Enver Hodža proti maoismu (3/5)

Přidáno v pondělí 6. 8. 2012


Enver Hodža

      Následující ukázky z prvního dílu „Úvah o Číně" Envera Hodži ukazují rozsah reakční zahraniční a liberální politiky ve vztahu k hlásným troubám amerického imperialismu Titovi a Ceaušescovi. V předzvěsti jejich reakční a antikomunistické „teorie tří světů“ vidíme, že Číňané už pošilhávali po opuštění marxisticko-leninských principů ve jménu pravicového oportunismu, tím, že nutili skutečně socialistický stát, jakým byla Albánie, podporovat šovinistu Tita, který měl předtím v plánu rozdělit Albánii na kousky, což je neodpustitelné. Vidíme, že opozice ke všem typům imperialismu neexistovala u Mao Ce-tunga a Čou En-laje, kteří se začali tulit k americkému imperialismu prostřednictvím Jugoslávie a Rumunska.

      15. října 1968
      V rozhovoru s Beqirem Ballukuem o mezinárodní situaci Čou En-laj navrhl, že bychom měli začít jednat s Titem o podepsání smlouvy o vzájemné pomoci! Čouův bezcharakterní návrh znamená, že bychom měli přijmout tak divokého nepřítele marxismu-leninismu, socialismu a komunismu, nejhoršího nepřítele naší marxisticko-leninské strany a naší socialistické země, že bychom se měli smířit s Titem, který se po dvacet pět let snažil zničit a zotročit naši vlast a učinit z ní sedmou republiku Jugoslávie! Navrhuje, abychom zradili vše, co je pro nás posvátné.
      Socialistická Albánie nesmí nikdy dovolit, aby někdo věřil, že ji může používat jako figurku na šachovnici.
      Základem tohoto návrhu je, že nechvalně proslulou čínskou strategií jsou sovětští imperialisté považováni za nejsilnějšího a hlavního nepřítele, protože mají největší možnost napadení a poškození Číny. Čínskými soudruhy je proto každý, kdo se zdá být proti Sovětům, třeba dočasně, dokonce považován za jejich potenciálního spojence, bez ohledu na to, kdo to může být. Z naší strany můžeme říci, že cílem našeho boje musí být snaha oslabit obě imperialistické velmoci, vést boj na dvou frontách. Ve skutečnosti je třeba konstatovat, že Sovětský svaz není silnější, ale slabší ze dvou imperialistických velmocí, s velmi dlouhou hranicí a váhajícími spojenci.

      7. července 1970
      Čína se řídí zásadou: „Měli bychom se sblížit s každým, kdo je protisovětský."
      Rumuni vyvíjejí jasně antimarxistickou vnitřní i zahraniční politiku. Jsou až po uši v dluzích vůči USA, západnímu Německu a dalším kapitalistickým zemím. To je základ Ceaušescovy „nezávislé" zahraniční politiky. Nezávislé na kom? Na sovětských revizionistech, kteří nejsou smířeni s touto situací? Číňané jsou velmi nadšení pro Rumuny. Pro Číňany se Kim Ir-sen nyní stal „velkým vůdcem". Jsou snadno nadšeni. Všechny tyto věci nás nutí být velmi ostražitými. Nicolae Ceaušescu

      24. července 1970
      Rumunský ministr obrany odcestoval do Pekingu. Tento revizionista byl přijat s velkými poctami ze strany Číňanů, kteří slíbili Rumunsku továrny na výrobu letadel, raket, těžkých kulometů atd. Má být také podepsána tajná dohoda. Později možná uvidíme čínské spojenectví s Titem. Všechno je možné, když se ponoříte do špinavých revizionistických vod.

      26. července 1970
      Tito dovedně hraje svou „protisovětskou" kartu v zájmu sdružení kolem amerického imperialismu. Čínští soudruzi se řídí iluzí, které mají o antisovětismu všech těchto revizionistů, ale tyto iluze nepřinesou žádný ideologický nebo politický přínos k naší velké věci.

      11. září 1970
      Tito a Rumuni jsou antimarxisté, revizionisté, nacionalisté, antisovětisté (na základě šovinismu) a antistalinisté; Číňané jsou v nebezpečí, že je rozemele soukolí antisovětského stroje. Diskutují problémy s rumunskými revizionisty, kteří se zaprodali americkému imperialismu. Josip Broz Tito

      9. prosince 1970
      Čínská náměstkyně ministra energetiky je tu v čele týmu, který se zabývá záležitostí našich vodních elektráren. Před několika dny řekla soudruhu Rahmanu Hankuovi, který má na starosti tyto záležitosti, že elektrárna Fierza (na které se pracuje) nemůže být postavena na rozhodnutém místě, protože terén je „nevhodný" a protože voda umělého jezera, které se vytvoří, se může prodloužit na jugoslávské území. Také prohlásila, že hráz Mao Ce-tungovy elektrárny je nebezpečná a může ohrozit jméno Maa.
      Rahman Hanku to vše kategoricky vyvrátil jako neopodstatněné. Na jejich třetím jednání prosila Rahmana o odpuštění a řekla, že šlo o „omyl dvou inženýrů". Úžasné! Takový krok ke zpoždění výstavby elektrárny Fierza není možné tolerovat.

      17. února 1971
      Kdy a jak bude velký nepořádek v Číně ukončen? To je samozřejmě pro nás velmi znepokojující. Myslím, že pod pláštíkem „Mao Ce-tungových myšlenek" se mocné skupiny zlostně střetávají.

      15. dubna 1971
      Čína napsala novou stránku ve vztazích s USA pozváním amerického týmu stolního tenisu. Tato událost nemá význam sportovní akce, ale nového politického trendu. Hráče dokonce přijal Čou En-laj. Nixon rychle reagoval na Čoua, deklaruje, že zrušil embargo na vývoz mnoha nestrategického zboží do Číny. Je to více, než se na první pohled zdá. Čou En-laj

      23. května 1971
      Ceaušescovo Rumunsko se prodává v dražbě za úvěry. Ceaušescu jde po Titově zrádné cestě. Nicméně i přesto se čínští soudruzi usmívají na tohoto antimarxistu a hrají jeho hru. Ceaušescovi patroni, světový kapitál, jsou velmi žádostivi, aby on, stejně jako před ním Tito, byl prezentován jako „komunista". Teď jede Ceaušescu do Pekingu jako první tajemník rumunské strany, aby za tímto účelem obdržel diplom od Číňanů!
      Čína dává úvěry Rumunsku. To není správné, aby socialistický stát poskytoval úvěry revizionistickému státu spojenému s kapitalisty a imperialisty, státu, který staví titovsko-kapitalistickou ekonomiku. Podle našeho názoru je to vážná politická, ideologická a ekonomická chyba. Není správné poskytovat úvěry Rumunsku, aby nová parazitní buržoazie žila v blahobytu.

      2. června 1971
      Ceaušescu odjel do Číny jako hlava delegace 80 lidí. Ani kuchař nebyl vynechán! Mao přijal Ceaušesca a Hsinhua hlásila jen to, že hostitel mu řekl: „Rumunští soudruzi, musíme se spojit ke svržení imperialismu."
      Pokud má svět čekat, až Ceaušescu udělá takovou věc, bude imperialismus trvat deset tisíc let!

      7. června 1971
      Ceaušescu se blíží ke konci své návštěvy v Číně a zítra nebo pozítří jugoslávský ministr zahraničí Tepavac začne svou cestu. Druhý neumožní vejci opuštěnému prvním vychladnout! Velitel Tito a jeho mladý učeň s velkými ambicemi Ceaušescu budou manévrovat pro sblížení se s USA, kde mají svá koryta. Běda těm, kdo spadnou do jejich pasti!

Ze stránek http://espressostalinist.wordpress.com z angličtiny přeložil Luděk Kobza