Ludo Martens: Sovětský svaz a sametová kontrarevoluce (6/8)

Přidáno v sobotu 15. 8. 2009


Ludo Martens

      Nástup Gorbačova přivítala pozitivně řada poctivých komunistů nespokojených s negativními rysy Brežněvovy éry. Zvláště, když Gorbačov zpočátku tvrdí, že chce přehodnotit vše, v čem se chybovalo při výstavbě socialismu, a vrátit se k duchu a k tezím Lenina, „největšího myslitele i praktika revoluční akce, kterého kdy poznal svět." Gorbačov dále říká, že Sovětský svaz musí zvládnout nejnovější poznatky vědeckotechnické revoluce, jejíž vlna se zvedá ve světě.
      A jaké byly dopady Gorbačovových „reforem", o tom měl v lednu 1990 jasno nejen Ludo Martens: Glasnosťm svoboda diskuze, umožnila vzmach jasně kontrarevoluční, protisocialistické propagandy a lze říci, že téměř vše, co ruský lid vybudoval s obrovským a hrdinným úsilím, bylo napadáno, očerňováno, překrucováno. …
      Dnes (leden 1990) sovětský tisk překypuje tímto krajně pravicovým stylem: „Stalin byl monstrum a existoval-li kdy skutečný nepřítel lidu, pak to byl on"…
      Hlavním zločinem Stalina je to, že vedl třídní boj. … Je snad nutno dodávat, že vytržením třídního boje z dějin se pohřbívá marxismus stejně jako leninismus?
      …Jakmile se naši reformátoři ocitli na této pohodlné královské cestě, už je nemohlo nic zastavit. Před půldruhým rokem přestali žvanit o Stalinovi a od té doby se pouštějí do Lenina a do socialistické revoluce. Prohlašují, že socialistická revoluce byla omyl a že „antistalinisté" chtějí nakonec prosadit toto poselství.
      Představitel vlámské křesťanské demokracie CVP navštívil Sovětský svaz, aby tam položil základy Křesťanskodemokratické strany a financoval vydávání Solženicynových knih. …
      Gorbačov není schopen pádné odpovědi na rozsáhlou antikomunistickou ofenzívu. Ani náznak nějakého rozhodného zákroku. Spokojuje se s konstatováním rozčarování. M. S. Gorbačov

      Následující podkapitoly statě „Sovětský svaz na okraji propasti" rozebírají „netřídní" (ve skutečnosti třídní, buržoazní) žvanění představitelů Gorbačova vedení o „univerzálních hodnotách", vzrůst buržoazního nacionalismu v jednotlivých sovětských republikách, ústup od socialismu k „různorodosti forem vlastnictví, jejich rovnoprávnosti a jejich soutěžení", které „jsou základní podmínkou ekonomické svobody občanů" (dojemná shoda s tezemi současných likvidátorských teoretiků z KSČM!) a podbízení se nadnárodním společnostem a Mezinárodnímu měnovému fondu. Zároveň už tehdy docházelo k zavržení národně osvobozeneckých hnutí třetího světa, která byla považována ve shodě s buržoazním pohledem za „zdroj terorismu". Hovořilo se o možnostech spolupráce a „shodných zájmech" KGB a CIA!
      …Gorbačovův tým zjevně podporoval svržení komunistických vůdců, kteří chtěli tím či oním způsobem zachovat některé leninské zásady, ve prospěch vůdců sociálnědemokratické a prokapitalistické orientace. … Sovětská pravice úmyslně podnítila proces restaurace kapitalismu ve východní Evropě, aby v něm měla opěrnou základnu v mnohem rozsáhlejším a ostřejším boji za restauraci v samotném Sovětském svazu. …
      Uvnitř KSSS působí dva protipólné proudy. První směřuje k divokému kapitalismu v maďarském a polském stylu. Představují ho Sacharov a Jelcin, tedy dlouholetý antikomunista a bývalý člen vedení KSSS. Jejich program je hlavně volný trh a soukromé podnikání s legální existencí buržoazních a reakčních stran, tedy systém více stran. …
      Protichůdný proud, velice menšinový, je pro obnovení marxisticko-leninských zásad. Jak evropská, tak sovětská buržoazie ho považuje za konzervativní, dogmatickou, stalinistickou tendenci. …
      Mezi těmito dvěma krajními póly je několik poloh. Třetí proud, na Západě rovněž označovaný jako konzervativní, je pro obnovení brežněvismu (Martensův termín, pozn. LVE). Někteří soudí, že za Brežněva byl alespoň pořádek, věci byly předvídatelné, dalo se vládnout bez nutnosti bojovat a politicky přesvědčovat, a všichni se dosyta najedli.
      Čtvrtý proud, dá-li se tak nazvat skupina osob, jejímž hlavním rysem je strnulost, jsou byrokraté, ochotní přidat se k jakékoli moci. Je to beztvarý blok lidí, kterým je všechno jedno.
      Gorbačov vede poslední tendenci, která je dnes ve většině, protože se k ní přidávají jak brežněvovci, tak ti beztvární. Počítá s pomalým, postupným, ale systematickým vývojem k restauraci kapitalismu.
      Gorbačov a jeho perestrojka, velmi populární na Západě, se v Sovětském svazu setkávají s rostoucí averzí. Gorbačov, zády ke zdi, hledá stále více oporu, politickou i ekonomickou, v imperialistickém světě. Na oplátku nechává Západ dělat v Sovětském svazu prakticky vše, co chce - financovat antisocialistické organizace, zakládat „svobodné" rozhlasové stanice, posílat tam celé kontejnery biblí a vypravovat manažery, aby zakládali prozápadní strany.

Připravil Leopold Vejr