Julius Fučík: Nezaměstnanost o vánocích v úředních cifrách

Přidáno v neděli 23. 12. 2012


Julius Fučík
roku192548.384
1926 71.234
1928 39.400
192952.809
1930 239.564
1931 486.363
1932746.331
1933 800.000*)

Praha 24. prosince 1933

      Asi tři kilometry od hlavních ulic Prahy je opuštěný lom a obecní smetiště. Tam, v jeskyni vydlabané do skály, žije nezaměstnaný truhlář Josef S. se svou ženou, která porodila. Noviny vycházejí každý den, ale o této události se nedověděl nikdo, jako by byla ještě doba, kdy se zprávy roznášely ústním podáním. Nezaměstnaní četli noviny, nejprve rubriky „Přijmou se…“, pak zprávy o nově zavřené továrně a také zprávy o stoupající dětské úmrtnosti, ale nikde tam nebyla zavedena smutná rubrika narození chudých dětí. Chodili v ta místa sice muži i ženy z různých stran města, ale chodili tam jen proto, že obecní popelářská auta tam vysypávají svůj obsah, nasbíraný z košů a odtoků města, a mezi těmi odpadky se dalo leccos užitečného sehnat. I shnilé jablko může být potravou pro toho, kdo nic jiného nemá. A jsou v něm dokonce i vitaminy.
      První republika - náš vzor? Legenda vypravuje, že se v Betlémě před tisíci devíti sty třiatřiceti lety někdy v tuto roční dobu narodil spasitel. A protože lidé rádi poslouchají hezké legendy, vypravuje se tento příběh vytrvale a s úspěchem každého roku, když si mnozí navzájem dávají dárky, rozsvěcují svíčičky a zpívají vánoční koledy – anebo když si ještě (jsou-li přecitlivělí) vzpomenou na ty, pro něž Štědrý den je docela normálním dnem mrazu, nepohody, marného hledání úkrytu, smutku a hladu. Chtěli bychom, aby o takových věcech bylo přemýšleno bez přecitlivělosti.
      Příběh, který jsem na začátku vypravoval, je pravdivý. Ale není jediný. Mohli bychom vypravovat tisíce vánočních příběhů o těch, kteří přinášeli jediné dary – poslední svůj majetek – zástavní lístky, o těch, které neprobudila žádná slavná zvěst, protože byli rádi, že právě usnuli na lavičce v parku, a spali rychle, dokud je neprobudí krutější mráz před východem slunce, o těch, kteří beznadějně mrzli, nezahříváni dechem žádného dobromyslného zvířete.
      Ale více než toto vypravování mluví prostá křivka, kterou jsme nahoře nakreslili: křivka nezaměstnanosti o vánocích, sestavená podle cifer Státního úřadu statistického – a pro rok 1933 odhadnutá na číslo podle zpráv okresních úřadů a řeči ministra sociální péče dra Czecha. Jsou to všechno jen suché úřední číslice zrovna tak, jako asi bylo suché to úřední nařízení judských úřadů, provádějících rozkaz císaře Augusta, „aby byl sepsán celý svět“. A chudé rodiny z Kafarnau putovaly tenkrát stovky kilometrů do Betléma, své rodné obce, aby vyhověly nařízení a daly se zapsat do seznamů sčítání lidu. Bylo to obtížné sčítání a každý musil jít, neboť úřady chtěly ukázat císaři Augustovi co nejvíce jeho poddaných. A tam začala krásná legenda.
      Po 1933 letech sčítání „neumístěných uchazečů o práci“ nemá snahu, aby vykázalo co největší počet. Všechno možné, jen právě to ne. Ale i ty číslice, které vykazuje, ty suché úřední číslice vypravují způsobem strašlivě živým. Ne, nevznikne z nich legenda. Nesmí z nich vzniknout legenda ani pro lidi, kteří umlčují své svědomí, ani pro ty, kteří mají tzv. „sociální cítění“ a jsou ochotni dnes slzet nad osudem nezaměstnaných, ba dokonce i dát korunu žebrákovi, který zaklepe na jejich dveře.
      Ne, ta hovořící křivka není ani pro pláč, ani pro záplatování. Ta je pro to, aby si každý v každou chvíli a také v ten den, jemuž se říká štědrý, uvědomil, že je správné to vánoční heslo: „Pokoj lidem dobré vůle!“, řekneme-li si přesně, že ta dobrá vůle musí směřovat ke skutečnému pořádku, k tomu, aby cifry nezaměstnanosti nestoupaly z tisíců na desetitisíce, z desetitisíců na statisíce a ze statisíců na miliony.
      Že ta dobrá vůle musí směřovat k tomu, aby si lidé mohli vypravovat legendy o bídě již minulé ne až za tisíc devět set třiatřicet let.

Haló noviny, r. I, 24. XII. 1933 pod zn. jp
Julius Fučík: Politické články a polemiky, I. část, SNPL 1953, s. 313 – 315

      *) Nezaměstnanost v ČR a SR ve 3. čtvrtletí 2012 – 864 485, pro srovnání se statistikou z r. 1933 by bylo třeba připočíst nezaměstnané Zakarpatské Ukrajiny…