Mají komunisté odmítat jadernou energetiku?

Přidáno v pondělí 11. 4. 2011


Nejstarší jaderná elektrárna na světě v sovětském Obninsku (1954)

      Stanovisko Mezinárodní koordinace revolučních stran a organizací (ICOR) k jaderné energetice nazvané „Aktivní odpor proti imperialistické jaderné politice!" (v angličtině na http://www.icor.info/2011/active-resistance-against-imperialist-nuclear-policy, český překlad pod tímto článkem) mě šokovalo.
      Výzvy typu „Odstraňme jaderné elektrárny na celém světě a hned!" se mi jeví jako projev maloměšťáctví nejhoršího kalibru. Takové požadavky stanovují buržoazní „ekoteroristé" odvádějící pozornost mas od třídního boje. Samozřejmě, že komunistům nemohou být ekologické problémy cizí, ale chtít zatopit půlku Evropy přehradami pro náhradu jaderné energetiky vodní nebo postavit na každý dům větrnou turbínu či solární panely, to se mi jeví zcela absurdním a protipokrokovým. Klasickou uhelnou a ropnou energetiku ICOR (jak je patrné z kontextu prohlášení) odmítá také (je ekologicky nejméně šetrná, to je nesporné), takže jinou možnost než zatopit půlku světa a na druhé půlce zohyzdit krajinu a zabrat úrodnou půdu větrnými vrtulemi a slunečními panely asi nevidí. Nebo snad zůstat bez elektřiny...? Když to šlo v 18. století...?
      Samozřejmě, že jaderná energetika s sebou nese problémy, zvláště s možností jaderných katastrof a úložišti jaderného odpadu, ale je možné se dnes a v budoucnu bez ní obejít? Je lepší tyto obtíže řešit nebo je zlikvidovat i s původcem? To mi připomíná Pupákův volební program od Šimka a Grossmanna z r. 1969: „Zamezit návalům v pražském metru tím, že nebude." Je to schématické chápání typu „likvidace vykořisťovatelských tříd = fyzická likvidace jejich příslušníků" nebo „likvidace oportunistických názorů i s jejich nositeli", levičáctví, které komunistickému hnutí škodilo, škodí a škodit bude. Japonští imperialisté jsou odpovědni za to, že postavili jaderné elektrárny v seismicky nestabilních oblastech, ale nemůžeme vyčítat jakémukoli státu, že používá jadernou energetiku vůbec! Naším požadavkem - a dle mého soudu požadavkem celého mezinárodního komunistického hnutí - by mělo být mírové využívání jaderné energetiky - a nikoli její likvidace!
      Má takto vypadat budoucnost naší energetiky...? První jaderná elektrárna na světě byla zprovozněna v r. 1954 v sovětském Obninsku. Velká Británie měla první jadernou elektrárnu o dva roky později, USA v r. 1957. Za pozornost stojí, že o výstavbě jaderné elektrárny v ČSR bylo rozhodnuto již v r. 1956, zprovozněna byla ale až v r. 1972 v Jaslovských Bohunicích. V r. 1985 přibyla jaderná elektrárna Dukovany a v éře socialistického Československa byly rozestavěny ještě jaderné elektrárny v Mochovcích a Temelíně, dokončené po značných průtazích již ve staronovém kapitalistickém společensko-ekonomickém systému. Ten po svém nástupu československý jaderný program značně utlumil, ale ani ne tak z obav o bezpečnost jaderných provozů, jako spíš z důvodů ekonomických a pro převládnutí názoru, že vše, oč usilovaly socialistické orgány, bylo špatné. Pokud by byl československý jaderný program realizován v podobě navržené před r. 1989, obešly by se dnes Česká a Slovenská republika zcela nebo téměř bez tepelných elektráren a patřily by k nejmenším šiřitelům oxidu uhličitého v Evropě. To by se pozitivně odrazilo i v omezení těžby uhlí, způsobující devastaci krajiny.
      Proč dělal SSSR a světový socialistický tábor takové pokroky v jaderné energetice? Jenom proto, aby „dohnal a předehnal Západ"? Sotva, vždyť ve 40. letech a v první polovině let 50. v jaderném výzkumu a jeho praktickém uplatnění vedl, nemusel tedy nikoho dohánět! Sovětský svaz a později vzniklá světová socialistická soustava se jaderné energetice věnovaly ne z prestižních důvodů, ale protože chápaly význam vědy a techniky v procesu budování nového světa socialismu a komunismu. Alespoň do poloviny 50. let to tak rozhodně bylo (poté začaly negativně působit chruščovovský subjektivismus a imperiální choutky; v období gorbačovštiny došlo v ukrajinském Černobylu vlivem hrubého zanedbávání bezpečnosti práce k největší jaderné havárii v dějinách lidstva).
      Podtrženo a sečteno, bez elektrické energie se obejít nemůžeme; nahradit jadernou energetiku pouze ekologicky šetrnou vodní, sluneční a větrnou není v širokém měřítku možné a nahrazovat ji spalováním uhlí či ropy by bylo bezpochyby větší ranou pro člověka a životní prostředí, než náhrada všech alternativních zdrojů energetikou jadernou. Komunisté vždy stáli a mají nadále stát v čele boje za všestranný vědecko-technický rozvoj. K němu bezpochyby patří mírové využití atomové energie. Odmítáním jaderné energetiky - bez stanovení reálných alternativ k ní - se komunisté staví na pole utopie. A marxistický socialismus utopií není!

Leopold Vejr

ICOR: Aktivní odpor proti imperialistické jaderné politice!

      Mezinárodní koordinace revolučních stran a organizací (ICOR) 11. března 2011 zásahlo Japonsko zemětřesení nebývalé síly - 9 stupňů Richterovy škály. Toto zemětřesení spustilo ničivé tsunami. Japonské jaderné elektrárny utrpěly zásadní škodu. Nejvíce to zasáhlo japonské obyvatelstvo. Naše sympatie a velká solidarita patří dělnické třídě a lidu Japonska.
     Tato největší fukušimská katastrofa v historii je hrozbou. Miliony lidí budou vystaveny radiaci. Počty mrtvých, oběti rakovin, deformovaná těla a genetická poškození budoucích generacích jsou nepředvídatelná. Veškeré lidstvo je tímto přímo i nepřímo ovlivněno.
     Postoje Kanovy administrativy a společnosti provozující jaderné elektrárny jsou zločinem proti humanismu, pro který musejí být voláni k odpovědnosti. Do dnešního dne jsou lidé v celém světě drženi v nevědomosti a vědomě klamáni. Zatímco Černobyl je stále ospravedlňován pro zastaralý druh reaktoru, nejhorší scénář v Japonsku se odehrál v jedné z nejmodernějších a pravděpodobně absolutně nejbezpečnější jaderné elektrárně na světě. Nehledě na tento neuvěřitelný risk, jaderné elektrárenské korporace v Japonsku, Rusku, Francii a Německu mají plán získat vedoucí pozici na světovém trhu, kde bude do roku 2030 postaveno okolo 400 nových jaderných elektráren. Nic není jasnější než to, že mezinárodní monopoly jsou chytře připraveny jít přes mrtvoly pro zisk a nepřetržitě ničit veškeré oblasti Země.
      Tato politika může být přerušena celosvětově řízeným odporem. Otázka musí být položena spolu s rozhodnutím - buď imperialismus zničí existenční základy lidstva skrze světové přírodní katastrofy, nebo bude kapitalismus poražen a jednota lidstva a přírody bude obnovena spolu s novým vzestupem třídního boje za socialismus.
      Zahajme iniciativu pro širokou jednotu jednání spolu s jasným antiimperialitickým směřováním proti kriminální politice jaderných korporací. Zkombinujme to společně s kritikou kapitalistického systému, který neustále vytváří nové ekonomické, politické a ekologické krize. Organizujme všude demonstrace, shromáždění nebo akce jako součást budování světové fronty odporu pro záchranu základů lidstva. 26. duben, 25. výročí jaderné katastrofy v Černobylu, je vhodným dnem pro organizaci a celosvětové akce.
      Situace vyžaduje okamžitou společnou akci:
      Mezinárodní frontu aktivního odporu pro uzavření všech jaderných elektráren - celosvětově a okamžitě!
      Zachránění životního prostředí od chamtivosti monopolů po zisku!
      Okamžité uzavření všech jaderných zařízení na úkor jejich provozovatelů - po celém světě!
      Okamžitou propagaci energií přijatelných pro životní prostředí!
      Mezinárodní frontu aktivního odporu pro podporu čistého životního prostředí!
      Bojujme za socialistickou společnost, kde bude obnovena jednota člověka s přírodou!

Mezinárodní koordinace revolučních stran a organizací (ICOR)
- Mezinárodní koordinační výbor, 20. března 2011