Enver Hodža: Se Stalinem (4/5)

Přidáno v pátek 27. 3. 2009


Enver Hodža

      Tirana, 1981

      Všechna tato nízkost se objevila brzy po smrti, nebo přesněji řečeno, po zavraždění Stalina. Říkám po zavraždění Stalina, protože mně a Mehmetu Shebovi řekl sám Mikojan, že spolu s Chruščovem a jeho spolupracovníky se rozhodli provést „pokušenije", tj. usilovat o Stalinův život, ale později, jak nám Mikojan řekl, od tohoto plánu upustili. Je známou skutečností, že chruščovisté mohli jen stěží čekat, až Stalin zemře. Okolnosti jeho smrti nejsou jasné.
      Nevyřešenou záhadou je otázka „bílých plášťů", proces vedený proti kremelským lékařům, kteří byli, dokud byl Stalin naživu, obviňováni, že se pokusili zabít mnoho vůdců Sovětského svazu. Po Stalinově smrti tito lékaři byli rehabilitováni a už se o této otázce nemluvilo! Ale proč byla tato aféra ututlána? Byla trestná činnost těchto lékařů při vyšetřování odhalena, nebo ne? Aféra lékařů byla ututlána, protože kdyby byla zkoumána později, pokud by byla zkoumána důkladně, vyšlo by na světlo velké špinavé prádlo, mnoho zločinů a spiknutí, které utajení revizionisté v čele s Chruščovem a Mikojanem spáchali. To by mohlo být vysvětlením i pro náhlá úmrtí ve velmi krátké době Gottwalda, Bieruta, Fostera, Dimitrova a některých dalších, všech na léčitelné nemoci, o čemž jsem psal ve svých nepublikovaných pamětech „Chruščovisté a my". Také toto může být příčinou náhlé smrti Stalina.
      Za účelem dosažení svých hanebných cílů a provádění svých plánů v boji proti marxismu-leninismu a socialismu Chruščov a jeho skupina zlikvidovala mnoho vedoucích představitelů Kominterny, jednoho po druhém, nenápadnými a tajemnými metodami. Mimo jiné také napadli a zdiskreditovali Rákosiho, odstranili jej z funkce a internovali ho hluboko ve stepích Ruska, v tomto směru. V „tajné" zprávě podané na jejich XX. sjezdu Nikita Chruščov a jeho spolupracovníci naházeli bláto na Josefa Vissarionoviče Stalina, sahajíce k nejcyničtějším trockistickým metodám. Po kompromitování některých kádrů vedení Komunistické strany Sovětského svazu je chruščovisté důkladně zneužili a poté odkopli a likvidovali je jako protistranické elementy. Chruščovisté vedení Chruščovem odsoudili kult Stalina, aby zakryli své následné zločiny proti Sovětskému svazu a socialismu a vztyčili do nebeských výšin kult Chruščova. Vrcholoví funkcionáři strany a sovětského státu přisoudili Stalinovi brutalitu, vychytralost, bezcharakternost a nízkost, bezzákonnost a vraždy, které oni sami páchali a které byly jejich druhou přirozeností. Tak dlouho, dokud byl Stalin naživu, to byli právě oni, kdo na něj zpívali hymny chvály, aby zakryli svůj kariérismus a své lstivé cíle a jednání. V roce 1949 popsal Chruščov Stalina jako „geniálního vůdce a učitele" a řekl, že „jméno soudruha Stalina je praporem všech vítězství sovětského lidu, praporem boje pracujících lidí celého světa". Mikojan popsal dílo Stalina jako „novou, vyšší etapu leninismu". Kosygin řekl, že „vděčíme za všechna naše vítězství a úspěchy velkému Stalinovi", atd., atd. Ale po jeho smrti se chovali naprosto odlišně. Byli to chruščovisté, kteří potlačovali hlas strany, potlačovali hlas dělnické třídy a naplnili koncentrační tábory vlastenci; byli to oni, kdo propustili z vězení dno zrady, trockisty a všechny nepřátele, které čas a fakta odhalily a odhalují jako odpůrce socialismu a agenty ve službách cizích kapitalistických nepřátel. Byli to chruščovisté, kteří se konspirativními a záhadnými způsoby „pokusili" a odsoudili nejen sovětské revolucionáře, ale také mnoho lidí z jiných zemí. Ve svých poznámkách jsem zaznamenal setkání se sovětskými vůdci, kterých se účastnili Chruščov, Mikojan, Molotov a někteří další. Když Mikojan odjížděl do Rakouska, Molotov se k němu obrátil a řekl, napůl žertuje: „Dejte pozor, abyste neudělal v Rakousku nepořádek, jaký jste udělal v Maďarsku." Okamžitě jsem se zeptal Molotova: „To byl Mikojan, kdo dělal nepořádek v Maďarsku?" On odpověděl: „Ano." a dodal, že „pokud tam Mikojan ještě sáhne, pověsí ho". Mikojan, tento skrytý protimarxistický kosmopolita, odpověděl: „Pokud pověsí mě, pověsí i Kádára." Ale i kdyby ti dva byli pověšeni, amorální intriky a podlost by pokračovaly.

      Chruščov, Mikojan a Suslov první bránili spiklence Imre Nagyho a poté ho odsoudili a popravili tajně někde v Rumunsku! Kdo jim dal právo jednat tak s cizím občanem? Ačkoli byl spiklenec, měl být vystaven pouze soudnímu řízení ve své vlastní zemi, a nikoli jakémukoli cizímu právu, soudu nebo trestu. Stalin nikdy nedělal takové věci.
      Ne, Stalin nikdy nejednal tímto způsobem. Řídil veřejné procesy proti zrádcům strany a sovětského státu. Straně a sovětskému lidu bylo otevřeně řečeno o zločinech, které byly spáchány. Nikdy nenalezneme ve Stalinově akcích takové mafiánské metody, jaké nacházíme v činnosti sovětských revizionistických velitelů. Sovětští revizionisté používali, a stále používají tyto metody proti sobě navzájem v boji o moc, stejně jako se to děje v každé kapitalistické zemi. Chruščov uchvátil moc díky puči a Brežněv ho svrhl z trůnu pučem.
      Brežněv a spol. se zbavili Chruščova, aby zachránili revizionistickou politiku a ideologii od diskreditace a odhalení vyplývající z jeho bláznivého chování a činnosti a trapného šaškování. Brežněv v žádném případě neodmítl chruščovismus, zprávy a rozhodnutí XX. a XXII. sjezdu, v nichž je zakotven chruščovismus. Brežněv se ukázal být tak nevděčným k Chruščovovi, kterého dříve tak vysoko vychvaloval, že ani nenašel díru ve zdi Kremlu, kam by uložil jeho popel, když zemřel! Zatím ani sovětský lid, ani světové veřejné mínění nebyli nikdy informováni o skutečných důvodech Chruščovova pádu. Do dnešního dne je hlavním důvodem uváděným v revizionistických dokumentech „jeho pokročilý věk a zhoršující se zdravotní stav"! J. V. Stalin a Enver Hodža
      Stalin vůbec nebyl takový, z čeho jej obvinili nepřátelé komunismu. Naopak, byl pouze mužem principu. Věděl, jak pomoci těm, kteří chybovali, a věděl, jak podpořit, povzbudit a vyzdvihnout zvláštní zásluhy těch, kteří věrně sloužili marxismu-leninismu, jak to doba vyžadovala. Otázka Rokossovského a Žukova je dobře známa. Když Rokossovskij a Žukov chybovali, byli kritizováni a propuštěni ze svých pozic. Ale nebyli odvrhnuti jako nenapravitelní. Naopak, byla jim poskytnuta pomoc a v okamžiku, kdy bylo konstatováno, že se tyto kádry samy napravily, Stalin je povýšil na odpovědná místa maršálů a svěřil jim v době Velké vlastenecké války nesmírně důležité povinnosti na hlavních frontách boje proti hitlerovským nájezdníkům. Pouze vůdce, který měl jasnou koncepci a používal marxisticko-leninskou spravedlnost při hodnocení práce s lidmi, jejich dobrých stránek a chyb, mohl jednat tak, jak jednal Stalin.
      Po Stalinově smrti se maršál Žukov stal nástrojem Nikity Chruščova a jeho skupiny, podporoval zrádnou činnost Chruščova proti Sovětskému svazu, bolševické straně a Stalinovi. Nakonec jej Nikita Chruščov daleko odhodil jako vymačkaný citron. To samé udělal s Rokossovským a mnoha dalšími vedoucími kádry. Mnoho sovětských komunistů bylo oklamáno, podlehlo demagogii chruščovovské revizionistické skupiny a myslelo si, že po Stalinově smrti se Sovětský svaz stane opravdovým rájem, jak roztrubovali revizionističtí zrádci. Deklarovali s velikou slávou, že v roce 1980 bude v Sovětském svazu nastolen komunismus! Ale co se stalo? Opak, a nemohlo být jinak. Revizionisté uchvátili moc ne proto, aby Sovětský svaz prosperoval, ale aby se stal znovu kapitalistickou zemí, jakou byl, aby byl ekonomicky nástrojem světového kapitálu, a formálně, v tajnosti uzavřeli dohody s americkým imperialismem, aby ujařmili národy zemí lidové demokracie pod rouškou vojenské a hospodářské smlouvy, aby tyto státy zotročili, vytvořili sféry trhu a sféry vlivu ve světě. Takoví byli chruščovisté, kteří zneužili úspěšnou výstavbu socialismu v Sovětském svazu, a obrátili tyto úspěchy takovým způsobem, že vytvořili novou třídu sociálimperialistické buržoazie, ze Sovětského svazu udělali imperialistickou světovou mocnost, která má spolu se Spojenými státy americkými vládnout světu. Stalin varoval stranu před tímto nebezpečím. Chruščov sám přiznal, že Stalin jim řekl, že mohou prodat Sovětský svaz imperialismu. A to se skutečně stalo. To, co řekl, se ukázalo jako pravdivé.
      Ve stávající situaci národy světa, světový proletariát, logicky uvažující lidé s čistým srdcem, mohou sami posoudit správnost Stalinových stanovisek. Ale lid může posoudit správnost své marxisticko-leninské linie jen v širokém politickém, ideologickém, ekonomickém a vojenském panoramatu. Až do včerejška mohla buržoazie a revizionisté falšovat dějiny pomocí své propagandy, očerňovat Stalinovu činnost v mysli lidí, ale teď je jasné, že lid má jasno, co jsou zač chruščovisté, titoisté, maoisté, eurokomunisté a jiní, jací byli hitlerovci, co jsou zač američtí imperialisté a světový kapitalismus, že ví, zač Stalin bojoval, zač bolševici bojovali, zač proletariát a opravdoví marxisté-leninovci bojují, a jací jsou jejich nepřátelé, zač bojují proudy a trendy ve službách kapitalismu a revizionisté. Ti, kdo si myslí, že komunismus vždy „selže", byli, jsou a budou zcela jistě zklamáni. Čas ukazuje každý den, že naše učení je živé a všemocné. Každý, kdo hodnotí Stalinovo dílo jako celek, musí pochopit, že genialita a komunistický duch této vynikající osobnosti jsou vzácné v moderním světě. Velká věc Marxe, Engelse, Lenina a Stalina, věc socialismu a komunismu, je budoucností světa.
      My albánští komunisté úspěšně aplikujeme učení Stalina, na prvním místě, abychom vytvořili silnou ocelově jednotnou stranu, vždy oddanou marxismu-leninismu, zásadovou vůči třídnímu nepříteli, a pečovali o zachování jednoty myšlení a činnosti strany a posílení jednoty strany a lidu. Musíme následovat Stalinovo učení o výstavbě socialistického průmyslu a kolektivizaci zemědělství, a dosáhneme velkých úspěchů. Naše strana a lid budou bojovat za neustálého posilování těsného spojenectví dělnické třídy s rolnictvem pod vedením dělnické třídy. Nikdy se nenecháme podvést lichotkami a triky nepřátel, ať už vnitřních nebo vnějších, nýbrž budeme pokračovat ve třídním boji, a to jak interně, tak externě, a vždy budeme ostražití vůči jejich odporné činnosti. V opačném případě, pokud bychom nebyli ostražití, pokud bychom se věrně nedrželi učení Marxe, Engelse, Lenina a Stalina, by se Albánie potopila do bláta moderního revizionismu, nebyla by již nezávislá a socialistická, neměli bychom již diktaturu proletariátu, ale zotročení imperialisticko-revizionistickými mocnostmi.
      Naše strana a lidé budou pokračovat v cestě Karla Marxe, Bedřicha Engelse, V1adimíra Uljanova - Lenina a Josefa Stalina. Budoucí generace socialistické Albánie budou věrně následovat linii své milované strany. Albánci, komunisté a bezpartijní vlastenci, se sklánějí v respektu při vzpomínce na skvělého učitele Josefa Stalina. V souvislosti se stým výročím jeho narození vzpomínáme s oddaností na člověka, který nám pomáhal, který nám umožnil rozmnožit síly našeho lidu, který stranu učinil všemocným pánem svého vlastního osudu. Za skutky osvobození a budování socialismu v naší zemi také jsme dlužníci internacionální pomoci Stalina. Jeho bohaté a velmi cenné zkušenosti nás vedly a vedou v cestě naší činnosti. V tomto jubilejním roce se naše strana zabývá průběžnými široce zaměřenými aktivitami pro ještě lepší obeznámení se slavným životem a dílem velkého marxisty-leninovce Josefa Stalina. Veškerá činnost naší strany od jejího vzniku až po současnost svědčí o její lásce, úctě a věrnosti nesmrtelnému učení našich skvělých klasiků, a tím i myšlenkám Josefa Stalina. A tak to bude v naší zemi generaci po generaci.
      Já, jako bojovník strany, jako jeden z jejích vůdců, kterého strana poctila tím, že jej vyslala na několik setkání se soudruhem Stalinem, hovořit s ním o našich problémech, naší situaci a snažit se o získání jeho rady a pomoci, jsem se pokusil zaznamenávat své vzpomínky na tato setkání, tak jak jsem cítil a viděl chování Stalina vůči zástupci malé strany a národa, jako je ten náš. Při vytváření těchto jednoduchých pamětí určených ke zveřejnění jsem vycházel z touhy našich komunistů, pracujících lidí a mládeže seznámit se s postavou velkého a nesmrtelného člověka. U příležitosti tohoto slavného výročí se skláním v oddanosti a věrnosti straně a lidu, který mě zrodil, vychoval a zocelil, a Josefu Stalinovi, který mi dal tak cenné rady pro štěstí mého lidu a zanechal nesmazatelné vzpomínky v mém srdci a mysli.

z angličtiny přeložil Luděk Kobza