele (amerického), který prý čeká na direktivy od svého vyššího velitele. Mám dojem, že je pod vlivem tlumočníka Němce.«
      V Třídvoří u Tachova zajistili čeští lidé velkostatkáře von Wurdecka, který byl vysokým funkcionářem NSDAP. Američané si násilím vynutili jeho propuštění a odvezli ho do bezpečí do Bavorska.
      Okresní správní komise ve Stříbře zajistila šlechtičnu Windischgratzovou, jednu z potomků známého nepřítele českého lidu generála Windischgratze, který v roce 1848 krvavě potlačil povstání pražského lidu. Američtí okupanti vyhrožovali, že budou střílet do českých lidí, nebude-li tato šlech­tična propuštěna.
      Ve zprávě z Loketská ze dne 22. května zjistíme, že ve městě
      »úřaduje dále německý starosta, jehož Američané nedovolují nahradit českým.«
     

      V jiné zprávě z 30. a 31. května je stížnost na to, že Američané zabránili četnictvu v provádění rozkazu o odstranění německých nápisů. Na hradě Lokti byli shromažďováni váleční zločinci a esesmani, které Američané postupně odváželi do Bavorska.
      V Mariánských Lázních bylo se souhlasem amerických okupantů zorganisováno velké množství »lazaretů«, ve kterých se skrývala spousta úplně zdravých nacistů, několik Hitlerových generálů, členů SS, Gestapa a Kripo. Americká Military Police nedovolila však našim bezpečnostním orgánům zajistit tyto zločince a očistit od nich město. Počet obyvatelstva Marián­ských Lázní se těmito machinacemi amerických ochránců nacistů zvýšil z 8.000 na 35.000. To znamená, že zde bylo ukryto několik desítek tisíc hitlerovců. Na 6 »nemocných« byla jedna nacistická »ošetřovatelka«. Po­dobný stav byl i v »nemocnici« v Plané u Mariánských Lázní.
      Začátkem srpna, když kolem kasáren Američanů v Kaplířově ulici v Plzni projížděl oddíl německých zajatců, vyvěsili američtí vojáci z okna vlajku s hákovým křížem, zdravili vztyčenou pravicí a voláním »Heil Hitler «. Podobnou provokaci projednával plzeňský ONV také 30. července 1945. V den výročí vzniku republiky 28. října 1945 se konala v Plzni na hřišti Sokola Plzeň I. vojenská sportovní slavnost, na které asi 10 amerických vojáků provokativně vztyčilo vlajku s hákovým křížem.
      Sami nacisté dobře věděli, kde jsou jejich praví ochránci, kteří je přivítají s otevřenou náručí ve chvíli pro ně nejtěžší. Ne náhodou utíkal k americkým vojskům vrah českého národa K. H. Frank, kterého pak Američané ubytovali ještě s mnoha nacistickými generály v přepychové vile ve Wiesbadenu.
      Stejně tak zrádci našeho lidu, kteří pomáhali nacistickým pochopům, viděli v amerických okupantech ne nadarmo přátele. Do Plzně utekli před hněvem lidu hanební přisluhovači fašistů Josef Tiso, Alexandr Mach a jiní členové jejich kolaborantské kliky.
      I nacističtí wehrwolfové, vraždící a drancující v našem pohraničním úze­mí, dovedli dobře využít možností, které jim poskytla americká ochrana. V srpnu 1945 se objevily na Karlovarsku i jinde drzé, cyklostylované le­táky, ve kterých se prohlašovalo, že
      »nebude-li Čechy uvolněno sudetské území do 10. září, budou Sudety obsazeny americkým a anglickým vojskem a české obyvatelstvo vystěhováno.«
      Opravdu pěkné zadostiučinění pro americké ochránce nacistů!
      Čím pečlivěji se americké velení staralo o nacistické katany, tím nenávistněji se dívalo na náš lid. Před spravedlivým rozhořčením našeho lidu neváhali brát Američané v ochranu i přímé zrádce našeho národa. Tak na př. »tajemně« zmizel ze zajišťovací vazby v Sušici fašista a kolaborant Kolář ze Soběšic, kterého Američané převzali a odvedli pryč. Američtí oku­panti zesměšňovali před očima a pro radost nacistů »naše vojáky a úřed­níky. Někde - aby ukázali, že jsou dobrými žáky svých nacistických uči­telů - za jejich přítomnosti a k jejich velké potěše bili české strážce, příslušníky SNB a čs. vojáky. Tak na příklad si stěžoval policejní komisař z Plzně dne 29. května 1945 na amerického důstojníka, velitele transportu při odsunu Němců, který při sjednávání organisace transportu před za­jištěnými nacisty tloukl čs. štáb. strážmistra Strobla a pověřence NV v Plzni. Oba naši zástupci nesouhlasili totiž s jednáním amerického dů­stojníka, který odvážel ty Němce, které chtěl, a znemožňoval našim orgá­nům provádět jakoukoli kontrolu.
      Američtí okupanti se starali se stejnou pečlivostí i o fašisty jiných zemí, kteří spěchali pod jejich ochranná křídla. Přiznával to v té době i reakční měšťácký tisk. 30. července 1945 byla v anglickém listu »News Chronicle« uveřejněna reportáž dopisovatele listu z ČSR, v níž se psalo o velké tlupě 1500 polských fašistů-teroristů, kteří sídlili západně od Plzně. Tato sku­pina, která se nazývala »západní skupina NSZ«, se skládala z fašistických živlů organisace »Armija Krajowa«, které utíkaly před Sovětskou armá­dou a polským lidem.
      Pro vrahy polského lidu našli Američané bezpečné hnízdečko v západ­ních Čechách v okolí Bernartic. Američtí velitelé je nejen mile a přívětivé přivítali, ale i dokonale vyzbrojili. Sám dopisovatel listu »News Chronicle« o těchto zločincích napsal, že mají »americké uniformy a auta«. Polští fa­šističtí teroristé řádili v západních Cechách až do doby, kdy byli odsunuti do západního Německa, aby se tam, po boku ostatních nacistických hrdlo­řezů na cvičácích v Bonnu, Stuttgartu a v jiných hnízdech novofašismu připravovali k novému »tažení na východ«.
      V západních Čechách pokračovali polští fašisté pod americkou patronací ve své teroristické činnosti. Přepadli dvakrát Svatou Kateřinu, Jadruš, No­vou Ves a mnoho jiných obcí. Jejich záškodnická činnost byla hlavně zamě­řena proti naší rodící se lidově demokratické republice. Pod ochrannými křídly Američanů okrádali naše hospodářství, vraždili české lidi. Tak na příklad zastřelili 6. července 1945 dva příslušníky čs. armády, poručíka Jo­sefa Šindeláře a vojína V. Malinu, a jejich mrtvoly pohodili v lese.
      Proč americká armáda ochraňovala vrahy polského a našeho lidu? Proč je dokonce živila a dala jim zbraně, kterými ohrožovali a vraždili české lidi? Což to bylo z lásky k českým lidem? Není jasné, že tu šlo o ochranu všech fašistů pro novou světovou válku?
      Zatím co pro hitlerovské vrahy měli američtí okupanti teplou náruč, po­traviny a přívětivé přivítání, pro náš lid měli hrozby, bití a kulky.
      Ve Stodu Američané, aby ochránili nacisty, vyhnali soudruhy Zemana, Moravka a další s rukama vzhůru, pod zbraní je vedli přes celé město. Při zajišťování nacistů na Stodsku byl americkými ochránci esesáků na­paden a postřelen předseda MNV Jindřich a jeho syn. Je znám nejeden případ, kdy Američané pod hrozbou střelby přinutili české občany, aby propustili vězněné nacisty.
      Zatím co naši lidé, vracející se z koncentračních táborů a z otrocké práce v Německu, neměli kde bydlet, roztahovali se nacisté pod americkou ochra­nou ve svých, z majetku českých lidí zařízených bytech. Na Klatovsku na příklad, aby ochránil nacisty před hněvem našeho lidu, nařídil americký velitel obvodu Charles H. Reed ihned po svém příjezdu zvláštní vyhláš­kou, že
      »nesmí býti vykázán ze svého bytu bez zvláštního povolení amerického vojenského velitelství. Každý, kdo by kohokoli obtěžoval nebo komukoli hrozil v úmyslu, aby ho přiměl k vystěhování, bude přísně potrestán.«
      Drze a beze studu stavěli se američtí okupanti za své nacistické učitele.
      O čem svědčí všechna tato fakta, kterých by bylo možno uvádět celé knihy ? Svědčí o tom, že američtí okupanti přijeli do Československa nikoli osvobozovat český lid od hitlerovců, nýbrž naopak zachraňovat hitlerovce před hněvem trpícího českého lidu i za cenu zavádění teroru proti čs. revo­lučním orgánům. Svědčí o tom, že americká armáda nepřijela do Plzně, aby nastolila mír, ale aby pokračovala ve ztroskotavším Hitlerově pokusu o zni­čení Sovětského svazu.
      Československý lid měl ještě v čerstvé paměti obraz zpupného pochodu nacistických popravčích čet ulicemi našich měst, ještě neumlkla ozvěna vý­střelů z Lidic a Ležáků, a již tu američtí okupanti zachraňovali vrahy pro nové Lidice a Ležáky, již tu připravovali nové vraždění českých lidí ve vál­ce proti SSSR i naší zemi, již tu shromažďovali spodinu společnosti ze všech zemí, odkud je vyhnala Sovětská armáda, aby mohli vytvořit nové poprav­čí čety a poslat je v připravovaném válečném tažení do ulic Prahy, Plzně i ostatních českých měst. Američtí imperialisté se ani trochu neštítili tisk­nout krví potřísněné ruce vrahů českého a slovenského lidu, paličů slovan­ských měst a, vesnic. S velikou úctou přijímali své nacistické přátele, jejichž sny o světovládě se pod údery stalinských vojsk změnily v chorobnou, ni­kdy neuskutečnitelnou vidinu.
      A při tom všem troubili američtí velitelé po Československu své sladké řeči o svobodě a demokracii, o přátelství k na­šemu státu. Do tváře našeho lidu se nestyděli hlásat licoměrné, skrz na­skrz prolhané řeči o tom, že
      »... velkým cílem, pro který jsme přišli, bylo osvobození této země«, že »důvod pobytu naší armády v Československu bylo pomáhat československé armá­dě a jejím podřízeným úřadům při znovuzřízení osvobozené Československé re­publiky.« (Gen. Harmon.)
      Nová poroba českého lidu, nový nacistický » protektorát«, nové ničení českých měst a vesnic a střílení do českých lidí, nové řádění nacistů a ame­rických imperialistů v naší zemi - to byly cíle, napsané na praporech ame­rických okupantů, přijíždějících v roce 1945 do západních Čech.

K. Bartošek a K. Pichlík
HANEBNÁ ROLE AMERICKÝCH OKUPANTŮ v západních Čechách v roce 1945
šéfredaktorka nakladatelství a odpovědná redaktorka Jarmila Prokopová.
Techn. redaktor Valtr Gecl. Korektor Lad. Huml.
Saz. 24. IX. 1951, tisk 27. IX. 1951, vyšlo v říjnu 1951. Náklad 50.750.
Tisk Svoboda, n. p., záv. l, Praha. Cena brož. 3,50 Kčs.