Enver Hodža: Se Stalinem (1/5)

Přidáno v úterý 24. 3. 2009


J. V. Stalin a Enver Hodža

Institut marxisticko-leninských studií
při Ústředním výboru Albánské strany práce

Enver Hodža:
SE STALINEM
(vzpomínky)

U příležitosti stého výročí narození
velikého marxisty-leninovce
JOSEFA STALINA

      Tirana, 1981

      Na 21. prosinec tohoto roku (1979, pozn. překl.) připadá sté výročí narození Josefa Stalina, nejmilovanějšího a nejvíce vynikajícího vůdce proletariátu Ruska a světa, věrného přítele albánského lidu a upřímného přítele utlačovaných národů celého světa bojujících za svobodu, nezávislost, demokracii a socialismus.
      Stalinův celý život byl charakterizován neúprosným bojem proti ruskému kapitalismu, proti světovému kapitalismu, proti imperialismu a proti antimarxistickým a antileninským proudům a směrům, které se postavily do služeb světové reakce a kapitálu. Vedle Lenina a pod jeho vedením byl jedním z inspirátorů a vedoucích představitelů Velké říjnové socialistické revoluce, neohroženým bojovníkem bolševické strany.
      Po smrti Lenina vedl Stalin po 30 let boj o vítězství a obranu socialismu v Sovětském svazu. Odtud také pramení veliká láska a úcta ke Stalinovi a oddanost jemu a jeho práci v srdcích proletariátu a národů světa. To je také důvod, proč kapitalistická buržoazie a světová reakce projevuje nekonečné nepřátelství vůči této oddanosti a vůči tomuto vynikajícímu, rozhodnému spolubojovníku Vladimíra Iljiče Lenina.
      Stalin získal své místo mezi velikými klasiky marxismu-leninismu svým přísným a zásadovým bojem za obranu, důslednou realizaci a další rozvoj myšlenek Marxe, Engelse a Lenina. Díky své bystré mysli a zvláštním schopnostem byl schopen zorientovat se i v těch nejtěžších dobách, kdy buržoazie a reakce vynakládaly všechny své síly k zabránění triumfu Velké říjnové socialistické revoluce.
      Obtíže, se kterými se potýkal proletariát při realizaci svých tužeb, byly ohromné, protože kapitalismus vládl v Rusku i ve světě. Ale kapitalismus již zplodil svého hrobaře v proletariátu, nejrevolučnější třídě povolané do čela revoluce. Tato třída byla schopna splnit své historické poslání úspěšně, v nemilosrdném boji se svými nepřáteli, a prostřednictvím tohoto boje získat svá práva a svobody, převzít politickou moc do svých rukou. Pro splnění toho byl proletariát povolán vyrvat svou politickou a ekonomickou moc z rukou svých utlačitelů a vykořisťovatelů - kapitalistické buržoazie - a vybudovat nový svět.
      Marx a Engels vytvořili vědeckou teorii proletářské revoluce a vědecký socialismus. Založili Mezinárodní dělnické sdružení, známé jako I. Internacionála. Základní principy této první mezinárodní organizace pracujících byly obsaženy v ustavujícím Manifestu, který vytyčil cestu proletariátu ke zrušení soukromého vlastnictví výrobních prostředků, pro vytvoření strany proletariátu k převzetí státní moci revoluční cestou, stejně jako pro boj, který musel proletariát vést proti kapitalismu a oportunismu, který byl prezentován v rozličných „teoretických" formách v různých zemích.
      Vladimír Iljič Lenin, skvělý pokračovatel díla Karla Marxe a Bedřicha Engelse, opíraje se o jejich hlavní práce a obhajuje je se vzácným mistrovstvím, vedl boj proti směrům revizionistů, oportunistů a dalších renegátů.
      Zrádci pošpinili veliký prapor I. Internacionály a otevřeně zavrhli heslo Komunistického manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!". Místo odporování imperialistické válce pro ni hlasovali.
      Lenin napsal významné práce na obranu a rozvoj marxismu. V základě dokončil myšlenky Marxe a Engelse o výstavbě socialistické a komunistické společnosti.
      Vždy s ohledem na materialistický vývoj dějin, stejně jako na podmínky v dané zemi a v epoše, v níž žil, Lenin bojoval za vytváření a upevňování bolševické strany. Vladimír Iljič, spolu s dalšími bolševiky, prostřednictvím intenzivního revolučního boje v Rusku i v zahraničí, v podmínkách rozkladu carismu a jeho armády, připravil a zahájil Velkou říjnovou socialistickou revoluci. Enver Hodža
      Leninův geniální plán pro vítězství revoluce byl realizován. Poté, co byla Velká revoluce, která otřásla starým světem a otevřela novou epochu v dějinách lidstva - epochu likvidace útlaku a vykořisťování - korunována úspěchem, Lenin pokračoval v boji za výstavbu prvního socialistického státu. Leninův věrný spolupracovník, Josef Vissarionovič Stalin, bojoval a pracoval spolu s ním. Je pochopitelné, že buržoazie nemohla nečinně přihlížet myšlenkám Marxe, Engelse a Lenina a jimi inspirovaným správným, rezolutním a neochvějným akcím ve prospěch dělnické třídy a národů, a tak zakročila, bez váhání, brutálně a shodně, s použitím všech dostupných zbraní proti nim. Toto velké, zavilé nepřátelství kapitalismu a reakční světové buržoazie bylo konfrontováno s velkou, organizovanou a nepřemožitelnou sílou ruského proletariátu v jednotě s proletariátem světovým. Konfrontace byla výrazem ostrého třídního boje uvnitř i mimo Rusko, který trval po celou dobu srážek s intervenčními silami a zbytky carismu a ruské reakce. Tito nepřátelé museli být nemilosrdně potlačeni.
      Bolševická strana se musela umírnit, muselo být dokončeno budování státu diktatury proletariátu jako hlavního pilíře revoluce a položeny základy socialistické ekonomiky v průběhu třídního boje. Proto musely být provedeny základní reformy ve všech oblastech života, ale novým způsobem, v novém duchu, s novým účelem; Marxova teorie filozofie, politické ekonomie a vědeckého socialismu musela být použita tvůrčím způsobem a podle konkrétních podmínek carského Ruska.
      Všechny tyto cíle byly realizovány pod vedením proletariátu jako nejvyspělejší a nejrevolučnější třídy, opírající se o spojenectví s chudým a středním rolnictvem. Po vytvoření nové státní moci musel být sveden veliký a hrdinný zápas za zlepšení ekonomického postavení a kulturního života obyvatel osvobozených z chomoutu carismu a zahraničního kapitálu ostatních evropských zemí. V tomto gigantickém zápase Stalin stál vedle Lenina; byl bojovníkem v přední linii.
      Čím více se sovětský stát politicky konsolidoval, čím více se rozvíjela všechna odvětví průmyslu, čím více se rozvíjelo kolektivní zemědělství a nová socialistická kultura v Sovětském svazu, tím ostřejší byl odpor vnějších nepřátel a místní reakce. Tento boj zesílili nepřátelé zvláště po smrti Vladimíra Iljiče Lenina.
      Nad rakví Lenina Stalin slíbil, že bude věrně následovat jeho učení, uskuteční jeho rozkazy k vážení si a střežení v čistotě velikého jména člena strany, střežení a posilování jednoty bolševické strany, chránění a upevňování diktatury proletariátu, neustálému posilování svazku dělníků a rolníků, k hájení zásad proletářského internacionalismu a prvního proletářského státu před snahami domácí buržoazie, statkářských nepřátel a vnějších imperialistických nepřátel, kteří jej chtěli zničit, a k dokončení výstavby socialismu na šestině světa.
      Josef Stalin dodržel své slovo. V čele bolševické strany věděl, jak řídit výstavbu socialismu a učinit velikou vlast ruského proletariátu a všech národů Sovětského svazu obrovskou základnou světové revoluce. Stal se důstojným pokračovatelem díla Marxe, Engelse a Lenina a podal skvělý důkaz, že byl skvělým, jasnozřivým a odhodlaným marxistou-leninovcem.

z angličtiny přeložil Luděk Kobza